Tyto komixy se distribuují pouze účastníkům semináře Preventivní témata. Poslední seminář proběhl v květnu 2010 (informace jsou zde). Pokud tedy o materiály máte zájem, musíte absolvovat tento seminář. Zatím není stanoven další termín jeho konání, je však pravděpodobné, že se do konce roku 2010 ještě jeden uskuteční. V případě Vašeho zájmu kontaktujte kancelář ČAS nebo sledujte aktuální informace o vzdělávání na webu České asociace streetwork.

Odpovědět na Vaši otázku nějak jednoduše není bohužel možné. Z dotazu totiž vůbec není zřejmé, v jaké oblasti pracujete, kdo jsou Vaši klienti, jaké máte principy práce. A navíc i dvě velmi podobné služby mohou mít proces jednání se zájemcem o službu a uzavírání smlouvy velmi odlišně nastavené. A obě v souladu s požadavky zákona. Každá služba (program, zařízení) si konkrétní postupy musí nastavit sama. V zásadě je možné a někdy i nutné uzavírat smlouvu ihned, jindy to může být až po řadě setkání. Pokud v tom tápete, je možné získat informace u pracovníků jiných zařízení. V případě NZDM je vhodné se zapojit do Regionálních pracovních skupin, odkazy na ně najdete zde. Dále je možné využít metodika, kterého si pozvete k sobě do zařízení a společně s ním dané procesy nastavujete - seznam supervizorů ČAS, jež se zabývají i metodikou je zde. A další možností je zúčastnit se Vzdělávacího semináře Individuální plánování, které je naplánováno na 10.-11.11.2010.

Odpověď viz předchozí dotaz a odpověď na něj - uvedena níže: Klienti si mohou přispívat na výjezdy nebo jiné náročnější aktivity. Finanční spoluúčast může být motivačním i výchovným a růstovým prvkem.

Dobrý den, způsobem, který popisujete Vaše dítě poškozeno být nemůže. Dovedu si představit, že vdechování marihuany nemusí být pro Vás příjemné a tak raději požádejte svého souseda, aby užíváním marihuany neobtěžoval Vás a Vaše okolí. Soused jistě Vaši situaci pochopí.

Máte-li na mysli dvoudenní hodnocení kvality České asociace streetwork, které je podmínkou pro přijetí do ČAS, pak záleží na vzájemné domluvě, přibližně jeden měsíc od požadavku.

Abyste mohla pracovat na pozici pracovník v sociálních službách nebo sociální pracovník, musíte mít rekvalifikační kurz a musí Vám být uznáno středoškolské vzdělání, tedy maturita. Česká asociace streetwork má rekvalifikační kurz na pozici pracovník v nízkoprahových sociálních službách - tedy v terénních programech nebo nízkoprahových zařízeních. Abyste byla přijata do tohoto kurzu, musíte mít ukončené středoškolské vzdělání a a kurz Oborové minimum.

Dobrý den, kapacita na jednoho pracovníka nikde není uvedena. Při stanovení je potřeba přihlížet k rozloze a členitosti klubu. V klubu na službě vždy měli být dva pracovníci. Jeden by měl být schopen zajistit dozor, zatímco druhý se věnuje individuální práci s uživateli. Maximum pracovníků není stanoveno, ale musí být zachována efektivita - tzn. pracovník musí mít práci, nejen přihlížet. Některá zařízení mají v klubu jen jednoho pracovníka, ten je ale ohrožen syndromem vyhoření o 100% více než kdyby měl kolegu.

K pobytovkám a výletům: pokud mám obtížnou skupinu, stanovým si na jednoho pracovníka 3-4 klienty. Pokud jedu se skupinou, kterou dobře znám a dobře funguje, mohu mít 2-3 pracovníky až na 15 klientů.

Pro práci v sociálních službách potřebujete mít vzdělání, které určuje zákon 108/2006 Sb. Pro pozici sociálního pracovníka: § 109 - § 111; pro pozici pracovníka v sociálních službách: § 116.

Klient tedy i dětský klient má právo využít soc. služby. Výhodou je, že služby NZDM mohou být využívány i anonymně. Vždy asi záleží na dohodě s klientem a to i v případě, když budete kontaktovat rodiče. Důležité také je na jakou další službu budete klienta odkazovat.

