Harm Reduction pro huliče? Co to sakra je?
7. 11. 2013
BARÁK nízkoprahový klub
Harm Reduction pro huliče? Co to sakra je?
V průběhu měsíců září a října probíhal v nízkoprahovém klubu BARÁK, který je součástí Oblastní charity Třebíč, program specifické primární prevence zaměřený na marihuanu. U našich klientů se s hulením setkáváme poměrně často, a proto nás zaujal projekt třebíčského K-centra Noe, který se zaměřil na výzkum vlivu marihuany přímo mezi uživateli konopných drog. Tento výzkum ukázal, jaká rizika této nemalé skupině lidí hrozí a s jakými problémy se mohou potýkat. Proto se „Káčkaři“ rozhodli rozjet program „Harm Reduction“ (dále jen HR) zaměřený přímo na uživatele konopných drog. O tom, co to je HR, a jak se s uživateli drog pracuje, jsme představu měli. Jak ale vypadá HR pro huliče a co si pod tímto pojmem představit? Zeptali jsme se na to Bc. Ondřeje Mikuláška, který se do projektu třebíčského K-centra Noe zapojil.
Ondro, odkud ses vůbec vzal? Kdo jsi, co děláš, když zrovna nechodíš po Třebíči a nesnažíš se oslovit huliče?
Jsem ze Zlína, kde také pracuju jako sociální kurátor pro dospělé. Do Třebíče jsem se dostal tak, že jsem se v psychoterapeutickém výcviku před 5 lety seznámil s vedoucím KC Noe – s Ivošem Vítkem, tehdy jsem pracoval v Káčku v Přerově, kde jsme zkoušeli dělat terénní programy pro huliče. Ivoše to tehdy zaujalo, protože huliči jsou v rámci služeb Káčka trochu mimo. Takže se něco podobného pokusil udělat i v Třebíči a proto si mě taky najal, protože s tou prací mám už zkušenosti. Napřed jsme minulý rok dělali výzkum mezi huliči v Třebíči a pak na základě toho výzkumu jsme letos poskytovali v pilotním programu terénní služby pro huliče.
Kde se vzal nápad vytvořit program HR pro huliče?
Ten nápad vzešel v podstatě od Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP), jelikož ČR v celosvětovém měřítku je na špici v užívání konopných drog.
Z výzkumu v Přerově – podobně jako tady v Třebíči – vyšlo, že mladí lidé denně konzumují poměrně velké množství konopných drog – v průměru mezi 1 až 2 gramy za den. Dále že užívání konopí nevnímají jako problém, ale že také nemají příliš informací o konopí a rizicích užívání konopí. Když jsme se zamýšleli, co tedy huličům nabídnout tak jsme si říkali, že ambulantní služba – mít někde kancl, sedět tam každé odpoledne od 4 do 6 - je blbost, protože tam nikdo nepřijde, proto jsme se rozhodli pro terénní program a přímé oslovování.
Co si pod tímto pojmem vlastně mám představit (jak to probíhá)?
