Nebylo nic nalezeno.

Ilustrační foto: Unsplash

Mezinárodní den za odstranění chudoby - připomínáme si ohlédnutím za diskuzí o chudobě ve městech

17. října si připomínáme Mezinárodní den za odstranění chudoby, který byl vyhlášen Valným shromážděním OSN poprvé v roce 1992. V této souvislosti chce Česká asociace streetwork upozornit, že chudoba se v České republice netýká jen sociálně vyloučených lokalit, ale že je přítomna i ve velkých městech, jako je např. Praha. Právě k tomuto tématu jsme 19. 9. 2022 u příležitosti Týdne nízkoprahových klubů uspořádali veřejnou diskuzi s názvem Projevy chudoby ve velkých městech. Přinášíme ohlédnutí za touto akcí, která se uskutečnila v rámci projektu ČAS od ČASU.

Ke společné debatě jsme přizvali odborníky zabývající se sociální oblastí, abychom společně s nimi mluvili o tom, jaké jsou projevy chudoby v dnešní Praze, jaké dopady na nejchudší obyvatele má zhoršená ekonomická situace v důsledku války na Ukrajině, energetické krize i opakované pandemie, a také o tom, na jaká témata by se mělo zaměřit nové vedení Prahy.

Panelisté:

  • Martin Šimáček (ředitel Centra sociálních služeb Praha),
  • Lucie Trlifajová (SPOT – centrum pro společenské otázky),
  • Jan Klusáček (iniciativa Za bydlení),
  • Martina Zikmundová (Česká asociace streetwork)
  • Moderovala Lucie Vopálenská, Český rozhlas Plus

Co je vlastně chudoba?

Domácnosti ohrožené chudobou jsou statisticky definovány jako ty, jejich příjem je nižší než 60% ekvalizovaného příjmu, tj. běžného průměru. Když se podíváme na statistická data, ČR má obecně nízký indikátor chudoby a díky vysokým mzdám v něm Praha vychází velmi dobře. Pokud však danou problematiku začneme zkoumat blíže, ukazuje se, že realita není zdaleka tak optimistická.

Indikátor chudoby totiž nezohledňuje náklady domácnosti na bydlení, přitom právě v Praze žije nejvíce lidí v podnájmu a nájmy jsou oproti jiným krajům vysoké. Na bydlení tak připadne v Praze až 40% příjmů, zatímco jinde v krajích je to třeba jen 7%. Připočteme-li celkově vyšší náklady na život v Praze, dostaneme se k závěru, že chudoba a její různé podoby je v hlavním městě do značné míry skrytá. Co s tímto problémem udělá raketový růst cen energií, přitom tak úplně nevíme. 

Kolika lidí se chudoba týká?

Ještě před nárůstem cen energií v roce 2021 nebylo 16% domácností schopno zaplatit nečekaný výdaj 13 tisíc Kč. Chybí nám data o skutečné chudobě a dá se očekávat, že celý problém teprve ve stávající socio-ekonomické situaci vypluje na povrch.

V Praze žije přes 300 dětí na ubytovnách a azylových domech, 4 000 dětí v nevyhovujícím bydlení v bytové nouzi a v ohrožení ztrátou bydlení je celých 22 000 rodin a více než 30 000 dětí. Přestože mediální obraz chudoby budí ve veřejnosti představu, že se týká jen těch nejchudších, sociálně vyloučených osob, lidí na ulici, chudobou může být ohrožen i člověk s dobrými příjmy – důvodem jsou právě vysoké náklady na bydlení.

Ohrožení jsou zejména lidé s nízkým příjmem (mezi něž musíme bohužel zařadit i samotné sociální pracovníky), lidé v insolvenci, senioři a speciálně osamocené seniorky, samoživitelky a samoživitelé a osoby s tzv. prekérním příjmem (různé přivýdělky, jejichž výpadek může mít za následek ztrátu bydlení).

Vezmeme-li v úvahu všechny zmíněné faktory a podíváme se, kolik finančních prostředků lidem zůstane po uhrazení nájemného, zjistíme, že v Praze žije 40-50 tisíc dětí v rodinách, kterým na zajištění životních potřeb zbývá méně než 60% příjmu. Právě tyto chudobou ohrožené rodiny však systém nijak nedetekuje, nepodporuje je. Řada lidí si přitom nežádá o příspěvky na bydlení – důvodem je stud, neznalost, složitost systému a nedůvěra v instituce. Velmi důležitá je proto osvěta a destigmatizace problematiky chudoby.

Sociální pracovník jako sociální případ

V situaci, kdy sociální práce je stále více potřebná a pracovníků a pracovnic je nedostatek, je smutným paradoxem finanční ohodnocení sociálních pracovníků. Česká asociace streetwork provedla v létě 2022 výzkum, jehož výsledky nás překvapily – částky jsou ještě menší, než jsme předpokládali.

