V Praze se uskutečnila dvoudenní mezinárodní konference věnovaná dlouhodobé aktivitě Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v oblasti inovativních služeb pro děti a jejich rodiny. Své zkušenosti se zaváděním inovací představili zástupci organizací ze Slovenska, Polska, Holandska, Švédska a Velké Británie. O své zkušenosti s vyrůstáním u pěstounů či v dětském domově, užíváním návykových látek či rozvodem rodičů se v panelových diskuzích podělili i mladí dospělí z organizace LUMOS.
„Praxe ukazuje, že některé potřeby dětí nejsou dostatečně pokryty a současná síť pomoci má mezery. MPSV se proto snaží rozvíjet služby a zavádět preventivní opatření vedoucí k včasnému záchytu možného ohrožení dítěte,“ uvedla Jana Hanzlíková, náměstkyně pro řízení sekce správních činností a sociální politiky, a dodala: „Ukazuje se, že jde především o správné nastavení mezirezortní spolupráce, ale také o celkovou změnu v uvažování – tedy, že děti mají vyrůstat primárně v rodinách.“
Na konferenci byly diskutovány inovativní principy práce s ohroženými dětmi v 10 klíčových tématech. Mezi nimi například řešení situace dětí dlouhodobě umístěných v ústavní výchově, prevence a včasná identifikace ohrožení ve škole, minimalizace dopadů rozvodové situace na děti, děti ohrožené rizikovým užíváním návykových látek a další.
Jak se jim to povedlo? Inspirativní zahraniční praxe
Velká část příspěvků byla první den věnována příkladům dobré praxe ze zahraničí. O své zkušenosti se zaváděním inovativních služeb pro rodiny s dětmi se podělili zástupci organizací Pause - Creating Space for Change (Velká Británie), TNO (Holandsko), Fryshuset (Švédsko), Monar (Polsko) a Spoločnosť priateľov detí z detských domovov Úsmev ako dar (Slovensko).
„Všichni jsme mohli zaznamenat, že příspěvky účastníků, a to zejména těch ze západních zemí, měly všechny jedno společné. A tím je praxe založená na důkazech, což znamená, že všechny jejich programy jsou podloženy výzkumy a služby a jejich dopad na děti či dospělé, kteří služby využívají, jsou vždy velmi pečlivě ověřovány. To je pro nás velkou inspirací,“ řekl Pavel Houška, metodik oddělení transformace služeb pro rodiny a děti, MPSV.
Rosanna Thomasoo z organizace Pause - Creating Space for Change ve Velké Británii hovořila o 18ti měsíčním programu pro ženy, kterým byly opakovaně odebrány děti z péče. „Našim cílem je přerušit tento koloběh a dát ženám možnost převzít kontrolu nad svým životem a zamezit tomu, aby se taková situace do budoucna opakovala,“ uvedla Thomasoo ke službě, která v ČR zatím nemá obdoby.
Mariska Klein Velderman z nizozemské organizace TNO hovořila o problematice rozchodů a rozvodů rodičů a jejich dopadech na děti. „Mnoho publikovaných studií potvrzuje, jak závažný dopad může mít rozvod na dítě, a naše vláda proto na toto téma v současnosti významně zaměřuje svou pozornost. V Holandsku jsme tedy začali otevírat speciální centra pro rozvod a rozchod, jejichž cílem je minimalizovat tyto negativní dopady a poskytnout dětem i rodičům potřebné informace i podporu,“uvedla Klein Velderman. Tu mohou získat lidé získat i v tzv. rozvodových kavárnách, neboli místech pro sdílení zkušeností s rozvodovou situací.
Hlas dětí a mladých dospělých musí být slyšet
Do panelových diskuzí byli zapojeni i mladí dospělí z organizace LUMOS, kteří se velmi emotivním způsobem podělili o své zkušenosti s podpůrným systémem služeb či s některým z diskutovaných témat. „Když jsme šli do diagnosťáku, tak nám řekli, že možná půjdeme domů nebo do děcáku, no a pak jsme šli do děcáku. Řekli nám, že si máma nenašla bydlení, tak že jdeme do dětského domova. V dětském domově mi chyběla přirozená podpora a zastání. Chyběl mi pocit, že k někomu patřím. Naštěstí se to ale netýkalo všech. Měl jsem možnost vyrůstat i s několika opravdu velmi blízkými vychovateli, ale u některých jsem se bohužel i jako dospělák velmi zmýlil a u takových lidí vás to samozřejmě mrzí dvojnásob,“ nastínil svůj příběh Pavel (22 let) z LUMOS.
Od dětí i mladých dospělých často zaznívalo, že jim v jejich situaci chyběly srozumitelné a jasné informace – potřebovali vědět, co s nimi a jejich rodiči bude, proč museli jít do dětského domova či proč se nemohli vyjádřit k rodičovskému sporu. Na potřebě zlepšení informovanosti a zapojování dětí do záležitostí, které se jich týkají, tedy např. i v přípravě na vstup, ale i odchod z ústavní péče, se shodovala řada mluvčích konference.
Finanční podpora inovativních služeb
Aktuální dotační výzva má podpořit služby pro děti a jejich rodiny, jejichž potřeby v systému nejsou dostatečně pokryty. V praxi se jedná o služby nové svým přístupem, služby v určitém regionu chybějící nebo zcela nové formy spolupráce mezi zástupci sítě pomoci (např. mezi školami a sociálními službami). Ukázkovým příkladem takové chybějící služby je například sociální práce v kyberprostoru. Dotační výzva (č. 76, č. 95 pro Prahu) na podporu inovativních služeb a procesů pro ohrožené děti a jejich rodiny, spadající pod Operační program Zaměstnanost (OPZ), byla vyhlášena 1. listopadu 2018. O podporu mohou žádat obce, příspěvkové organizace obcí a krajů a poskytovatelé širokého spektra služeb pro rodiny s dětmi, a to nejpozději 15. 3. 2019 (u výzvy č. 76).