publikováno 15. 8. 2011, Praha
Součástí vize Česká asociace streetwork od jejího založení bylo vytvoření dlouhodobého výcviku pro kontaktní pracovníky. Důvodů bylo několik:
- Specifika nízkoprahově orientované práce, promítající se do vztahů s klientem.
- Cena a délka sebezkušenostních terapeutických výcviků (např. typu SUR), který je typicky 3–5 let a v řádu 10–20.000 Kč ročně).
- Oborové identity, kdy vzdělávání formou „výcviku“ identitu umožňuje předávat a sdílet a zároveň ji umožňuje hledat a vytvářet.
Milníků na cestě k vytvoření oborového výcviku najdeme docela dost. Jeden ze zdrojů je určitě vzdělávání tehdy „terénních sociálních asistentů“ v Německu, které probíhalo v období 1996–2001. Kolegové při předávání dovedností nabídli pestrou škálu přístupů, výcvikových technik a ochutnávek nástrojů práce s klientem. Garantem vzdělávání a průvodcem na německé straně tehdy byla Saská akademie se sídlem v Chemnitz.
Linie oborového výcviku se začíná „zaostřovat“ v rámci kurzu „Supervize pro zkušené streetworkery“, který proběhl v letech 1999–2001. Ten koncipoval Petr Klíma společně s Alenou Vosáhlovou. Pro potřeby terénních pracovníků zde byla nabídnuta řada nástrojů a technik, z nichž mnoho vycházelo z Gestalt terapie. Finančně výcvik podpořila belgická nadace Krále Badouina, a to společně s Nadací VIA. Organizační část domlouval předseda ČAS Jan Čechlovský.
V roce 2003 vzniká pravidelná linka oborových kurzů pro kontaktní pracovníky. První roky jsou spojeny s podporou NROS pod názvem „Vzdělávací program Gabriel“. Při koncipování vzdělávání přichází Petr Klíma s návrhem koncipování bloků, které získaly název „Já v poli“ a „Já v interakci“. Témata na kurzech lektoruje Petr Klíma společně s Vladimírem Bodlákem a Alena Vosáhlová s Michalem Zahradníkem. Postupně lektorování a s ním i rozvoj témat přebírá Michal Zahradník s občasnou asistencí Petra Klímy (např. kurz v Novém Jáchymově). Michal následně témata lektoruje v kurzech ČAS sám. Vzhledem k náročnosti těchto témat se zvažuje úplné vypuštění témat z kurzů, nebo naopak jejich rozšíření a lektorování v týmu“. Došlo na druhou variantu a tak se Michalovým parťákem stává Eva Kinclová - Vernerová. V této době přichází posun ČAS (díky tahu na bránu a vytrvalosti tehdejšího předsedy Jindry Racka) do fáze profesionalizace, s využitím evropských peněz za klíčového partnerství s NVF CEKAS. Michal sepisuje texty „Já v poli“ a „Já v kontaktu“ do červenočerné publikace Kontaktní práce. Postupně se zvyšuje objem hodin věnovaných „KONTAKTU“ v kurzu „Základy nízkoprahových služeb“ natolik, že se stále častěji objevuje myšlenka osamostatnění výcviku. Nicméně zde je řada obav: „Naplní se to? Zaplatí se to? Máme na to?“
Nakonec se Michal s Evou a neformálním facilitátorem Alešem Herzogem rozhodují k vyhlášení prvního výcviku sice pod hlavičkou ČAS, ale na vlastní pěst. Tedy bez grantové podpory, bez jistoty zaplacení za práci, s tím, že jde hlavně o to, aby se „to vyzkoušelo“. Téma KONTAKTU mizí z kurzu Základy nízkoprahových služeb a vydává se na sólovou dráhu. První běh výcviku se nakonec naplnil, měl 150 hodin a probíhal od října 2009 ve Fokusu v Mnichově Hradišti. Samozřejmě jej lektorovali Michal s Evou, jako jejich supervizor se podílel Petr Klíma. Druhé opakování výcviku probíhá na Jůnově statku a pro změnu je plně hrazeno z evropských peněz. To se úplně neosvědčuje, přece jen vyšší míra motivace účastníků (daná i finanční spoluúčastí) je žádoucí. Nicméně délka výcviku se rozšiřuje na 230 hodin. Třetí běh výcviku se opět vrací do Mnichova Hradiště. Petr Klíma umírá, a tak garantství práce lektorů výcviku přebírá PaedDr. Danuše Struková.
Závěrem lze říci, že otevřením a realizací výcviku Kontaktní práce se posouvá dál identita oboru nízkoprahových sociálních služeb. Pracovníci mají šanci získat jak nástroje ke kontaktní práci, tak k osobnímu růstu.
Autor: Aleš Herzog
- Aktuálně vyhlášený běh výcviku
- Zpětné vazby z realizovaných výcviků I
- Zpětné vazby z realizovaných výcviků II
- Rozhovor s Evou Janků
- Rozhovor s Michalem Zahradníkem o výcviku
- Rozhovor představující Michala Zahradníka: I. díl, II. díl, III. díl