Nebylo nic nalezeno.

Foto: Ratolest Brno

Terén na střední škole (SOU)

Dobrá praxe: NK Likusák realizuje již 7 let terénní program na středním odborného učilišti. Jak spolupráce se střední školou probíhá?

Před časem jsme na webových stránkách ČAS zveřejnili článek na téma „Terén na základní škole“, který vycházel ze zkušenosti Terénního programu na Praze 11 organizace Proxima Sociale. Tentokrát jsme se zaměřili na terénní práci na vyšším vzdělávacím stupni. Jednou ze služeb, která se takovou prací zabývá, je NK Likusák, Ratolest Brno, z.s. Podstatou terénní sociální práce je vyhledávat, kontaktovat a poskytovat sociální služby lidem z cílové skupiny v jejich přirozeném prostředí. Jedním z míst, kde se cílová skupina terénních programů pro děti a mládež vyskytuje, je také škola. Z toho důvodu NK Likusák navazuje spolupráci se školami v lokalitě, kde působí. Základní školy jsou oslovovány a žákům osmých a devátých tříd je služba pravidelně představována. Před několika lety projevilo zájem o hlubší spolupráci se službou také střední odborné učiliště. Jejich zájem vycházel především z potřeby řešit situaci ohledně užívání návykových látek na škole. První schůzky se zaměřovaly především na toto téma – informační servis pro metodičku prevence, plán možné osvěty učitelů a preventivních programů pro studenty. Nakonec došlo k návrhu pilotního testování terénního programu na škole, který se etabloval a funguje již od roku 2012.

Pro jednodušší srovnání jsme zvolili obdobnou strukturu textu jako v článku o terénu na ZŠ od Proximy Sociale (Praha). Článek si můžete přečíst zde

1. Komunikace se školou 

Střední odborné učiliště nabízí obory, které mohou být ukončené buď maturitou, nebo výučním listem. Školu navštěvují především chlapci. Dolní věkovou hranicí je 15 let, horní věková hranice se určuje hůře, protože zde studenti často přecházejí z oboru na obor, přestupují z jiných škol nebo se do školy vrací. Učitelé tyto studenty označují jako „recykláty“. V prvním ročníku se může setkat patnáctiletý kluk s dvacetiletým, což samo o sobě navozuje situace, které mohou být pro studenty náročné. Bylo tedy jasné, že k tématu školy se tu váže spousta oblastí – vztahy se spolužáky, nástup na školu a jak ji zvládat, průchod studiem, co po škole, aj. 

Dalším tématem a hlavní zakázkou školy bylo téma návykových látek, které bylo v té době na škole velmi živé. Pracovníci původně měli docházet do tříd představit nabídku služby a také poskytnout informační servis zaměstnancům školy. Po domluvě s ředitelem se nakonec přistoupilo k nakontraktování pravidelného terénu, kdy budou pracovníci služby poskytovat sociální služby žákům školy. První zkušební terény začaly probíhat v roce 2012. Významnou kontaktní osobou byla metodička prevence, která celou aktivitu zprostředkovala. V počátcích tedy byla podstatná kontaktní osoba a témata, kde se protínala zakázka školy a agenda terénního programu. 

Terénní práce na škole funguje již 7 let a za tu dobu se přístup školy změnil. Významná změna nastala po odchodu metodičky prevence v roce 2017. Od té doby nedochází k pravidelné osobní komunikaci se zaměstnanci školy, což občas vede k nedorozuměním během terénní práce, kdy jsou pracovníci mylně považováni buď za studenty, nebo za cizí osoby, které na pozemku školy nejsou žádoucí. Dochází pouze k písemnému prodlužování kontraktu mezi školou a organizací. Škole jsou pravidelně zasílány průběžné a závěrečné zprávy, které obsahují počty klientů, témata a shrnutí uplynulého období. V současnosti se pracuje na tom, aby se tento stav zlepšil a došlo k revizi zakázky a obnovení užšího kontaktu se zaměstnanci školy.  