Doporučuji přečíst si odpovědi na dotazy viz. www.mpsv.cz. 8 hod vzdělávání z 24 nemusí být akreditováno. Jindřich Racek

Požadavky na vzdělání sociálního pracovníka určuje zákon 108/2006 SB ČÁST OSMÁ:

Klady: Aktivně vyhledává klienty; vstupuje do míst, kde se nacházejí klienti, kteří nevyhledávají jiné formy sociální pomoci; minimální pravidla pro čerpání služby; možnost rychle reagovat na změněnou situaci; sociální služba prvního kontaktu.

Zápory: Ve své podstatě velmi invazivní metoda; těžko se získává zpětná vazba od klientů; náročná na přípravu pracovníků; ne všichni klienti jsou motivováni ke změně.

Nejlepší bude, když se podíváte na skladbu předmětů a následně kontaktujete školy, které studium vypisují. Důležitá nejspíš bude vazba na katalog pracovních pozic. Co se týče uplatnění v resortu sociálních služeb, neměl by být problém ani u jednoho vzdělání. Jindřich Racek

S takto konkrétním dotazem se nejlépe obraťte na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které katalog vydává.

Záleží na zřizovateli a typu služby. Ve službách, které pracují s uživateli návykových látek je to běžnou praxí. Nejlepší bude obrátit se přímo na některého poskytovatele těchto služeb a zeptat se jak tuto situaci řeší. Jindřich Racek

Na vaši otázku je těžká odpověď a hlavně dlouhá. Pokud chcete založit NZDM, je nutné navázat komunikaci se sociálními odbory města či obce, a zjistit, zda je v komunitním plánu plánováno s jejím zřízením, nebo zda o tuto službu samospráva stojí. V tuto chvíli je finanční spoluúčast města na provozu této sociální služby naprosto nezbytná. Pokud mohu doporučit, asi bych kontaktoval nějaké zařízení v okolí, které tuto službu poskytuje a poradil bych se. Dále je nutno službu registrovat. Registrace služby vak nezaručuje, že získáte dotaci od MPSV.

Co se týče pracovníků, tak to kdo může ve službě pracovat ošetřuje zákon 108/2006 §109 a dále §115. Každé zařízení musí mít sociálního pracovníka, tedy člověka s vysokoškolským vzděláním. Viz zákon. Na závěr bych dodal, že založit nové NZDM není zas tak jednoduché a to zejména v situaci, kdy v sociálních službách řádí úsporný balíček. Přeji hodně štěstí. Jindřich Racek

Pokusím se odpovědět. Terénní sociální práce, například pro uživatele návykových látek, má jako základní principy: Minimalizace rizik "Harm reduction" spojených s užíváním drog, a princip "Public health" - ochrany veřejného zdraví". Domnívám se, že u homosexuální prostituce jsou tyto principy také uplatnitelné. Následně bych pak viděl jako metodu Kontaktní práci. Jako publikaci bych doporučil Klíma, P. (ed.) (2007): Kontaktní práce. Česká asociace streetwork a Národní vzdělávací fond - CEKAS, Praha 2007. Na vyžádání ji za poštovné zašleme. Dále bych asi odkázal na o.s. Šance, které se touto problematikou zabývá. Jindřich Racek

Jak si nastavíte cílovou skupinu vašeho zařízení, a to i negativní, je zcela na Vás. Musíte sami zvážit, zda jste připraveni jim služby poskytnout nebo ne (zvažte, zda máte bezbariérový vstup a soc zázemí a podobně). Pokud se rozhodnete s vozíčkáři pracovat, nevidím v tom žádný rozpor s nízkoprahovostí. Jindřich Racek

Existuje text v bulletinu Ethum číslo 34/2002 ten se věnuje terénní práci s uživateli drog. Možná by se něco našlo v monografii Drogy a drogové závislosti - Kamil Kalina a kolektiv. Můžeme zapůjčit v ČAS. Dále bych asi směřoval dotazy na: http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/protidrogova-politika/protidrogova-politika-397/. Nebo bych hledal na serverech drogy info http://www.drogy-info.cz/. Jindřich Racek

Každá rada těžká. Určitě bych se snažil ho motivovat k tomu, aby situaci nějak řešil a například se došel nahlásit sám. Výklad jak je to se sociálně právní ochranou zda hlásit či nehlásit je nejednoznačný. Někteří právníci říkají hlásit. Jiní říkají že pokud je zařízení vykonavatelem sociálně právní ochrany nemusí věc hlásit dál. V případě že se rozhodnete věc nahlásit, určitě bych se snažil aby klient o tom věděl a v ideálním případě s tím souhlasil. Jindra Racek