Přemýšleli jsme, co vlastně těm lidem nabídnout, trávu si nestřílí, takže čisté buchny chtít nebudou, říkat jim, že to nemají dělat je taky zbytečný. Proto jsme se rozhodli si vydefinovat zásady HR pro huliče. Obecně platí, že by se měli snažit si při aplikaci drogy nepřivodit ještě další zdravotní komplikace. U huličů se doporučuje snižovat množství dehtu a dalších karcinogenních látek obsažených v kouři, který vzniká hořením rostlinné části. Tedy předcházení nemocem jako je rakovina plic, nebo ucpávání cév. Takže se doporučuje kouřit marihuanu s vyšším obsahem THC, nepoužívat filtry, vaporizovat – tak aby uživatel marihuany do sebe dostal co nejméně škodlivin a co nejvíce THC. Což nám dávalo logiku vzhledem k množství, které konzument marihuany za den vykouří. Konzultovali jsme to také s psychiatrem, který se zabývá závislostí a ten nám řekl, že s tím má trochu problém. Tato doporučení jsou podle něj vhodná pro starší lidi nad 20 let. U mladších – náctiletých – jsou podle něj větší problém než karcinogenní látky, se kterými si mladý organismus snáze poradí, právě vysoké dávky THC, které působí nevratné změny na mozku, který se právě v tomto období vyvíjí. Právě v období od 15 do 20 nebo i více let dochází k biologickým změnám na mozku a ke změně vnímání okolního světa od dáckého k dospělému, které je zaměřeno spíš na jasné kauzální uspořádání, tak aby se nezabývalo všemi jevy, které vnímá, ale jen těmi, které jsou pro něj v tu chvíli podstatné. Právě vysoké dávky THC v tomto období mohou způsobit, že se mozek nevyvine tak, jak má a tito lidé pak mohou mít problémy ve škole, v partnerských vztazích a taky v práci, jelikož pak nedokáží fungovat tak, jak od nich lidi kolem nich očekávají. Existuje pro to hezký slangový termín – jsou naprosto vyhulení.
Vaporizér? Co to je? Jak funguje? V čem je užívání pomocí vaporizéru bezpečnější?
Vaporizér je přístroj, který zahříváním na určitou teplotu umožňuje získání pouze účinné látky z rostlinné drogy – a tou nemusí být pouze konopí, ale třeba heřmánek, aniž by docházelo k hoření rostlinné části drogy a k uvolňování karcinogenních látek. Když bych to převedl na příklad heřmánku, je v něm obsažena látka, která je léčivá a která se uvolňuje při nějaké teplotě – třeba 100°C – na vaporizéru si tedy nastavím tuto teplotu a mohu pak z vaporizéru inhalovat pouze onu léčivou látku, pokud jsem třeba nachlazený, aniž bych inhaloval další škodlivé látky, což bych inhaloval, kdybych si z heřmánku udělal jointa. Podobně to funguje s marihuanou, teplota uvolňování THC je 185°C. Bezpečnější vaporizer je právě pro to, že inhaluji pouze THC a ne další škodlivé látky jako je dehet a aromatické uhlovodíky, navíc se při vaporizaci uvolní 2 až 3x víc THC, než při klasickém hoření třeba v jointu. Jen je k tomu třeba dodat, že vaporizer má spíše smysl pro straší huliče nad 20 let, u mladších naopak je vyšší dávka THC problém.
Co by měli huliči vědět?
Měli by hlavně vědět, že zadržovat dech při kouření marihuany je hloupost. Holanďané nám kvůli tomu říkají „pražští potápěči“. Obecně je rozšířený mýtus, že kouř je třeba podržet v plicích co nejdéle, aby došlo ke vstřebání THC do krve. Ale je to hloupost! THC se velmi rychle přes sliznici dostane do krve, takže ještě než se kouř dostane do plic, tak již prakticky neobsahuje žádné THC. Když někdo zadržuje dech, tak si v plicích jen drží zbytečně dehet a další škodlivé látky. Kouřit marihuanu by měl podobně jako cigaretu!
S čím vším se při své práci setkáváš? (zkušenosti, příběhy, vtipná setkání….)
Nečastě po mě lidé chtějí i nějaký „matroš“ a jsou překvapeni, že dávám jen informace. Jednou jsem jedné skupince ukazoval vaporizer a jeden ze skupinky se ptá: „A něco do něho máš?“ řekl jsem mu, že ne, tak se naštvaně otočil a šel pryč. Často musím vysvětlovat, že i když se s nimi o tom bavím, jinak než jsou zvyklí, tak že nejsem žádný dealer a že pořád stojím na jiné straně.
Proč vůbec pracovat s lidmi, kteří marihuanu užívají?
