Tranzitní a tréninkové zaměstnávání – inspirace z rakouského Štýrska

Zástupci kanceláře ČAS a organizace Progressive měli možnost během pětidenní pracovní stáže v Grazu navštívit konkrétní podniky a porovnat rakouský přístup s českou praxí. Stáž proběhla díky programu Evropské unie Erasmus+ v oblasti vzdělávání dospělých.

Pro porozumění rakouskému kontextu tréninkového zaměstnávání nejdříve nahlédněme do tamní systémové podpory zaměstnávání znevýhodněných osob. Rakousko pracuje se třemi úrovněmi trhu práce.

Prvnímu trhu práce lze rozumět jako běžnému (volnému) trhu, do něj směřuje veškerá snaha o integraci. Druhý trh práce je ekvivalent českého tréninkového zaměstnávání (v Rakousku popisované jako Transitarbeitskräfte) – transitní zaměstnávání, jde o dočasná pracovní místa pro lidi se znevýhodněními. Třetím trhem práce jsou místa určená primárně pro osoby s kumulovanými sociálními a zdravotními bariérami, pro které první ani druhá úroveň trhu práce není vhodná. Tato úroveň však není formalizovaná a nejsou na ni vyčleněné finance v rakouské aktivní politice zaměstnanosti. Místa pro tuto cílovou skupinu se v Grazu realizují í z financí Evropských fondů nebo ze soukromých zdrojů, ne systémově.

V rakouském pojetí se pojem „sociální podnikání“ příliš nepoužívá, praxe, kterou jsme na stáži viděli, a která přísluší tzv. druhému trhu práce, odpovídá de facto českým sociálním podnikům. Podle české legislativy by šlo o typické integrační sociální podniky. V rakouské praxi jde o společné projekty neziskových organizací a Úřadu práce.

Jaké postavení má tamní Úřad práce?

Rakouský úřad práce (Arbeitsmarktservice – AMS) zastává v systému tranzitního zaměstnávání koordinátorskou roli.

Aby mohl uchazeč či uchazečka nastoupit na tréninkové místo, musel/a být zpravidla alespoň 12 měsíců v evidenci v AMS. Většina navštívených organizací se shodovala, že to není příliš funkční podmínka – rok bez práce vede ke ztrátě motivace i pracovních kompetencí a prohlubují se případné sociální bariéry, které klienta či klientku vedly k nezaměstnanosti. AMS pro sociální podniky (projekty) stanovil plošný indikátor, kdy minimálně 30 procent tréninkových zaměstnanců má přejít na volný trh práce v rámci jednoho roku, přičemž úspěšnost se vyhodnocuje 90. den po ukončení programu tréninkového zaměstnání.

AMS tak uplatňuje vůči podnikům výkonnostně-zásluhový systém a financování je každým rokem upravováno. Modely toho, co AMS hradí, jsou různé. Některé podniky mají dohodnuté, že úřad práce finančně plně podpoří mzdy tranzitních zaměstnanců a sociálního pedagoga (v průměru ve Štýrsku vychází jeden úvazek sociálního pedagoga na 6 klientů), jinde hradí 50 procent mezd tréninkových zaměstnanců a 50 procent mezd personálu. Spolupráce AMS s realizátory tranzitních míst je každý rok vyjednávána a realizuje se prostřednictvím projektů.

Co nás velmi překvapilo a je odlišné od české praxe, je délka podpory. Tréninková místa trvají od 2, nejdéle do 9 měsíců. V průměru je tak klient či klientka podpořen/a pět až šest měsíců. Sociální pedagogové a pedagožky mohou klienty podporovat i po ukončení pracovního místa, ovšem jen po dobu tří měsíců. Mnozí sociální pedagogové nám tuto dobu popisovali jako krátkou, při které není možné plně překonat či stabilizovat zmapované sociální bariéry.

Klíčová role sociálního pedagoga a sítě Arbeit+

Ve Štýrsku je ročně dostupných přibližně 2 000 tréninkových míst, na které připadá zhruba 300 odborných pracovníků. Těmito odbornými pracovníky jsou zejména sociální pedagogové, neboť v rakouském kontextu sociální pracovník spíše vykonává úřední činnosti a administrativu. Sociální pedagog je v rakouském vzdělávacím systému odborník nejen na sociální systém, ale také na kontinuální přímou práci s cílovou skupinou. V projektech pracují metodou case managementu, zapojují další aktéry, a také podporují a reflektují posuny v pracovních kompetencích tranzitních zaměstnanců.

V rámci advokační práce je klíčovou organizací Arbeit+. Původně dobrovolná platforma dokázala propojit zaměstnavatele – sociální podniky ve Štýrsku – a stát se tak formalizovanou organizací zastupující sociální podniky navenek. Její úloha je důležitá zejména při jednáních s AMS. Rovněž se podílí na organizaci veletrhu sociálních podniků, který se koná jednou měsíčně a na něm se sociální podniky a jejich pracovní místa představují uchazečům a uchazečkám z AMS.

Inspirace pro Českou republiku může být v podobě Arbeit+, a to možné založení formalizované organizace zastupující zájmy sociálních podniků v ČR a zprostředkovaně i samotných klientů a klientek.

Opravna kol či třídící linka na darované oblečení. Jaké podniky jsme navštívili?

To nejzajímavější jsme si nechali v článku na konec, a to nahlédnutí do inspirativních organizací a podniků, které jsme během pěti dní v Grazu měli možnosti navštívit.