Návštěva v klubu je ze strany klienta dobrovolná. Odpovědnost za klienta tedy stále mají jeho rodiče. Pravidla bezpečnosti by si mělo zařízení zpracovat samo, případně je někde konzultovat. Na výjezd doporučuji pořídit si vždy souhlas rodičů s účastí na akci. Jindřich Racek

Způsob jak zacházet s použitým injekčním materiálem patří mezi základní informace, které každý klient terénních programů a kontaktních center dostává. V rámci těchto programů dochází i k sběru použitých stříkaček přímo od klientů. Pokud se jako občan setkáte s použitým materiálem někde na veřejném prostranství a podobně doporučil bych upozornit na to např. městskou policii a pokud ve vašem okolí existuje nějaký program zaměřený na uživatele návykových látek, kontaktoval bych nějakou formou i pracovníky tohoto programu. Policisté i pracovníci jsou vybaveni kontejnery na použitý materiál, jsou očkováni a poučeni o způsobu jak s materiálem zacházet.

Otevřeným klubem se nazývá zařízení, které je zřízeno pro "neorganizované děti a mládež" při Domech dětí a mládeže. Nevím zda existují nějaké směrnice pro otevřený klub, každé DDM realizuje otevřený klub podle sebe. Existují ale otevřené kluby, které se hlásí k metodice NZDM.

Možnost získat dotace je vázaná právě na DDM, potom zřejmě můžete žádat v grantech na volnočasové aktivity při MŠMT, Magistrátech, Obcích a v některých programech nadací. Domnívám se že podpora otevřeného klubu je spíš závislá na tom kdo ho zřizuje. Spíš se kloním k tomu že pokud není masivní podpora ze strany obce je možnost založení a financování otevřeného klubu spíš problematická.

Dosti ošemetná otázka! Záleží hodně na tom jak jsou nastaveny hodnoty osobnostních předpokladů pracovníka pro danou pozici u jednotlivých poskytovatelů služeb. Pokud má poskytovatel služby NZDM ve svých vnitřních předpisech napsáno, že předpokladem pro práci s dětmi je to že pracovník nebude užívat nelegální látky ( tam patří i marihuana) pak může dojít na základě porušení tohoto ustanovení i k ukončení pracovního poměru (závažné porušení pracovních předpisů). Otázkou je jak to pracovníkovi dokázat (jsou firmy a to nejen v soc. oblasti, kde jsou pracovníci namátkově testováni).

Tedy v kostce:

1/ Jde o to jak jsou nastaveny pracovní předpisy organizace a jak je nastavena smlouva s pracovníkem.

2/ Také jde o to do jaké míry je soukromí propojeno s pracovním místem pracovníka (např. komunita malého města).

3/ Jak to má srovnán v hlavě pracovník (jak odpoví na přímý dotaz ze strany klienta - kouříš marihuanu? Piješ alkohol?)

To je dost rozsáhlý dotaz a neznám podrobnosti, ale pokusím se alespoň na něco odpovědět.

1/ Vše o personálních požadavcích vychází z zákona 108/2006 Sb. Domnívám se, že vaše vzdělání tak jak ho uvádíte odpovídá i požadavkům na sociálního pracovníka.

a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu39) v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost,

b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském nebo magisterském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu40),

Problém možná bude, že jste toto vzdělání dosáhl na území SR.

Smlouvu může podepisovat ten, kdo má k tomu pověření (kompetence), nebo ten, koho uvádí metodika, nebo ten, kdo má tuto činnost uvedenou v popisu a náplni práce.Měl by to být zaměstnanec, sociální pracovník, pracovník v sociálních službách, nejlépe klíčový pracovník klienta. Záleží na tom, jak si to sami nastavíte v metodice. J. Racek

Co se týče konkrétních informací, záleží hlavně na Vás, jak si nastavíte kontrakt s tím, kdo vás bude metodicky vést. Cena se může pohybovat tak od 500 do 600 Kč za hodinu + cestovné. Četnost a rozsah hodin záleží asi zcela na Vás! Pokud mne zkontaktujete na email a budete mít konkrétní zájem, pokusím se oslovit metodiky a supervizory, se kterými je ČAS v kontaktu. Jindřich Racek

Na tento dotaz nedokážu krátce odpovědět, jelikož je to povídání na celý seminář.

