Oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních
 
.inzerce
18 | 01 | 18
Centrum terénních programů
Terénní pracovník
SEMIRAMIS z.ú., Centrum terénních programů Středočeského kraje vypisuje výběrové řízení na pozici: KONTAKTNÍ PRACOVNÍK/CE V TERÉNU

Úva...
18 | 01 | 18
Centrum terénních programů
Terénní pracovník
Laxus z.ú., Centrum terénních programů Královéhradeckého kraje vypisuje výběrové řízení na pozici: KONTAKTNÍ PRACOVNÍK/CE V TERÉNU

Úv...
18 | 01 | 18
N klub
Pracovník/pracovnice NZDM
SEMIRAMIS z.ú. Nízkoprahový klub pro děti a mládež N klub vypisuje výběrové řízení na pozici: Pracovník/pracovnice NZDM

Úvazek: 1
18 | 01 | 18
StreetWork.cz
Sociální pracovník NK Díra Svitavy
Bonanza, z.ú. (http://www.osbonanza.cz/) vypisuje výběrové řízení na pozici sociálního pracovníka v nízkoprahovém klubu Díra - pobočka Svitavy.
18 | 01 | 18
StreetWork.cz
Sociální pracovník
NÍZKOPRAHOVÝ KLUB BAN! HAVLÍČKŮV BROD HLEDÁ POSILU DO SVÉHO TÝMU!!!

Bavila by Vás smysluplná práce s mladými lidmi a možnost na sobě ne...
14 | 12 | 17
ČAS
PR pracovník/ce ČAS
Česká asociace streetwork vyhlašuje výběrové řízení na pozici pracovníka/ce public relation.

Náplň pozice:
- plánování, příprav...
Archiv >
 
 
 
HomeOdborná sekceRozhovoryRozhovor s Václavou Egermaierovou

10 | 02 | 14 Verze pro tisk

Rozhovor s Václavou Egermaierovou

Požádali jsme o rozhovor Václavu Egermaierovou, která je zároveň vedoucí sekce nízkoprahových služeb APSS ČR a koordinátorkou NZDM a Primární prevence Diakonie ČCE - střediska Západní Čechy.

Můžete se profesně představit?

Po ukončení gymnaziálních studií v roce 1999 jsem vystudovala obor sociální práce na VOŠ v Domažlicích, následně jsem si rozšířila vzdělání na Jihočeské univerzitě v bakalářském oboru Sociální a charitativní práce a v roce 2013 jsem dokončila také magisterské studium na této univerzitě, a to v oboru Etika v sociální práci.

Klub Atom Plzeň 2014 Na počátku svého profesního života jsem téměř deset let pracovala v soukromé sféře, a to v oblasti automobilového průmyslu v kumulované funkci vedoucí kvalitativní kontroly spojené s personalistkou a administrativní činností, byla jsem zodpovědná za přípravu pracoviště pro certifikaci v systému managementu kvality firem podle normy ISO 9001, která byla úspěšně realizována v roce 2009.

V oblasti sociálních služeb se pohybuji od konce roku 2009, kdy jsem začala pracovat jako vedoucí domova pro seniory. Do nízkoprahových služeb pro děti a mládež jsem přešla v lednu 2011, a to do Diakonie ČCE - střediska v Rokycanech, kde jsem se stala vedoucí Nízkoprahového komunitního centra Atom v Plzni a později také vedoucí Nízkoprahového komunitního centra Střelnice v Domažlicích. Po fúzi západočeských středisek DČCE v nové středisko Diakonie Západ jsem se v lednu 2012 stala koordinátorkou všech nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Diakonie Západ a na této pozici pracuji doposud.

Ze své praxe v soukromé sféře jsem si i do současného povolání v sociálních službách přenesla téma kvality, její zvyšování a hodnocení. Díky absolvovanému vzdělání směřuji také k oblasti etických otázek v poskytování sociálních služeb, identifikaci etických problémů a dilemat a k jejich řešení. Dalším tématem je využití virtuální komunikace v práci s uživateli nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, tomuto tématu jsem věnovala i svoji diplomovou práci.

Kluby Diakonie v západních Čechách se poměrně rozrostly, kolik jich je a jak se jim daří?

Historie nízkoprahových klubů pro děti a mládež sahá v rámci naší organizace do roku 2000, kdy byl zřízen Klub Akcent v Rokycanech. Právě sdílení zkušeností a dobré praxe z tohoto Klubu významnou měrou pomohlo při rozjezdu nových zařízení, která vznikla na základě poptávky a finanční podpory v rámci Individuální projektů Plzeňského kraje. V prosinci 2010 tak vznikla další tři zařízení, a to v lokalitách Dobřany, Domažlice a Plzeň 1. V dubnu roku 2012 pak byl náš tým rozšířen ještě o zařízení v městě Horažďovice.

