Oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních
 
.zprávičky
03 | 11 | 17
Pozvánka na Národní setkání proti chudobě a soc. vyloučení

Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení v České republice, jíž je ČAS členem, Vás srdečně zve na Národní setkání proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Více informací naleznete ZDE.

Archiv >
 
 
.inzerce
13 | 11 | 17
ČAS
Koordinátor/ka velké oborové konference ČAS
Česká asociace streetwork vyhlašuje výběrové řízení na pozici pracovníka pro přípravu oborové konference, kterou bude ČAS realizovat 21. –...
16 | 11 | 17
YMCA Praha - NZDM Sibiř
Vedoucí NZDM Sibiř
Název pracovní pozice: Vedoucí Nízkoprahového klubu pro děti a mládež
Místo výkonu práce: NZDM Sibiř (Votice)

Popis pracovní n...
16 | 11 | 17
Nízkoprahový klub Jahoda
JAHODA, o.p.s. - MANAŽER/KA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Pracovní náplň:
•    samostatné vedení jednotlivých sociálních služeb
•    vedení týmu, personalistika,...
08 | 11 | 17
StreetWork.cz
Rozšíření supervizní skupiny "Vrtule"
Supervizní skupina „Vrtule“ ráda přijme mezi sebe 2-3 nové členy, kteří pracují v nízkoprahových službách a mají zájem supervizně pracovat...
08 | 11 | 17
NZDM Klub Bunkr, Třinec
Soc. pracovník (-ice)
Nestátní nezisková organizace Bunkr, o. p. s. hledá kolegu/yni do týmu na pozici Sociální pracovník/ce v  nízkoprahovém zařízení pro děti a mlád...
Archiv >
 
 
 
Advertisement
HomeOdborná sekceOtázky a odpovědi

Pro vložení dotazu klikněte zde.

08 | 11 | 17Výcvik
Dobrý den, chci se zeptat zda se bude otevírat sebezkušenostní výcvik v kontaktní práci? Případně kdy.
Dobrý den, 
výcvik - nově - Kompetence ke kontaktní práci se bude otevírat již brzy! Právě byla schválena akreditace a probíhá přihlašování. Uzávěrka přihlášek je 2. ledna 2018, více informací najdete ZDE.

08 | 11 | 17Poptáváme metodiky
Poptáváme metodika na krátkou konzultaci ohledně pověření výkonu SPOD. (každý nám říká trochu něco jiného a my se v tom již neorientujeme). Za nabídky budeme vděční.
Dobrý den, 
doporučuji podat si inzerát v naší inzerci. S pozdravem, Michaela Burdová, ČAS. 
03 | 11 | 17NZDM a odpovědnost
Dobrý den, pracuji jako právník v neziskové organizaci, která, mimo jiné, poskytuje i sociální služby NZDM. Jedná se mi o otázku odpovědností za škodu na majetku či zdraví vzniklou jednáním dítěte. V z. o sociálních službách, ani prováděcí vyhlášce tato otázka není speciálně upravena. Vyvozuji tedy, že se uplatní příslušná ustanovení občanského zákoníku. Přesto budu vděčný za vaše stanovisko a případný odkaz. Je možné požadovat po rodičích (zákonném zástupci) "Potvrzeni" - obsahující tento text: .... jsem si vědom odpovědnosti za své dítě, které bez mé přítomnosti využívá služeb organizace .... NZDM. Souhlasím s tín, aby bez mého doprovodu odcházelo z místa poskytování služby ..... . Děkuji za Vaši odpověď.

Ano, deliktní způsobilost dítěte na straně jedné a deliktní způsobilost resp. povinnost nahradit újmu, způsobenou dítěti ze strany poskytovatele na straně druhé se řídí pouze obecnou úpravou občanského zákoníku, jak je tomu při poskytování jakýchkoli služeb. Výjimkou v českém právu je toliko „odpovědnost za škodu“ žáků nebo studentů na straně jedné a škol a školských zařízení na straně druhé, která se poněkud nepochopitelně řídí ustanovením § 391 zákoníku práce (žáci a studenti mají v této oblasti jakési postavení quasizaměstnanců a škola postavení quasizaměstnavatele). Tato školská úprava je v oblasti poskytování sociálních apod. služeb pochopitelně zcela nepoužitelná, a to i subsidiárně.

Jde-li o deliktní způsobilost resp. povinnost k náhradě újmy ze strany poskytovatele, jedná se o standardní soukromoprávní úpravu, proto také zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v § 80 stanovuje, že „poskytovatel sociálních služeb je povinen před započetím jejich poskytování uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb“.

Jde-li o škodu, kterou může způsobit nezletilý klient, je deliktní způsobilost upravena stručně ve dvou ustanoveních občanského zákoníku. Jednak v § 24 („Každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl, odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná.“), jednak v § 2920 a § 2921 („Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, ... nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky... Nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti... způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného. Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.“).

Citovaná úprava neosbahuje věkové hranice deliktní odpovědnosti. Tradičně se v této souvislosti zmiňuje věk 14 let (srov. § 1308, § 1309 obecného zákoníku občanského z r. 1811: „Poškodí-li ... nedospělé osoby někoho, kdo sám jakýmkoli zaviněním dal k tomu podnět, nemůže si činiti nárok na náhradu. Kromě tohoto případu náleží mu náhrada od těch osob, jimž lze přičísti škodu proto, že zanedbaly dohled, svěřený jim na takové osoby.“).  Třeba dodat, že pojem „dospělost“ není synonem pojmu „zletilost“, za „dospělého nezletilého“ se považuje právě nezletilec starší 14 let (tomu jinak v zásadě odpovídá nyní spíše užívaný pojem „mladistvý“, byť u nás spíše spojovaný s věkem 15 let, a to od roku 1950, srov. dále). Tuto věkovou hranici ovšem posunul občanský zákoník č. 141/1950 Sb. na 15 let (srov. § 347: „Způsobí-li škodu osoba mladší než patnáct let... nahradí ji ti, kdož zanedbali náležitý dohled.“). Tato úprava platila do 31. 3. 1964, od kdy není v českém právu věková hranice civilní deliktní odpovědnosti vůbec upravena. V roce 1950 došlo ke zvýšení věkové hranice deliktní způsobilosti ze 14 na 15 let nejen v občanském, ale rovněž v trestním a přestupkovém právu, kde je ovšem zachována (na rozdíl od občanského práva) dosud. Je tak otázka, zda-li není na místě osoby mladší 15 let považovat nadále za deliktně nezpůsobilé, či při absenci věkových hranic v občanském zákoníku znovu vycházet z tradiční hranice 14 let.

Je-li nezletilec zcela deliktně nezpůsobilý, tedy je-li mladší 14 (popř. 15) let, odpovídá za újmu, kterou by si tento nezletilec i případně sám přivodil, ten, kdo nad ním „zanedbal dohled“, tedy prostý dohled. Je-li již nezletilec deliktně způsobilý (tedy zásadně starší 14 popř. 15 let), je ke vzniku (spolu)odpovědnosti nezbytné, aby byl zanedbán „náležitý dohled“, který je omezenější. Ani „dohled“, ani „náležitý dohled“ nejsou samozřejmě absolutní kategorií. Nejde o „dohled“ nepřetržitý. Vždy bude vztažen ke konkrétnímu případu a rovněž obvyklé praxi.

Osoba starší 7 let je již obecně způsobilá uzavřít smlouvu, při níž se plní ihned nebo která je výlučně k jejímu prospěchu. Takovou smlovou bude mj. poskytnutí bezplatného poradenství a dalších služeb, které jsou poskytovány ze strany NZDM. Zejména tam, kde je služba poskytována anonymně, tak postrádá zcela význam nějaké „prohlášení“ zákonného zástupce o čemkoli. Je-li nezletilá osoba způsobilá uzavřít smlouvu o poskytnutí služby, a to v případě služeb sociální prevence, jsou-li poskytovány bez úhrady nákladů, zásadně je již od 7 let věku, jedná o veškerých smluvních vztazích z toho vyplývajících poskytovatel pouze s nezletilou osobou, neboť podle § 891 odst. 1 občanského zákoníku „rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé“. Jinými slovy: tam, kde je nezletilec již smluvně způsobilý, zákonní zástupci jej vůbec nezastupují. Nezletilý je pro tyto případy vlastně ve stejném postavení jako zletilá plně svéprávná osoba, což ostatně vyplývá i z interpretace § 31 občanského zákoníku („Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.“).

Služby NZDM jsou  navíc poskytovány zásadně ambulantně. Čili klient do zařízení dochází. Poskytovatele v takovém případě v podstatě nezajímá, jak se klient do zařízení dostane a jak z něho bude zase odcházet. „Působnost služby“ a tím i odpovědnost za „dohled“ v takovém případě končí na prahu zařízení.

Text „jsem si vědom odpovědnosti za své dítě“, který by snad měl podepisovat zákonný zástupce, v kontextu výše uvedeného postrádá zcela smysl. Zákonný zástupce v době samostatného pobytu nezletilce na půdě zařízení poskytovatele sociálních služeb nevykonává ani nemůže vykonávat „dohled“ resp. „náležitý dohled“, tudíž v daný moment žádnou odpovědnost nemá. Tuto odpovědnost (povinnost k náhradě případné újmy na základě své povinnosti „vykonávat v danou chvíli dohled“) nese poskytovatel, proto je ostatně pro případ odpovědnosti za škodu povinně pojištěn ve smyslu citovaného ust. § 80 zákona o sociálních službách ve spojení s § 2758 a násl. občanského zákoníku (Pojištění)

Na dotaz odpovídal Mgr. Adam Křístek


15 | 06 | 17Akce prázdniny - tradiční romské tance
Hezký den, rádi bychom na prázdniny udělali v našem NZDM taneční workshop a sháníme nějakého "lektora" tradičních romských tanců, který by byl ochoten za nějaký rozumný peníz dojet. Jsme z Moravského Berouna (okres Olomouc, ale stejně tak máme daleko do Bruntálu). Předem díky za radu nebo tip. Bára
Dobrý den, doporučuji obrátit se na kolegy přímo na diskuzním fóru. Zkuste oslovit kolegy z regionu (na našem portálu můžete vyhledávat služby podle města působení), pracovní skupiny ve vaší lokalitě (např. Moravskoslezský kraj: nzdm.msk@seznam.cz), konkrétní služba namátkou např. http://www.olomouc.charita.cz/sluzby/smp/nzdm.
S pozdravem, Michaela Burdová, ČAS
01 | 06 | 17VYKAZOVÁNÍ
Dobrý den, jsme NZDM a chtěla jsem se zeptat, zda je prvokontakt jednání se zájemcem totéž. Dále by mě zajímalo, jak prvokontakt vykazovat, jako kontaktní práci? Děkuji. Děkuji za vysvětlení.

Dobrý den, prvokontakt = jednání se zájemcem. Nevidím důvod vykazovat ho jako cokoliv jiného, než jednání se zájemcem. S pozdravem, Michaela Burdová, ČAS.

17 | 05 | 17povinnost docházet do NZDM?
Dobrý den, naše organizace poskytuje služby NZDM a zároveň SAS pro rodiny s dětmi. Vedení naší organizace tvrdí, že OSPOD svěřil některé děti jejich rodičům s podmínkou, že budou navštěvovat naše NZDM. Jako pracovníci NZDM máme za to, že taková podmínka je v rozporu s principem nízkoprahovosti našeho klubu a vedení naší organizace není s to říci nám k tomu něco dalšího. Může OSPOD či jiná instituce klást podobné podmínky nebo si žádat informace o docházce uživatelů do NZDM? Velice děkuji.

Dobrý den,

Vaša otázka obsahuje v sobě více oblastí. První z nich je princip nízkoprahovosti a jeho uplatňování, druhým jsou pak smluvní vztahy poskytovatele sociální služby, třetí je součinnost s OSPOD v rámci pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí.

První oblast souvisí s tím, jak vnímat princip nízkého prahu.

Nízkoprahovost bývá někdy vnímána jako závazek pracovníků poskytovat služby zcela anonymně, bez nároků a nezjišťovat nic o klientech, pouze čekat, s čím přijdou oni. Toto pojetí nízkoprahovosti je však krajním extrémem. Nízkoprahovost znamená PRÁCI S PRAHY a u některých cílových skupin, které jsou velmi marginalizované (např. osoby pracující v sexbyznysu, uživatelé pervitinu s příznaky paranoi), je možné toto extrémní vymezení využít. U jiných cílových skupin (např. u dětí a mládeže) ale je možné pracovat neanonymně, aktivně se doptávat klientů na informace o nich a mít nároky a podmínky ohledně jejich zapojení do služby. Vždy bychom ale měli vyhodnocovat „prahy“, tedy zda zasahujeme a jsme dostupní pro cílovou skupinu, kterou jsme si zvolili a dle toho práh upravovat. Máme-li ale práh stanoven výše, musíme být maximálně transparentní. Velkou pastí je např. ve veřejném závazku slibovat klientům anonymitu a důvěrnost, a pak to při první chvíli, kdy se nám to nehodí, porušit. (např. majitel budovy, ve které sídlíme, chce identifikovat osobu, která mu posprejovala dům a my v zájmu dobrých vztahů identifikujeme našeho klienta). Z tohoto vyplývá, že k zodpovězení Vaší otázky je nutné zjistit, co o sobě Vašim klientům říkáte a slibujete jim.

Druhý okruh Vaší otázky se týká smluvních vztahů, čili toho kontraktu, který uzavřelo Vaše vedení s OSPOD. Součástí sociální práce mohou být vícestranné kontrakty, které v sobě obsahují jak složku kontroly, tak podpory. Lze si představit kontrakt mezi smluvními stranami „OSPOD - dospívající - rodiče dospívajícího - sociální služba“, pokud všechny strany k němu přistoupily po zralé úvaze. Tedy např. OSPOD nepošle dítě do diagnostického ústavu, protože se jak dospívající, tak rodiče zaváží, že se pokusí zajistit bezpečnou náplň volného času dospívajícího, a k tomu požádá dospívají o součinnost NZDM, kam dochází. Tyto kontrakty jsou složité a mají mnoho rizik, ale nejsou nemožné. Nicméně impulzem pro NZDM, než k takovému kontraktu přistoupí, by měla být žádost samotného klienta (byť žádá trochu z donucení). Bez klienta tedy není korektní takový kontrolní kontrakt uzavřít.

Třetí okruh se týká oprávnění OSPOD vyžadovat součinnost, např. se ptát na informace. Zde hodně záleží na tom, zda máte pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí a jak je výkon tohoto pověření v dané lokalitě definován a naplňován. Zde se praxe hodně liší úřad od úřadu. Máte-li pověření k výkonu sociálně právní ochraně dětí, zjistěte si, k čemu jste se v praxi zavázali a případně to pojmenujte pro sebe, ale i pro klienty. Nemáte-li pověření k sociálně právní ochraně dětí, nemá OSPOD právo po Vás chtít informace.

Tolik obecně. Věřím, že dobrou konkrétní odpověď dostanete např. v rámci supervize či metodického vedení či v rámci kolegiální konzultace v regionální pracovní skupině.

Pěkný den,
Aleš Herzog

 

12 | 05 | 17Mlčenlivost
Jak je to s povinností zachovávat mlčenlivost ve smyslu ust. § zákona o sociálních službách ?