Z průzkumu vyplynulo, že průměrná nástupní mzda v ČR je 25 000 Kč v případě pracovníka v sociálních službách a 27 300 Kč u sociálního pracovníka. Důstojná mzda pro loňský rok byla přitom pro Prahu 36 700 Kč. Řada sociálních pracovníků si proto hledá druhou práci, či z oboru odchází, aby byli schopni zabezpečit své domácnosti.

Je čas mluvit o finančním ohodnocení. Sociální pracovníci mají pečovat o důstojný život klientů, otázka však je, nakolik mají důstojný život sami přístupný. Budeme to komunikovat s MPSV a požadovat zvýšení,“ uvedla k problematice mezd sociálních pracovníků Martina Zikmundová.

Dopad chudoby na dětství a společnost

Podívejme se nyní na to, jak chudoba ohrožuje ty nejzranitelnější - děti. Děti chudobu vnímají subjektivně – porovnávají se s vrstevnickou skupinou, v jaké se pohybují. Nerovnosti se mezi dětmi objevují záhy – na pomůckách do školy, účasti na školních akcích, způsobu trávení víkendů či prázdnin, nebo třeba na možnosti uspořádat si doma oslavu narozenin. Chudoba je pak pro děti výrazným stigmatem.

Jak podotýká Martin Šimáček z Centra sociálních služeb Praha, první co rodina v ekonomických problémech odbourává, jsou volnočasové aktivity dětí. Nenápadně nám tak vyrůstá generace mladých lidí, která má mnohem horší přístup ke zdrojům, ke vzdělání a dochází k prohloubení polarizace společnosti. Zatímco v krátkodobém horizontu většina ohrožených rodin dokáže problémy překlenout, ve střednědobém to již bez pomoci nejsou schopné sami zvládnout.

Školy si někdy stěžují na děti, co nechodí do školy, jsou nepřipravené. Když ale jdeme do hloubky, zjištujeme, že rodiče mají úplně jiné a to existenční starosti. Je třeba zjistit příčinu a řešit ji, proto dlouhodobě vidíme řešení v úzké spolupráci školského poradenského pracoviště se sociálními službami a chceme, aby ve škole byla zastoupena sociální práce  prostřednictvím sociálních pedagogů. Aby škola uměla spolupracovat v rámci sítě služeb a odborných pracovišť v regionu,“ doplňuje Martina Zikmundová

Právě síť sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi se v Praze ukazuje jako naprosto nedostatečná, dokonce nejslabší v celé České republice. O to důležitější je podpora komunitní práce a terénních služeb, které budou situaci mapovat, vyhledávat ohrožené rodiny v terénu a koordinovat komplexní pomoc.

Cesta z krize

V praxi se velmi osvědčují Kontaktní centra pro bydlení, která v postupně vznikají , a je žádoucí, aby jich přibývalo. Tato centra výrazně přispívají k destigmatizaci problému chudoby a mohou být důležitou systémovou podporou proti ztrátě bydlení. Přestože řada věcí, krom těchto center je to např. koordinace služeb v Praze a zabydlování nejohroženějších lidí v městských bytech, se daří, stále je to jen "záplatování" - sociální sektor je výrazně podfinancovaný. Praha by se proto měla více angažovat v debatě o sociálních politikách.

Dáváme domácnostem peníze, aby překlenuly krizi, ale ten průšvih je daleko větší, dlouhodobý. Je třeba pomáhat 20-30% domácnostem, které jsou ohrožené a mnohdy mají tito lidé silný pocit nespravedlnosti – přestože se snaží, nikdo jim nepomáhá.“ Uvádí socioložka Lucie Trlifajová a dodává: „Je třeba hledat jinou logiku, jak se na celou věc dívat. Debata by neměla být o tom, že veřejnými financemi záplatujeme raketový růst cen – bavme se o otázce danění nemovitostí a regulace nájemného.“

Závěrem:

Přestože řada věcí se v Praze daří a Praha má několik kvalitních  strategických dokumentů, je třeba budovat u lidí důvěru v instituce a zvyšovat prestiž sociální práce. Dále udržet dobrou praxi, jako jsou Kontaktní místa pro bydlení, ukončování bezdomovectví, řešení otázky bydlení rodin s dětmi na ubytovnách a nadále rozšiřovat síť preventivních sociálně aktivizačních služeb.

Záznam z debaty si můžete poslechnout ZDE.

Diskuse se uskutečnila v rámci projektu „ČAS od ČASU diskusní klub. Budování skutečně sociální sítě“ s číslem 62500-2019-003-0070. Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Tagy