V povinnostech poskytovatele stojí, dle Zákona o sociálních službách108/2006 Sb. §88 odstavec f), „Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců.“

Takže, pokud vykazujete někoho za klienta - uživatele služby, máte s ním uzavřenou smlouvu o poskytování služby, musíte s tímto uživatelem službu plánovat a je jedno jestli mu je 6 nebo 26.

Je otázkou, zda jsou všichni návštěvníci klubu také uživatelé a jak je vlastně cílená Vaše služba.

Jindřich Racek

Dobrý den. Zjednodušeně.

Uživatel: Fyzická osoba (jednotlivec) který navštěvuje klub v jednom roce. Tedy v roce 2008 klub navštěvoval pouze Franta, Pepa, a Alena. Vyplníte tři uživatele.

Kontakt: TZ. Kolikrát jste přišli s klienty během roku do kontaktu (nějaké interakce). Kontakt se u klienta eviduje pouze jeden během jednoho otvíracího dne. Tedy Franta, Pepa, a Alena navštívili klub během roku pětkrát tj v pondělí - pátek pak už nikdy nedorazili vyplníte 5x3 tedy 15 kontaktů.

Dobrý den! Nejsem informován o tom, že existuje nějaké vzdělávání pro pracovníky nízkoprahových center , která jsou zřízená při OSPOD. Jediné co mohu nabídnout, tak jsou naše vzdělávání a to: Oborové minimum nízkoprahových služeb - proběhne na podzim 2009 Nebo dlouhodobý kurz akreditovaný u MPSV Základy nízkoprahových služeb. Jindřich Racek

Je to možné. Průkazku mívali pracovníci sociální asistenti, kteří pracovali pod městskými úřady. Průkazka je dobrá, ale asi není tím nejlepším způsobem, jak se představovat klientům. Jindřich Racek

Dobrý den! Pokusím se odpovědět na dotaz po částech. Vzhledem k tomu, že máte cílovou skupinu určenou i věkem (je to dobrá praxe), je nutnost stáří klienta zjišťovat. Považuji za dobré vědět, jaká klientela v klubu převažuje, aby bylo možné efektivně poskytovat potřebné služby. Pokud jste to neevidovali, asi vám moc nepomohu. Dělení cílové supiny NZDM, tak jak je v zákoně 108/2006 Sb. Pojmosloví ČAS doporučuje dělit na podskupiny, tak že pokud opravdu máte definovanou cílovou skupinu 6-26 let může to být v tuto chvíli pro Vás problém. Jinak dovedu si představit, že si třeba spočítáte, jaký byl celkový počet intervencí za rok 2007 a kolik a jaký poměr těchto intervencí byl poskytnut klientům nad 15 let. Dostanete asi nějaká procenta a z těchto procent tak vypočítáte náklady na práci s touto skupinou.

Jindřich Racek

Pohled co je kontakt a co intervence se může lišit, já bych rozdíl vysvětlil asi takto:

Kontakt - kontakt se službou, zařízením, pracovníkem. Nemusí mít v zásadě, žádný "závažný" obsah. Jedná se třeba o návštěvu klubu a využití třeba stolní, hry, fotbálku. Jedná se o nezávazný rozhovor s pracovníkem, třeba jak se mu líbil film, který viděl klient v kině. Kontakt se službou může být pouze jeden v jednom dni u jednoho klienta. Tedy příklad - Jelikož Franta hrál v klubu fotbálek v pátek Napíšeme mu jeden kontakt.

Intervence: Jedná se již o setkání, rozhovor s klientem, kdy se řeší nějaký obsah. Poradenství jak se zlepšit ve škole. Psaní dopisu na úřad práce. Podání informací jako prevence rizik. Intervencí lze mít u jednoho klienta i víc za den (tady je potřeba být při vykazování citlivý, zda šlo o jednu, nebo víc intervencí). Příklad: Řeší se krizová situace - pomoc v krizi, následně lze podat informace jak a kde situaci nejlépe řešit a poslední intervencí je doprovod na instituci. Lze vykázat jako tři různé intervence.

