Nebylo nic nalezeno.

Ilustrační foto: Unsplash

Anketa ČAS: Přes 40 procent dotázaných sociálních pracovníků má hrubou mzdu pod hranicí 30 tis. korun měsíčně

Financování sociálních pracovníků a pracovnic je dlouhodobě nedostatečné a nejisté. Potvrzují to čerstvá data z ankety mezi pracovníky a pracovnicemi členských organizací, která u příležitosti Světového dne sociální práce (19.3.) zveřejnila Česká asociace streetwork. Odpovědi dotázaných dále ukazují, že více než 60 procent z nich má dnes kromě svého primárního zaměstnání i další pracovní aktivity, protože bez dalšího příjmu by jim mzda nevystačila na zajištění všech potřeb.

„Tématu financování sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se věnujeme dlouhodobě. Opakovaně se při osobních setkáních s řadou z nich setkáváme s konkrétními důsledky toho, jak je tato profese v České republice podfinancovaná. V souvislosti s následky pandemie, ekonomické recese i zhoršujícím se duševním zdravím dětí i dospělých přitom potřebnost a význam sociálních pracovníků roste,“ upozorňuje Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork (ČAS).

Ta si pro podrobnější náhled na současnou situaci sociálních pracovníků a pracovnic zpracovala interní anketu mezi zástupci členských organizací této asociace. Výsledky ankety mimo jiné ukazují, že 44 procent odpovídajících sociálních pracovníků/ic má dnes hrubou mzdu pod hranicí 30 000 korun měsíčně. Minimální výše důstojné hrubé mzdy za rok 2022 přitom podle Aliance pro Minimální důstojnou mzdu byla v rámci ČR 40 912 korun a v Praze 42 776 korun, viz web Důstojná mzda). „Na takto vypočítanou výši Minimální důstojné mzdy, která má zajistit důstojný život s dostupnou kulturou, koníčky, každoroční dovolenou, tak podle výsledků naší ankety dosáhne jen necelých 14 procent odpovídajících,“ doplňuje Martina Zikmundová.

Druhá práce? U sociálních pracovníků/ic nic neobvyklého

Dalším důležitým zjištěním, které výsledky ankety potvrdily, je, že řada sociálních pracovníků a pracovnic si dnes musí kromě svého primárního zaměstnání hledat i další práci, aby měli dostatečné příjmy k zajištění živobytí a základních potřeb. Další pracovní aktivity kromě svého primárního zaměstnání má podle ankety přes 60 procent odpovídajících (ve zhruba polovině případů jde o pracovní aktivity ve stejném oboru, druhou polovinu tvoří pracovní aktivity mimo obor sociální práce). Téměř 40 procent odpovídajících uvedlo jako jeden z důvodů toho, proč má k primárnímu pracovnímu úvazku další pracovní aktivity „bez dalšího příjmu bych finančně nevyšel“.

Dotazovaní v anketě uváděli i odpovědi na otázku, co vnímají jako největší ohrožení pro obor nízkoprahových sociálních služeb. Mezi nejčastějšími odpověďmi bylo uváděno: nedostatek financí (nízké mzdy), nestabilní financování, nedostatek kvalitních pracovníků, vyhoření a politický nezájem na dlouhodobých řešeních.

Někteří odpovídající upozornili i na to, že veřejnost často neví, co všechno obnáší práce sociálních pracovníků a že je tato profese podle nich mnohdy spojena i s řadou stigmat a stereotypů. „Hlavní představy veřejnosti o práce sociálního pracovníka jsou dvě - buď, že jsem "spasitel" a dokážu vše změnit, že je moje práce velice důležitá, ale daný člověk by ji rozhodně dělat nechtěl. Druhý nejčastější je hodně negativní - že je to k ničemu, špatné řešení, vyhozené peníze,“ uvedl v odpovědi jeden z respondentů.

Česká asociace streetwork na nízké a nejisté odměňování sociálních pracovníků prakticky na všech pozicích, které zastávají, upozorňuje dlouhodobě. Přestože jde o odborné pracovníky, 60 procent dotázaných má vysokoškolské vzdělání, dalších 17 procent vyšší odborné, které si pravidelně doplňuje, jde o jeden z oborů s potřebným vysokoškolským vzděláním a nejnižšími mzdami. „Na potřebnost jasnějšího a dlouhodobého financování upozorňujeme při jednání se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí v rámci příprav novely zákona o sociálních službách i při řadě dalších příležitostí. Dnešní Světový den sociální práce je další příležitostí připomenout, v kolika případech a u kolika složitých lidských příběhů a společenských problémů sociální pracovníci pomáhají, a jak málo jsou za to na druhé straně placeni a oceňováni,“ uzavírá Martina Zikmundová.

Anketa probíhala ve formě vyplnění online dotazníku v únoru a březnu 2024 a zapojilo se do ní celkem 185 sociálních pracovníků a pracovnic ze streetwork (nízkoprahových) sociálních služeb různých míst České republiky.

Česká asociace streetwork je střešní organizací nízkoprahových sociálních služeb, pracujících s dětmi a mládeží, s lidmi ohroženými závislostmi, bezdomovstvím a dalšími nepříznivými sociálními situacemi.

Více informací nebo případný rozhovor k tématu současné situace sociálních pracovníků v ČR Vám ráda poskytne:


Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork
tel.: 774 913 777; mail.: zikmundova()streetwork.cz

Tagy

Přílohy