Oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních
 
.inzerce
09 | 01 | 18
Kontaktní centrum Hodonín
Kontaktní/terénní sociální pracovník/ce
Oblastní Charita Hodonín vypisuje výběrové řízení na obsazení pracovní pozice: Kontaktní/terénní sociální pracovník/ce 
pro zařízení: Kontak...
09 | 01 | 18
Klub Radotín
Soc. pracovník/ce nebo PSS
Proxima Sociale o.p.s. vyhlašuje výběrové řízení na pozici sociální/ho pracovnici/níka nebo pracovnici/níka v sociálních službách pro cílovou skupinu...
09 | 01 | 18
NZDM Shelter RIAPS
Pracovník NZDM
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Shelter RIAPS vyhlašuje výběrové řízení na pozici PRACOVNÍKA NZDM


Nízkoprahové zařízení p...
09 | 01 | 18
Terénní programy Brno
Terénní pracovník
Terénní programy v Brně, Společnost Podané ruce o.p.s., přijmou nové kolegy či kolegyně na pozici: terénní sociální pracovnice/pracovník
14 | 12 | 17
ČAS
PR pracovník/ce ČAS
Česká asociace streetwork vyhlašuje výběrové řízení na pozici pracovníka/ce public relation.

Náplň pozice:
- plánování, příprav...
14 | 12 | 17
ČAS
Koordinátor/ka celostátní oborové konference ČAS
Česká asociace streetwork vyhlašuje výběrové řízení na pozici pracovníka/ce pro přípravu oborové konference, kterou bude ČAS realizovat 21. – 22...
Archiv >
 
 
 
HomeOdborná sekceOdborné práceNízkoprahy pod lupou 2010

10 | 06 | 11 Verze pro tisk

Nízkoprahy pod lupou 2010

Úvodem

ilustrační fotoMyšlenka detailně zmapovat fungování nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) není nová. V oboru existuje mnoho různých vypozorovaných zjištění, která se opírají o osobní zkušenosti jednotlivých pracovníků nebo pracovních týmů. Jak ale odhalit, kde je pravda, když jsou tato zjištění zcela protichůdná?

Dobrým příkladem může být „mýtus o fotbálku“. Na jedné straně jeho straně stojí již poněkud starší tvrzení, že „klub bez fotbálku nebude fungovat“, na druhé straně sebevědomé „fotbálek v klubu není vůbec potřeba“. Kdo má pravdu? Hra stolní fotbal zde slouží jako zástupce nejrůznějších her a dalších volnočasových aktivit, které děti v klubu mohou provozovat a otázek, které se s tímto mýtem spojují, je mnoho. Uveďme například „Jak zjistím, jestli je spokojenost mých klientů větší, pokud mám v klubu fotbálek (nebo jiné hry, počítače s internetem, zkušebnu…)?“ nebo „Je normální umožňovat dětem hrát hry v rámci poskytování sociální služby?“, případně zděšené „Budou mi děti do klubu chodit, když v něm nebudou mít možnost hrát fotbálek (a další hry)?“

Rozvedení „mýtu o fotbálku“ do širších souvislostí přináší rovněž otázky týkající se hledání odpovídajících zdrojů financování NZDM, tedy „Je legitimní financovat zařízení, které umožňuje klientům provozovat volnočasové aktivity ze zdrojů MPSV?“ nebo z jiného úhlu pohledu „Je v pořádku financovat NZDM, registrovanou sociální službu, ze zdrojů MŠMT?“.

Hledat odpovědi na tyto a další otázky se pokouší výzkum Nízkoprahy pod lupou, který vám nyní podrobněji představíme.

1. Vznik výzkumného záměru

V České republice zatím nemáme k dispozici žádný komplexní, mapující výzkum, který by poskytoval souhrnná data nejen o NZDM, ale zároveň o spokojenosti klientů se službami a jejich vztahem k „jejich“ zařízením.

Na počátku výzkumného záměru stála tedy potřeba oboru detailně zmapovat způsob poskytování služeb prostřednictvím NZDM. Velkou výzvou bylo také zjistit, zda lze odhalit „účinné faktory“, které, pokud se vyskytují, zaručují úspěšné poskytování služeb klientům a fungování klubu.