Hostující a současně jednou z největších organizací byla Caritas Steiermark. Měli jsme možnost nahlédnout do jejich kreativních dílen, kde se lidé se znevýhodněními naučí například šít na stroji, vyrábět dřevěné výrobky nebo nanášet obrázky na textilie pomocí sítotisku. Dále jsme navštívili (a následně i sami vyzkoušeli) třídící linku, kde pracovníci kontrolují a třídí darované oblečení. To prodejné následně putuje do sítě charitativních obchodů Carla, které patří Caritas Steiermark, těchto obchodů s darovaným zbožím je ve Štýrsku 33, z toho v Grazu 7, prodává se v nich především textil, ale také drobný nábytek, hračky, knihy apod.

Součástí stáže bylo i stínování /jobshadowing/, tedy vyzkoušení si práce tréninkového zaměstnance a při tom současně mít možnost si promluvit s některými tréninkovými zaměstnanci. Některé programy Caritas Steiermark jsou určené pouze pro užší cílovou skupinu, například pro znevýhodněné mladé lidi, ženy či rosoby, kteří jsou ohroženi závislostí. Celkově má organizace více než 10 takovýchto programů. Jeden z nich, projekt Offline, je financovaný zcela ze soukromé nadace Santner Foundation firmy Anton Paar ze sousedství provozu. Ukazuje to sílu společenské odpovědnosti firem a solidarity s potřebnými, která má v Rakousku dlouhou tradici – velké podniky také běžně zadávají zakázky sociálním podnikům a tím podporují jejich činnost.

Další organizací, kterou jsme měli možnost poznat, byl Bicycle. Zde se zaměřují na opravu a upcyklaci jízdních kol, provozují mobilní myčku kol, kterou lze i zapůjčit. Dále vyrábějí opravárenské boxy pro údržbu kol a tyto boxy montují do bytových domů či přímo na ulici. Klíčoví zaměstnanci nám popisovali, že podnikání by bylo snazší bez tréninkových míst, ale jejich filosofií je jednat vždy v nejlepším zájmu zákazníka a podporovat tréninkového zaměstnance.

Pozoruhodná návštěva byla i v organizaci SASt, která se zaměřuje na mytí a zapůjčování cateringového nádobí, provoz kavárny či výrobu zmrzliny. Zdejší tréninková pracovní místa byla určená pouze znevýhodněným ženám.

Poslední organizací, kterou jsme měli možnost navštívit, byla Jugend am Werk. Zde měli tréninková pracovní místa rovněž zaměřená na šití, ale také na práci v profesionální kuchyni, která vařila obědy pro tamní školky a školy. Jugend am Werk provozují i další typy sociálních zařízení, mimo jiné nízkoprahové kluby pro děti a mládež, zařízení na sociálně zdravotním pomezí či specializovanou poradenskou sociální službu zaměřenou na pomoc klientům Úřadu práce, kteří jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než dva roky. V ní pracují formou case managementu a mohou službu poskytovat po dobu dvou let. Cílem tohoto programu je hlubší a individuální sociální práce, která je zaměřená na velmi zranitelné klienty a klientky - často jde o lidi příchozí ze zemí zasažené chudobou či válkou a pro které integrace v rakouském (nejen) trhu práce nebyla úspěšná.

Co si ze stáže odvážíme a jak s tím nadále pracovat

Už čtvrtý den stáže se nám začal utvářet vzorec, představa toho, jak tréninkové zaměstnávání ve Štýrsku funguje. Pozoruhodné pro nás bylo zjištění, že sociální bariéry některých tréninkových zaměstnanců v některých programech jsou spíše “mírné”, v Česku mnohdy pracujeme s více hlubokými a komplexními bariérami, které způsobily (dlouhodobou) nezaměstnanost daného klienta. K tomu nás vedla dvě možná vysvětlení, prvním z nich je skutečnost, že rakouský úřad práce vyžaduje od tamních sociálních podniků každoročně splnit indikátor alespoň 30 procent lidí prostoupivších na volný trh práce. Druhé možné vysvětlení je, že v posledních několika letech rakouský trh práce provází vyšší nezaměstnanost mezi 5 až 7 procenty, to je zhruba dvakrát vyšší než v Česku. A tak dostat se do dlouhodobé nezaměstnanosti a do s ní spojených znevýhodnění může být častější a snazší než v Česku.

Stáž v Grazu nám tak ukázala, jak vypadá dlouhodobě budovaný systém sociálního zaměstnávání, v čem je silný (široká síť podniků, pestrost a množství pracovních míst, formalizovaná střešní organizace, důraz na ekologii a roli sociálních pedagogů) a kde naopak naráží na své limity (byrokracie AMS, příliš krátká doba tréninkových míst či dlouhá doba v evidenci v AMS, která je jednou z podmínek pro následnou možnost tréninkového zaměstnání).

Chceme vyjádřit velké poděkování našim rakouským partnerům a všem hostitelským organizacím. Celou stáž naprosto precizně zorganizovala Caritas Steiermark (Bernhard Sundl a jeho tým ❤️) s podporou svých projektů tag.werk, stoff.werk a Offline. Svůj čas nám věnovaly také organizace Arbeit+, Soziale Arbeit Steiermark (SASt), Bicycle a projekty Mein Rat a Your company organizace Jugend am Werk.

Se zjištěními ze stáže budeme nadále pracovat, například představíme tamní praxi členům Platformy tréninkového zaměstnávání i zástupcům ministerstva práce a sociálních věcí.

A jak by se rozloučili Štýřané, tak se loučíme s Grazem i my - “tschau, papa”.

Za kancelář ČAS Martina Zikmundová, Karolína Panušková a Jan Louženský, za Progressive Jan Špaček.

Stáž proběhla díky programu Erasmus+ v oblasti vzdělávání dospělých (reg. číslo akreditace 2025-1-CZ01-KA120-ADU-000381473). Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska představují názory a stanoviska autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Domu zahraniční spolupráce. Evropská unie ani poskytovatel grantu za ně nenesou odpovědnost.