Dobrý den,

úplně nerozumím Vaší otázce, resp. na co se přesně ptáte? Povinnost zachovávat mlčenlivost při poskytování sociálních služeb je dána zákonem č. 108/2006 Sb. a to konkrétně v § 100 a 100a. Jasně pak hovoří odstavec 1) § 100 Zaměstnanci obcí a krajů, zaměstnanci státu a zaměstnanci poskytovatelů sociálních služeb jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, které se při své činnosti dozvědí, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené ve větě první zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu…

Zákon stanovuje, kdy pracovník je mlčenlivosti zbaven. Jedná se o sdělování údajů organům sociálně-právní ochrany. Blíže viz §100a. Dále si pracovník musí být vědom tzv. „ohlašovací povinnosti“, kterou stanovuje trestní zákoník 40/2009 Sb. v §367. Mlčenlivost je také zakotvena v Etickém kodexu sociálních pracovníků.

Pokud se domníváte, že na Vaši otázku nebylo vhodně odpovězeno, zkuste prosím svůj dotaz konkretizovat. Martina Zimmermannová, Česká asociace streetwork, z.s.

05 | 05 | 17pověření spod
Dobrý den, Ahoj, chtěla bych se zeptat ostatních NZDM, zda mají zkušenost s pověřením SPOD. Případně jak rozlišují služby, které spadají pod SPOD nebo pod sociální službu. Děkuji
Dobrý den, chcete-li se zeptat ostatních pracovníků NZDM, doporučuji založit nové diskuzní vlákno na diskuzním fóru. Zde na otázky odpovídají pracovníci kanceláře ČAS, případně externí spolupracující odborníci - členové ČAS a není v této sekci možnost diskuze. S pozdravem, Michaela Burdová, ČAS
14 | 03 | 17naplnění kapacity
Dobrý den, jsem pracovnice NZDM a naše kapacita je 30 dětí. V současné době, docela často, přijde více dětí a musíme je odmítat - nemůžeme jim poskytnout službu z důvodu naplnění kapacity. Proto by mě zajímalo, jestli k těmto dětem máme přistupovat jako k odmítnutým klientům a zapsat do evidence odmítnutých klientů nebo nikoli. Děkuji za odpověď

Pěkný den, díky za dotaz. Velmi záleží na Vašich vnitřních pravidlech, která neznám. Pokud jde o člověka, říkejme mu Adam, který již ve vašem zařízení má smlouvu uzavřenou (a Vaše smlouva je uzavřena na dobu, ve které k pokusu o kontakt dojde), pak nejde o odmítnutí zájemce, ale uživatele. Narážíme zde na problém ustanovení § 35, odst. 3 zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. („Základní činnosti uvedené u jednotlivých druhů sociálních služeb v § 37, 39 až 52 a § 54 až 70 jsou poskytovatelé sociálních služeb povinni vždy zajistit.“) Vykládám si to tedy tak, že dle zákona byste službu, resp. základní činnost, kterou Adam žádá, měli poskytnout. K takovému odmítnutí, by mohl být vytvořený pracovní postup, který by mohl například obsahovat, jak budete v tomto střetu zájmů postupovat, například domluvou na pozdější konzultaci, případně by takový vnitřní předpis mohl obsahovat i indikace, podle kterých k odmítnutí nedojde, ale Vy naopak porušíte svou maximální kapacitu a tomuto případu se budete věnovat, jaksi „přednostně“. Takové indikace by mohli být například některé případy dětí, na které se zaměřuje sociálně právní ochrana, jmenované v §6 dle zákona o sociálně právní ochraně dětí č. 359/1999Sb. Pokud ovšem Adam přichází opravdu jako zájemce, pak je jeho odmítnutí evidováno podle § 88, pís. g zákona o sociálních službách, č. 108/2006 Sb.. Jen pro úplnost dodávám, že obdobně budete postupovat u zájemců o základní sociální poradenství, kteří nemusejí být z Vaší cílové skupiny. S pozdravem, Jakub Šlajs, kancelář ČAS.

28 | 02 | 17povinnost mlčenlivosti po ukončení smlouvy
Podezřívám klienta naší služby, z násilného vniknutí a krádeže vybavení nízkoprahového zařízení. Řeším zda je legitimní postup, prolomit v této situaci povinnost mlčenlivost a oznámit své podezření policii, s tím, že klient závažným porušením pravidel, porušil podmínky smlouvy o poskytování služby, ta je mu tedy v danou chvíli ze strany poskytovatele ukončena. Lze to chápat tak, že pak "bývalý" klient přichází o jakousi "výhodu" spojenou s užíváním služby.

Pěkný den a díky za Váš dotaz. Povinnost oznámit tento trestný čin by se vás týkala, bez další diskuse, pokud by šlo o krádež, kterou byla způsobena tzv. „škoda velkého rozsahu“, tj. škoda převyšující 5 milionů korun a nebo  by šlo o takový čin s úmyslem umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu nebo vyhrožování teroristickým trestným činem. Mlčenlivosti Vás ovšem to, že podezřelému byla služba ukončena, nezbavuje.

Dále ke střetu zájmů mezi imperativem oznámit a imperativem zachovávat mlčenlivost je třeba poznamenat, že § 100, zákona o sociálních službách, který mlčenlivost v sociálních službách vymezuje, se týká skutečností,  kdy pracovníci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, které se při své činnosti dozvědí, a tak je pro Vás také rozhodující skutečnost, zda Vaše „podezření“ vyvstalo při poskytování sociální služby a nebo v běžném občanském životě.

K uvedenému dilematu vřele doporučuji práci Radky Janebové Dilemata mezi právem a etikou.

S pozdravem, Jakub Šlajs

08 | 02 | 17Facebook jako potencionální hrozba nemilé oznamovací povinnosti pracovníka NZDM
Dobrý večer, jsme z nízkoprahu s cílovkou od 15-26 let. Máme pro naše uživatele zřízeny FB stránky pro vzájemnou komunikaci . Otázka zní ... co dělat pokud nám uživatel prostřednictvím této FB skupiny v nočních hodinách, tedy dávno po naší pracovní době oznámí, že chce spáchat sebevraždu, nebo že je znásilňován(a) příslušníkem rodiny atd. Takže dvě misky vah se pohupují, na jedné je volno pracovníka a druhá miska váhy křičí ...,, oznam tó, je to tvá občanská povinnost !" Technicky tato skupina vůbec nejde udělat tak, aby se do ni mohl pracovník přihlásit pouze po pracovní dobu. Nebude nakonec jednodušší FB zrušit ??? Jakou váhu by mělo u soudu potom tvrzení pracovníka že v době kdy uživatel psal že skočí z věžáku a pak skutečně skočil, že pracovník v tu dobu ve tři ráno spal ??? Jsme zodpovědní i po pracovní době za příspěvky uživatelů na FB skupině ??? Děkuji za jakoukoli radu Nataša Rybářová.

Dobrý den,
dovoluji si Vaše dotazy rozdělit do dvou částí. První část (1) tvoří dotazy, na které přímo odpovím, jak pracujeme s FB a klienty v naší služby. Druhou část (2) tvoří Vaše dotazy, ke kterým mám otázky, abych si doplnil informace a mohl odpovědět.

  1. V naší službě komunikujeme s klienty (zájemce nebo uživatel) nejvíce prostřednictvím FB profilu služby. Máme také FB stránku, ale ta slouží spíše jako reklama navenek pro veřejnost. Jak profil, tak stránka jsou samostatně fungující, přihlašujeme se do nich přes pracovní email a nejsou propojeny s osobními FB profily pracovníků. V týmu jsme dohodnuti, kdo má jaký den službu na FB = který pracovník je online a odpovídá na zprávy klientů. Online jsme většinou v provozní dny služby v čase 10:00 - 20:00 (máme tablet s možností být online i v terénu). Mimo dny služby a tyto časy FB nepoužíváme, případně když chceme vyvěsit info a nebýt kontaktováni (např. máme zavřeno), tak vypínáme chat.

    Pokud by nám klient napsal mimo naše FB hodiny závažnou zprávu, dozvíme se to až nejbližší provozní den. Klient také sám vidí, kdy jsme a kdy nejsme dostupní (jsem offline). Pracovník, který takovou zprávu otevře, odpoví klientovi s nabídkou pomoci. Vzpomínám si na nedávný případ, kdy jeden klient psal o myšlenkách skoncovat se životem. Takové a podobné zprávy na FB vyhodnocují v našem týmu ideálně dva pracovníci společně a společně volí další postup a obsah komunikace (jako kdyby se kontakt s klientem odehrával v terénu tváří tvář). Naším cílem je pokusit se s klientem domluvit osobní setkání (pokud je to možné a pokud má zájem). Pokud ne, tak vedeme komunikaci přes FB a záleží na tématu a další komunikaci klienta, jakým směrem se chat bude odvíjet. Vzhledem k tomu, že je na FB obtížné ověřit závažnost klientova sdělení a aktuálního prožívání, přistupujeme ke všem sdělením zodpovědně a vážně. Jsme zodpovědní za naše konkrétní vyjádření při komunikaci s klientem (nejsme zodpovědní za to, co napíše on sám). Domnívám se, že pokud by došlo k policejnímu vyšetřování a následnému soudnímu projednávání možného pochybení pracovníka, pak by se týkalo závadně vedené komunikace s klientem (např. nabádání ke spáchání sebevraždy, schvalování příprav nebo spáchání trestného činu).


    Pokud máte ohledně používání FB ke komunikaci s klienty nejasnosti, pochybnosti, doporučuji FB komunikaci v týmu metodicky popsat, pojmenovat za každého pracovníka výhody a nevýhody, obavy a nejasnosti a pak se v týmu rozhodnout, jestli FB používat, k čemu a za jakých podmínek. FB je volitelný nástroj, který není zákonem určený jako součást poskytování sociální služby NZDM.

  2. Píšete o FB stránce a následně o FB skupině – co z toho máte pro Vaše uživatele zřízeno?
    Píšete, že se pracovník nemůže do FB skupiny přihlásit pouze v pracovní době – přes jaký účet se na pracovní FB přihlašujete?

Mgr. Martin Pazlar, vedoucí Terénu Jahoda a koordinátor Fóra terénní práce

27 | 01 | 17Metodický dotaz- smlouva/záznam o ústní dohodě
Zdravím do ČASu, mám na Vás dva metodické dotazy: 1) pokud se v NZDM rozhodneme uzavírat smlouvu o poskytování sociální služby písemnou formou tak, aby splňovala nároky zákona o soc.sl., poté: - jak ošetřit smluvní strany (zde budoucího uživatele), abychom zachovali princip anonymity a zároveň splnili nárok označení smluvní strany- tedy nejspíše jména, bydliště, data narození? Je to vůbec písemnou formou, kdy půjde o smlouvu (nikoliv dohodu) možné? Jaká je Vaše praxe? Jde o dilema, kde neznáme jednoznačnou odpověď. 2) je možný v TP jako záznam o ústní dohodě o poskytování SS použít pouze zápis v databázi (např. PePa)? Jsou některá kritéria, jaké by měl záznam splňovat? Děkuji a přeji pěkné dny! David Odstrčil

Dobrý den,

ad 1) zákon mluví o tom, že má smlouva obsahovat „označení smluvních stran“ a zároveň umožňuje poskytovat službu anonymně. Označení smluvní strany má být jasné, určité. Co to ale znamená v praxi při anonymním vedení dokumentace, zákonodárce nespecifikoval. Čili je zde prostor pro kreativitu sociální služby, která by měla být schopna prokázat, že i když službu poskytuje anonymně, je ten, s kým smlouvu uzavřela, určitý člověk. To by nemusel být u NZDM takový problém, protože ze záznamů o jednání se zájemcem by mohlo zřejmé, že jde o konkrétního člověka (Petra z Nuslí, která chodí do 5. třídy, trápí ji šikana od spolužaček, atd. ... která uzavřela smlouvu 17. 1. v 16.15.) Pak je služba schopna doložit jasně a konkrétně o koho jde. Forma označení (křestní jméno, přezdívka, kód) je pak věcí vkusu a kreativity služby, eventuálně klienta. Důležité je, že anonymita znamená možnost vést anonymní dokumentaci, neznamená, že se služba nemá zabývat klientovou nepříznivou situací, jeho možnostmi, schopnosti, očekáváními, osobními cíli... Čili i když vedu o Petře dokumentaci anonymně, jako pracovník NZDM se jí mohu ptát, mohu o tom, co ji trápí vědět a zaznamenávat to, co spolu řešíme (za předpokladu, že se o tom s ní transparentně domluvíme).

2) je možný v TP jako záznam o ústní dohodě o poskytování SS použít pouze zápis v databázi (např. PePa)? Jsou některá kritéria, jaké by měl záznam splňovat?

Ano, je možné doložit záznam o ústní dohodě zápisem o poskytování v databázi. Dle zákona má smlouva obsahovat:

označení smluvních stran, druh sociální služby, rozsah poskytování sociální služby, místo a čas poskytování sociální služby, výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 72 až 76 zákona a způsob jejího placení, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, výpovědní důvody a výpovědní lhůty, dobu platnosti smlouvy. Zde je otázkou, zda do každého záznamu dát tyto náležitosti, nebo se jen odkázat na nějaké (transparentně zveřejněné) náležitosti smlouvy. Zásadní ale je, aby poskytovatel byl schopen prokázat individualizaci záznamu, tedy že při procesu uzavírání smlouvy vycházel z individuálně určených potřeb osoby a zohlednil to ve smlouvě či v dokumentech, na které smlouva odkazuje.

Pěkný den,
Aleš Herzog

20 | 12 | 16Poskytování informací o klientech policii ČR a MP
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak je to správně právně s poskytováním informací o klientech MP a PČR v nízkoprahových službách pro lidi bez domova. Kdy máme oznamovací povinnost víme. Ale jde nám spíše o to, když přijde strážník/policista a dotazuje se na přítomnost nějakého klienta, protože ho třeba hledají jako možného pachatele či svědka trestného činu. Co jsme povinni poskytnout za informaci? Nebo spíše - kdy a jaké informace bychom určitě poskytovat neměli, protože bychom se mohli dostat do potíží pro porušení mlčenlivosti? Děkuji, hezký den.

Pěkný den, díky za dotaz. Jste vázáni mlčenlivostí dle §100 ZSS. Jiná věc ale je, pokud policista někoho pronásleduje, má-li podezření, že se v místě nachází týrané zvíře nebo má-li důvodné podezření, že se tam nachází zemřelý. Policista je při plnění konkrétního úkolu policie oprávněn dále vstupovat v zařízení sociálních služeb do prostor, u kterých lze mít důvodně za to, že se v nich zdržují fyzické osoby, a to i po skončení provozní doby. Tedy může zařízení lidově řečeno prohledat a činit další úkony. Nelze-li jinak dosáhnout splnění konkrétního úkolu policie, je policista oprávněn za účelem vstupu do zařízení je otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly. Strážník obecní policie může do zařízení vstupovat jen v provozní době a jen do míst určených pro osoby, jímž jsou poskytovány sociální služby nebo pro zájemce o sociální služby. Dále si musí vyžádat součinnost Policie ČR. Vy součinnost policistovi, či strážníkovi poskytnete v uvedeném rozsahu (jste-li přítomni), ale poskytovat informace, bez písemného souhlasu osoby, jíž se věc týká s uvedením rozsahu a účelu poskytovaných informací nebo bez souhlasu soudu, je mimo rámec zákona a mohla by Vám být uložena pokuta do 50.000Kč. S pozdravem Jakub Šlajs, ČAS.