2. Metodika 

Metodika NK Likusák musela být upravena o část zabývající se terénní prací v SOU. 

  • Pracovníci školu navštěvují 1x týdně, na cca 1 hodinu, kdy mají studenti půlhodinovou přestávku (1/2 hodiny studenti, kteří mají daný týden teorii, 1/2 hodiny studenti na praktickém vyučování) 
  • Na terén chodí vždy 2 pracovníci, celkem se tam střídají 4 pracovníci zařízení, aby byla zajištěna zastupitelnost při výpadku pracovníka nebo jeho odchodu. Zároveň tento systém zajišťuje větší variabilitu pro výběr klíčového pracovníka. Klienti v tomto prostředí ale nejsou příliš závislí na konkrétním pracovníkovi. 
  • Klienti ze SOU většinou neprostupují do dalších forem služby (terén, ambulance). 
  • K uzavírání smlouvy dochází ústní formou.
  • Metodiku vytváří a aktualizují pracovníci NK Likusák bez konzultace se školou. 

3. Práce s žáky SŠ 

Práce probíhá pouze ve venkovním areálu školy, pracovníci vnitřní prostory nepotřebují. Areál byl dříve více otevřený, ale vzhledem k represivním krokům, které škola podnikla, aby snížila výskyt a užívání drog, byl areál oplocen. Pracovníci vstupují do tohoto prostoru, kde platí pravidla, která bývají ze strany studentů často porušována. 

  • Pracovníci téměř nevyužívají volnočasové aktivity. 
  • Dochází především ke kontaktní práci, předávání materiálu (filtry, kondomy) a poradenství. Terénní práce probíhá v rámci venkovního areálu, který je nově oplocený, což kolem školy vytvořilo uzavřený prostor. Zpřísňování režimu mělo za následek mimo jiné i zmenšení skupinek, které se venku scházejí, a tím zlepšení podmínek pro práci terénních pracovníků. Pracovníci mají větší prostor pro kontakt a poradenství. V současnosti se zde udržuje i stejná skupina klientů. 
  • Situační intervence vycházejí z daného prostředí, kdy jsou pracovníci často přítomni porušování pravidel areálu ze strany studentů.
  • Největšími tématy jsou drogy, škola, bitky, konflikty s učiteli (úplatky, napadení ze strany učitele), zkompetentňování žáků tyto situace řešit. 
  • V rámci jednoho terénu se tam střídají 2 typy skupin – studenti přicházející z teoretického vyučování a studenti přicházející z praxe. Významně to ovlivňuje atmosféru a náladu studentů. 
  • Studenti se také přirozeně rozdělují na „učňáková“ a „maturitní“ děcka. „Maturitní“ se bojí chodit ven, nechtějí mít průšvih, nemají potřebu tam trávit volný čas. 
  • Pracovníci mají během této hodiny kontakt průměrně s 20 lidmi. 
  • Ve škole je pravidelně zveřejňován měsíční program NK Likusák, ale studenti do klubu téměř nechodí.

Specifika terénu na SOU oproti klasickému terénu: 

  • Pracovníci v tomto prostředí nekouří (dodržují pravidla areálu). 
  • Mají jistotu, že tam klienty vždy potkají. 
  • Práce s většími skupinami než je obvyklé na klasickém terénu. Větší náročnost pro pracovníky - orientace v tom, kdo je kdo, zapamatování přezdívek, rychlé střídání témat a nastavení studentů. 
  • Studenti jsou rádi, že se tam mají s kým bavit. Kontakt přichází ze strany klientů a studentů častěji než na klasickém terénu – „Jste jediný, komu se mohu svěřit s tím, co se děje ve škole.“.
  • Zdůrazňování informací o službě a anonymitě – nejistota ze strany studentů je zde větší. 
  • Letáky o službě nefungují.
  • Do kontaktu mohou vstupovat i další vlivy, které vycházejí ze strany učitelů nebo jiných pracovníků školy.

