Oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních
 
.inzerce
15 | 10 | 14
YMCA Praha o.s. - NZDM Dixie
Vedoucí nízkoprahového klubu
Hledáme vedoucího sociálního pracovníka do Nízkoprahového klubu Dixie

Adresa klubu:   Ortenovo náměstí 34,  170 00 Praha...
07 | 10 | 14
Nízkoprahový klub Krok
Koordinátor nízkoprahových programů
Proxima Sociale o. p. s. vyhlašuje výběrové řízení na pozici regionálního koordinátora nízkoprahových programů pro děti a mládež.nace mr0175 aws d1.6...
02 | 10 | 14
Komunitní terénní program KŘIŽOVATKA
Vedoucí terénní sociální pracovník
Organizace NEPOSEDA s patnáctiletou tradicí v oblasti poskytování společensky prospěšných aktivit a sociálních služeb vypisuje výběrové řízení na pozi...
02 | 10 | 14
Wellmez - NZDM
Metodické vedení - Streetwork
Hledáme metodika, který by mohl předat našemu týmu své poznatky ohledné streetworku, konkrétně:

Monitoringu
Oslovování osob z cí...
23 | 09 | 14
Terénní program pro rodiny
Koordinátor lokality Prachovice
Spolek Šance pro Tebe, o.s. vypisuje výběrové řízení na pozici: Koordinátor lokality Prachovice a terénní pracovník s rodinami ve vyloučených romských...
Archiv >
 
 
 
HomeKlubyČlánkyRozhovor s Helenou Kotovou

Další články klubu

23 | 01 | 13 Verze pro tisk

StreetWork.cz

Rozhovor s Helenou Kotovou

Gratuluje ke zvolení do čela ČASu. Jsi v pořadí třetí ženou v čele asociace (po Martině Zimmermannové a Denise Dohanyosové). Můžeš se pro nováčky v oboru profesně představit?

Děkuji. To nějak tak přišlo samo.

Helena Kotová V oboru nízkoprahových služeb pracuju už 13 let, nejdřív jsem dělala rok v K-centru pro uživatele drog v Litoměřicích, od roku 2001 působím v Nízkoprahovém klubu pro děti a mládež PVC Blansko, kde jsem doteď. Někdo nedávno poznamenal, že tady jednou i umřu, ale to doufám, že snad ne. Jen mě prostě vyhovuje tým, zázemí i práce, která se pořád někam posouvá.

Začínala jsem tady na pozici jediné pracovnice, tak jsem se specializovala na práci s dívkami, taky jsme hodně chodili do terénu a bylo vůbec hodně času na práci s klienty. Pak jsem asi rok byla zástupce vedoucího, a od roku 2007 jsem vedoucí klubu.

Od roku 2005 jsem začala přednášet na konferencích a lektorovat jak pro ČAS v jeho vzdělávacích kurzech a na seminářích, tak občas přednáším i jinde. Dělám taky metodické vedení, což mě hodně baví, absolvovala jsem kurz pro supervizory, ale to v současné době nedělám, nemám na to kapacitu. Taky dělám hodnotitelku kvality.

Ve správní radě, tehdy ještě výkonném výboru, jsem se angažovala už od roku 2007, a předtím asi rok v revizní komisi. Prostě je můj profesní život s ČASem hodně spojený, vidím v tom smysl, že když něco dělám, chci to předávat i dál. Chci obor někam sunout a přinášet aspoň malé změny.

Jsi vedoucí nízkoprahového klubu PVC Blansko. Jak se Vám aktuálně daří?

Máme se dobře. Jsme v novém roce, před koncem toho minulého jsme absolvovali rozvojový audit České asociace streetwork bez podmínky, i když se našlo pár věcí, které by mohly být jinak, než jsou. Tak ale je to dobře, že audity plní i tu svoji rozvojovou funkci. Také jsme během minulého roku procházeli změnami v naší organizaci (Sdružení Podané ruce, o.s.), ale to se týká spíše mě, jako vedoucí, než samotného týmu.

