Oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních
 
.inzerce
18 | 01 | 18
Centrum terénních programů
Terénní pracovník
SEMIRAMIS z.ú., Centrum terénních programů Středočeského kraje vypisuje výběrové řízení na pozici: KONTAKTNÍ PRACOVNÍK/CE V TERÉNU

Úva...
18 | 01 | 18
Centrum terénních programů
Terénní pracovník
Laxus z.ú., Centrum terénních programů Královéhradeckého kraje vypisuje výběrové řízení na pozici: KONTAKTNÍ PRACOVNÍK/CE V TERÉNU

Úv...
18 | 01 | 18
N klub
Pracovník/pracovnice NZDM
SEMIRAMIS z.ú. Nízkoprahový klub pro děti a mládež N klub vypisuje výběrové řízení na pozici: Pracovník/pracovnice NZDM

Úvazek: 1
18 | 01 | 18
StreetWork.cz
Sociální pracovník NK Díra Svitavy
Bonanza, z.ú. (http://www.osbonanza.cz/) vypisuje výběrové řízení na pozici sociálního pracovníka v nízkoprahovém klubu Díra - pobočka Svitavy.
18 | 01 | 18
StreetWork.cz
Sociální pracovník
NÍZKOPRAHOVÝ KLUB BAN! HAVLÍČKŮV BROD HLEDÁ POSILU DO SVÉHO TÝMU!!!

Bavila by Vás smysluplná práce s mladými lidmi a možnost na sobě ne...
14 | 12 | 17
ČAS
PR pracovník/ce ČAS
Česká asociace streetwork vyhlašuje výběrové řízení na pozici pracovníka/ce public relation.

Náplň pozice:
- plánování, příprav...
Archiv >
 
 
 
Advertisement
HomeOdborná sekceZ praxeDohody a plánování na Hlavním nádraží

05 | 06 | 08 Verze pro tisk

Dohody a plánování na Hlavním nádraží

Jednání se zájemcem, smlouva a individuální plán v terénních programech pro uživatele drog
Ing. Aleš Herzog,Terénní programy Sananim, o.s., herzog@sananim.cz

Nový zákon o sociálních službách a s nimi přicházející inspekce sociálních služeb vyvolali v mnoha zařízeních, především v těch, které se na tento model hodnocení kvality systematicky nepřipravovali, mnoho otázek a někdy se dá říct, že i velkou paniku. Drogové služby „objevují“ inspekce až nyní, a proto se aktuálně zvedla vlna exponovaných postojů, mnoho dohadů a obav. Můj konferenční příspěvek se zaměřil na pojmenování reálných hrozeb, které pro drogové terénní programy s příchodem inspekcí nastávají a hledání schůdných cest, jak se s metodikou vyrovnat.

ilustrační fotoMetodika inspekcí sociálních služeb klade výrazný důraz na tyto oblasti:

  • Jednání se zájemcem o službu
  • Uzavření smlouvy o poskytnutí sociální služby
  • Individuální plánování

Terénní programy přitom drog pracují s injekčními uživateli drog, kteří často:

  • nejsou motivováni ke změně, jsou v kontaktu pasivní, nekomunikativní
  • mají velkou obavu ze stigmatizace, jsou trestně stíháni, a proto výrazně limitují čas i množství informací, které jsou ochotni poskytnout.
Terénní programy tomu přizpůsobují svoji praxi. Tyto metodiky nazýváme často jako důraz na nízkoprahovost a dokumentaci jen nezbytných údajů. Práce s injekčními uživateli drog vychází přitom jak za zájmu a potřeb samotných uživatelů (např. získat sterilní injekční materiál, poradit se), tak výrazně z potřeb společnosti (působit preventivně, omezit rizika šíření infekčních onemocnění a sociálního vyloučení)

Individuální plánování jako dominantní nařízená metoda práce

Neboť jednání se zájemcem i uzavírání smlouvy jsou logickou součástí individuálního plánování, lze říci, že metodika inspekcí stanovuje proces individuálního plánování zaznamenávaného v dokumentaci jako dominantní metodu práce pro všechny sociální služby. Přitom některé ze služeb využívají převážně „jiné výrobní procesy“ tedy hlavní postupy poskytování služeb, např. terénní programy pro uživatele drog využívají model kontaktní práce kombinovaný se strategiemi Harm Reduction a Public Health, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež sociální pedagogiku, terapeutické komunity skupinovou terapii. Všechny tyto postupy se mohou stát (záleží na výkladu metodiky) určitým „nadstandardem“ a druhořadou věcí. Prvořadou je to, aby měl každý klient ve své složce svůj „individuální plán“.