4. Statistiky

 

 

1. pol.

2017 / 2018

2. pol.

2017 / 2018

1. pol.

2018 / 2019

2. pol.

2018 / 2019

Počet návštěv školy terénními pracovníky

16

10

9

8

Počet kontaktů celkem 

119

117

138

157

Odborné poradenství

21

11

14

32

Celkový počet klientů 

16

9

14

11

Zájemci o službu

37

37

30

26


5. Shrnutí

Pokud bychom chtěli srovnat zkušenost s terénem na základní škole, tak je zde výrazný rozdíl v přístupu školy. Terénní pracovníci NK Likusáku do areálu školy vstupují s povolením školy, ale v podstatě jsou pro zaměstnance neznámými lidmi. Hlubší vazba na školu skončila s odchodem metodičky prevence, která celou spolupráci iniciovala. Pracovníci v současnosti pracují na zlepšení komunikace se školou, revizi zakázky, ujasnění očekávání všech zúčastněných stran a představení všech možností, které služba nabízí.

Prostředí základních a středních škol je samo o sobě velmi odlišné. Hlavním rozdílem je, že základní škola je povinnou školní docházkou, zatímco absolvování střední školy je dobrovolným rozhodnutím. Učiliště obecně nemají nejlepší pověst a jsou považována za odpadní místo, kam nastupují studenti, kteří jinde nemají šanci. Na jednom místě se tak může kumulovat velké množství studentů, kteří mají zkušenosti s návykovými látkami, záškoláctvím, již řešili problémy se školou na ZŠ nebo je z jiných důvodů většinová společnost považuje za problémové. Tento kolektiv je velmi náročný pro ty studenty, kteří tam přišli z toho důvodu, že je obor zajímá a chtějí školu dokončit. S těmito studenty se pracovníci nesetkávají, protože netráví volný čas ve venkovním areálu školy a snaží se od těch „problémových“ skupinek distancovat, ačkoliv by bylo velmi zajímavé s nimi pracovat. 

Další významnou změnou je mobilita studentů. Zatímco na základní školu chodí povětšinou žáci z blízkého okolí, studenti střední školy jsou z různých částí města a jeho okolí. Po vyučování tedy většinou prostředí opouští a nepřecházejí do dalších forem služby. Kontakt s klienty je tedy především ve škole a probíhá v poměrně krátkém čase. Často se také stává, že student „zmizí“ - přestoupí na jinou školu, chodí za školu nebo ze školy úplně odejde. Na druhou stranu mají studenti oproti klasickému terénu většinou konkrétní zakázku, protože komunikaci vztahují k aktuálním zážitkům a zkušenostem, které škola přináší. Nebojí se zakázky otevírat a řešit je v daném prostoru, takže pracovníci v tomto ohledu nevnímají prostředí jako nevýhodu.

Oproti základní škole se častěji řeší témata zabývající se právy a povinnostmi studentů. Vymáhání jejich povinností ze strany školy nebo naopak porušování jejich práv učiteli. Pracovníci se více zaměřují na zkompetentňování studentů, předávání informací o možnostech řešení takových situací a také zpětnou vazbu k jejich chování. Terénní práci na této škole považují za významnou součást služby a uvažují o rozšíření terénu ještě o jednu střední školu. 