Václava Egermaierová Celkem je tedy v rámci Diakonie Západ poskytována sociální služba NZDM v pěti zařízeních: Klub Akcent v Rokycanech, Klub Atom v Plzni, Klub Echo v Dobřanech, Klub Dok v Horažďovicích a Klub Fontána v Domažlicích.

V rámci jejich činnosti se podařilo velmi dobře zmapovat a oslovit cílovou skupinu, která do konce roku 2013 byla věkově limitována rozsahem 11-20 let. Kluby jsou hojně navštěvovány a jak z pohledu uživatelů služby, tak z pohledu odborné veřejnosti je jejich činnost hodnocena jako kvalitní a prospěšná. Přesto neusínáme na vavřínech a i nadále průběžně hodnotíme kvalitu našich služeb, revidujeme postupy a přizpůsobujeme službu poptávce a potřebnosti v jednotlivých lokalitách. Proto nás také v roce 2014 čeká rozšiřování věkového rozsahu uživatelů služby, dále rozvoj služeb směrem ke komunitním aktivitám, kterým jsme dali základ již v naší dosavadní činnosti, ale také budeme zavádět krizovou pomoc do našich zařízení a výrazněji se zaměříme také na primárně-preventivní a vzdělávací aktivity na školách.

Stejně jako mnoho dalších NZDM v Česku byly naše služby v posledních třech letech financovány z Individuálních projektů krajů a tak jako ostatním i nám nyní tato finanční podpora skončila. Bohužel v plzeňském kraji nebyla NZDM zařazena do druhého podpůrného období, a tak jsme se nyní dostali do situace finanční nejistoty pro další provoz zařízení, hledáme další cesty vícezdrojového financování služeb a čekáme na výsledky již podaných projektových žádostí.

A můžete představit Sekci nízkoprahových zařízení APSS ČR? Jaká je činnost sekce?

Členská základna sekce nízkoprahových služeb má nyní téměř 70 členů z řad nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a nízkoprahových denních center. Předsedkyní sekce nízkoprahových služeb APSS ČR jsem se stala na konci května 2013. Sekce nízkoprahových služeb v posledním období mírně stagnovala, a proto je mým úkolem opět nastartovat její chod, oživit její webové stránky a podpořit součinnost a spolupráci členské základny sekce, a to jak v oblasti sdílení dobré praxe, vzdělávání, výměnných stáží apod.

Prvním velkým krokem pro mě bylo uskutečnění dalšího Setkání sekce nízkoprahových služeb APSS ČR. Toto setkání proběhlo ve čtvrtek 21. listopadu 2013 v areálu pražského domova pro osoby se zrakovým postižením Palata. K tématům tohoto setkání patřilo financování sociálních služeb v roce 2014, vztah mezi zákonem o sociálních službách a zákonem o sociálně-právní ochraně dětí, internetové poradenství a další.

Jaké aktivity v rámci Sekce plánujete?

Pro období roku 2014 je v plánu oživení pravidelného setkání členů sekce, bude realizována konference nízkoprahových služeb a další setkání sekce nízkoprahových služeb. V současné době připravuji analýzu potřeb členských zařízení tak, aby bylo zřejmé, kam dále činnost sekce směřovat, které otázky jsou pro zařízení v současné době nejpalčivější a nejzajímavější. Nadále je také rozšiřována nabídka vzdělávacích programů, které APSS ČR svým členům poskytuje za zvýhodněnou cenu v průběhu celého roku.

Nejen členové sekce nízkoprahových služeb mohou na stránkách asociace www.apsscr.cz nalézt a využívat Národní registr nezávislých odborníků. Asociace nabízí také odborná periodika Sociální služby a Listy sociální práce.

Jaké aktivity aktuálně činí APSS ČR ve prospěch služeb sociální prevence?

V rámci APSS ČR působí 3 sekce v oblasti sociální prevence: sekce nízkoprahových zařízení, sekce adiktologických služeb a sekce sociálních služeb pro osoby bez domova. Tyto sekce se pravidelně scházejí, zpravidla 1x ročně na setkání sekce zaměřující se na řešení odborných problémů a otázekdaného typu služby a taktéž zpravidla jednou ročně pořádá sekce svoji konferenci zaměřující se na obecnější otázky související s poskytováním služeb, financování apod.