Mapující zaměření výzkumu, které bylo zvoleno, umožňuje kombinovat různé faktory napříč kategoriemi (např. zjistit, jestli výše vzdělání zaměstnanců zařízení ovlivňuje spokojenost klientů s čerpanými službami). K cílům výzkumu se tedy přidal záměr zjistit, zda jsou jednotlivé faktory mezi sebou propojeny a jak je možné toto propojení využít v praxi.

2. Cíle výzkumu

Projekt zaměřený na rozvoj v oboru NZDM si dal za cíl získávat po dobu pěti let tyto informace:

  • ilustrační fotozpětnou vazbu od klientů klubů,
  • vyhodnocení úspěšnosti práce s klienty (systém je sestaven z dotazníků pro klienty a dotazníku pro pracovníky klubu),
  • získat zpětnou vazbu prostřednictvím porovnání vlastních výsledků s průměrnými údaji ostatních klubů, které se účastnily výzkumu,
  • porovnání jednotlivých klubů v ČR,
  • informace o situaci, stavu a případných obtížích nízkoprahových zařízení pro děti a mládež obecně,
  • srovnání vývoje klubů a jejich cílové skupiny po dobu pěti let.

Výsledkem projektu je komplexní zmapování sektoru NZDM, jehož cílem je:

  • zjistit a výzkumem podložit, jaké postupy práce jsou v NZDM běžné,
  • zjistit, jaké faktory ovlivňují úspěšnost s klienty a ideálně najít způsoby přístupů, které za určitých podmínek mohou zvýšit účinnost práce klubů,
  • zjistit, jak sami klienti hodnotí kluby, do kterých chodí.

3. Příprava výzkumu

Dotazníky byly navrženy ve třech podobách. Klubový dotazník, určený vedoucím klubů a klientský dotazník rozdělený na verzi pro mladší ve věku 10 - 13 let a verzi pro starší ve věku od 14ti let výše. S přihlédnutím k vyspělosti a zkušenostem klienta bylo možné i mladšímu klientovi dát vyplnit dotazník pro starší a naopak.

Finální podoba dotazníku, zatím v tištěné podobě, byla několikrát pilotována v klubech, které se uvolily s přípravou výzkumu pomoci.

Pilotáž obou dotazníků probíhala zhruba dva týdny. Výzkumníci společnosti Millward Brown společně s psychologem navštívili tři pražské kluby, kde osobně dotazovali jak klienty, tak vedoucí klubů. Cílem bylo doladit především jazykovou podobu otázek, srozumitelnost a ideální počet podnětových slov pro test barev, ale také stanovit věkovou hranici pro rozdělení dvou verzí dotazníku pro klienty.

Po doladění první verze dotazníku začala výzkumná agentura dotazník skriptovat, aby jej bylo možné vyplňovat online.

Výsledky výzkumu dostali k dispozici dva nezávislí odborní oponenti, jejichž posudek umožní upravit šetření pro příští rok. ČAS získal také širokou zpětnou vazbu od zařízení, která se do výzkumu zapojila. Na seminářích v Brně, Ostravě a Praze, kde byly oboru představeny výsledky výzkumu, získala pracovní skupina množství podnětů pro vylepšení do dalších let.

Pracovníci klubů byli nadšeni z výsledků, které výzkum nabídl v prvním roce. Ukazuje se, že do dalších let se plánují zapojit další NZDM, která se zatím prvního roku sběru nezúčastnila.

4. Anonymita dat

Vzhledem k tomu, že během výzkumu se sbírá velké množství informací, které jsou či mohou být vnímány jako citlivé údaje, konkrétní data slouží pouze jednotlivým klubům. Každý klub se dostane jen ke svým údajům a ČAS jen k souhrnným datům. Elektronický systém byl z tohoto důvodu navržen tak, aby nebyla možná kontrola jednotlivých klubů zvenčí. ČAS má k dispozici souhrnná, již anonymizovaná data, která budou sloužit k rozvoji celého sektoru NZDM.

5. Financování a zajištění realizace výzkumu

Financování výzkumu umožnila Nadace Vodafone, která poskytla na jeho realizaci částku ve výši 700 000 Kč. Díky této finanční podpoře bylo možno zahájit spolupráci s profesionální výzkumnou agenturou Millward Brown, která se laskavě uvolila za částku odpovídající zhruba úhradě za jeden rok realizovat práci po dobu pěti let.