12 | 12 | 16NESHOPNOST OSPODU POZNAT ZE OTEC JE PSYCHOPAT A NARCIS
Dobry den, dcera se me rozvedla,ma dve deti, je stridava pece, otec na 2deti v Praze plati 3500.,to ji ma stacit na krouzky,obleceni,skolne, veci do skolya na inkaso a pujcku kterou plati sama, jidlo pro rodinnu. Je me 70let a sedim v kamione aby vnuci nestradaly. Nevedel jsem co je to OSPOD,ALE NORSKY BARNEVERT JE PROTI CESKEMU OSPODU SLABY ODVAR.Ctu o pani MICHALKOVE ale 75%si zavinila sama Jako ridic kamionu jsem byl 14let v Norsku,a kdyz si prectete clanek ceskeho Ing ZIJI SE ZENOU A DITETEM V NORSKU na internetu tak p.Michalkova se neprizpusobila NORSKYM ZVYKLOSTEM A TRADICI JAK VYCHOVAVAT DETI. Manzel me dcery je Ing VSE PRAHA,ALE MOMENTALNE NEMA ZAJEM O PRACI A NICI DETI A ZENU. Kdyz dcera na OSPODU rekne ze na nic neplati tak odpoved zni to neni jejich starost,ale nicit rodinu t o muzou.Chci vedet jake vzdelani maji mit pracovnice OSPODU,aby poznaly ze otec je PSYCHOPATNEBO NARCIS .Nase rodinna to vi uz 3roky.Svagr kriminalista to poznal po jednom setkani s nim,ze je i uchyl,ale OSPOD NICI DETI A DCERU FINANCNE,PSICHYCKY A ZDRAVOTNE.

Pěkný den, díky za dotaz. Pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí jsou kvalifikovány podle § 110 zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách. Dále jsou sociální pracovníci povinni se dále vzdělávat podle § 111 stejného zákona, tedy nejméně 24hodin ročně. V kompetenci sociálního pracovníka však není diagnostika duševních poruch, to náleží zdravotnickým povoláním (psychiatrům), nebo psychologům. Sociální pracovník orgánu sociálně právní ochrany dětí by se ale v tom smyslu, na který vy narážíte, měl zabývat situací dětí, jejichž rodič/e podle § 6, pís. a, odst. 3 zákona 359/1999Sb. o sociálně právní ochraně dětí „nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti“. Pokud tak nečiní, můžete se například  obrátit na některou manželskou, či rodinnou poradnu, nebo sociálně aktivizační sužbu pro rodiny s dětmi. Adresář sociálních služeb najdete na webu iregistr.mpsv.cz Přeji Vám v této nelehké situaci hodně síly, Jakub Šlajs, ČAS

30 | 11 | 16Úvazky
Dobrý den, pracujeme v NZDM a nejsme spokojení se svým vedením (konkrétně se svým šéfem). Máme za to, že vedoucí našeho nízkoprahu nedělá svou práci a nevíme jak to řešit. Od bývalých kolegů máme informaci, že tento člověk má na post vedoucího pouze 0.1 úvazku. Zbytek má na klub či na terén. Bohužel on nedělá ani jedno, stále je zavřený v kanceláři (pokud ovšem vůbec do práce přijde) a spoustu práce, kterou si myslíme, že má na starost on, obstaráváme my, jeho podřízení. S klienty udržuje kontakt minimální a cokoliv s ním řešit (od dovolených, přes nákupy projekty či besedy) je problém. Rádi bychom zjistili, jak je to s jeho úvazky doopravdy. Dá se tato informace někde dohledat, když mám podezření, že vedoucí svou pozici využívá? Problém je, že jeho vlastní vedoucí je jeho přítel, který ho na tento post dosadil a bohužel jakoukoliv stížností si (my zaměstnanci), spíše podpálíme kotel pod sebou. Existuje řešení?

Pěkný den, díky za dotaz i za snahu se s touto nelehkou situací vyrovnat. Jednou z celkem bezpečných cest, jak věc řešit je založit odborovou organizaci zaměstnanců a s vedením začít vyjednávat. V tom bych Vás odkázal na Odborovou organizaci zdravotnictví a sociální péče, kde by Vám mohli pomoci a poradit, jak realizovat konkrétní kroky jak založit odbory. Pokud již odbory u Vás v organizaci existují, ale „není s nimi řeč“, pak můžete založit i jiné odbory, potřebujete k tomu však být alespoň 3. Informace o personálním zajištění Vaší služby by měla obsahovat veřejná část registru na webu iregistr.mpsv.cz, tam se můžete jednoduše dozvědět, jak má služba podle rozhodnutí o registraci vypadat a kolik a jaké úvazky má mít. Další možností je se obrátit na nadřízeného o stupeň vyššího a s ním věc projednat. Ač vypadá situace beznadějně, věřím, že řešení má a že se vám podaří vyjednat lepší podmínky pro svou práci, do které bych Vám chtěl popřát hodně síly. Jakub Šlajs, ČAS

29 | 11 | 16Ukončení smlouvy
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,pokud dítě chodí do NZDM a na základě porušení pravidel mu je udělen zákaz vstupu např.na 14 dní,musí mu být rovněž ukončena smlouva o poskytování služby?

Odpověď z 11. 3. 2015

Nemusí.

Upraveno 24. 11. 2016

Pěkný den, odpověď upravujeme do souladu s legislativou. Regulace sociálních služeb nezná pojem „zákaz vstupu“ do zařízení sociálních služeb a proto je nutné považovat udělení takovéto sankce za vypovězení smlouvy o poskytování sociální služby. Rozumějte tomu tak, že to neznamená, že klientovi říkám „vypovídám ti smlouvu…“, ale prostě sankci uložím a až doba uplyne, sjednám novou smlouvu. Při novém sjednávání (které ale „vypadá“ velmi neformálně) můžu jako poskytovatel reflektovat a formovat osobní cíl klienta směrem k prevenci recidivy.

Pokud by to tak nebylo, dostali byste se do kolize s § 35, odst. 3), podle kterého máte po uzavření smlouvy povinnost zajistit všechny základní činnosti. Druhým důvodem, méně zřejmým je to, že § 91, odst. 2, pís. g ukládá jako jednu z náležitostí při uzavření smlouvy i výpovědní důvody a výpovědní lhůty. Vnitřním pravidlem by měli být obě „položky“ popsány a vlastně je to přesně ta situace, kterou vy řešíte.

Jen ještě dodám, že při novém sjednávání nemusí být projednány všechny ty obvyklé náležitosti, jako seznámení se s právy atd., jen bych proces klidně redukoval na zjištění osobních cílů a jedním z nich by mohl být cíl prevence udělení sankce.

Jakub Šlajs, ČAS


29 | 11 | 16Kontkt v sociální službě
Dobrý den, v některý statistikách po nás chtějí vykázat kontakty za rok 2015 a jejich čas. Můžete mi vysvětlit o jaký kontakt se jedná? Předchozí vedoucí služby žádný kontakt nevykazovala, pouze ve smyslu návštěvnosti nebo počtu klientů. Díky

Dobrý den,

relevantní odpověď vám poskytne subjekt, který po vás takovou statistiku chce vykazovat, předpokládám, že jde o kraj. Mám zkušenost pouze s nastavením výkaznictví v Hl. m. Praze, kde se k výkaznictví vztahuje např. tento dokument Vymezení a upřesnění základních pojmů HMP v sociálních službách pro rok 2013.

 

Cituji z uvedeného dokumentu:

Časové jednotky pro vykazovanou statistiku:

Intervence: jde o nepřetržitý čas strávený v aktivní interakci s konkrétním  uživatelem/zájemcem sociální služby. Časová dotace jedné intervence pro vykazovanou statistiku je 30 minut. Jako jedna intervence se vykazuje práce odvedená v rozsahu od 25-35minut. Pokud práce pokračuje od 36 minuty dalších minimálně 15 minut, lze vykázat dvě intervence. Jestliže práce nepokračuje po 36 minutě déle než 15 minut, vykazuje se jedna intervence a jeden kontakt.

Kontakt: jde o nepřetržitý čas strávený v aktivní interakci s konkrétním  uživatelem/zájemcem sociální služby. Časová dotace jednoho kontaktu pro vykazovanou statistiku je 10 minut. Ve vykazované statistice, kdy je čas aktivní interakci kratší než 25 minut, jedná se o kontaktní práci (lze použít definici kontaktu = 10 minut práce ve prospěch uživatele/zájemce, kontakty lze pro potřeby vykazování statistických dat převádět na intervence). Příklad práce trvající 20 minut jsou dva kontakty.
Jestliže služba ve svém evidenčním programu může sledovat konkrétní čas strávený s uživatelem/zájemcem, lze tento čas převést na intervence – viz Evidence a vykazování hodin přímé práce.

Skupinová intervence: pokud skupinová práce s například 6 osobami, trvá 1 hodinu, není možné vykázat 6 osobám 6 hodin přímé práce. Pro potřeby statistik, státní dotace a grantů MHMP se vykázané hodiny přímé práce vztahují k pracovníkovi poskytujícímu sociální službu a k jeho fondu pracovní doby. Z toho vyplývá, že: pokud skupinová práce s 6 osobami, trvá jednu hodinu, vykazuje jeden pracovník jednu hodinu přímé práci (ve statistické evidenci organizace ji může vykázat jako dvě intervence (30 min) dvěma různým uživatelům/zájemcům). Jestliže služba ve svém evidenčním programu dokáže sledovat konkrétní čas strávený s uživatelem/zájemcem, lze hodinu práce poměrově dělit na minuty mezi účastníky skupinové práce.

Pro své vnitřní statistiky a přehledy může organizace sledovat kolik hodin, kolika uživatelům /zájemcům poskytla.

S pozdravem,
Michaela Burdová, ČAS

29 | 11 | 16SQSS
Dobrý den, pracuji v nízkoprahovém klubu a zajímalo by mě, pokud máme terénní formu i ambulantní je nutné mít dvoje SQSS. Nebo stačí pouze jedny, kde bude zařazen terén + ambulance. Jde mi o to , že je tam hodně věcí podobných tím pádem se nám to opakuje, jak ve SQSS ambulance, tak i terén. Moc děkuji za odpověď.

Pěkný den, děkujeme za dotaz. V podstatě je to na Vás, jaké pojetí zvolíte. Pracovní postupy které jsou součástí např. standardu 3 až 6 jsou zcela odlišné. Formálně je ale jedno, zda bude existovat jeden balík předpisů nebo obě formy budou pojednány zvlášť, což může být vhodné zejména v případech, kdy jsou terén a ambulance personálně oddělené. Jakub Šlajs, ČAS

29 | 11 | 16NUCENÍ NADŘÍZENÝM, ABYCHOM PORUŠOVALI PŘEDPISY A ZÁKONY
Dobrý den, pracuji v sociálních službách pro osoby bez domova. Ředitel nás nutí ještě před otevřením zimní noclehárny brát na "normální" noclehárnu lidi nad nahlášenou kapacitu. Podotýkám, že zde je 40 klientů na 1 PSS. Dále se nám stalo, že si jiná organizace stěžovala, že jsme se s klientem odvolávali proti nezákonnému nepřijetí do pobytové služby a chtěli se obrátit na zřizovatele-kraj, a ředitel nám sdělil, že šlo o naší chybu, nemáme s úřady jednat úředně a že máme napsat službě omluvný dopis a dále se s kl. neodvolávat. = nemáme uplatňovat s kl. jeho práva, což přitom ze zákona máme s kl. dělat... Jak má člověk v těchto situacích postupovat, resp. jak si můžete stěžovat na svého zaměstnavatele, když Vás nutí porušovat předpisy, porušovat zákon, a Vy se zároveň bojíte o odměny nebo i o pracovní místo... Samozřejmě možnosti dát výpověď, protože se s tímto těžko smiřuje, si jsme vědomi. Děkuji

Pěkný den, děkujeme za dotaz. První co mě napadlo, že přesně před takovými případy by Vás mohl chránit zákon o sociálních pracovnících, ale k tomu se ještě vrátím.

Kapacita služby by neměla být překračována, natož běžně. Překročením kapacity se dopouštíte správního deliktu podle § 107, odst. 5, pís. a, a hrozí Vám pokuta do výše 10tis. Kč, neboť se dopouštíte de-facto porušení povinnosti podle § 88 pís. l ZSS, což spočívá v tom, že neoznámíte ve stanovené lhůtě změny údajů v „registraci“. Tak by se zřejmě na Váš problém díval správní orgán.

K Vašemu dalšímu dotazu uvádím, že je zřejmé, že pokud klientovi nebyla služba poskytnuta v souladu se zákonem, je zcela legitimní, abyste se tím zabývali. Poměrně systematicky se touto situací zabývá veřejná ochránkyně práv, na kterou bych se, kromě zřizovatele obrátil.

Zpět ale k problému neodborného vedení vaší služby. Je velmi obtížné se v takové situaci bránit a nenechat deformovat obor. Právě pro takové situace by měl v budoucnu existovat institut komory sociálních pracovníků (ideálně s povinným členstvím), který by dokázal formulovat odborná stanoviska, určoval postupy a zabýval se etikou oboru a v případě porušení by byl sociální pracovník vyloučen, a tedy by pozbyl předpoklad vykonávat své povolání. Tím by i zaměstnavatel byl motivován se chovat eticky. V tuto chvíli Vám můžeme doporučit obrátit se s uvedeným problémem na Radu pro etiku a supervizi ČAS, která se k uvedenému může vyjádřit, neboť jejími hlavními úkoly jsou 1) dávat doporučení k etickým dilematům a 2) vyjadřovat se ke sporným tendencím na poli sociálních služeb. Takové kompetence však jako zákonná komora však nemá. Jakub Šlajs, ČAS

10 | 11 | 16Potvrzení o návštěvě
Dobrý den, prosím o radu k situaci: Matka našeho klienta NZDM nás požádala o písemné vyjádření o návštěvách syna našeho zařízení. Podklad potřebuje pro cizineckou policii, protože otec je cizinec a pravděpodobně je s ním zahájeno řízení o vyhoštění. Matka i chlapec jsou Češi a předpokládáme, že matka chce podložit všemi možnými argumenty vztah 11 letého syna s otcem. Jako NZDM nechceme vystavovat dokumenty o docházce, na druhou stranu chápeme motivaci k požadavku. Děkujeme za radu.