APSS ČR má své členy v mnoha orgánech při MPSV, kteří se účastní pracovních skupin zaměřených na rozmanité oblasti související s poskytováním sociálních služeb v ČR, zapojují se do přípravy materiálů, koncepcí a strategií v těchto oblastech. Zde uvádím jenom ty, které se přímo týkají služeb sociální prevence. Je však řada dalších pracovních skupin a komisí, které řeší obecnější otázky, týkající se celého spektra služeb a také tam APSS hájí zájmy nejenom služeb sociální péče, ale i služeb preventivních.

  • Komise pro sociální začleňování: tvorba Strategie sociálního začleňování 2014-2020,
  • Expertní skupina MPSV pro koncepci bezdomovectví: tvorba Koncepce bezdomovectví 2014-2020,
  • Pracovní skupina k Prioritní ose č. 2 Sociální vyloučení a boj s chudobou Operační program zaměstnanost: příprava priorit a opatření prioritní osy,
  • APSS ČR je také členem FEANTSA (Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci).

V rámci preventivních služeb je také publikována řada článků v časopisu Sociální služby, v roce 2013 bylo jejich zaměření cíleno zejména k adiktologickým službám a věnovaly se např. těmto tématům: terénní programy pro uživatele drog, kontaktní centra, terapeutické komunity, ambulantní léčba pro uživatele drog či doléčování.

Sem tam se objevuje kritika, že NZDM jsou spíše volnočasová než sociální zařízení. Jak se na to dívá sekce?

Diskuse nad tím, zda volnočasové aktivity do NZDM patří, či nikoliv jistě není ojedinělá. Nemohu mluvit za všechna členská zařízení, neboť v rámci sekce netrváme na konkrétní metodické jednotě v poskytování služby, tudíž ani v pojetí volnočasových aktivit. Mohu poskytnout svůj vlastní pohled na věc, který uplatňujeme v rámci našich nízkoprahových zařízení v Diakonii Západ.

Jednoznačně deklarujeme, že naše zařízení jsou zařízeními poskytujícími sociální službu nízkoprahová zařízení pro děti a mládeža že se nejedná o zařízenívolnočasová. To však nevylučuje to, že se v rámci činnosti Klubů volnočasové aktivity využívají a ne málo. Jde však o smysl a formu těchto volnočasových aktivit. Už z principu, poslání a zásad nízkoprahové sociální služby pro děti a mládež vyplývá, že uživatelé této služby vyžadují specifický přístup pracovníků a specifické podmínky poskytované služby. Volnočasové aktivity jsou pro naše pracovníky prostředkem k oslovení potenciálních uživatelů služby, udržení kontaktu, k navázání osobnějšího, důvěrnějšího vztahu, který je základem pro následné poskytování výkonů sociální služby. Stejně tak jsou pro nás mnohé volnočasové aktivity prostředkem pro práci s pravidly v tom nejširším slova smyslu. Nejen s pravidly jednotlivých aktivit, ale také s pravidly zařízení, která následně přenášíme do pravidel jednání mimo Klub, do pravidel společenského chování apod. V rámci volnočasových aktivit se naši uživatelé přirozenou cestou učí respektu k druhým osobám, efektivnímu řešení konfliktních situací, hledání kompromisu, konsensu, dodržování předepsaných norem a přebírání odpovědnosti za své jednání a chování, včetně důsledků negativních.

Jak vidíte Českou asociaci streetwork a její aktivity?

Stejně jako APSS ČR má i ČAS svoji jedinečnou a bohatou historii, tradici a v jejich řadách stojí kvalifikovaní odborníci pro oblast poskytování sociálních služeb, a to ve všech směrech - přímá práce s uživateli služby, standardy kvality sociálních služeb, hodnocení kvality, lektorská činnost, legislativní participace či projektová činnost.

V oblasti nízkoprahových služeb vidím jako velký přínos ČAS její mezinárodní činnost, spolupráci a sdílení dobré praxe s mnoha evropskými organizacemi. Velmi zajímavá je také nabídka vzdělávacích programů pro pracovníky v nízkoprahových službách, jichž jsem se sama několikrát zúčastnila a byla jsem spokojena.

Klub Akcent prošel auditem ČAS? Respektujete výsledky auditů ČAS?