Na realizaci výzkumu začala pracovat přípravná pracovní skupina pro výzkum, jejíž členové byli vybráni prostřednictvím výběrové řízení. Vybráni byli Aleš Herzog, Jan Krajhanzl, Jan Morávek (později na členství rezignoval) a Vlastimil Nečas. Vedoucí pracovní skupiny byla Denisa Dohányosová.

Realizaci výzkumu pomáhá významnou měrou zajišťovat také kancelář ČAS, která se podílí na organizačním zajištění, komunikaci s kluby a realizaci seminářů zaměřených na sdělení výsledků výzkumu odborné veřejnosti.

6. Výsledky prvního roku výzkumu

Dotazování proběhlo v období 20. 12. 2010 - 10. 1. 2011. Celkem bylo dotazováno 129 klientů, kteří vyplnili verzi pro mladší a 277 klientů, kteří vyplnili verzi pro starší. Do výzkumu se zapojilo 39 klubů.

Průměrný klient nízkoprahového klubu je chlapec české národnosti ve věku 15 let, který chodí na základní školu a poslouchá hip hop. Cesta z domova od klubu, kde nejčastěji tráví čas povídáním se svými kamarády, mu trvá necelých deset minut. Do klubu chodí déle než jeden rok a jeho rodiče s tím souhlasí, nebo alespoň nic nenamítají. (5, 6)

(5) Průměrný klient

 
(6) Polovina klientů v klubech se hlásí k hip-hopu. Následuje disco s 20 %.  

Zdaleka nejsilnější věkovou skupinou klientů, navštěvující kluby, jsou děti ve věku 13 až 15 let. Polovina všech klientů se hlásí k hip hopu, na druhé příčce je disko, ke kterému se hlásí 20%. Styly jako emo, punk nebo skinheads jsou v klubech zastoupeny pouze v zanedbatelném množství 1% až 2%. (5, 6)

Kluby mají vesměs velmi podobná pravidla. Výjimkou jsou pouze pravidla „manipulace s cigaretami v klubu“ a „vstup pod vlivem“. Naprostá většina klubů má stolní fotbálek, počítače s internetem a dataprojektor. (7, 8)

(7) Kluby mají vesměs velmi podobná pravidla. Výjimkou jsou pouze pravidla „manipulace s cigaretami na klubu“ a „vstup pod vlivem“.

 
(8) Naprostá většina klubů má stolní fotbálek, počítače s internetem a dataprojektor.

Dle vlastního hodnocení jsou kluby kapacitně vytížené až přetížené. Jejich otevírací doba je průměrně 17 hodin týdně 4 dny v týdnu. (2,3)

(2) Kluby jsou kapacitně vytížené až přetížené.

 
(3) Kluby jsou průměrně otevřené 17 hodin týdně / 4 dny v týdnu.

Kluby prokazatelně pracují s klienty, které lze považovat za ohrožené či ohrožující. Jde o klienty, kteří se setkali se sociálním kurátorem, byli trestně stíháni, či mají zkušenost se sebepoškozováním. (9)

(9) Nízkoprahové kluby pracují (TAKÉ) s klienty, které lze považovat za ohrožené či ohrožující.

Nejrizikovější věk pro začátky s experimentováním nejen s návykovými látkami, ale i se sexem a sebepoškozováním, je věk mezi 12 a 13 rokem let. Tento závěr však bude dále sledovat a ověřovat v příštích letech realizace výzkumu.

Přes všechno rizikové chování se zdá, že vnitřní (podvědomý) hodnotový žebříček mají klienti nastavený poměrně příznivým způsobem. Na prvních příčkách v průměru uvádějí hodnoty „já - jaký bych chtěl být“, „láska“ a „zábava“. Na posledních příčkách jsou oproti tomu „nuda“, „smutek“ a na úplně posledním místě „tvrdé drogy“. Ukazuje se ale, že průměrný žebříček za celou ČR se může značně lišit od žebříčku hodnot v konkrétním klubu. (10)

10. Přes všechno rizikové chování se zdá, že vnitřní (podvědomý) hodnotový žebříček mají klienti nastavený poměrně příznivým způsobem. Na prvních příčkách jsou... na posledních příčkách jsou...