Pěkný den, díky za dotaz. Z hlediska zákonnosti Vašeho postupu je třeba dodržet pravidla dle § 100, odst. 3 ZSS a informace poskytnout s písemným souhlasem osoby, jíž jsou poskytovány sociální služby. Nejde o souhlas zákonného zástupce. Je totiž možné předpokládat, že pokud dítě má právní způsobilost uzavřít smlouvu o poskytování sociální služby, pak má také právní způsobilost samostatně rozhodnout, komu budou informace předány. Z hlediska etiky a rozsahu sdělovaných informací je to spíše o diskusi s klientem a případně o další diskusi v týmu, či na supervizi. Pokud by klient umožnil sdělit jen neúplný rozsah údajů, není Vaší povinností omezené množství údajů sdělovat (například pokud by tak vznikl neúplný nebo nepravdivý obraz), v takovém případě můžete sdělení osobních údajů i přes souhlas klienta odmítnout. Jakub Šlajs, ČAS

 

08 | 10 | 16Role pracovníka v sociálních službách a pedagoga volného času
Dobrý den. Mám dvě otázky. 1. V rámci prvokontaktu (do 10. návštěvy klienta) máme úvodní setkání se zájemcem. Během tohoto setkání je se zájemcem uzavřena smlouva. Musí toto setkání vést sociální pracovník nebo ho může vést i pracovník v sociálních službách nebo pedagog volného času? 2. Může být pedagog volného času klíčovým pracovníkem klientů (u nás klíčovým pracovníkem není ten, který s klientem reálně jedná, ale ten, který hlídá, aby se s klientem pravidelně pracovalo)? Děkuji.

Dobrý den, je někde upraveno postavení pedagogů v nízkoprahovém klubu? Mohou být klíčovým pracovníkem klientů? Mohou s klienty vytvářet IP a uzavírat smlouvy? Děkuji.

Pěkný den,

poskytovatel sociálních služeb by měl mít vytvořena vnitřní pravidla pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby. Tato pravidla by měla obsahovat i okruh zaměstnanců, kteří smlouvu o poskytování uzavírají a to s ohledem na druh poskytované sociální služby a okruh osob, kterým je určena (v našem případě dětem a mládeži). Proto je možné vnitřním předpisem určit, že smlouvu o poskytování uzavírá i pedagogický pracovník. Musejí být ale splněny všechny další zákonné podmínky (projednán rozsah a průběh poskytování služby atp.).

Jen pro úplnost dodáváme, že smlouvu o poskytování sociální služby by měl mít uzavřený i zájemce a to proto, že do 10. setkání čerpá tzv. základní sociální poradenství v rozsahu úkonů stanovených vyhláškou, tedy zřejmě ve vašem případě nejspíše dle § 3, pís. b, vyhlášky 505/2006 Sb: „poskytnutí informace o možnostech výběru druhu sociálních služeb podle potřeb osob a o jiných formách pomoci, například o dávkách pomoci v hmotné nouzi a dávkách sociální péče“. Již o tomto poskytování by měly existovat záznamy. Jde o to, že základní sociální poradenství je jednou ze základních činností při poskytování sociální služby a žádná základní činnost by neměla být poskytována bez uzavřené smlouvy. V praxi to však bude vypadat asi takto:

P: Čau
K: Čau
P: Tys tu ještě nebyl, že jo?
K: Ne
P: Sem se nemusí chodit pravidelně, třeba se jen s něčím poradit. Pracuje tu ještě Petra, ta je támhle, já jsem Kuba. Chceš, abych ti to tu představil já?
K: Aha, tak jo, já jsem Adam.
P: Víš co, tak si tady sedni a já ti tady o tom něco povím.

Takto je smlouva o poskytování služby na základní sociální poradenství uzavřena. Dále, při jednání se zájemcem následně uzavíráte smlouvu o poskytování odborné služby NZDM v rozsahu základních činností upravených v § 62, dle vašich vnitřních předpisů.

K Vaší druhé otázce odpovídáme, že může, opět pokud si to tak poskytovatel upraví ve vnitřních předpisech a budou splněny další podmínky. Pojem „klíčový pracovník“ je v praxi ukotven a plyne obvykle právě z vnitřních předpisů poskytovatele. Jeho obvyklou úlohou je provádět klienta průběhem poskytování služby, plánovat a vyhodnocovat, nemusí nutně poskytovat všechny základní činnosti. Pro přímou odbornou práci je ale v § 115 vytýčený okruh zaměstnanců: sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, zdravotničtí pracovníci, pedagogičtí pracovníci a manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby. To znamená, že zaměstnanec poskytovatele na pracovní pozici IT specialista, ekonom nebo uklízečka, kteří se na poskytování odborné služby přímo nepodílejí, proto nemohou být klíčovými pracovníky.

Otázkou ale je, kde se tomu mají zdravotničtí, pedagogičtí a další pracovníci výše uvedení naučit? Dá se říci, že individuální plánování je souborem specifických metod sociální práce, které se sociální pracovníci a třeba i sociální pedagogové naučí v rámci osnov svých vzdělávacích programů na VOŠ nebo VŠ a osvojí v rámci praxí. Pracovníci v sociálních službách se je naučí v rámci kvalifikačního kurzu, do té doby by také neměli individuálně plánovat nebo se ještě dříve kvalifikovat v individuálním plánování v rámci průběžného vzdělávání. Odborná služba má v praxi uplatňovat odborné postupy kvalifikovanými zaměstnanci. Pro další shora uvedené odborné profese v sociálních službách, však akreditované kurzy nejsou. Proto doporučujeme úvazek těch profesí, které nejsou pro tuto činnost kvalifikované, rozdělit a částečně vést odborného zaměstnance jako pracovníka v sociálních službách, který ale absolvuje kvalifikační kurz.

Domníváme se zároveň, že existují nepříznivé sociální situace Vašich klientů, které přímo vyžadují, aby plán sestavoval sociální pracovník, nebo aby sestavování plánu byl přítomen. Jde zejména o takové situace, kdy se na dítě zaměřuje sociálně právní ochrana, tedy jde o děti, které splňují definice § 6 zákona 359/1999 Sb. o sociálně právní ochranně dětí. Doporučujeme takové indikace vymezit ve vnitřních předpisech a podle toho vymezit okruh zaměstnanců, kdo může být klíčovým pracovníkem a plán má sestavovat.

Sociální pracovník totiž, podle § 109 mj. poskytuje „odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence“. Těmito odbornými činnostmi jsou zejména míněny činnosti, které sociální pracovník využívá při řešení nepříznivé sociální situace osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. Takovou činnost by neměl dělat nikdo jiný. Výkladem můžeme dovodit, že úloha sociálního pedagoga nebo pedagoga volného času v zařízení sociálních služeb může spočívat spíše v tom, aby pomáhal osobám předcházet vzniku nepříznivé sociální situace a to zejména za použití odborných pedagogických metod.

Jakub Šlajs, ČAS

14. 10. 2016 doplňujeme tuto odpověď. Vzhledem k tomu, že k velké novele zákona 108/2006 Sb. probíhá vnější připomínkové řízení a připomínkováním se zabýváme průběžně – podle této novelizace bude uvedený problém vyřešen, neboť v návrhu je obsažena 4. příloha k prováděcí vyhlášce, kde se stanovuje, že „Absolvování kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách se nevyžaduje u osob, které získaly vzdělání absolvováním vzdělávacího program akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na […]: pedagogiku volného času.” Do doby než bude novela účinná, platí však odpověď shora uvedená. Jakub Šlajs, ČAS.

 

13 | 09 | 16Rozšíření služby
Dobrý den, v rámci registrace na KÚ je náš NZDM klub registrován jako služba AMBULANTNÍ. Vzhledem k tomu, že nechceme s uživateli trávit čas pouze pod střechou, ale nabídnout i alternativu "venku", tj. výlety po okolí, kulturní a sportovní akce, lze v tuhle chvíli nabízet tyto aktivity pouze jako FAKULTATIVNÍ službu, kterou by měli dle všeho uživatelé platit, což je nereálné... Nabízí se řešení rozšířit službu současně na AMBULANTNÍ i TERÉNNÍ, což by náš problém vyřešilo. Máte s tímto někdo konkrétní zkušenosti? A nese toto rozšíření nějaká skrytá rizika? Děkuji

Dobrý den, tím, že registrujete terénní formu NZDM, tak tím se Váš problém nevyřeší. Podle § 33 odst. 4) zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. se terénními službami rozumí „služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí“. Přirozeným sociálním prostředím není ani výlet, ani kulturní, či sportovní akce, nýbrž zejména „rodina a sociální vazby k osobám blízkým,  domácnost  osoby  a  sociální  vazby  k  dalším osobám, se   kterými  sdílí  domácnost,  a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity“.

Některá NZDM si na tyto fakultativní služby žádají v rámci jiných grantových podpor, zejména ta, která jsou zaměřena na volný čas. Další možností je tyto služby financovat ze sponzorských darů či z příjmů z vlastní činnosti.

Přeji hezký den. M. Zimmermannová, ČAS.

17 | 08 | 16NZDM a výlet
Dobrý den, chci se zeptat, když nízkoprahové zařízení pro děti a mládež vezme klienty na výlet, jakou zodpovědnost za ně personál nese v případě poškození majetku? Ptám se z důvodu, že když např. klient zničí exponát v muzeu. Děkuji.

Pěkný den, děkujeme za Váš dotaz. V praxi mohou individuálně nastat 4 situace: 1) za škodu bude odpovědná osoba, která měla vykonávat dozor nad nezletilým dítětem a to společně a nerozdílně s nezletilým dítětem, 2) za škodu bude odpovědná pouze osoba, která měla vykonávat dozor, 3) za škodu bude odpovědné pouze nezletilé dítě a nebo 4) nebude za škodu odpovědný nikdo (škodu uhradí sám poškozený).

V prvním případě jde o situaci, kdy nezletilý věděl, co svým činem způsobí a osoba, která měla vykonávat dozor tento dozor nevykonávala. V druhém případě jde o situaci, kdy dítě způsobilo škodu tak, že nemohlo vzhledem k rozumové a volní vyspělosti předvídat důsledky svého jednání a osoba, která měla vykonávat dozor tento dozor zanedbala. Ve třetím případě pak dítě mohlo předpokládat vzhledem k rozumové a volní vyspělosti, co svým činem způsobí a dozor nebyl zanedbán a v posledním případě došlo ke škodě tak, že dítě nemohlo předpokládat důsledky svého jednání a dozor zanedbán nebyl. Pro úplnost je třeba vyjasnit, že dozor neznamená neustálý dohled, neboť pokud by to tak bylo, nemohla by se osoba (škola, družina, lékařské zařízení nebo například zařízení sociálních služeb prostřednictvím svých zaměstnanců), která dozor vykonává zprostit odpovědnosti. V praxi to tak znamená, že dítě usměrňuje a dohlíží na něj, dává mu pokyny. Pokud tato stránka věci není zanedbaná, pak je možné se odpovědnosti za škodu zprostit. Je ale také možné, že tu odpovědnost je možné řešit skrze pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb, což je však třeba řešit individuálně s Vaší pojišťovnou. Jakub Šlajs, ČAS.

17 | 08 | 16FB
Dobrý den, chci se zeptat, zda mohou sociální pracovnice z oddělení hmotné nouze nahlížet na FB profily svých klientů a následně je navštěvovat do jejich domácností a probírat s nimi jejich chování na facebooku? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Beňaková

Pěkný den, děkujeme za dotaz. Pracovnice orgánu pomoci v hmotné nouzi jsou úředníky a celé řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi je vedeno v režimu správního řízení. Správní řízení má několik zásad a jednou z nich je i zásada „materiální pravdy“, kdy rozhodnutí správního orgánu musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věcí. Správní orgán, nutno podotknout, není vázán při tomto zjišťování ani návrhy účastníků řízení, natož pak jejich shodnými tvrzeními. K tomuto zjištění může správní orgán činit různé úkony, mezi něž může patřit i šetření skutečností ve virtuálním prostoru a to právě za účelem zjištění „materiální pravdy“, aby jeho rozhodnutí nebylo opřeno jen o tvrzení účastníků, ale i další nezávislé důkazy. S pozdravem, Jakub Šlajs, ČAS.

15 | 08 | 16Terén
Dobrý den, v našem NZDM máme registrovanou pouze ambulatní formu služby, terén nikoliv. Chtěla bych se zeptat, zda jednorázové akce s našimi uživateli mimo NZDM (návštěva koupaliště, kina, divadla apod.) je klasický terén, případně zda jej lze "schovat" pod naší ambulatní formu služby? Nutno podotknut, že chod naší služby by nikdy nebyl touto akcí nijak omezen, služba i v tyto dny je schopná fungovat normálně s dostatečným počtem pracovníků. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, Vámi popisované jednorázové akce nejsou v žádném smyslu terénní prací. Doporučuji, abyste si na klubu ujasnili, co vlastně s klienty děláte a proč. Pomocníkem vám bude zákon 108/2006 Sb., O sociálních službách. Zde je citace z prováděcí vyhlášky 505/2006 Sb.:

Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež se zajišťují v rozsahu těchto úkonů:

a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti:
1. zajištění podmínek pro společensky přijatelné volnočasové aktivity,
2. pracovně výchovná činnost s dětmi,
3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,
4. zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání,
b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím:
aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí,
c) sociálně terapeutické činnosti:
socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,
d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:
1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí,
2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob.

Zvažte tedy, jaké jednorázové akce pořádáte, za jakým účelem a jakým způsobem korespondují se základními činnostmi při poskytování sociálních služeb v NZDM definovanými legislativou. Pravděpodobně půjde o úkony v kategorii a) případně b). S terénní prací to tedy nemá nic společného. Jde pouze o činnosti.

S pozdravem,
Bc. Michaela Burdová, ČAS

15 | 08 | 16Půjčování knih v NZDM
Dobrý den, pracuji v NZDM, kde máme spoustu zajímavých knih a přemýšlíme s kolegyní, že by jsme našim uživatelům, kteří by měli zájem půjčovali knihy (ať už odborné nebo beletrii), máte s tím zkušenosti? Za jakých podmínek knihy dětem půjčovat? Děkuji mockrát za odpověď.
Dobrý den, obraťte se prosím na kolegy v sekci diskuzní fórum. Na dotazy v této kategorii odpovídají pracovníci kanceláře ČAS a další spolupracující odborníci.
S pozdravem,
Bc. Michaela Burdová, ČAS.
01 | 08 | 16Prvotní IP
Dobrý den, pracuji jako sociální pracovnice v NZDM a chtěla bych se zeptat na prvotní individuální plán. Jaká je aktuální praxe při sestavování individuálního plánu č. 1 v kontextu Smlouvy. Individuální plán se sestavuje až po uzavření Smlouvy a nebo před tím, ještě v režimu zájemce o službu? Děkuji.

Odpovídá: Aleš Herzog

Dobrý den, zjednodušená odpověď na Vaši otázku je, že je možné obojí. Z povinností dle zákona 108/2006 Sb. a vyhlášky č. 505 vyplývá, že je poskytovatel povinen plánovat s každým uživatelem, se kterým má uzavřenu smlouvu. Nicméně není přesně stanoveno, kdy a přesně jak má plánování vypadat. Dle standardů kvality by poskytovatel měl stanovit, jak plánuje a hodnotí poskytování služby v metodice. Tento písemný postup by měl obsahovat, kdy a čím plánování začíná a jakou má podobu. V praxi NZDM se objevuje mnoho různých podob plánování, které jsou z pohledu inspekce kvality obhajitelné. Není tedy univerzální podoba plánování. Pokud bychom chtěli aktuální podoby plánování v NZDM zjednodušit, můžeme je rozlišit do dvou typických podob:

1) NZDM při jednání se zájemcem spíše předává informace o službě a zjišťuje jen základní informace o klientovi. Po uzavření smlouvy spíše vyčkává (např. formou adaptačního období), zda se objeví nějaké zakázka, na které by s klientem spolupracovalo a zaznamenalo ji jako IP.