Jindřich Racek

Dobrý den! Doporučil bych Vám přihlásit se na nějaké vzdělávání, které realizuje Česká asociace streetwork. Např.: Oborové minimum nízkoprahových služeb, Kurz Základy nízkoprahových služeb. Není od věci realizovat v zařízení metodické vedení (pokud ho zaměstnavatel zaplatí). Jindřich Racek

Co se týče literatury tak tituly:

• Klíma, P. (ed.) (2007): Kontaktní práce. Česká asociace streetwork a Národní vzdělávací fond - CEKAS, Praha.
• Macek, P. (2003): Adolescence. Portál, Praha.
• Kopřiva, P. a kol. (2006): Respektovat a být respektován. Spirála.
• Úlehla, I. (1999): Umění pomáhat. SLON, Praha.
• Bednářová, Z., Pelech, L. (2000): Sociální práce na ulici. Doplněk, Brno.
• Janoušková, K., Nedělníková, D. (eds.) (2008): Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků. Ostravská univerzita, Grafico, Ostrava.
• Nedělníková, D. (ed.) (2007?, nedatováno): Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Ostravská univerzita, Ostrava.
• Pojmosloví Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM). Česká asociace streetwork, 2008.

Podrobnější informace najdete na webech: www.sananim.cz, www.aids-pomoc.cz. Jsou tam i kontaktní telefonní čísla, kde se dozvíte více. Jindřich Racek

1/ Služby sociální prevence jakožto tedy i NZDM jsou ze zákona 108/2006 Sb. poskytovány zdarma. 2/ Bazar šatstva není tedy v principu nízkoprahová služba ale je to jakási fakultativní služba - nadstavba. Tam si můžete stanovit cenu jakou chcete, protože se nejedná o sociální službu, ale za prodej zboží (i když za soc. cenu). To samé je stejné i u dalších fakultativních služeb. 3/ Prodej zboží můžete realizovat, pokud vám to povolují Vaše stanovy tedy - Vaše stanovy tuto možnost nějak deklarují. 4/ Toto je otázka pro ekonoma, nebo účetního, který se v tomto více vyzná, ale pokud se pamatuji nezisková organizace nezdaňuje zisk do 300 000,- musí však tyto peníze následně využít v souladu s posláním a cíli organizace, tedy například na pokrytí nákladů provozované soc. služby. Jindřich Racek

Anonymita znamená, že zařízení nesbírá a nearchivuje takový soubor informací o osobě, ze kterých by následně šlo složit o kterou osobu se konkrétně jedná. Jak zjistit věk? Nezbývá než klientům věřit. Pokud jste na malé obci, tak se domnívám, že se všichni stejně znají a fakt že si někdo vymyslel svůj věk se nakonec provalí. Jindra Racek

Anonymita není podmínkou fungování NZDM. Je však prostředkem jak se právě různému oznamování vyhnout. Druhá otázka je co potřebujeme o klientovi vědět, abychom mu byli prospěšní. Myslím si, že jméno není podmínkou např. podařené intervence. Třetí otázka je, že pokud máte přihlášenou právní ochranu dítěte, tak z tohoto aktu povinnosti vyplývají. A na konec informovat kohokoli bez vědomí klienta je vysoce neprofesionální, neetické a jde s největší pravděpodobností o porušení práv klienta. Jindřich Racek

Můj názor je , že sešit může být jeden. Někde v manuálech ale musíte definovat co je to stížnost a co je to připomínka a jak postupujete při vyřizování připomínky a stížnosti. Nevím přesně jak deník funguje. Pokud je to něco na princip "kniha přání a stížností", tak je nutné, aby byl k dispozici klientům volně. Pokud se jedná o vnitřní archivaci stížností je dobré mít možnost ukázat klientovi, že jeho stížnost je evidována a to se dá vždy vyřídit zakrytím dalších zápisů. Proto si myslím, že je dobré, aby byla přístupná klientům na vyžádání. Jindřich Racek

Nedovedu si představit, že budeme hodnotit pracovníky od kusu, výkonu, jednotky či úkonu. Počet těchto jednotek nemůže odrazit kvalitu práce! V NZDM existují evidenční programy, kam si jednotlivé výkony mohou pracovníci zaznamenávat a získají tak základní statistická data o své službě. Měření kvality a efektivity služby a práce pracovníků pouze přes statistické a kvantitativní údaje vidím jako slepou uličku. Jindřich Racek

Název zařízení může být jaký kdo chce a jak si ho kdo vymyslí. Komunitní centrum není soc. služba a naopak NZDM je soc. služba podle zákona o soc. službách 108/2008 sb. A tamtéž je tato služba dále definována a návazně též i ve vyhlášce 505 z 15. listopadu 2006. Pokud chcete zjistit co má dělat NZDM doporučujeme studovat publikace ČAS tj. Pojmosloví NZDM a knihu Kontaktní práce. J. Racek

Anonymita povinná není. Zároveň je potřeba si uvědomit, že pro poskytnutí služby nepotřebujeme znát jméno klienta.