Obtíže současného výkladu metodiky inspekcí

Tento výklad metodiky inspekcí byl zajisté veden dobrým úmyslem zabránit tomu, aby ve stacionárních zařízeních sociální péče leželo mnoho uživatelů, o jejichž potřeby (kromě bazálních tělesných) se nikdo nestará. Pro nízkoprahové služby, především terénní programy pro uživatele drog však tato metodika výrazně zatěžuje zaběhlou praxi mimo jiné v těchto bodech:

1) Náležitosti při jednání se zájemcem
Při jednání se zájemcem o službu metodika zatěžuje TP v tomto smyslu:

  • Seznámení zájemce seznámení s veřejným závazkem služby, tj. posláním, cílovými skupinami, okruhem osob, zásadami poskytování sociálních služeb atd.
  • Projednávání jeho potřeb a očekávání od služby

Stávající výklad metodiky relativně zatěžuje proceduru prvokontaktu. Injekční uživatelé drog přitom jsou při prvním kontaktu často velmi nedůvěřiví, pokoušející minimalizovat čas rozhovoru s pracovníkem. Tento výklad zvyšuje výrazně práh služby. Výraznou podporou by bylo snížení nároků z povinnosti projednat na povinnost informovat, a to např. předáním letáku.

2) Poskytování služeb na základě uzavření smlouvy
Při jednání se zájemcem o službu metodika zatěžuje TP v tomto smyslu:

  • Pokud zájemce o službu odmítá písemnou dohodu (u TP), je to v pořádku, není písemná dohoda nutná a je možné s ním uzavřít ústní dohodu. Pokud však klient odmítá nejen písemnou, ale i ústní dohodu, není možné mu služby.
  • Při uzavření dohody může klient zůstat v anonymitě.
  • Povinnou součástí dohody dle zákona je označení smluvních stran. Není však specifikováno, co je tím míněno. Označení smluvních stran může být i přezdívka nebo kód klienta.

Dle výkladu tedy bez uzavření minimálně ústní smlouvy (náležitosti viz níže) nemohou TP poskytovat služby. Přitom ale posláním terénních programů je mimo jiné vyhledat a kontaktovat ty uživatele drog, kteří nejsou a aktuálně nechtějí být v kontaktu s žádnou službou. Část uživatelů uzavírání smlouvy důrazně odmítá. Tento výklad zvyšuje výrazně práh služby a brání také naplňování části jejího smyslu (prevenci šíření infekčních chorob u populace, která není v kontaktu s běžnými službami.

3) Náležitosti smlouvy
Dohoda má obsahovat minimálně:

  • Datum uzavření dohody
  • Jméno či jiné označení klienta (přezdívka či kód)
  • Jméno pracovníka, který dohodu za zařízení uzavřel a provedl o ní záznam
  • Služby, které bude klient využívat
  • na jak dlouho byla smlouva uzavřena
  • označení smluvních stran - označení zařízení (název, adresa, IČ)
  • druh sociální služby - NZDM,
  • místo a čas poskytování sociální služby - adresa zařízení, otevírací doba,
  • výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a způsob jejího placení - co je zdarma a co je placené,
  • ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb (pravidla a práva klienta),
  • výpovědní důvody a výpovědní lhůty (uvést),

Terénní programy tedy při uzavírání ústní smlouvy musí s klientem sjednat všechny tyto náležitosti. Bez uzavření minimálně ústní smlouvy (viz výše) nemohou TP poskytovat služby. Přitom ale posláním terénních programů je mimo jiné vyhledat a kontaktovat ty uživatele drog, kteří nejsou a aktuálně nechtějí být v kontaktu s žádnou službou. Tento výklad zvyšuje výrazně práh služby.

4) Důkaz o uzavření ústní smlouvy
Pokud s klientem není uzavřena smlouva a přitom poskytujeme službu, hrozí pokuta 20 000 Kč, neboť se dopustíte správního deliktu (§107 zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb.). U všech klientů jsou tedy terénní programy povinny prokázat, že uzavřeli smlouvu. Přiměřenou formou důkazu jsou:

  • sdělení uživatele při rozhovoru s inspektorem, nebo
  • záznam v dokumentaci

Neboť obsah sdělení i ochota sdělovat u aktivních uživatelů jsou často ovlivněna jejich aktuální intoxikací, jsou terénní programy nuceny prokazovat uzavírání smlouvy záznamem v dokumentaci. To výrazně zvyšuje administrativu oproti současné praxi.

5) Individuální plánování
Dle výkladu metodiky inspekcí je, na základě zákona o sociálních službách, §88 písm. f) a dle standardu číslo 5, nutné individuálně plánovat s každým klientem.