2) NZDM již při jednání se zájemcem asertivně zjišťuje nepříznivou sociální situaci klienta, v rámci které se již při uzavírání plánu snaží pojmenovat a nabízet klientům možné cíle spolupráce.

Jde o zjednodušení typických podob. První způsob se často potýká s komplikacemi při hledání cíle spolupráce (osobních cílů) klientů – „Klient nic nechce“. „Klient chce jen volnočasovky a ne sociální služby“. Druhý způsob naopak může zvyšovat práh služby: „Ani se neznáme a už se musím ptát klienta na mnoho věcí z jeho života“. Řada konkrétních klubů dokázala plánování zavést velmi dobře a stojí za to je požádat o stáž a vidět plánování v praxi.

Ještě chci zmínit, že častou chybou je, pokud vnímáme plánování a hodnocení jen jako okamžik, kdy sedíme s klientem nad plánem. Do plánování patří seznamování se s klientem, mapování jeho situace, pozorování jeho interakcí s námi i s jinými klienty, přemýšlení o klientovi a radění se o klientovi s kolegy a pak až sezení s ním a formulování plánu.

V rámci dvoudenních kurzů Individuální plánování České asociace streetwork probíhá cvičení „Cesta klienta službou“, kdy je možné si zpřehlednit různé modely individuálního plánování v praxi.


Ing. Mgr. Aleš Herzog – Pracuje jako terénní pracovník s uživateli drog v Praze. Vedoucí Terénních programů SANANIM. Inspektor sociálních služeb. Zabývá se od roku 1998 metodikou nízkoprahových služeb s různými cílovými skupinami. Má praxi 8 let v NZDM a 9 let v TP.
01 | 08 | 16Počet pracovníků
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat na otázku z oblasti terénní práce. Kolik pracovníků může nejméně chodit do terénu? Je to někde zmíněno v zákoně? Mám problém s tím, že do terénu chodím sama, v zimních měsících i za tmy a ptám se primárně z hlediska bezpečnosti. Děkuji.

Dobrý den, zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. a ani vyhláška 505/2006 Sb. neurčují počet terénních pracovníků. Zákon pouze stanovuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka a pro činnosti v sociálních službách.

Česká asociace streetwork, z.s. dlouhodobě preferuje, aby počet terénních sociálních pracovníků byl v jeden okamžik min. 2. a to z důvodu bezpečnosti jak pracovníků, tak uživatelů. Bohužel toto je pouze stanovisko České asociace streetwork. Domníváme se, že je nezbytné, aby pracovníci chodili do terénu nejméně ve dvou. Pro zaměstnavatele je tato možnost finančně náročná, ale z hlediska kvality poskytovaných služeb a bezpečnosti pracovníků, nezbytná. U svého zaměstnavatele můžete argumentovat nejen výše zmíněnou bezpečností, ale i tím, že pracovníci jsou v terénu lépe zastupitelní, lépe kontrolovatelní a to zejména v dodržování práv uživatelů. Kvalita služby se tím také zvyšuje. Někteří poskytovatelé a to zejména poskytující služby drogovým uživatelům vysílají do terénu pracovní tým, který tvoří tři pracovníci. V závěru bych Vás ráda odkázala na stránky Fora terénní práce: forumtp.webnode.cz

Martina Zimmermannová, Česká asociace streetwork, z.s.

26 | 07 | 16dotaz
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda lze poskytovat sociální službu před NZDM - venku na veřejném prostranství před budovou nízkoprahu, kde nemůže být zaručena anonymita klientů (službu zde zajišťuje 1 pracovník), přičemž je nízkoprah standardně otevřený (službu zde zajišťují 2 pracovníci).

Dobrý den,

Nejsem si jistá, kam přesně směřuju váš dotaz. Ptáte se, zda není poskytování služby před klubem zakázáno, resp. zda je povoleno? Obáváte se, jestli službu poskytujete „správně“, když působíte i mimo prostory NZDM? Přemýšlíte o samostatné registraci terénní služby? Nebo spíše o tom, zda si intervence před klubem můžete vykázat? Nebo vás trápí anonymita klientů?

Pokud je pro vás – s ohledem na vaši klientelu a místní komunitu, kde NZDM provozujete – výhodné a užitečné či dokonce nutné, aby se pracovník věnoval klientům i před klubem (např. tam vznikají konflikty, klienti se zde shromažďují, sousedi si stěžují na nepořádek a zároveň je to prostor, kde pracovník může intervenovat a dobře navazovat kontakt), pak se klientům před klubem věnujte a práci si standardně vykažte (např. s poznámkou označující místo poskytnutí služby, když jím nebylo NZDM). Je jen na vás, jak si službu nastavíte. Neexistuje nějaká univerzální šablona, jak přesně má služba vypadat. Legislativa a standardy kvality nám dávají rámec, který službu určitým způsobem tvaruje, charakterizuje druh služby. Zdánlivě odbočím – víme, jak vypadá kočka domácí, a že je mnoho plemen, velikostí a barev koček, ale stále jsou to kočky. Víme také, že tygr není kočka domácí, i když se kočce podobá. Je nám rovněž známo, že kočka by měla mít 4 nohy a 1 hlavu, je dobrým zvykem, že má ocas. Analogicky, ve sféře sociálních služeb víme, co je NZDM. Neexistují však dva kluby, které by byly stejné. Musí splňovat určitá kritéria, aby to byla NZDM, avšak prostor pro vlastní kreativitu je obrovský, je vytyčený hranicemi NZDM jakožto sociální služby a uvnitř těchto hranic je velká variabilita.

To, že někdy je dobré si ruku klubu prodloužit trochu i do terénu, je věc běžná. Protože však pracujeme se stejnými osobami, které navštěvují naše NZDM, nejedná se o samostatnou terénní službu, kterou by bylo nutné registrovat zvlášť.

Co se týče anonymity klientů – tento bod považuji za poněkud zmatený. Jak můžete v NZDM zaručit klientům anonymitu? Vždyť je to v podstatě veřejný, otevřený prostor. Co když tam někdo znenadání vejde, třeba rodič, nebo jiný klient, který klienta zná? Nebo klienta uvidí soused, když bude vycházet ven? A naopak, pokud službu poskytujete na veřejném prostranství, znamená to, že klientům nemůžete nabídnout anonymní poskytování služby? V tom případě mají všechny terénní služby problém! Je přece svobodná vůle vašich klientů, že s pracovníkem pobývají před klubem. Pobývali by tam, i kdyby tam pracovník nebyl, a nic jim nebrání jít dovnitř.

V době, kdy se NZDM profilovala jako druh sociální služby, jim byly inspirací nízkoprahové služby pro osoby užívající drogy. Tak se do zákona o sociálních službách dostala anonymita, což není špatné, pokud ji nechápeme dogmaticky. V zákoně o sociálních službách je řečeno, že služba může být poskytována anonymně. Pokud slovo „MŮŽE“ chápeme jako „MUSÍ“, pak se jedná o chybnou interpretaci zákona. Je to možnost, kterou jsme povinni nabídnout, ale neznamená to, že služba MUSÍ být poskytnuta anonymně a NESMÍ být poskytnuta neanonymně.

Ale zpátky k vašemu dotazu. Lze, pokud není známa skutečnost, která by tomu bránila. Bránit tomu může nejvíce asi kapacita pracovníků, kteří musí primárně zajistit chod klubu. Dále je třeba brát v potaz potřeby a práva klientů. Pokud jste jim před klubem k užitku, není co řešit. Pokud si klienti přítomnost pracovníka před klubem nepřejí, avšak vy ji hodnotíte jako potřebnou, není také co řešit – v takovém případě klientům nic nebrání se shromažďovat jinde, než před klubem.

S pozdravem,

Bc. Michaela Burdová, ČAS

25 | 07 | 16Vykazování - Facebook
Dobrý den, pracuji v NZDM. Kromě ambulantní formy poskytujeme i terénní služby. Již nějakou dobu však hodně komunikujeme s klienty i pomocí našeho facebookového profilu pracovníků - můžete mi prosím poradit nebo dát tip, jak si komunikaci s klientem pomocí FB můžeme vykázat v IS Pepa a lze to vůbec, když v podstatě v ten daný den s klientem nepřijdeme do kontaktu v klubu ani v terénu? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

používáme také evidenční program PePa. V rámci našeho terénního programu komunikujeme s klienty (CS 6-26 let) i přes FB profil služby. Nejčastěji se jedná o domlouvání schůzky s klienty, vyřizujeme přes FB také poskytování informací, někdy poradenství. K vykázání v PePovi používáme stejné výkony jako při osobním kontaktu s klientem - jen do předmětu výkonu uvedeme na začátek zkratku FB (např. FB - odkazy na brigády). Evidujeme komunikaci s klienty přes FB, kdy chat s klientem trvá 10 nebo více minut. Vždy nabízíme klientovi možnost, aby s námi téma chatu probral osobně. I když klienta daný den nepotkáme, evidujeme proběhlou komunikaci s ním na FB.

Máme sepsaný metodický postup na používání FB profilu ke komunikaci s klienty. Jedná se o náš materiál, nevím o žádném oficiálně schváleném nebo zakázeném postupu používání FB k práci s klienty. Považujeme FB komunikaci za podpůrný nástroj terénní sociální práce. Základem zůstává realizace terénní služby venku v lokalitě a osobní setkání a práce s klienty.

Další inspiraci o využití FB můžete čerpat např. v publikaci Dobrá praxe (modrý obal), kterou vydal ČAS v roce 2011. Konkrétně příklad dobré praxe sepsaný Lenkou Čihákovou "Facebook a jeho využití v NZDM". Sociální práce online (např. využití FB ke komunikaci s klienty různých CS) byla také tématem 34. setkání Fóra terénní práce a zápis ze setkání bude volně ke stažení na webu http://forumtp.webnode.cz/

Zdravím,

Mgr. Martin Pazlar, DiS., vedoucí Terén Jahoda (JAHODA, o.p.s.), koordinátor FTP

02 | 07 | 16Indiviudální plán
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možné v nízkoprahovém klubu založit indiviudální plán na volný čas. Např. Klient X , využívá v nízkoprahovém klubu převážně volnočasové aktivity, protože u nás má jediné místo, kde je může vykonávat.... Jde mi o isnpekci, jestli toto není napadnutelné. Děkuji

Odpovídá: Aleš Herzog

Dobrý den,
pokud by byl celý plán čistě v podobě, kterou uvádíte, tak je velmi pravděpodobné, že inspekce vysloví nedostatek v oblasti naplňování povinnosti „plánovat a hodnotit poskytování sociální služby“. Váš plán připomíná spíše karikaturu individuálního plánování, pouhé vytváření důkazu. Některé nízkoprahové kluby, které měly velmi stručné individuální plány jen v oblasti volného času „Chci hrát pingpong, chci se naučit stolní fotbal“ nebo v oblasti doučování „Chci se zlepšit z dvojky na jedničku“ nebyly příliš úspěšné při inspekcích a auditech.

Což ale neznamená, že by se oblastí volného času nemohli pracovníci nízkoprahového klubu zabývat. Klíčem k dobrému plánování v nízkoprahovém klubu je charakteristika klienta a popis jeho nepříznivé sociální situace. Pokud dostatečně představíte klienta X a jeho životní podmínky, prostředí, ve kterém se pohybuje, jeho možnosti, schopnosti a potřeby, pak samozřejmě můžete obhájit i tezi, že nemá nikde vhodné prostředí a klid, aby se pobavil s kamarády či si s nimi něco zahrál. Takže pak byste se teoreticky i touto oblastí v plánu mohli zabývat. Nicméně, pokud už jste věnovali tolik pozornosti zmapování klientovy situace, asi se objeví jiné závažnější oblasti pro Vaše možné cíle spolupráce než volnočasové aktivity.

Závěrem je nutné říci, že pro dobré uchopení individuálního plánování doporučujeme absolvovat některý z kurzů České asociace streetwork. Tyto kurzy dají dobrý teoretický základ, umožňují si plánování vyzkoušet a umožní Vám svobodně a účelně plánovat ve Vaší praxi.


Ing. Mgr. Aleš Herzog – Pracuje jako terénní pracovník s uživateli drog v Praze. Vedoucí Terénních programů SANANIM. Lektor je inspektorem sociálních služeb. Zabývá se od roku 1998 metodikou nízkoprahových služeb s různými cílovými skupinami. Má praxi 8 let v NZDM a 8 let v TP.

 

24 | 06 | 16Registrace SAS
Dobrý den, pracuji v NZDM pro děti a mládež (jsme registrovaným poskytovatelem této služby a náš pracovní tým tvoří 4 zaměstnanci). Do budoucna zvažujeme rozšířit naši činnost o sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Mohli byste mi, prosím, poradit, jaké kroky musíme učinit v případě, že bychom chtěli mít registrovanou i tuto službu? Zejména co se týká personálního zajištění. Děkuji za odpověď.

Pěkný den, děkuji za dotaz. Z vašeho dotazu neplyne, v jakém horizontu poskytování SAS plánujete a z jakých potřeb vycházíte. S analýzou potřeb bych se obrátil na registrační orgán ve Vašem kraji, či v hl. m. Praze a začal s nimi věc projednávat. Kraj/Praha kromě registrace bude projednávat i zařazení služby do tzv. sítě služeb, což by při prokázaných potřebách a neexistenci jiné dostupné služby v území, mělo jít. Z hlediska personálního obsazení je třeba brát v potaz jednak specifické potřeby osob, na které služba reaguje. Obecně lze konstatovat, že personální obsazení má reflektovat potřeby a kapacitu služby. Váš kraj bude mít pravděpodobně nějakou kalkulaci možné dotace na personál vs. kapacitu ke službě. Z odborného hlediska by ve službě neměl chybět sociální pracovník, sociální pedagog a pracovník v sociálních službách. Psycholog, pedagog volného času, právník, terapeut aj. profese vyplynou až z potřeb, které cílová skupina má a vy je svou službou chcete pomoci uspokojit.

Pokud ale plánujete v delším časovém horizontu (cca 2 roky), chci jen pro úplnost dodat, že MPSV plánuje vytvořit zcela novou „službu pro rodinu“, která by měla sloučit služby SAS, NZDM, dům na půl cesty a manželskou a rodinnou poradnu a tak bude snad možné všechny tyto služby poskytovat s jednou jedinou registrací. Legislativní proces je ale na začátku.

Jakub Šlajs, Česká asociace streetwork.