6. Kazuistika na závěr

Klient M. (19 let, Brno)

  • Student maturitního oboru mechanik CNC. Aktuálně má za sebou maturitu (2019) – uspěl na ústních, písemné bude opakovat v květnu.
  • Kouří, hulí denně, nejvíc „kýbly“*, (celo)denně i ve škole (před ní, o velké přestávce).
  • Mimo školu tráví čas hlavně venku s kámoši (v parku, zewl, hulení, alkohol)
  • Není konfliktní, nerve se.
  • V kontaktu se službou je od r. 2012 (první záznam v evidenčním programu), pracovníci ho často po celou dobu, co je klientem, potkávají na klasickém terénu. Na terénu na škole je s pracovníky v kontaktu od začátku jeho studia.
  • Je to jeho druhá SŠ, nejdříve chodil na bezpečnostně právní školu, poté přestoupil. Na současné SŠ nepropadl. Po celou dobu, co se s pracovníky setkává, má motivaci školu dokončit. Chce maturitu.
  • Při uzavírání smlouvy v roce 2015 i 2016 řekl, že je pro něho fajn trávit s pracovníky čas ve škole a řešit to, co ho trápí (jeho zakázky).
  • Nejčastěji řeší téma školy, vztahů ve škole, konfliktního chování (porušování školního řádu) a návykových látek.

* Kýbl je slangové pojmenování pro bong vyrobený z PET lahve. Jde o to, aby se maximalizoval objem vdechovaného kouře. V praxi užívání kýble vypadá tak, že se do víčka PET lahve udělá dírka, do ní se vloží skleněná dýmka, víčko se pak našroubuje na PET láhev naplněnou vodou. Do dýmky se dá marihuana, dno PET lahve se propálí zapalovačem a přikryje prstem, dýmka se zapálí a postupným uvolňováním vody se do PET lahve natahuje kouř. Takto si kuřák nastaví dávku kouře, poté se odšroubuje víčko a kouř vdechne. Jde o velmi rizikovou formu kouření marihuany, jelikož, vzhledem k teplotě kouře v PET lahvi, dochází k povrchovému tání plastu (které není patrné okem) a tak se do kouře dostává o mnoho víc škodlivých látek. Zároveň dochází i k daleko většímu poškození plic vzhledem k velkému množství kouře vdechnutému najednou.

Téma škola:

  • Během celého studia řeší, jak se mu ve škole daří – průchod studiem, co mu dělá problém, „enka“, pětky – pracovníci s ním mluvili o tom, co to pro něj znamená – kolik pětek znamená reparát a kolik pětek už vyhazov, nebo propadnutí, jak tomu předejít.
  • Většinou opravoval na konci roku nějaké pětky – téma pro kontakt s pracovníky, co potřebuje k tomu, aby reparáty dal a co dělat třeba pro to, aby měl alespoň čtyřky, jaké má zdroje ve svém okolí, na koho se může obrátit, v rámci tohoto mu bylo nabízeno zprostředkování doučování.
  • Během posledního roku s pracovníky nejčastěji řešil blížící se maturitu – z čeho bude maturovat, jak se připravuje/jak se připravit na slohovku a další. Dostával náhled, že když učení věnuje nějaký čas, bude mít větší šance u maturity uspět. Pracovníci ho povzbuzovali v jeho plánech začít s učením, plánoval si přípravu – kdy se začne učit, jak. Řešil povinnou četbu – kolik knih má mít k maturitě přečteno, do kdy je musí vypracovat a jak to chce udělat, aby to stihnul. Spoléhal na to, že to „okecá“ – od pracovníků dostal zpětnou vazbu.
  • Nedávno s pracovníky mluvil o tom, že maturitu nedal – jaké předměty to byly, co pro něj bylo těžké, co bylo v pohodě, jak reflektuje svůj výkon, kde má rezervy, na co se zaměřit, aby opáčko v září dal. Dále s ním pracovníci mluvili o možnostech, které může využít, např. učit se s kámoši. Otevřelo se i téma prokrastinace, znovu mu byla připomenuta možnost doučování. Uzavřelo se to zatím tak, že má v plánu se přes prázdniny učit, chce si zařídit doučování spíše po vlastní ose.
  • Pracovníci s ním také mluvili o možnosti dalšího studia (jestli by např. chtěl studovat ještě rok zkrácený výučňák, o možnosti udělat si nějaký kurz, např. svářečák – co by pro to musel udělat, kolik to stojí atd.).
  • Řešil také pracovní uplatnění. Co má v plánu po škole dělat za práci – mluvil o tom, že nechce pracovat v oboru, ale zatím neví, co chce dělat. Probíral s pracovníky, co by ho bavilo, na co má vzdělání, do kdy bude mít statut studenta. Možná by chtěl pracovat jako řidič – sám reflektoval, že by musel přestat hulit, protože nechce řídit zhulený – ocenění a rozhovor o rizicích.
  • Aktuální osobní cíl ve smlouvě – myslí si, že mu služba může být prospěšná, aby dokončil SŠ.