Plánování by mělo minimálně

  • osobní cíle uživatelů
  • postup, jak bude dosažen osobní cíl/cíle
  • kdy, kdo a jak se na naplnění bude podílet
  • datum další revize

Dle výkladu tedy je nutné individuálně plánovat se všemi klienty. Přitom část uživatelů plánování odmítá. Tento výklad zvyšuje výrazně práh služby a brání také naplňování části jejího smyslu (prevenci šíření infekčních chorob u populace, která není v kontaktu s běžnými službami.

Možné cesty, jak se vyrovnat s metodikou inspekcí

Přesto, že je metodika inspekcí ve zmíněných oblastech pro nízkoprahové služby limitující, je nutností kromě systematického lobbyingu ve prospěch transparentního a dobrou praxi umožňujícího výkladu metodiky, se rovněž věnovat hledání cest, jak stávající metodiku v oblasti individuálního plánování naplnit.
Mezi cesty, které některé nízkoprahové služby hledají, patří např.:

  • rozdělení služeb na sociální, zdravotní a adiktologické tak, aby zpočátku byl klient ve službách jako „adiktologický“ tedy bez nutnosti mít individuální plán. Jako nevýhodu tohoto modelu vnímám rozdělení klientů, se kterými jsou programy v kontaktu, na „ty v sociální službě“ a ty „mimo sociální službu“, neboť takto reálná praxe nevypadá.
  • Vnímání individuálního plánování jako procesu, který je s klientem nasmlouván a písemně upraven v rámci úvodní dohody, která vytváří prostor pro další individuální plánování až ve chvíli, kdy klient přichází s významnější zakázkou. Jako nevýhodu tohoto modelu vnímám pro terénní programy přílišný důraz na jednání se zájemcem a dlouhodobou dohodu, což charakterem neodpovídá např. práci na otevřené drogové scéně, kde je výrazně pružnější model „tady a teď.“

Určitě existují i další cesty.

Při hledání postupů, jak naplnit požadavky inspekcí v praxi Terénních programů jsem přitom hledal oporu v zákona 108 o sociálních službách, který stanovuje, že model jednání se zájemcem, uzavírání dohod a individuálního plánování by dle měl vycházet především z možností a potřeb uživatelů.

Při hledání vhodného modulu jsme dále vzal úvahu realitu, se kterou se aktuálně Terénní programy Sananim setkávají:

  • obrovské vytížení při práci na otevřené drogové scéně (TP Sananim má v současnosti v průměru 150 kontaktů denně a vydají 1000 kusů injekčích setů)
  • nízkou motivaci části uživatelů komunikovat s pracovníky (např. někteří uživatelé z řad Olašských Romů)
  • obtížné identifikování procesu prvokontaktu a jeho možné dublování (kromě TP Sananim působí na otevřené drogové scéně rovněž terénní programy o.s. Progressive a Drop In a uživatelé vnímají terénní programy jednolitě, nerozlišují je příliš podle zřizovatele).

Proto jsem se zaměřil na pojmenování a obhajobu takového modelu jednání se zájemcem, uzavírání dohod a individuálním plánování, aby:

  • všichni příchozí, pro které realizujeme minimálně službu výměnného programu byli „uživateli“, tedy byli v procesu (tedy aby nenastalo to, že část z nich čerpá „pouze“ zdravotní či adiktologické služby a teprve posléze se dostanou do služeb sociálních)
  • aby šlo o administrativně co nejméně náročný proces
  • aby bylo možné pro dokumentaci využít stávající systém Freebase, schválený Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky. V rámci systému Freebase jsou zjednodušeně dokumentovány základní služby klientům, které jsou vykonávány striktně individuálním způsobem s přihlédnutím k zcela individuálním potřebám. Jejich podrobná dokumentace není efektivní.

Jednání se zájemcem

Jednání se zájemce bude rozděleno na tyto kroky:

  1. Představení pracovníku a programu (minimální info - kdo jsme, kde působíme, co nabízíme, anonymita a nespolupráce s policií) včetně vymezení cílové skupiny (pro koho jsme)
  2. „Anamnestický rozhovor“ zda zájemce o službu spadá do cílové skupiny. Anamnestickým rozhovorem může být vyplnění INCOME dotazníku, ale také nemusí - záleží na možnostech a potřebách zájemce o službu
  3. Předání informací o právech uživatele a všech dalších informací o službě v písemné podobě, nabídka ústní ho probrání informací
  4. Seznámení s průběhem služby
  5. Rozhodnutí, zda se přistoupí k dohodě či nikoliv
Jednání se zájemcem může realizovat každý terénní pracovník, který prošel zaškolením.