14 | 06 | 16Tři ukazatele u anonymního klienta
Dobrý den, pro potřeby vykazování MPSV je nutné uvádět TŘI údaje ke klientovi, máte s tímto v IS PEPA zkušenosti? Podělte se prosím. Děkuji • Jedná se o tyto údaje: • jméno/přezdívka – to, jak si uživatel přeje být ve službě oslovován, • rok narození – není potřeba celé datum, postačuje ročník, • křestní jméno matky – není potřeba celé jméno, postačují první tři písmena, • v případě že uživatel křestní jméno matky nezná, nebo ho nechce sdělit, použijí se 3 písmena x. • Tyto údaje jsou nezbytné pro statistické vykazování dat o službě (pro MPSV apod.), přesto zaručují uživateli potřebnou anonymitu.
Dobrý den, doporučuji se obrátit na diskuzní fórum, kde mohou na váš dotaz reagovat kolegové ze služeb. S pozdravem, Michaela Burdová, ČAS.
14 | 06 | 16právní statut streetworkera
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda-li by jste zlepšili právní statut streetworkerů? V případě že ano, tak jak? Děkuji za odpověď, moc by mi pomnohla v mé bakalářské práci na téma streetwork.
Dobrý den, bohužel nerozumím otázce, prosím o upřesnění - co míníte právním statutem streetworkerů? S pozdravem Michaela Burdová, ČAS.
28 | 05 | 16terénní práce NZDM na malém městě
Dobrý den, jsme stážistkou v jednom NZDM a ráda bych se zeptala, zdali existuje nějaká příručky či odborná literatura zaměřená na specifika streetworku a práce v NZDM na malém městě? Jde mi tedy hlavně o streetwork. To, jak to má toto konkrétní NZDM nastavené, mi nepříjde vhodné. Terén probíhá jednou týdně asi hodinku. Pracovníci si stoupnou na jedno stanoviště, kudy prochází děcka ze základní školy a chvilku si povídají s těmi, kteří do NZDM již dochází. Prakticky zde neprobíhá žádné navazování nových kontaktů a o sociální práci se také moc nedá mluvit. Máte nějaká doporučení, jak terénní práci využít? Nebo si myslíte, že terén v takovém případě není nutné provozovat a lepší by bylo otevřít klub i v tento den? Po pravdě mi to příjde jako naprosté mrhání času.

Odpovídá Karolína Brabcová, vedoucí NZDM Autobus v organizaci Neposeda, terénní sociální pracovnice, držitelka nominace na výroční cenu za přínos v oboru - Časovaná bota 2015 – a čestného uznání. V uplynulém funkčním období byla Karolína také koordinátorkou celorepublikového Fóra terénní práce.

Dobrý den,

zajímáte-li se o problematiku a specifika terénní sociální práce obecně doporučuji projít server České asociace streetwork (www.streetwork.cz), kde naleznete řadu článků a online dostupných materiálů věnujících se tematice nízkoprahových služeb a zařízení napříč cílovými skupinami. Z hlavy mě napadá např. článek Pavlíny Kubečkové zabývající se přímo problematikou streetworku na maloměstě (http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=4811). I když článek pojednává o drogových službách, jistě najdete společné momenty a body, které se promítají i do vaší praxe. Další informace a zkušenosti je možné získat prostřednictvím platformy setkávání pracovníků terénních programů – Fóra terénní práce (http://forumtp.webnode.cz/, facebook: Fórum terénní práce).

U TSP je důležité vědět, co je jejich cílem. Ze situace, kterou popisujete, usuzuji, že cílem může být např. zvýšení návštěvnosti NZDM (pracovník cíleně oslovuje stávající klienty NZDM s cílem zaujmout i jejich spolužáky). V tomto případě se z mého pohledu jedná spíš o terén jako prodlouženou ruku klubu, než o samostatný terénní program, který, jak reflektujete, vyžaduje větší časovou dotaci. Tento způsob práce má svoji specifickou podobu a jeho výhradním cílem bývá nalákat potenciální zájemce do NZDM. Oproti tomu TSP může fungovat i samostatně, jeho cílem je poskytovat službu v přirozeném prostředí klientů.

Terénní sociální práce oproti ambulantní je charakteristická tím, že probíhá v přirozeném prostředí klienta. V případě terénního programu při NZDM se může jednat například o parky, prostranství před školami, obchodní centra, náměstí apod. Terénní sociální práce je definována posláním služby/organizace, zpravidla však umožňuje oproti práci na klubu díky práci mimo zařízení flexibilněji reagovat na aktuální potřeby klientů a přizpůsobit se jim. Terénní pracovník se dostane i k lidem, kteří by z různých důvodů na klub nikdy nepřišli.

Terénní program i na malém městě má svoje opodstatnění. Z důvodu nízké dostupnosti návazných služeb může být terénní pracovník prvním a často jediným kontaktem se sociálními službami vůbec. Máte-li pochybnosti ohledně nastavení konkrétního programu, navrhuji reflektovat Váš postoj pracovníkům NZDM s cílem zjistit, co je účelem práce v daném zařízení. K zhodnocení situace, kterou popisujete, bych potřebovala více informací. Pokud budete mít zájem, neváhejte se na mě obrátit na email karolina@neposeda.org, můžeme se situaci věnovat podrobněji. Aktuálně pracuji jako vedoucí NZDM a terénního programu v lokalitě do 3 500 obyvatel, mám tedy s tímto tématem praktické zkušenosti.

05 | 05 | 16Kapacita NZDMD
Dobrý den, mám dotaz týkající se kapacity služby NZDM. 1) Na základě čeho se stanovuje celková kapacita klubu za rok? 2) Jak se stanovuje okamžitá a skupinová kapacita? 3) Je někde stanoveno pro kolik klientů může být 1 zaměstnaec klíčovým pracovníkem? Najdu někde ucelené informace o kapacitě služby? Nedokazujte mě prosím na kraj, ten nám informace nepodá.

Pěkný den,

zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách (dál jen ZSS) v § 79, odst. 5), pís. d) stanovuje, že „žádost o registraci obsahuje tyto údaje a připojené doklady“, kterými mj. je „kapacita poskytovaných sociálních služeb“. Z uvedeného vyplývá, že tuto kapacitu stanovuje poskytovatel při řízení o registraci sociální služby. Tuto kapacitu následně obsahuje i rozhodnutí o registraci sociálních služeb a je obsažena i v elektronickém registru sociálních služeb. Je tedy na poskytovateli jaké má materiální a personální kapacity pro to, aby si kapacitu stanovil, ovšem s přihlédnutím k dalším podmínkám, které jsou uvedené v textu níže.

Stanovení kapacity je pro každého poskytovatele velmi důležité, protože jedním z důvodů pro odmítnutí poskytování sociální služby zájemci je nedostatečná kapacita (viz. § 91, odst. 3), pís. b) ZSS).

Stejně tak je důležitá pro Kraj, který v žádosti o dotaci na poskytování sociálních služeb na svém území musí stanovit mj. na základě „počtu poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru, a jejich kapacit“ (viz. §101, odst. 5) pís. d) ZSS) a stejně tak postupuje MPSV při rozdělování finančních prostředků mezi kraje.

§ 101 dále stanovuje, že poskytování sociálních služeb podle §§ 37 až 43, 44, 65 až 67, 69 a 70, mezi něž NZDM patří, jsou kapacity dány údaji o personálním zabezpečení v souladu s § 85 odst. 5, který zavazuje poskytovatele k tomu, aby do 30. 6. každého roku odevzdávali statistický výkaz MPSV za uplynulý rok. Z uvedeného plyne, že financované kapacity vycházejí zejména také ze statistických dat o předchozím roce.

Pojmy jako okamžitá kapacita, skupinová kapacita nebo celková kapacita zákon nezná. Výkladem jde však dovodit, že kapacitou zákon míní „okamžitou kapacitu“, tedy např. počet lůžek v domovech pro seniory, nebo počet dětí, které v jednu chvíli mohou v NZDM být. Zmatek může nastat, pokud NZDM poskytuje terénní a ambulantní formu zároveň a stanovuje kapacitu souhrnně, nicméně toto je řešeno prostým součtem okamžitých kapacit obou forem poskytování služby.

Stanovené kapacity na pracovníka prováděcí právní předpisy nestanovují, musejí být však v souladu s bezpečností a ochranou zdraví při práci a v případě poskytování sociální služby se musí brát také zřetel na to, aby služby byly poskytovány kvalitně v souladu se zákonem.

S pozdravem, Jakub Šlajs.

25 | 04 | 16legislativa NZDM
Dobrý den, prosím o informace k legislativě NZDM. Můžete mi prosím vypsat zdroje zákonů a vyhlášek, které se týkají této služby? Děkuji

Pěkný den,

služba se řídí legislativou zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění. Dále některá ustanovení zákona provádí vyhláška 505/2006 Sb.. Další právní předpisy se ke službě NZDM vztahují jen obecně, jako například občanský zákoník č. 82/2012 (zej. část o rodině). Částečně se tématu může týkat i zákon o sociálně právní ochraně dětí (359/1999 Sb.), který například upravuje v § 6 (tzv. opening gate) na které děti se SPOD vztahuje a to má pak třeba přímou vazbu na §100a ze zákona 108/2006. Sb. o sociálních službách, kde jsou uloženy povinnosti služby ve vztahu k orgánům SPOD.

Tak jako každá legislativa je i tato v jednotlivých tématech roztříštěná, a pokud by Vás nějaké téma zajímalo specificky, můžeme se v rámci doplnění na něj zaměřit.

Existuje i značné množství interpretací a výkladů MPSV, na které jednotlivě nemůžeme odkázat, ale většinu z nich najdete na webu www.mpsv.cz. Zajímavé jsou také zápisy z porad inspektorů kvality sociálních služeb, když se některým problémovým tématům věnují. Interpretačních hledisek je mnoho, například i na téma anonymity uživatelů sociální služby a velmi záleží na pojetí, které poskytovatel použije, odvine se od něj například i konstrukce služby samotné a zásady práce s klientem.

S podzravem, Jakub Šlajs

01 | 04 | 16SUPERVIZE
Dobrý den, je supervize nějakým způsobem specifikována a zakotvena v zákoně 108/2006, ev. zákoně jiném. Je tedy supervize pro zaměstnance povinná? Je možné ji přes nevůli nařídit?

Dobrý den, dle Standardů sociálních služeb, které musí všichni poskytovatelé sociálních služeb dodržovat, stanovuje Standard č. 10 toto kritérium: e) Poskytovatel zajišťuje pro zaměstnance, kteří vykonávají přímou práci s osobami, kterým je poskytována sociální služba, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. Toto kritérium není zásadní. Pod významem “nezávislý kvalifikovaný odborník” je míněn akreditovaný supervizor.

Supervize by dle mého názoru měla patřit k povinnostem každého zaměstnance, který poskytuje sociální službu a tato povinnost by měla být uplatněna v pracovní náplni. To, jak vnímají zaměstnanci supervizi, často záleží na tom, jak je supervize vnímána v celé historii organizace a jak její význam a smysl nadřízení pracovníci chápou a šíří mezi ostatní zaměstnance. Často také záleží na zkušenostech s minulou přijímanou supervizí.

Ptáte se, zda je možné ji i přes nevůli nařídit? Dle mého názoru ano, ale je třeba zaměstnanci dobře vysvětlit, co supervize znamená, jaký je její význam a že supervize je zejména jeden z nástrojů pro to, abychom dobře odváděli svoji práci směrem k uživatelům. Zdatný supervizor by měl umět pracovat s odporem zaměstnanců při zavádění supervize. Myslím, že je to poměrně běžná praxe.

Martina Zimmermannová, Česká asociace streetwork, z.s.

21 | 03 | 16Konference
Dobrý den, plánuje se letos konference nízkoprahových služeb? Děkuji!

Dobrý den, bohužel v letošním roce neplánujeme žádnou větší konferenci. Doufáme, že seženeme finanční prostředky, abychom mohli konferenci uspořádat v dalším roce. V tuto chvíli víme o konferenci, kterou pořádá organizace Neposeda v Praze – vice o konferenci zde: http://neposeda.org/konference. Sledujte naše webové stránky. Pokud budou zajímavé konference, budou určitě zveřejněny na našich webových stránkách. Martina Zimmermannová, ČAS

23 | 02 | 16týden nízkoprahových klubů
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je již naplánovaný termín letošního týdne nízkoprahových klubů. Děkuji

Týden nízkoprahových klubů bude jako vždy poslední celý zářijový týden – tedy od 19. září do 25. září. Hezký den. Mgr. Jiří Kocourek, Česká asociace streetwork.

05 | 02 | 16Umožnění vstupu do NZDM
Dobrý den, pracuji v NZDM na malém městě. NZDM funguje něco málo přes rok a poslední dobou je o naše zařízení velký zájem ze strany veřejnosti a města. Stává se nám, že se v NZDM objeví někdo ze zástupců města, zástupců OSPOD apod. Chtěla jsem se zeptat, na základě jakého dokumentu/doporučení můžeme přístup do NZDM povolit. Chceme v první řadě chránit bezpečný a anonymní prostor klientům. Zároveň bychom nechtěli porušit standardy kvality. děkuji

Dobrý den, obecně řečeno, nemusíte do Vašeho prostoru vpouštět nikoho, kdo k tomu nemá povolení pro případ kontroly či hledání osoby, apod. Je však dobrou praxí spolupracovat s představiteli města, OSPOD, apod. Myslím, že je velmi dobré, když je NZDM otevřené pro tyto návštěvy a to z důvodu toho, že pak nevznikají fámy o tom, co tam s uživateli děláte. Většinou obec NZDM financuje a měla by mít tedy přehled o tom, jak jsou její veřejné finance vynaložené. Pokud je zařízení otevřené spolupráci s městem, má pak lepší pozici, když je atakováno nespokojenými občany, apod. Samozřejmě i tyto návštěvy by měly mít svá pravidla, která je potřeba si v týmu stanovit. Je zvykem, že se předem s návštěvou pracovníci domlouvají na čase tak, aby tato návštěva nezasahovala do činnosti NZDM a nebyla ohrožující pro klienty. Pokud pracovníci OSPOD či zástupci obce chtějí vidět NZDM při běžném provozu, tak je třeba se s nimi domluvit tak, aby to nebylo pro uživatele služby ohrožující. Většina služeb NZDM má toto ošetřeno v manuálech. Na druhou stranu se stává již běžným zvykem, že pracovníci NZDM spolupracují s OSPOD a uživatelem dohromady při řešení jeho obtížné sociální situace.
Martina Zimmermannová, ČAS

03 | 02 | 16Klientské porady a citlivé údaje
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda-li mohou uživatelé služby NZDM (anonymní služba) nahlížet do zápisů z klientských porad, případně zda-li se mohou účastnit Klientské porady? Může klient NZDM mít v dokumentaci zaznamenány např. tyto informace matka uživatele se živí jako prostitutka a otec je nyní ve výkonu trestu, když cíl spolupráce se zaměřuje na jinou oblast. Patří tyto informace mezi citlivé údaje?

Dobrý den, děkujeme za dotaz.

Co se týče nahlížení do zápisů z porad a účasti na poradě, tak to sice není běžné a hojně využívané, ale není nemožné. V našem zařízení (NZDM PVC Blansko) se toto využívalo zejména, když se jednalo o střet s pravidly a klient si přál se obhájit nebo chtěl vidět zápis, jak jsme se rozhodli. Mělo by to být ale omezeno jen na konkrétního uživatele, tedy by měl číst nebo se účastnit jen tu část porady, která pojednává přímo o něm.

Stejně tak uživatelé mají právo nahlížet do metodik služby, kromě osobních údajů o pracovnících.