Nejen Klub Akcent v Rokycanech, ale také Klub Atom v Plzni úspěšně prošel v prosinci 2012, potažmo v lednu 2013 rozvojovým auditem ČAS. Obou auditů jsem se osobně zúčastnila, prostudovala jsem kompletní metodiku rozvojového auditu, a pokud mohu zpětně hodnotit, tak jeho absolvování, resp. i období příprav na jeho realizaci, bylo přínosem nejen pro dvě hodnocená zařízení, ale i pro ostatní naše Kluby, neboť nám dalo motivaci i inspiraci k dalšímu rozvoji, zvyšování kvality, a to nejen zařízení, služby, ale také pracovníků samých. Hodnocení probíhalo velmi profesionálně, jeho metodika je velmi dobře a podrobně zpracována, proto není důvodu nerespektovat jeho výsledky, ba naopak.

Protože jsem byla jedním z pracovníků první pilotní skupiny proškolené v rámci ČAS v metodě Sebehodnocení kvality poskytovaných služeb, realizovala jsem v roce 2013 jako interní hodnotitel sebehodnocení ve všech třech našich zbývajících zařízeních. I tento nástroj se z mého pohledu jeví jako funkční, byť předpokládá značné dovednosti a kompetence na straně hodnotitele, aby bylo hodnocení funkční a efektivní.

Máte tedy zkušenosti se standardy ISO, se standardy sociálních služeb a hodnocením kvality dle kritérií ČAS. Můžete dané standardy a procesy jejich hodnocení porovnat?

 Klub Fontána Domažlice Norma ISO 9001 využívaná zejména v byznyssféře je systémem řízení kvality, který by měl zajistit nezměněnou kvalitu produkce dané firmy, a to aniž by musel být kontrolován či testován každý jednotlivý produkt, výrobek. Tento systém vychází stejně jako standardy kvality sociálních služeb ze základního stanovení dlouhodobých i krátkodobých cílů, z jasně definované cílové skupiny a z plánů udržení a rozvoje kvality produkce. Norma ISO směřuje k nastavení jednotných postupů v rámci celého výrobního procesu, od jednání s dodavateli a zákazníky, přes příjem zboží, materiálů, jejich zpracování a následnou expedici, vedení dokumentace, sdílení informací až po ověřování spokojenosti koncového zákazníka, vyhodnocování efektivity postupů.

U systému ISO je tedy možno identifikovat výraznou analogii se systémem standardů kvality sociálních služeb, jedná se o velmi podobný systém, který se odlišuje vlastně jen ve formě výstupního produktu - ve výrobní sféře se jedná především o fyzický výrobek, ve sféře služeb, a to i těch sociálních je výstupním produktem právě poskytovaná služba, jejíž kvalita by měla být díky dobře řízeným procesům zajišťována ve stejné kvalitě u každého jednotlivého klienta po celou dobu poskytování sociálních služeb. Pro oba tyto systémy je charakteristický důraz nejen na kvalitu obsahové části procesu vlastní výroby produktu či poskytování služby, ale také důraz na kvalitu a jednotnost doprovodných procesů - monitoring, měření, zaznamenávání, vyhodnocování a v neposlední řadě důraz na formální jednotu a kvalitu postupů a záznamů o nich.

Hodnocení kvality dle kritérií ČAS v mnoha ohledech kopíruje oba výše zmiňované systémy a je vhodným nástrojem pro hodnocení procesů v rámci poskytování sociálních služeb. Oproti auditům systému ISO či klasickým inspekcím standardů kvality sociálních služeb, však toto hodnocení cílí spíše na osobnost pracovníka, jeho reflexi služby a vlastní sebereflexi, méně se zabývá ryze formálními stránkami poskytované služby. V zacílení na pracovníka na všech pracovních úrovních (kontaktní pracovník, vedoucí zařízení a manažer služby) vidím značný přínos tohoto systému hodnocení.

Jak vidíte spolupráci mezi APSS ČR a ČAS?

V dosavadní historii spolupráce mezi těmito asociacemi víceméně neprobíhala, což je z mého pohledu škoda a budu ráda, pokud se tato situace v budoucím období změní a najdeme společnou cestu k rozvíjení oboru na všech jeho úrovních. Možnou spolupráci vidím zejména v oblasti realizace vzdělávacích aktivit, oborových konferencí a v oblasti legislativního lobbingu ve prospěch nízkoprahových služeb v ČR.


Děkuji za rozhovor
Aleš Herzog

 

 
.Home .Odborná sekce .Fórum TP .Otázky a odpovědi .Fotogalerie .Odkazy .Partneři .Mapa portálu
.Metodika .ČAS .Členství v ČAS .Vzdělávání .Konference .Týden klubů .Cena . . .RSS kanál .Odběr novinek emailem | ČAS © 2006 - 2018 | portal@streetwork.cz