Naše práce s klienty se stává čím dál tím víc intenzivní, děláme hodně na individuálních příbězích, daří se nám věci víc a víc probírat a hlavně zaznamenávat. Píšu to proto, že v nějakém minulém rozhovoru jsme se také bavili o hodnocení a co z toho vyšlo jako naše slabá stránka a já říkala, že evidence. No a o tři roky později je vidět velký posun. Což mě velmi těší :-)

V minulém roce nám narostly počty klientů, přišla nová generace a průměrná návštěvnost byla 50 klientů na den, což je dost. Konečně jsme díky úsilí kolegy Roba nás strukturovat, udělali pravidelný cyklus programů specifické prevence a dařilo se to po celý rok držet. A v létě jsme znovu pořádně rozjeli letní terén a bylo to super osvěžení práce v klubu. Bylo to i díky klientům, kterých je fakt dost a baví je s námi být.

Záhy po nastoupení do oboru jsi absolvovala kurz ČASu, je to tak? Jak na něj vzpomínáš?

PVC Musím říct, že mlhavě :-) Už je to 10 let, co jsem absolvovala kurz Gabriel. Ale vím, že bylo to super. Bývali jsme na Jůnově statku, celé noci prodebatovali o práci a klientech, hrálo se na kytaru, přidávali se k nám i zaměstnanci statku, a ráno jsme rozespale a natěšeně seděli na židlích a čekali, co se dalšího dozvíme. Dalo mi to hodně. Byla to doba, kdy ještě informací bylo pomálu, a proto jsme to všechno tak hltali a proto taky ty noční kuloáry. Učili jsme se od sebe navzájem, každý chtěl sdílet svoji praxi, každý měl tisíc otázek. Jsem ráda, že několik lidí z kurzu je stále v praxi, a občas je vídám. Určitě hodně vzpomínám na svoje první učitele, Zdenu Bednářovou a Luboše Pelecha, stejně tak na Alenku Vosáhlovou, která mi dala to, že pracovník někdy nemusí vědět všechno a občas se může cítit v úzkých. A že je dobrý to v tu chvíli klientovi říct. A stejně tak vzpomínám na ostatní - na Petra Klímu, a tebe, a Jirku Staníčka a atd.

Trochu se mi to teď při vzpomínání pomotalo s kurzem, který jsem dělala ještě před Gabrielem, jmenoval se Kurz pro začínající streetworkery, dělali to právě Zdena Bednářová a Luboš Pelech a to bylo už někdy v roce 2000. To byla pecka, která mě posunula, že tu práci fakt chci dělat. Noční kuloáry a zážitky byly hodně podobné. Nu a pak přišla práce v PVC klubu, a následně chvíli na to kurz Gabriel.

Jak vidíš vývoj asociace s odstupem let? Co dobrého se podařilo?

Vidím ho růžově. Podařilo se přejít z nadšeneckého modu do profi organizace, která má jméno v odborných kruzích a je respektovanou organizací. Ale bez nadšeneckého by nebylo profesionálního, a všechno má svůj důvod, vývoj a čas a všechno, co se stalo, bylo dobře. I to špatné.

Co se naopak ČASu nedařilo či nedaří?

Nevím, nedokážu na tohle moc dobře odpovědět. Myslím, že všechno špatné je pro něco dobré a že i to, co se nedaří, může ukázat jinou cestu. Takže možná krátkodobě můžeme být na něco naštvaní a říct, že tohle teda fakt nevyšlo, ale pak v dlouhodobém pohledu vidíme, že se to nakonec podařilo jinak.

Takže asi trpím dlouhodobou slepotou. Ale pokud bych chtěla být detailista, tak určitě nevyšly nějaký projekty, kancelář jednu dobu byla o jednom člověku a ztratila místo, a určitě se nepodařilo vše na sto procent ze strategického plánu, ne vždy se lidi spolu shodnou a nejde vše hladce. Ale jak říkám, to jsou věci, který přejdou, posílej, posunou.