Dohodoplánování aneb „tady a teď“
Vzhledem k spíše nespojitému charakteru nízkoprahové práce na otevřené drogové scéně můžeme mluvit o tzv. dohodoplánování, tedy velmi úzké návaznosti dohod a plánů. Máme často minimum času, v jehož rámci musíme vyplnit klientovu zakázku a přitom ještě zajistit požadované dokumentační a administrativní požadavky metodiky inspekcí.

Minimální dohoda a plánování v nízkoprahovém programu HR
Základní ideou pro model dohodoplánování je „překlad“ běžných činností, které v rámci terénních programů děláme, do jazyka metodiky inspekcí sociálních služeb. Tedy si říci, jak by měla dohoda a individuální plánování vypadat, aby mu rozuměli jak uživatelé, tak inspektoři sociálních služeb.

Modelová situace 1 - Dohoda o výměnném programu
Pracovník: „Co pro Vás mohu udělat?“
Uživatel: "Jsem si pro nějaký materiál pro bezpečné braní.“
Pracovník: „Dobře, tak se můžeme dohodnout takto:“

  • Kdo: Vy (buď označen pod kódem nebo bez kódu) a já, tedy pracovník o.s. Sananim. Pro tuto zakázku jsem Váš klíčový pracovník.
  • Co: spolu uzavřeme ústní dohodu o vydání injekčního materiálu a
  • Za jakým Vaším osobním cílem: abyste mohl brát bezpečněji (berete-li čistým materiálem, chcete brát bezpečněji)
  • Za kolik: bezplatně
  • Dokumentace: udělám o tom záznam do denního výkazu.
  • Souhlasíte s touto ústní dohodou?

Uživatel: „Souhlasím s touto ústní dohodou.“

Modelová situace - Individuální plánování

Klient: „Tady mám 2 buchny, chci je vyměnit.“
Pracovník: „Uděláme s Vámi individuální plán. Bude to mít takovéto kroky:

  • Vy mi dáte použitý injekční materiál (máte-li) do tohoto kontejneru určeného pro bezpečnou likvidaci
  • Já Vám vydám sterilní injekční materiál a další doplňky pro bezpečné braní, konkrétně:
  • Já Vám předám informace jak bezpečněji brát.
  • Vy (na jiném místě než kde nyní jsme) si následně dáte drogu bezpečněji. Informace „jak“ rád poskytnu.
  • Revize proběhne při příští schůzce v případě Vašeho zájmu (já se Vás zeptám, a je na Vás, zda budete mít zájem).
  • Souhlasíte s tímto plánem?

Uživatel: „Souhlasím“.

Takovýto rozhovor samozřejmě v terénu úplně nezaznívá (klient by nám asi úplně nerozuměl), nicméně všechny zmíněné důležité informace v rámci práce s klientem jsou přítomny. Stejně tak „bezpečné braní“ jako základní osobní cíl nabízený klientům a jimi potvrzovaný tím, že mají zájem o prostředky (injekční sety, vody, dezinfekce, filtry) a informace k bezpečnému braní (jak bezpečněji brát) je pro nás samozřejmostí. Aby tento model byl pro inspekce legitimní, je nutná implementace do systému dokumentace, tedy do programu Freebase. Jde tedy o to deklarovat službu výměny a distribuce materiálu pro bezpečnější braní jako zcela individuálně poskytovanou službu obsahující „dohodoplánování“, kterou však vzhledem k administrativní náročnosti zaznamenáváme pouze statisticky.

Na závěr chci jen upozornit, že výše uvedené informace jsou pouze mým osobním názorem. Neobsahují ani oficiální stanovisko Sananim, o.s., o jejich možné implementaci pro Terénní programy Sananim budeme teprve diskutovat. Rovněž nejsou zaručeným návodem, „jak na inspekce“.

Zdroje:

Zákon 108/2006
Standardy sociálních služeb
Materiály ze Vzdělávání inspektorů kvality sociálních služeb
Materiál vytvořený pro potřeby České asociace streetwork, Dohody a individuální plánování v NZDM, autor Bc. Jan Syrový, inspektor sociálních služeb


 
.Home .Odborná sekce .Fórum TP .Otázky a odpovědi .Fotogalerie .Odkazy .Partneři .Mapa portálu
.Metodika .ČAS .Členství v ČAS .Vzdělávání .Konference .Týden klubů .Cena . . .RSS kanál .Odběr novinek emailem | ČAS © 2006 - 2018 | portal@streetwork.cz