Autorka: Sylvie Řiháková, ČR
Abstrakt: Příspěvek pojednává o pracovnících streetworku pro cílovou skupinu rizikové mládeže, kteří se po určité době, kdy práci vykonávali, rozhodli z vlastního popudu změnit profesi. Zaměřuje se na míru naplnění očekávání, se kterými do svého povolání vstupovali, a snaží se vysledovat vývoj jejich pracovní spokojenosti při střetu s realitou profese až do bodu, kdy si zvolili, že zaměstnání opustí. Klade si za cíl prozkoumat, specifikovat a z pohledů bývalých pracovníků streetworku popsat faktory, které je v negativním smyslu v pracovním procesu ovlivňovaly a které je nakonec přivedly až k rozhodnutí ze zaměstnání odejít.
Klíčová slova: streetwork, streetworker, riziková mládež, NZDM, očekávání, pracovní spokojenost, fluktuace zaměstnanců
Sociální služba streetwork, která se zaměřuje na práci s rizikovou mládeží, tvoří dnes již nenahraditelnou složku sociální sítě. Nestátní organizace, které ji poskytují, sídlí většinou ve větších městech, která bývají více osídlena a dětí a mladých lidí v nich tak žije více, s čímž se pojí i vyšší výskyt rizikových jevů, které tuto cílovou skupinu ohrožují. Streetworkeři se za těmito dětmi a mladými lidmi vydávají do jejich přirozeného prostředí - „do terénu“, ve kterém s nimi pracují. Tato práce klade na člověka, který ji vykonává, vysoké nároky v mnoha ohledech – z hlediska jeho kognitivních schopností, psychické odolnosti, emoční inteligence i fyzické způsobilosti. Automaticky se předpokládá, že všechny tyto složky musí být u dobrého streetworkera vhodně rozvinuty, včetně jeho silného vnitřního přesvědčení o správnosti a smyslu výkonu této profese a způsobu práce. Výrazněji a v širším kontextu se nezkoumají jeho vlastní potřeby v rámci této profese, ani jaké negativní vlivy na něj v průběhu pracovního procesu působí.
Tento příspěvek se tedy zaměřuje na otázky, které se týkají individuálních potřeb a očekávání člověka, který se pro profesi streetworkera rozhodne, do jaké míry dojdou při výkonu profese svého naplnění a jaké okolnosti streetworkera přivedou k rozhodnutí ze svého zaměstnání odejít. Tato problematika je pevně spjata i s pracovním prostředím organizací, ve kterých jsou streetworkeři pro rizikovou mládež zaměstnáváni, podmínkami, za jakých lze v České republice toto zaměstnání vykonávat a v neposlední řadě i s jejich pracovní náplní. Příspěvek vychází z předpokladu, že organizace, nabízející sociální službu streetwork, jsou ohroženy vyšší mírou fluktuace svých zaměstnanců a jelikož cílová skupina rizikové neorganizované mládeže bývá obtížně uchopitelná v rámci standardní sociální sítě a pomoci a streetwork je často jediným způsobem, jak s ní pracovat, zastává tato sociální služba v uvedené síti své nezastupitelné místo. Je proto významné, aby se nadále rozvíjela, k čemuž potřebuje mít možnost stavět na stálých, odborně vyškolených a spokojených zaměstnancích. Z toho důvodu je potřebné vymezit a definovat vlivy, které na osobnost streetworkera v pracovním procesu negativně působí a mohou přispívat k jeho rozhodnutí přestat toto povolání vykonávat. Cílem příspěvku tedy je s pomocí opory o analýzu odborné literatury a následně empirického šetření, které bylo vedeno kvalitativní formou s šesti respondenty vysledovat, specifikovat a z pohledu pracovníků popsat faktory, které přispěly k jejich rozhodnutí opustit své zaměstnání a jejich provázanost s možným nenaplněním původního očekávání o profesi, s pracovním prostředím, podmínkami a náplní práce. Hlavním motivem pro zvolení tohoto tématu byla osobní zkušenost autorky příspěvku s povoláním streetworkera, při němž se opakovaně setkala s fenoménem zvýšené fluktuace na pozicích streetworkerů pro rizikovou mládež a vědomí si závažnosti této skutečnosti jak pro konkrétní organizaci, tak i v širším kontextu pro celou sociální síť služeb zaměřených na děti a mládež.