Co je důležité, ČASu se daří držet vize a mise vydefinovaných ve strategických plánech.

Jaké máš plány a co chceš prosazovat ve vedení asociace?

Helena Kotová Ráda bych, aby kancelář ČAS nepotřebovala ze strany Správní rady žádné extra vedení. Aby správní rada plnila kontrolní funkci, a tím pádem zvolila tak schopného ředitele, že to bude fungovat. A společně budeme fungovat na vzájemné komunikaci a domluvě. Nejde o to, aby kancelář byla nezávislá, ale spíše bych to nazvala slovem soběstačná. Aby tam pracovali tak dobří lidé, že by to šlapalo bez velkých zásahů shůry.

Chtěla bych, aby se SR posunula z role, kterou měla kdysi - kdy správňáci dělali spoustu věcí pro ČAS a taky tím pádem měli hodně práce ještě ke své práci.

Kancelář je nyní čím dál tím víc zajetá, je plně profesionální, tak si myslím, že přišel čas, kdy SR může být taky čím dál tím víc profesionální a plnit funkci dohlížející a kontrolní a hlavně mít a držet. S tím prakticky souvisí předělání kompetencí a odpovědností, a předělání stanov. A to nás čeká v nejbližší době a vnímám to teď jako nejdůležitější.

Další věci, co bych ráda, jsme psali v prohlášení Správní rady, které je umístěné zde na webu.

Má být kancelář ČAS a ředitel/ka víc nezávislou? Má mít správní rada víc kontrolní funkci, jak navrhuje Martina Zikmundová?

Minulá odpověď na toto myslím odpovídá.

Jaké by měly být vztahy asociace s regionálními skupinami NZDM?

No samozřejmě dobré :-) Ale upřímně řečeno, nejsem si úplně jistá, jak by to mělo být v pracovním smyslu. Byla jsem jak v pozici vedoucí regionální PS a taky jsem byla ve správní radě, kde jsme toto několikrát řešili. A myslím si, že je to vždy o lidech v PS a o tom, jak mají k ČASu blízko či daleko a jak moc se chtějí do činnosti ČASu zapojit, jak moc se chtějí na webu prezentovat, a jak moc chtějí zástupce ČASu na svých akcích a setkáních. To se nedá vynutit ani nařídit.

Tím spíš, že většina pracovních skupin vzniká nezávisle na ČASu. Můžu být ráda, že se chtějí lidi sami scházet a chtějí něco dělat, aniž by jim někdo říkal jak a kde a co. To je přece skvělé.

Takže teď jsem ve fázi, kdy bych nebrala skupinám jejich samostatnost. A taky bych to nechtěla nějak extra kontrolovat. Jde spíš o to, aby skupiny samy dbaly na to, aby se držela a rozvíjela kvalita zařízení v rámci PS. Aby se zařízení vzájemně obohacovala a předávali si příklady dobré praxe. A pokud budou chtít s ČASem spolupracovat, budeme rádi. V podstatě to nechat tak, jak je to dosud, protože si myslím, že to funguje.

Vzkazy členským zařízením ČAS a lidem z oboru na závěr?

Přeju hezký a šťastný rok 2013!

Díky za rozhovor.
Aleš Herzog


KOMENTÁŘE
Jméno Příspěvek
Přidejte svůj komentář (*):   
Jméno (*):
Email (*):
URL:
Kolik je dva plus tři? (**)
Předmět (*):
(*) povinné údaje
(**) kontrolní antispamová otázka
BB help BB code formátování - nápověda
Pozor! Čtěte! Pravidla diskuse na portálu StreetWork.cz
 
.Home .Odborná sekce .Fórum TP .Otázky a odpovědi .Fotogalerie .Odkazy .Partneři .Mapa portálu
.Metodika .ČAS .Vše o členství v ČAS .Vzdělávání .Konference .Týden klubů . . .RSS kanál .Odběr novinek emailem | ČAS © 2006 - 2014 | portal@streetwork.cz