Co se týče vedení dokumentace… sama si trochu odpovídáte. Citlivý údaj je vše, co by se mohlo dotknout klienta, případně by mu mohlo uškodit, pokud by se dokumentace dostala do nesprávných rukou. Klient má právo do dokumentace nahlížet, a pokud by mu tyto údaje vadily, má právo je požadovat vymazat. Zaznamenávat bychom měli jen to, co je potřebné pro naplnění spolupráce s klientem, případně to, co potřebujeme, a máme proto zdůvodnění, proč si to zaznamenáváme. Pokud je údaj, že matka je prostitutka, důležitý pro naplnění cíle, může to být uvedené. Pokud to tam píšeme jen jako senzaci nebo jako rutinu, být to tam nemá.

Můžeme tento údaj také formulovat citlivěji, např. matka si vydělává jako společnice, a nebo si holt tyto údaje pamatovat.

Pokud máte další dotazy, neváhejte nás opět kontaktovat.

Helena Kotová, Česká asociace streetwork.

01 | 02 | 16Kurz
Dobrý den,jaké vzdělání potřebuji abych si mohl udělat kurz Pracovník v sociálních službách?A musí vědět jaké mam vzdělání,nebo jim to nemusím říkat?Děkuji

Dobrý den, předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách jsou definovány v části deváté zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Druhé části dotazu bohužel nerozumím - komu nechcete říkat, jaké máte vzdělání? Pokud se jedná o budoucího zaměstnavatele, ten má samozřejmě plné právo tyto informace požadovat, neboť zodpovídá za kvalitu služby poskytované klientům. Součástí kvality je mimo jiné i odbornost pracovníků. Pokud však máte na mysli pořadatele kurzu, nemyslím si, že by pro něj tato informace byla relevantní, vzdělání si můžete rozšiřovat z vlastní iniciativy libovolně a kurz Pracovníka v sociálních službách není podmíněn absolvováním jiného vzdělávání. Je tedy na vás, co o sobě pořadateli kurzu budete chtít sdělit.
S pozdravem,
Michaela Burdová, Česká asociace streetwork.

17 | 01 | 16Mám dotaz...
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, moje kolegině absolvovala vzdělávání a přijela s informací, že rodič nezletilého dítěte navštěvující NZDM má právo nahlížet do jeho dokumentace. Chtěla bych se zeptat, jestli je to pravda a pokud ano, jaký zákon toto říká. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

téma práv zákonných zástupců je poměrně komplikované, a spíše nemá jednoznačných odpovědí. Objevují se často mnoho někdy i lehce protichůdných ustanovení. Jaké normy se protínají v této oblasti?

Úmluva o právech dítěte jako nadřazená mezinárodní norma. Na tu se často odkazujeme v souvislosti s tím, že dítě může samo, i bez vědomí rodičů požádat o pomoc, tedy se např. obrátit bez vědomí rodičů na sociálního pracovníka. Navíc Úmluva přímo uvádí: Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, správními nebo zákonodárnými orgány.

Pak zde jde nový občanský zákoník, který obsahuje rodinné právo. Ten vysloveně neuvádí žádné pravomoci rodičů domáhat se informací o svých dětech, ale určité pravomoce rodičům dává. Např. mluví o tom, že §857 „Dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, jak to odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem, včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku. Dítě je povinno se těmto opatřením podřídit.“ a také §858 „Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování...

Rodinné právo v občanském zákoníku ale také zavazuje rodiče zapojovat dítě do procesu rozhodování: viz §875 „Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte. Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, sdělí rodiče dítěti vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a rodičům jej sdělit; to neplatí, není-li dítě schopno sdělení náležitě přijmout nebo není schopno vytvořit si vlastní názor nebo není schopno tento názor rodičům sdělit. Názoru dítěte rodiče věnují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu.

Z občanského zákoníku pak vyvozujeme legalitu toho, aby dítě uzavřelo takové právní akty, ke kterým je rozumově způsobilé, i když není zletilé (např. může si koupit rohlík či počítačovou hru, zapojit se do internetové sociální sítě či uzavřít smlouvu o čerpání sociální služby terénní či ambulantní, jakou je docházení do nízkoprahového klubu). Zákon o sociálních službách, zákon o ochraně osobních údajů a další zase umožňují uživatelům služeb získávat informace o sobě (nahlížet do dokumentace či) zplnomocnit své zástupce k tomu, aby jednali jeho jménem či dostávali informace o něm. Např. návrh nových standardů kvality sociálních služeb obsahuje kritérium ve znění „Poskytovatel umožňuje osobě nahlížet do dokumentace vzniklé při procesu poskytování sociální služby osobě, pořizovat z ní výpisy a kopie“.

Co z toho lze pro praxi v NZDM vyvodit? Záleží vždy na kontextu situace, ve které dojde k požadavku na nahlížení informace.

Například:

a) Dítě čerpající službu NZDM chce nahlédnout do své dokumentace, a k jednání se službou si přizve i své rodiče, či je k tomu zplnomocní. To je situace, kdy je nutné informace poskytnout. Zde je ale na místě, aby si každá služba přesně vymezila, co je přesně dokumentace uživatele, a co je např. dokumentace poskytovatele, kde mohou být i např. záznamy z klientské porady apod.

b) Pokud rodiče požaduje nahlédnutí do dokumentace či nějaké informace, a je z kontextu zjevné, že jedná v zájmu dítěte. Např. dítě je na útěku či v jiném ohrožení. Pak je samozřejmě účelné informace poskytnout.

c) Rodič požaduje nahlédnutí do dokumentace a není zřejmé, že jedná v zájmu dítěte. Navíc dítě nesouhlasí s nahlédnutím do své dokumentace.

To je situace sporná, která pravděpodobně vyústí v trojstranné jednání mezi sociální službou, dítětem a rodičem, s cílem nalézt nějakou trojstrannou dohodu ohledně poskytnutí informací. Zde si dokážu představit, že služba odmítne poskytnout informace, protože nejde o zájem dítěte (např. rodiče nepřiměřeně kontrolující apod.).

Zároveň je zde nutné uvést, že dle zákona TP, NZDM a KC právo a zákonnou možnost vést dokumentaci anonymně a poskytovat službu anonymně. Tato možnost byla službám udělena za účelem získání důvěry cílové skupiny v těch situacích, kdy je to indikované. Ale to je téma na celý článek.

Aleš Herzog

08 | 01 | 16PC Kartotéka
Dobrý den, jsme služba poskytující terénní programy pro osoby bez přístřeší. Sháníme PC program, ve kterém se nám bude lépe pracovat. Nemáte zkušenosti s kvalitní kartotékou? Děkujeme.
Dobrý den, doporučuji obrátit se s dotazem na diskuzní fórum, kde vám poradí kolegové ze služeb. V NZDM je hojně používaný program PePa, jeho využití v jiných typech nízkoprahových služeb je možné a lze si nechat zaslat demo verzi k vyzkoušení. S pozdravem, Michaela Burdová, Česká asociace streetwork.
23 | 12 | 15vykazování v NZDM
Samozřejmě poskytujeme činnosti dle zákona. Podle vašeho pojmosloví jsme k těmto činnostem přiřadili jednotlivé výkony. Mám ale trošku problém s pojmem kontakt. Kontakt je, když klient přijde na klub a využívá náš prostor, nebo když s ním jen tak běžně promluvíme (jak se má, co dělal apod.) Chápu to správně? A ještě bych se zeptala. PSS má v počítači u klientky tento záznam. Dnes jsme s Anyou zařizovaly účast na stanování ve Sloupu, na které se má zítra odjíždět, jelikož se Anya na poslední chvíli rozhodla, že pojede. Poskytla jsem její mamě info o stanování, kde, co a jak Domluvila jsem se s její maminkou, že s námi Anya pojede a kvůli nedělní brigádě se vrátí v sobotu, pojede autobusem sama s Renatkou, která také nakonec jede. Maminka souhlasila a Anyu s námi na stanování pustila. Zároveň jsem Anye poskytla info o stanování, kolik bude platit v kempu a kolik jí bude stát cesta, aby měla dost peněz. Jak by měla správně tento zápis vykázat.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Vykazování se odvíjí od toho, jak máte nastavené výkony ve vaší službě. Pojmosloví ČAS je v tomto dokumentem návodným, nikoli přísně závazným. Obecně se dá říci, že vykazujeme vždy práci pracovníka. Vámi popisovaný výkon lze vykázat různě, je na vašem posouzení a na vaší metodice, kam jej zařadíte (práce s blízkou osobou, informační servis). Někdy je výhodnější výkon rozdělit na dva, pokud je dlouhý, u menších výkonů se zas naopak rozhodujeme arbitrárně, jak je zařadit. Rozhodně by ale vykazování nemělo být delší, než práce samotná, proto doporučuji hledat co nejjednodušší cesty.

Své požadavky může mít také kraj, nebo poskytovatel. Např. Hl.m. Praha má k vykazování v NZDM zpracovaný manuál, popis vykazovaných služeb naleznete také v tomto Přehledu činností. Doporučuji tedy výkaznictví konzultovat rovněž na vašem kraji.

V případě nejasností Vám doporučujeme dotaz směřovat na diskuzní fórum.
S pozdravem, Michaela Burdová
, ČAS

15 | 12 | 15Zájmové aktivity pro děti
Dobrý den,\r\nChystám se u nás ve škole zřídit zájmové aktivity pro děti, jejihž rodiče si za normálních okolností nemohou dovolit platit svým dětem kroužky. Kokekutujeme nyní s názvem- aby vše i po formální stránce bylo v pořádku- můžeme použít název nízkoprahový klub?\r\nKroužky budou vedeny dobrovolníky a nebudou placené.\r\nPlánovaná věková hranice 6-10 let.\r\n\r\nDěkuji za odpověd

Dobrý den, Nízkoprahovým klubem, neboli NZDM (odborně nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež) rozumíme státem registrovanou sociální službu pro děti a mladé lidi od 6 do 26 let. Sociální službu mohou dle zákona 108/2006 Sb., O sociálních službách, poskytovat pouze sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách pod dohledem sociálního pracovníka. Pokud nemáte v úmyslu registrovat a poskytovat sociální službu NZDM, pak bych volila pro Váš klub jiný název. Hodně úspěchů ve Vašich aktivitách přeje Michaela Burdová, ČAS.

10 | 12 | 15Prodej občerstvení klienty NZDM
Dobrý den, zvažujeme, že bychom na různých trzích, akcích apod. provozovali stánek s občerstvením, ve kterém by krom pracovníka prodávali mladiství klienti NZDM. Rádi bychom, aby šlo nejen o brigádu pro klienty a propagaci naší služby, ale aby se jednalo o jakýsi tréninkový program orientace v prostředí práce - klienty bychom chtěli najmout (zřejmě na DPP) a zapojit je nejen do prodeje, ale i do plánování marketingových tahů apod. Máte s něčím podobným zkušenosti? Zatím jsme ve fázi promýšlení, takže se necháme rádi inspirovat. Děkuji!

Pěkný den, doporučovali bychom nejprve věc konzultovat s daňovým poradcem a zařídit živnost. Nezletilý kolega-klient nemůže nést hmotnou odpovědnost a tím pádem z Vašeho pohledu ani prodávat, spíše by šlo o asistenci prodavači. Přinese Vám to do zařízení také nové střety zájmů, které by bylo dobré ošetřit. My provozujeme tréninkové pracoviště Restart Shop (www.restartshop.cz), takže s případnou konkrétní konzultací jsme Vám k dispozici. Nebo Vás můžeme pozvat na stáž. Zkušenosti se stánkovým prodejem (i vícedenním) máme, některé zachycuje metodika Restartu, na kterou Vás odkazujeme, najdete ji na našich stránkách. Myslíme, že je praktická. Zkušenosti se zapojováním našich zaměstnanců na tréninkových pracovních místech do našich marketingových aktivit však žádné nemáme. Jakub Šlajs, ČAS, slajs@streetwork.cz.

10 | 12 | 15cílová skupina nzdm
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na dotaz ohledně NZDM. Když poskytujeme SS od 15-26 let, může naši službu využívat tím pádem i uživatel, kterému je v tom daném roce 26 let? Příkl.: muž, ročník narození 1990 může do NZDM docházet i v roce 2016? Děkuji. Nováková.

Právně ano, pokud uživatel splňuje i další charakteristiky pro cílovou skupinu. Z hlediska dobré praxe však typicky NZDM u uživatelů tohoto věku pracují s nastavením prahů, tedy zvyšují nároky pro skupinu mladých dospělých, aby přispěla k jejich sociálnímu začlenění či zajistila bezpečí dospívajících. 26ti letý uživatel tak např. musí přijmout vyšší nároky na své chování (aby nebyl dospívajícím negativním vzorem) a má limitované volnočasové vyžití (aby věnoval více pozornosti oblasti zaměstnání či povinnostem v běžném životě). Pěkný den, Aleš Herzog.

12 | 11 | 15pracovník v sociálních službách
Dobrý den, jaké kompetence má v NZDM pracovník v sociálních službách? V zákoně o sociálních službách je definováno, že může vykonávat d) pod DOHLEDEM sociálního pracovníka činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti aj. Chtěla bych se zeptat - zda musí být DOHLED pracovníka v sociálních službách fyzický nebo postačí když je po něm následně kontrolována práce. Ptám se z toho důvodu, že máme v NZDM pracovníka v sociálních službách vysokoškolsky vzdělaného, ale v pedagogickém oboru, 2 roky praxe v NZDM, absolvoval mnoho vzdělávacích kurzů, seminářů aj. A pokud dojde k situaci, že v NZDM náhle není sociální pracovník, tak nevíme jaké kompetence pracovník v sociálních službách má, jestli může poskytovat sociální služby bez fyzického dohledu.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Doporučuji pro přesnější vysvětlení zákona požadovat vysvětlení přímo od MPSV nebo od registrátora (příslušný krajský úřad). Domnívám se, že stačí dohled, tzn. kontrola jeho následné práce nikoliv dohled jako fyzický dohled při činnostech. Martina Zimmermannová

10 | 08 | 15zvířecí kamarádi v NZDM
Dobrý den, rádi bychom v našem NZDM měli zvířátka, aby se děti naučily povinnostem, péči, láskyplnému přístupu a taky aby alespoň někde mohly mít zvířátko, které jim sociální situace u nich doma neumožňuje. Jednalo by se o morčátka, křečky atp., kteří by v NZDM měli domov, a občas docházka např. pejska, kočičky (řádně očkovaní, odčervení, zdraví). V zařízení se pohybují děti od 4 let (předškoláčci) a pak děti školního věku (6 až 15 let). Existují nějaké hygienické normy či předpisy, které by pobyt zvířat upravovaly? Máte někdo zkušenost? Děkuji.