Jindřich Racek

1/ Anonymita je jeden z možných principů a samozřejmě zveřejnění fotografií kdekoli anonymitu porušuje. Anonymita je spíš chápána tak, že k poskytnutí služby nepotřebujeme znát žádné osobní, nebo citlivé údaje, včetně jména.

2/ Pokud tak činíte a zveřejňujete fotky kdekoli tak jedině se souhlasem klienta - klientů.

Jindřich Racek

Není mi úplně jasné co je myšleno termínem "romsky mluvící klientela". Napadá mě k tomu: pokud jde o děti a mládež mluvící pouze romsky může se jednat o slovenské Romy, kteří přijeli k příbuzným (ale není mi úplně jasné, jak by se s nimi pracovníci domluvili, leda přes jiné uživatele). Čeští Romové mluví většinou etnolektem (čeština a romština). Je možné, že někteří mluví v NZDM nebo terénu pouze romsky, aby otestovali pracovníky, co vydrží a jak si s tím poradí. Pokud jde o zájemce nebo uživatele mluvící etnolektem a spadají do cílové skupiny je možné, že bude docházet k problémům mezi Romy a původní cílovou skupinou, protože obě skupiny budou klub považovat za svůj.

Mám opravdu málo informací o této situaci a věkové struktuře obou cílových skupin, abych se tím mohla zabývat seriózně. Pokud budete mít, může mě kontaktovat a celou věc se mnou konzultovat na Iva.Pellarova@seznam.cz

Můj názor je, že piercing není překážkou. Ale rozhodně není podmínkou. Jindra Racek

Nechci dělat reklamu jednotlivým programům, o kterých vím, že existují. V tuto chvíli vím o třech programech, které se evidencí NZDM nějak zabývají.

1/ Pepa - kontakt a možnost zakoupení licence směřujte na On Line Karviná

2/ Program na bázi FreeBase - kontakt přes NZDM Suterén Prevcentrum Praha 6

3/ Program, který používá NZDM Modrý pomeranč - kontakt přes o.s. Salinger, Hradec Králové

Kolik který program stojí moc nevím. V tuto chvíli je asi nejrozšířenější Pepa. Jindřich Racek

Pro práci v sociálních službách potřebujete mít vzdělání, které určuje zákon 108/2006 Sb. Pro pozici sociálního pracovníka: § 109 - § 111; pro pozici pracovníka v sociálních službách: § 116. Co se týče mezd, tak to je věc vždy zřizovatelů daných programů. Orientačně se lze podívat na mzdové tabulky a to dle dosaženého vzdělání v tak 6-8 platové třídě.

Pracovník který byl přijat do zařízení po 1.1.2007 a nesplňuje kvalifikační podmínky na sociálního pracovníka může být zařazen do pozice pracovníka v sociálních službách (pokud nesplňuje některé podmínky ani pro prac. soc. službách musí si dodělat akreditovaný kurz).

U pracovníků, kteří již v zařízení na této pozici pracovali existuje výjimka že pracovník si musí kvalifikaci doplnit. Viz zákon o soc. službách 108/2006

Pokud někdo pracuje jako sociální pracovník a nemá požadovanou kvalifikaci, s účinností tohoto zákona si ji musí doplnit: do pěti let, není-li absolvent střední školy v oboru sociálně právním; do deseti let, je-li absolvent střední školy v oboru sociálně právním. Toto neplatí pro zaměstnance starší padesáti, respektive pět a padesáti let, u nichž se kvalifikační požadavek považuje za splněný.

Jindřich Racek

Neexistuje závazný předpis pro oblast soc. práce. Lze se odvolat na Standardy kvality sociálních služeb, kde se v personálním standardu říká že počty pracovníků jsou přiměřené obsahu služby, počtu klientů atd. Ohledně počtu pracovníků existuje doporučení ČAS v Pojmosloví.

