Duševní zdraví mladých lidí – zkušenost z mezinárodního školení v Norsku

Kurzu se účastnili zástupci a zástupkyně ze zemí napříč Evropou – Turecko, Švédsko, Lotyšsko, Chorvatsko, Norsko, Polsko a další. Materiály ze školení najdete pod tímto odkazem Mental Health in Youth Work | Finnish National Agency for Education.

Už od prvního dne jsme se zaměřovali na to, jak vnímáme duševní zdraví u mladých lidí jako sociální pracovníci, co pro nás téma znamená. Následně jsme téma řešili více z pohledu mladých lidí. Co má pozitivní i negativní dopad na jejich životy a faktory ovlivňující jejich duševní zdraví. Co pro své duševní zdraví mladí lidé mohou udělat a kde leží jejich vliv a naopak co můžeme udělat jako sociální pracovníci, abychom docílili pozitivní změny u svých klientů v této oblasti.

Další den byly tématem Emoce. Debatovali jsme o emocích jako takových, jaké máme, jak se jednotlivé emoce projevují u mladých lidí ve zdravé i nezdravé formě. Věnovali jsme se vývoji mladého člověka v různých směrech – emoce, touha riskovat, individualita, sexualita a sexuální identita, tělo a tělesné změny, touha někam patřit a zapadat. Zajímalo nás, co do těchto částí patří, jak se tyto změny projevují na mladém člověku a jak ovlivňují jeho duševní zdraví. Klíčová část byla psychologická první pomoci od „neprofesionálů“ (od lidí co pracují s mladými lidmi v krizích a nejsou psychologové nebo psychiatři) jako jsou sociální pracovníci, učitelé, policisté nebo třeba běžní lidé.

Učili jsme se využívání metody PFA (Psychological First Aid), která se zaměřuje na poskytnutí první pomoci v akutní situaci, kdy je člověk ve velkém stresu/panické atace/agresi a tímto způsobem dokážeme stabilizovat jeho psychický stav. Tato metoda je “postup” 5 kroků (bezpečí, zklidnění, zkompetentnění, navázání, naděje), ovšem existuje více variant. Závěr výcviku už byl odlehčenější a věnoval se duševnímu zdraví sociálních pracovníků nebo pracovníků s mladými lidmi. Bavili jsme se o tématech spojených se zajištěním si vlastního duševní zdraví, jak nás v rámci tohoto tématu podporuje naše organizace/ tým, nebo jak si o podporu vlastního duševního zdraví v organizaci požádat. Také jsme otevřeli téma kompetencí sociálních pracovníků, věnujícím se práci s mladými lidmi v oblasti duševního zdraví.

Co si odnáším?

Ocenila jsem, že kurz byl vedený aktivní formou, každé téma jsme zkoumali skrze metody a aktivity, díky tomu si odvážím i nové metody pro přímou práci s klientem/tkou a i tu nepřímou, které se dají využít v rámci týmu, zjišťování potřeb klienta/ky a ujasnění si jeho/její situace. Například již zmíněné PFA nebo metoda “okno tolerance”, která se zaměřuje na zjištění vlastních limitů komfortní emoční zóny a uvědomění si, jak reagujeme, pokud jsme mimo toto okno.

Byla jsem moc ráda, že jsem mohla potkat nové lidi, kteří sdílí stejnou myšlenku a přesvědčení, že je potřeba se znevýhodněným mladým lidem věnovat a pomáhat jim na jejich cestě životem. Získala jsem přehled, jaké sociální služby jsou mladým lidem poskytovány a jak fungují. Také jsem zjistila, díky zkušenostem z jiných zemí nebo organizací, že Ratolest má vysokou úroveň péče o duševní či psychické zdraví svých zaměstnanců, nabízí spoustu možností, kterých můžeme při péči o sebe využít. Kolegové a kolegyně z jiných zemí popisovali péči o jejich duševní zdraví spíše jako “něco”, o co se snaží ve svém osobním životě. Svoje organizace popisovali jako hodně autoritativní prostředí, kde je obtížné získat například supervize. Přístup vedení není tolik otevřený a neprojevuje tolik zájmu o duševní zdraví svých zaměstnanců.

Každá země má své specifika při práci s mládeží. Například v Turecku je práce s mladými zaměřená hlavně na naplňování volného času skrze organizované aktivity a je přístupná pouze do 14 let. V Norsku naopak je do práce s mladými vkládáno spoustu zdrojů a klade se na toto odvětví velký důraz. Nakoplo mě to a motivovalo ještě více do mojí práce a ujistila jsem se, že toto je cesta, kterou chci mladým lidem pomáhat v jejich nelehké cestě životem.

Vanda Pivodová, Ratolest Brno