Je těžké se dostat k huličům, kteří už pociťují, že mají problém. Jedná se spíš o lidi kolem 30, kteří skončili školu, založili rodinu a hulení jim nabourává partnerské vztahy a fungování v běžném životě. Už pro ně prostě není možné životem jen tak proplouvat a prohulovat se….Tito lidé však do žádné služby nepřijdou. Proto jsme se rozhodli zaměřit se na ty mladší, kterým se pokud možno nemravokárnou formou snažíme předávat informace o rizicích užívání konopí a taky doufáme, že si tito lidé, kteří hulení zatím nevnímají jako problém, až to pro ně problém bude, na ten kontakt vzpomenou a vzpomenou si, že je tu nějaké zařízení, kam můžou přijít své problémy řešit. Taky se s těmi mladšími bavíme o tom, že konzumace marihuany pro ně nepředstavuje přímé ohrožení na životě – není doložené předávkování marihuanou, které by vedlo k úmrtí - na rozdíl třeba od alkoholu, kde to riziko předávkování zvláště u mladých a nezkušených je vysoké. Nebezpečí tedy nepředstavuje předávkování, ale chování lidí pod vlivem marihuany. Je proto potřeba především s mladými lidmi, kteří s marihuanou experimentují o tom mluvit. Marihuana totiž zesiluje aktuální stav, ve kterém se její uživatel nachází, takže když má někdo depku, tak asi není dobrý nápad se z ní zkusit prohulit. Dále by měl být opatrný s marihuanou, jejíž původ nezná a ve společnosti, ve které se necítí dobře. Když se pak sejde to, že nemá dobrou, dá si větší množství nějakého silného „modelu“ a je ve společnosti, která mu moc nesedne a k tomu je na nějakém neznámém místě, tak ty stavy pak můžou být hodně špatné a následky taky. Dalším velkým rizikem jsou úrazy způsobené pod vlivem konopí, nebo řízení auta nebo motorky pod vlivem konopí. Toto je určitě důležité téma, o kterém by se hlavně s mladými a začínajícími huliči mělo mluvit – tedy v jakém stavu, kde, s kým a jak si zajistit bezpečí, když ty stavy nejsou dobré.
Děkujeme za rozhovor.
V průběhu měsíců září a října probíhal v nízkoprahovém klubu BARÁK, který je součástí Oblastní charity Třebíč, program specifické primární prevence zaměřený na marihuanu. U našich klientů se s hulením setkáváme poměrně často, a proto nás zaujal projekt třebíčského K-centra Noe, který se zaměřil na výzkum vlivu marihuany přímo mezi uživateli konopných drog. Tento výzkum ukázal, jaká rizika této nemalé skupině lidí hrozí a s jakými problémy se mohou potýkat. Proto se „Káčkaři“ rozhodli rozjet program „Harm Reduction“ (dále jen HR) zaměřený přímo na uživatele konopných drog. O tom, co to je HR, a jak se s uživateli drog pracuje, jsme představu měli. Jak ale vypadá HR pro huliče a co si pod tímto pojmem představit? Zeptali jsme se na to Bc. Ondřeje Mikuláška, který se do projektu třebíčského K-centra Noe zapojil.
Ondro, odkud ses vůbec vzal? Kdo jsi, co děláš, když zrovna nechodíš po Třebíči a nesnažíš se oslovit huliče?
Jsem ze Zlína, kde také pracuju jako sociální kurátor pro dospělé. Do Třebíče jsem se dostal tak, že jsem se v psychoterapeutickém výcviku před 5 lety seznámil s vedoucím KC Noe – s Ivošem Vítkem, tehdy jsem pracoval v Káčku v Přerově, kde jsme zkoušeli dělat terénní programy pro huliče. Ivoše to tehdy zaujalo, protože huliči jsou v rámci služeb Káčka trochu mimo. Takže se něco podobného pokusil udělat i v Třebíči a proto si mě taky najal, protože s tou prací mám už zkušenosti. Napřed jsme minulý rok dělali výzkum mezi huliči v Třebíči a pak na základě toho výzkumu jsme letos poskytovali v pilotním programu terénní služby pro huliče.