Klienti pracovníkům klubů vesměs důvěřují a jsou v klubu spokojeni. Většina klientů považuje pracovníky za spravedlivé a věří jim. Ukazuje se ale, že pokud zažívají šikanu přímo v klubu, svěřují se pracovníkům pouze ve dvou třetinách případů. (11a)

(11) Klienti jsou výrazně spokojení se svými kluby a pracovníky - většina je považuje za spravedlivé a věří jim.

 

 

Převážná většina klientů uvádí, že klub pomáhá (96%) a převážná většina lidí v klubu se chová přátelsky (92%).

Průměrná metodika klubu má 89 stran a z 80% si ji klub zpracoval samostatně. Zdá se, že obor klade na metodiku zřetelný důraz. S výrokem „Metodické manuály jsou jednou z nejdůležitějších podmínek dobrého fungování NZDM“ souhlasí 87% dotázaných. (4)

(4) Obor klade podle celé řady ukazatelů zřetelný důraz na metodiku.

Vedoucí klubu je nejčastěji žena české národnosti ve věku 26 - 35 let, která vystudovala na vysoké škole obor sociální práce. Tato vedoucí klubu působí v oboru NZDM již 5 let. Ve své organizaci je zaměstnaná na úvazek 0,9 a přímou prací s klienty se zabývá 12 hodin týdně. (1)

Zaměstnanci klubů působí v oboru průměrně 3 roky, jsou zaměstnaní na úvazek 0,77 a přímou prací s klienty tráví 14 hodin týdně. (1)

(1) Ženy se v oboru NZDM častěji dostávají do vedoucích pozic.

Dosavadní analýzy naznačily, že nás v dalších letech výzkumu možná čeká zajímavé překvapení. V prvním roce výzkumu se totiž neprokázalo, že by existovala statisticky významná vazba mezi situací v klubu (počet poskytnutých služeb, spokojenost a důvěra klientů s pracovníky, typ klientely, která navštěvuje klub) a následujícími oblastmi: pravidla klubu, metodika klubu, výbava klubu.

7. Doba realizace výzkumu

 ilustrační obrázekVýzkum bude realizován po dobu pěti let od roku 2010 do začátku roku 2015. V každém z těchto pěti let proběhne cyklus sběru dat, vyhodnocení výsledků a komunikace dílčích výsledků odborné veřejnosti.

Po skončení výzkumu po pěti letech proběhne na začátku roku 2015 výsledné hodnocení všech dostupných dat, které bude vycházet z cílů výzkumu a jehož obsažnost bude určena v závislosti na finančních možnostech.

První sběr dat začal v listopadu 2010 a probíhal až do konce roku 2010. Vyhodnocení dat trvalo do března 2010. V březnu a dubnu byly uspořádány tři semináře, prezentující výsledky odborné veřejnosti v Praze, Brně a Ostravě.

Pro druhý ročník výzkumu se data budou sbírat od poloviny října do poloviny prosince 2011. Výstup pro kluby by měl být k dispozici na začátku roku 2012. Tento postup bude stejný i v dalších třech letech, sběr dat proběhne vždy od poloviny října do poloviny prosince a výsledky budou k dispozici na začátku následujícího kalendářního roku.

8. Možnost zapojit se do výzkumu v dalších letech

Kluby, které se do výzkumu nezapojily v první fázi, tak mohou učinit v dalším roce. Získají tak nejen informace o vlastních službách, ale i možnost srovnat se s celorepublikovým průměrem. Platí, že čím více klientů klubu dotazník vyplní, tím lepší zpětnou vazbu klub dostane.

Vzhledem k tomu, že výzkumný projekt skýtá zapojeným NZDM značné množství výhod, je k dispozici pouze pro členy ČAS a organizace, které s ČAS aktivně spolupracují a jejich účast v projektu schválila Správní rada ČAS v roce 2010.

Nečlenské organizace musí tedy nejdříve požádat o členství v ČAS, poté jim bude umožněno se výzkumu zúčastnit.

Členské organizace se mohou do výzkumu v dalších ročnících přihlásit na adresu asociace@streetwork.cz.

 
.Home .Odborná sekce .Fórum TP .Otázky a odpovědi .Fotogalerie .Odkazy .Partneři .Mapa portálu
.Metodika .ČAS .Členství v ČAS .Vzdělávání .Konference .Týden klubů .Cena . . .RSS kanál .Odběr novinek emailem | ČAS © 2006 - 2018 | portal@streetwork.cz