Dobrý den, žádné hygienický předpisy k tomu, zda můžete chovat v NZDM zvířata dle mého názoru neexistují. Např. v mateřských školkách mají také zvířata. Pozn. Pokud píšete, že do Vašeho NZDM docházejí děti okolo 4 let, tak bych Vás jen chtěla upozornit, že sociální službu NZDM dle zákona č. 108/2006 Sb. můžete poskytovat dětem až od 6 let. Martina Zimmermannová

31 | 07 | 15hygienik
Dobry den, po 10ti letech stravenych v UK jako sefkuchar se vracim zpet do rodne CR. Mam za sebou otevreni uplne novych restauraci, ktere splnovaly vse podminky, hlavne co se tyce hygieny. V Cr bych rad zazadal o praci jako hygienik v restauracich . Z CR mam jen stredoskosle vzdelani, ale z UK mam platne certifikaty co se jidla a hygieny tyce. Myslite si, ze to postaci? Popripade bude stacit nejaky kurz v CR? Predem dekuji za odpoved. Marcel
Dobrý den, Váš dotaz je mimo náš obor nízkoprahových sociálních služeb a nedokážeme na něj odpovědět.
21 | 07 | 15Dotaz
Dobrý den, chci se zeptat, zda NZDM musí mít před zahájením své činnosti ( stěhování služby do nových prostor) potvrzení od hygieny a zda existují nějaké normy, které musí prostory splňovat( teplota vzduchu, okna a jiné) Děkuji
Co se týká hygienických předpisů - nezbývá mi, než vás odkázat na příslušnou hygienickou stanici, která má váš region na starosti. Z naší zkušenosti je nutné, abyste měli oddělené toalety pro zaměstnance, dívky a chlapce. Z Vašeho dotazu nevyplývá, s jakou věkovou kategorií pracujete. I zde se to nejspíše může lišit. Proto odkazujeme na hygienickou stanici.
16 | 07 | 15Koordinátor NZDM
Dobrý den, je možné, aby se koordinátorem NZDM stal středoškolák, pracovník v sociálních službách s kurzem na tuto pozici v trvání 200 hodin a s roční praxí v NZDM? Tento pracovník pracuje v klubu na plný úvazek vždy společně s jednou ze tří kolegyň, jenž však v klubu pracují na částečný úvazek a nemají již časový prostor pro to, aby klub vedly jako koordinátor. Všechny tři kolegyně splňují požadavky pro práci sociálního pracovníka dle zákona o sociálních službách &110. Jedná se mi hlavně o vedení klubu jako takového, o jednání s institucemi, analytickou i depistační činnost apod. Děkuji za odpověď.

Vše řeší zákon č. 108/2006 Sb. Zákon jasně definuje, co může soc. pracovník vykonávat a co může vykonávat prac. v sociálních službách. Tuto otázku raději směřujte na registrující pracovníky příslušného kraje, který Vaši službu registruje. Registrátor by vám měl jasně tuto otázku zodpovědět. Registrátor kontroluje poskytování služby, takže bych to raději konzultovala s ním.

08 | 07 | 15Přihláška na přespávačku?
Dobrý den, chtěla bych se zeptat - plánuje v NZDM (13-26 let) udělat přespávačku - s týmem se radíme, zda k tomu potřebujeme vytvořit přihlášku, kterou nám nezletilí přinesou podepsanou od rodičů, či ne. Nechceme porušit jejich anonymitu, ale zároveň se obáváme, aby nenastal nějaký problém a rodiče se po dětech nezačali shánět. Co myslíte? Předem děkuji moc za odpověď.
Dobrý den, souhlasem rodíčů nic nezkazíte.
26 | 05 | 15Údaje na dohodě/záznamu o poskytování SS
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké osobní údaje musí být uvedeny na písemně uzavřené dohodě o poskytování SS? Případně, jaké jsou povinné na záznamu o uzavření dohody o poskytování SS? Děkuji za odpověď. Kateřina

Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. říká, že musí být označeny smluvní strany. Dále zákon říká, ve kterých případech musí být smlouva uzavřena písemně. V praxi jde o to, aby při uzavření smlouvy a to jak písemné, tak ústní (evidence smluv) bylo zřejmé jaké osobě je služba poskytována. A to proto, aby tato osoba mohla být identifikována. Záleží, jakou službu poskytujete a jaké údaje o osobách potřebujete vědět, abyste jim poskytli službu. Toto doporučuji definovat v pracovních postupech.

23 | 04 | 15prostory NZDM
Dobrý den, jakým předpisům musí odpovídat prostory, ve ketrých je poskytována ambulantní služba NZDM? Děkuji.

Je potřeba, abyste otázku více specifikovali. Jaké předpisy myslíte? Pokud myslíte hygienické - tak to je třeba řešit vždy s hyg. stanicí, pod kterou spadáte.

21 | 04 | 15Pes
Dobrý den :) Chci se zeptat, zda je nějaký zákon o "hygieně", který zakazuje aby v NZDM byl pes, který je až nečekaně velkým přínosem pro děti (již nechtějí být tak často na pc, chodí s ním ven, učí jej, jsou mnohem veselejší...). Je zakázáno a někde stanoveno, že nemůže být pes v NZDM a pomáhat dětem??
Nevíme o tom.
19 | 04 | 15dotaz
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda máme zodpovědnost za děti i mimo prostory NZDM např. když děti přecházejí ulici u NZDM. Děkuji

Nikoliv. Za trávení volného času svých dětí mají zodpovědnost jejich rodiče. V podstatě lze říci, že nejste zodpovědní ani za uživatele uvnitř NZDM.

05 | 02 | 15ODBORNÁ LITERATURA - NZDM
Dobrý den, v současnosti píši diplomovou práci na téma NZDM a jejich role v prevenci sociálně-patologických jevů. Vedoucí práce ode mne požaduje výzkum odborné literatury z oblasti NZDM min. 5 knížek cizojazyčné literatury (tj. nepřeložené do ČJ) a 5 knížek zahraniční literatury (tj. přeložené do ČJ). Mohla bych poprosit o nějaký typ, popř. radu? Moc děkuji za ochotu, neskutečně mi to pomůže. Děkuji Kamila Bartošíková
Dobrý den, podívejte se sem. Snad něco najdete.
23 | 01 | 15Možnosti zřízení NZDM
Dobrý den, zajímám se o možnosti zřízení NZDM ve městě Vyškov, kde tato sociální služba chybí. Chci se zeptat zda je podmínkou registrace soc.služby (v mém případě NZDM) provedení výzkumu potřebnosti této služby v dané lokalitě v případě, kdybych bych registraci NZDM chtěla realizovat . Zmínila bych však, že v rámci kom. plánování soc. služeb ve Vyškově byla provedena analýza potřeb obyv. a z výsledků vyplynula právě potřeba tohoto zařízení. Případně zda by jste mi prosím poradili na koho se mám obrátit s těmito otázkami. Děkuji

Podmínkou registrace není provedení výzkumu potřebnosti služby. Nicméně pokud chcete zakládat službu NZDM, tak je potřeba o tom začít jednat s obcí, potažmo s krajem. To jsou hlavní donátoři služby a ti přidělují finanční prostředky na potřebné a kvalitní služby. Praxe je taková, že když toto nebudete s nikým konzultovat, nebudete mít ani jejich podporu. S tím také souvisí registrace NZDM – vše je třeba mít předem probrané s hlavními lidmi na obci či kraji. Informace k registraci Vám sdělí Váš příslušný krajský úřad, který provádí registrace soc. služeb. Každý kraj to má trochu jiné, proto doporučuji kontaktovat přímo Váš krajský úřad. Dále bych určitě kontaktovala příslušný odbor sociálních věcí, protidrogového koordinátora, apod., se kterými bych záměr probrala. Domnívám se však, že průzkum potřebnosti nové služby je dobré udělat pro dobré zacílení služby na danou cílovou skupinu. Martina Zimmermannová

07 | 01 | 15dotaz
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se pracovníkem nízkoprahového klubu může stát pouze sociální pracovník nebo i někdo jiný (např. pedagog)? Děkuji

Na Váš dotaz nemohu zcela konkrétně odpovědět, protože neznám další okolnosti, tzn., jaký obor má pracovník vystudovaný, zda se jedná o VŠ či SŠ, jak dlouho pracuje v oboru, jaké má kurzy, apod. Vše najdete v zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb.,§110, odst. 4. Úplně přesně Vám pak otázku zodpoví Váš krajský úřad, který Vám sociální službu registruje. Ve Vašem případě bych zavolala přímo na registr, kde máte službu registrovanou a kde posuzují dle předložených dokumentů, zda je pracovník oprávněný vykonávat sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách. Pokud byste chtěli zaměstnat pedagoga, tak samozřejmě můžete, ale domnívám se, že jeho mzdu nemůžete nárokovat v dotacích, které jsou určeny na financování sociálních služeb. Museli byste ho platit z jiných zdrojů. M. Zimmermannová

04 | 12 | 14IP NZDM
Chtěla jsem se zeptat ohledně NZDM, každý uživatel, který má uzavřenou ústní smlouvu musí mít uzavřený IP? případně do kdy ho má mít uzavřený (skrze inspekci)Máme např. cca 150 aktivní smluv. Případně mohu dostat kontakt na někoho, kdo by mi ohledně tohoto tématu poradil z praxe? Děkuju

K Vaší otázce mluví zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., § 88, písmeno f) zcela jasně. Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců. §88 musí každá sociální služba dodržovat. Jinými slovy - se všemi uživateli musíte mít uzavřenou smlouvu (ústní nebo písemnou) a s těmi uživateli jste povinni plánovat průběh poskytování soc. služby - ve Vaší terminologii mít IP nebo alespoň záznam o individuálním plánování, který musí mít ale své náležitosti a musí být průběžně vyhodnocován. Pokud tedy máte 150 aktivních smluv, měli byste mít se 150 uživateli záznamy o plánování průběhu poskytování služby. Individuálně plánovat byste s uživatelem dle mého názoru měli začít plánovat velmi brzo po uzavření smlouvy, protože dle zákona pracujete s osobami v obtížné soc. situaci a tzn., že tyto osoby potřebují od vás nějaký typ pomoci, který s nimi musíte naplánovat. Pokud máte ve službě uživatele, kteří mají uzavřenou smlouvu a např. ½ roku chodí do klubu a nemají uzavřený IP, tak se Vás inspekce bude ptát - a je to opravdu Váš klient, je to klient, který vykazuje známky obtížné soc. situace, co s ním v NZDM děláte, když mu neposkytujete sociální služby, jaké jsou jeho potřeby? apod. Více bych Vás odkázala na naše pravidelné kurzy o problematice individuálního plánování. Jejich nabídku najdete na našich stránkách v sekci Vzdělávání.M. Zimmermannová

03 | 12 | 14Odliv uživatelů
Dobrý den. Už téměř dva měsíce máme velký odliv uživatelů a to jak na klubu tak v terénu. V terénu kontaktujeme nové lidi, abychom službu více rozšířili do povědomí mladých lidí. Rozdáváme propagační letáčky, kontaktujeme, povídáme o službě, co jim může nabídnout atd. Mladým lidem se nabídka libí, když se jich zeptáme, jestli je můžeme dál kontaktovat nebo jestli se nechtějí stavit na klub a využít možností, které klub nabízí, odpoví, že ano a souhlasí s kontaktem, ale do klubu už nepřijdou. Tak jsme se chtěli zeptat, co se dá pro to udělat ještě více, co bychom mohli vylepšit a změnit, aby k nám do klubu zase chodilo tolik lidí jako předtím.
Toto téma doporučujeme zveřejnit na Diskusním foru. Je to dotaz vhodný pro širší debatu pracovníků z klubů.
14 | 11 | 14Psychofarmaka
Příjemný den, mám na Vás prosbu. Jsem koordinátorkou Týmu pro mládež. V rámci setkání jsme narazili na téma, které nyní aktivně řeší lidi z terénu - nadužívání psychofarmak u klientů NZDM. Rádi bychom na toto téma zorganizovaly v ČB Kulatý stůl. Mohu vás prosím požádat o kontakt na někoho ze streetworku, koho bych mohla oslovit, kdo má s tímto tématem zkušenosti? Ráda bych, pozvala 2 osoby - jedna, která dokáže říci něco o účincích psychofarmak, kdo tyto léky může předepsat atd….. A někoho, kdo by řekl něco ze své praxe – jak pracovat s tímto typem klientů apod…. Díky za odpověď, fajn víkend Veronika
Dobrý den, napište e-mail na adresu zimmermannova@streetwork.cz a domluvte se prosím přímo.
13 | 11 | 14Pověření k SPOD
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda NZDM musí mít pověření k SPOD? Zároveň bych se chtěla zeptat, jak se liší nebo jaké povinnosti má navíc NZDM, které pověření k SPOD má. Děkuji

NZDM nemusí mít pověření k SPOD. Hodně NZDM se teď naopak zbavuje pověření. Pokud má NZDM pověření k SPOD má povinnosti dle zákona o Sociálně právní ochraně. Doporučuji tyto povinnosti nastudovat. Je toho hodně. Zároveň doporučuji navštívit náš seminář - Sociálně právní problematika - který pravidelně vyhlašujeme. Vždy je na stránkách streetwork.cz. K této problematice děláme příští týden mezinárodní seminář, kde se těchto témat dotkneme - doporučuji tento seminář navštívit, je zdarma a možná vás to k něčemu bude inspirovat.

06 | 11 | 14Zranění v klubu
Dobrý den, jak správně postupovat, když u nás v klubu dojde ke zranění, úrazu? Víme, že NZDM je považováno za veřejný prostor, neřešíme teď tolik, jak je to s naší zodpovědností, ale spíše jak správně postupovat. Kdy a jestli je nutné vždy informovat rodiče (často je dítě ve službě anonymně, nebo rodiče nemají telefon apod.)? Můžeme klienta doprovázet k doktorovi? Kdy volat sanitku? Ošetříme si postup v popisu tzv. krizové situace ve standardech služby, ale potřebujeme inspiraci a vědět, zda a jaké máme v této věci povinnosti. Díky za odpověď!"

Dobrý den, ptáte se jak správně postupovat. V těchto situacích bych doporučila řídit se citem a orientovat se dle typu zranění. Určitě je vhodné dát vždy vědět rodičům, pokud se stane takové zranění, které vyžaduje lélařský zákrok - ať již zavolání sanitky, nebo doprovod klienta k lékaři nebo na pohotovost. Rodiče, nebo jiní zákonní zástupci musí vědět, co se s jejich dítětem děje a měli by být přítomni lékařskému ošetření. 

Pokud je dítě ve službě anonymně nebo spíše na zpařenou, v tomto případě musíme porušit jeho anonymitu a neřešit, že dítě dostane od rodičů vyhubováno, že bylo v klubu. Zdraví je přednější. Pokud rodiče telefon nemají, můžeme je zkusit kontaktovat přes kamarády nebo osobně v místě bydliště, případně se domluvit s lékaři, kdo dá rodičům vědět.

Pokud se stane úraz, který nevyžaduje lék. zákrok, je vždy potřeba o tom sepsat záznam - i o zalepení prstu. Je potřeba klienta poučit, kdyby se jeho zdravotní stav zhoršoval, aby vyhledal lék. pomoc a řekl rodičům, co se mu stalo. Kde se mu to stalo, to už je pak na klientovi, co řekne.

Klienta k lékaři doprovodit můžeme. Ve výjimečných sitiuacích život ohrožující je možno použít i služební nebo osobní vůz, případně zavolat sanitku. Jednejte dle svého citu, nebojte se, že porušíte anonymitu. Záchrana života je přednější. 

Odpověď je stručná a zcela nepokryje celou problematiku, kdyby vás zajímalo více, ptejte se.