Kde se vzal nápad vytvořit program HR pro huliče?
Ten nápad vzešel v podstatě od Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP), jelikož ČR v celosvětovém měřítku je na špici v užívání konopných drog.
Z výzkumu v Přerově – podobně jako tady v Třebíči – vyšlo, že mladí lidé denně konzumují poměrně velké množství konopných drog – v průměru mezi 1 až 2 gramy za den. Dále že užívání konopí nevnímají jako problém, ale že také nemají příliš informací o konopí a rizicích užívání konopí. Když jsme se zamýšleli, co tedy huličům nabídnout tak jsme si říkali, že ambulantní služba – mít někde kancl, sedět tam každé odpoledne od 4 do 6 - je blbost, protože tam nikdo nepřijde, proto jsme se rozhodli pro terénní program a přímé oslovování.
Co si pod tímto pojmem vlastně mám představit (jak to probíhá)?
Přemýšleli jsme, co vlastně těm lidem nabídnout, trávu si nestřílí, takže čisté buchny chtít nebudou, říkat jim, že to nemají dělat je taky zbytečný. Proto jsme se rozhodli si vydefinovat zásady HR pro huliče. Obecně platí, že by se měli snažit si při aplikaci drogy nepřivodit ještě další zdravotní komplikace. U huličů se doporučuje snižovat množství dehtu a dalších karcinogenních látek obsažených v kouři, který vzniká hořením rostlinné části. Tedy předcházení nemocem jako je rakovina plic, nebo ucpávání cév. Takže se doporučuje kouřit marihuanu s vyšším obsahem THC, nepoužívat filtry, vaporizovat – tak aby uživatel marihuany do sebe dostal co nejméně škodlivin a co nejvíce THC. Což nám dávalo logiku vzhledem k množství, které konzument marihuany za den vykouří. Konzultovali jsme to také s psychiatrem, který se zabývá závislostí a ten nám řekl, že s tím má trochu problém. Tato doporučení jsou podle něj vhodná pro starší lidi nad 20 let. U mladších – náctiletých – jsou podle něj větší problém než karcinogenní látky, se kterými si mladý organismus snáze poradí, právě vysoké dávky THC, které působí nevratné změny na mozku, který se právě v tomto období vyvíjí. Právě v období od 15 do 20 nebo i více let dochází k biologickým změnám na mozku a ke změně vnímání okolního světa od dáckého k dospělému, které je zaměřeno spíš na jasné kauzální uspořádání, tak aby se nezabývalo všemi jevy, které vnímá, ale jen těmi, které jsou pro něj v tu chvíli podstatné. Právě vysoké dávky THC v tomto období mohou způsobit, že se mozek nevyvine tak, jak má a tito lidé pak mohou mít problémy ve škole, v partnerských vztazích a taky v práci, jelikož pak nedokáží fungovat tak, jak od nich lidi kolem nich očekávají. Existuje pro to hezký slangový termín – jsou naprosto vyhulení.
Vaporizér? Co to je? Jak funguje? V čem je užívání pomocí vaporizéru bezpečnější?
Vaporizér je přístroj, který zahříváním na určitou teplotu umožňuje získání pouze účinné látky z rostlinné drogy – a tou nemusí být pouze konopí, ale třeba heřmánek, aniž by docházelo k hoření rostlinné části drogy a k uvolňování karcinogenních látek. Když bych to převedl na příklad heřmánku, je v něm obsažena látka, která je léčivá a která se uvolňuje při nějaké teplotě – třeba 100°C – na vaporizéru si tedy nastavím tuto teplotu a mohu pak z vaporizéru inhalovat pouze onu léčivou látku, pokud jsem třeba nachlazený, aniž bych inhaloval další škodlivé látky, což bych inhaloval, kdybych si z heřmánku udělal jointa. Podobně to funguje s marihuanou, teplota uvolňování THC je 185°C. Bezpečnější vaporizer je právě pro to, že inhaluji pouze THC a ne další škodlivé látky jako je dehet a aromatické uhlovodíky, navíc se při vaporizaci uvolní 2 až 3x víc THC, než při klasickém hoření třeba v jointu. Jen je k tomu třeba dodat, že vaporizer má spíše smysl pro straší huliče nad 20 let, u mladších naopak je vyšší dávka THC problém.