Téma vztahů ve škole (zahrnuje i porušování školního řádu):

  • Několikrát s pracovníky také rozebíral chování učitelů a poměry, které na škole panují. Svěřil se pracovníkům, že jedna učitelka mu řekla, že mu stihne dát ještě trojku z chování. Prý si našla nesmyslný důvod, proč mu ji chce dát. Zároveň mu řekla, že je „černý, a proto krade na Cejlu“. Pracovníci mu dali zpětnou vazbu, že takové chování učitelů není v pořádku a je pochopitelné, že ho to štve. Téma jak se může bránit, jak si na učitele stěžovat a jak mu v tom může služba pomoci.
  • Dále s pracovníky řešil používání fyzických trestů a „vlastní pravidla“ některých vyučujících, jaké další zkušenosti s vyučujícími má. Pracovníci ho informovali o tom, na co učitelé nemají právo a jak se tomu případně bránit. Téma, jakým jiným způsobem by situaci učitel mohl řešit a jak to vnímá on sám. V rámci rozhovoru dostal info o ČŠI a jak fungují (anonymní) stížnosti, jak mu může služba v tomto ohledu pomoci.
  • Stěžoval si, že je přísnější kontrola ze strany učitelů skrz kouření a hulení v areálu školy, že jim zrušili ve škole kuřárnu. Pracovníci s ním mluvili o zákonu a školním řádu, jak ho svým chováním porušuje.

Téma návykových látek:

  • V rámci tohoto tématu jde převážně o harm reduction – poskytování filtrů do jointů na jeho žádost; za „otázky“ – pokec o drogách, info servis, např.: škodlivost marihuany a drog obecně, proč jsou filtry lepší oproti hulení ze skla a z petky, vlivu hulení na plíce, náladu, pozornost, paměť, odvedenou práci ve škole, co se považuje za dealování, co říká zákon o pěstování, co je větší než malé množství drogy, jestli je možné se z trávy předávkovat, jak je to se závislostí apod.
  • S pracovníky řešil, jakou má spotřebu marihuany, jak to měl v minulosti, jak to má teď, zvyšování tolerance, bad tripy, na co si dávat pozor, set a setting.
  • Pokec o houbičkách – jeho zkušenosti, opět zásady bezpečného užívání, jak se vyvarovat bad tripu.
  • Má ŘP – s pracovníky řešil, jak je to s jízdou pod vlivem, infoservis o testování aktivního THC, vyvrácení mýtů, co může pomoci oklamat výsledek testu (citronka, žvýkačka, cola apod.), jaké tresty hrozí. Pod vlivem neřídí, hlídá si dobu.
  • Infoservis o syntetických kanabinoidech – účinky, nebezpečí, jak je poznat, proč se jim raději vyhnout.

Pracovníci s M. řešili i jiná témata, např. shánění brigád nebo řešení pokuty u dopravního podniku.

Pro streetwork.cz připravila Lenka Čuprová.

Text byl vypracovaný ve spolupráci s Mgr. Janem Kopicem, vedoucím pracovníkem, a Bc. Barborou Peterkovou, sociální pracovnicí Nízkoprahového klubu Likusák, Ratolest Brno

Více o organizace se můžete dozvědět na jejich webových stránkách nebo Facebooku Ratolesti Brno.

Tagy