Co by měli huliči vědět?
Měli by hlavně vědět, že zadržovat dech při kouření marihuany je hloupost. Holanďané nám kvůli tomu říkají „pražští potápěči“. Obecně je rozšířený mýtus, že kouř je třeba podržet v plicích co nejdéle, aby došlo ke vstřebání THC do krve. Ale je to hloupost! THC se velmi rychle přes sliznici dostane do krve, takže ještě než se kouř dostane do plic, tak již prakticky neobsahuje žádné THC. Když někdo zadržuje dech, tak si v plicích jen drží zbytečně dehet a další škodlivé látky. Kouřit marihuanu by měl podobně jako cigaretu!
S čím vším se při své práci setkáváš? (zkušenosti, příběhy, vtipná setkání….)
Nečastě po mě lidé chtějí i nějaký „matroš“ a jsou překvapeni, že dávám jen informace. Jednou jsem jedné skupince ukazoval vaporizer a jeden ze skupinky se ptá: „A něco do něho máš?“ řekl jsem mu, že ne, tak se naštvaně otočil a šel pryč. Často musím vysvětlovat, že i když se s nimi o tom bavím, jinak než jsou zvyklí, tak že nejsem žádný dealer a že pořád stojím na jiné straně.
Proč vůbec pracovat s lidmi, kteří marihuanu užívají?
Je těžké se dostat k huličům, kteří už pociťují, že mají problém. Jedná se spíš o lidi kolem 30, kteří skončili školu, založili rodinu a hulení jim nabourává partnerské vztahy a fungování v běžném životě. Už pro ně prostě není možné životem jen tak proplouvat a prohulovat se….Tito lidé však do žádné služby nepřijdou. Proto jsme se rozhodli zaměřit se na ty mladší, kterým se pokud možno nemravokárnou formou snažíme předávat informace o rizicích užívání konopí a taky doufáme, že si tito lidé, kteří hulení zatím nevnímají jako problém, až to pro ně problém bude, na ten kontakt vzpomenou a vzpomenou si, že je tu nějaké zařízení, kam můžou přijít své problémy řešit. Taky se s těmi mladšími bavíme o tom, že konzumace marihuany pro ně nepředstavuje přímé ohrožení na životě – není doložené předávkování marihuanou, které by vedlo k úmrtí - na rozdíl třeba od alkoholu, kde to riziko předávkování zvláště u mladých a nezkušených je vysoké. Nebezpečí tedy nepředstavuje předávkování, ale chování lidí pod vlivem marihuany. Je proto potřeba především s mladými lidmi, kteří s marihuanou experimentují o tom mluvit. Marihuana totiž zesiluje aktuální stav, ve kterém se její uživatel nachází, takže když má někdo depku, tak asi není dobrý nápad se z ní zkusit prohulit. Dále by měl být opatrný s marihuanou, jejíž původ nezná a ve společnosti, ve které se necítí dobře. Když se pak sejde to, že nemá dobrou, dá si větší množství nějakého silného „modelu“ a je ve společnosti, která mu moc nesedne a k tomu je na nějakém neznámém místě, tak ty stavy pak můžou být hodně špatné a následky taky. Dalším velkým rizikem jsou úrazy způsobené pod vlivem konopí, nebo řízení auta nebo motorky pod vlivem konopí. Toto je určitě důležité téma, o kterém by se hlavně s mladými a začínajícími huliči mělo mluvit – tedy v jakém stavu, kde, s kým a jak si zajistit bezpečí, když ty stavy nejsou dobré.
Děkujeme za rozhovor.