Pro pozici soc. pracovníka musíte splňovat tyto podmínky viz zákon 108/2006 Sb. paragraf § 109; § 110. Pokud Vás přijali na zmíněnou pozici po 1. 1. 2007, kdy zákon vstoupil v platnost nesplnili tedy podmínku zákona, protože zřejmě nemáte vzdělání dokončené. V zákoně byla provedena změna: § 116 odstavec 7: Podmínku absolvování kvalifikačního kurzu podle odstavce 5 je třeba splnit do 18 měsíců ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Do doby splnění této podmínky vykonává zaměstnanec činnost pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách. To znamená, že pokud si uděláte akreditovaný kurz budete splňovat podmínky pro soc. pracovníka. Jindřich Racek

Určení cílové skupiny klubu je zcela v kompetencích realizátora programu NZDM. A to se týká i věku uživatelů. Po zkušenostech uvádíme v pojmosloví tři věkové skupiny 6-12; 13- 18; 19-26; a to z důvodu, že cíle práce s těmito skupinami se zásadně liší a tyto cílové skupiny mají každá jiné požadavky na službu. Členění je orientační, je praxí, že kluby mívají cca dvouletý přesah tzn. například 13-20. Větší přesahy bych nedoporučoval nebo bych se ptal proč, jaký je důvod. V zásadě lze rozvržení cílových skupin brát jako doporučení, které vzniklo na základě skupinového konsenzu členů ČAS a na jejich zkušenostech. To jak si cílovou skupinu věkově nastavíte závisí na Vás. Je třeba se zamyslet co je cílem Vaší služby, kde službu provozujete, jaké je početné zastoupení věkové skupiny v regionu atd. Jindřich Racek

Domnívám se, že anonymita je fakt, že zařízení nesbírá ty údaje, ze kterých by šlo identifikovat konkrétní osobu tj. Jméno a Příjmení; adresu; rodné číslo; datum narození; atd. po případě jiné kombinace údajů viz zákon 101.

To kde se klub nachází samozřejmě může vést k různým bariérám, mnohdy i k případné stigmatizaci klienta. Důležité je jak s touto okolností zacházíte vy jako provozovatel. Pokud bych si mohl vybrat prostor, kde klub provozovat, asi bych se trochu vyhýbal spolubytí s (školou;policií; apod.). Jsou však zkušenosti i s těmito sousedy a kluby fungují na vysoké úrovni. V každém případě doporučujeme vybírat prostory tak, aby měly samostatný vchod. Jindřich Racek

Nový kurz bude otevřen v únoru až březnu 2009.

Samotná nealko diskotéka rozhodně není sociální službou. Může být prostředkem třeba k naplnění cílů u konkrétních klientů. Důležité je položit si otázkou, co pořádáním této akce sledujete.
1/ Přišli s potřebou sami klienti?
2/ Chcete zvýšit jejich kompetence a dovednosti uspořádat si takovou akci?
3/ Jsou aktivně zapojeni do přípravy?
4/ Potřebujete do klubu natáhnout a kontaktovat nové lidi? Atd.
Pokud diskotéku organizujete sami nemá žádný význam pro cíle NZDM a naplňování obecného cíle sociálních služeb. Jindřich Racek

Nejedná se o ocenění, ale o osvědčení, které se týká naplňování standardů kvality ČAS. V Praze v tuto chvíli osvědčení získali: zařízení Proxima Sociale, o. s. - Komunitní centrum Krok, Komunitní centrum Jižní pól, terén Modřany, terén Jižák; YMKÁRIUM; o.s. Prev-Centrum, Centrum komunitních aktivit; Občanské sdružení R-Mosty; Nízkoprahový klub Husita; Nízkoprahový klub PACIFIC; DŽAGODA - Jahoda; YMKÁRIUM DIXIE

Více naleznete na adrese: http://www.adiktologie.cz/articles/cz/5/1258/Konkurz-LLP-ERASMUS-pro-studenty-bakalarskeho-oboru-adiktologie.html

V tuto chvíli existuje zákon 108/2006 sb. § 110 - Zákon o sociálních službách. Ten v sociálních službách deklaruje na pozici soc. pracovníka jak sociální pedagogiku, tak speciální pedagogiku. Dětské domovy spadají ale do gesce MŠMT a tam zákonnou úpravu neznám. Jindřich Racek

Kurz bude vyhlášen na duben 2008

Dobrý den, pedagogika by opravdu měla být speciální!!! Tam se nevejdete!!! Můžete být zařazen jako sociální pracovník až po 5 letech praxe a 200 hod kurzu. Takto můžete být zařazen jako: pedagogický pracovník, nebo prac. v soc. službách. Kurz - akreditovaný na NZDM - bych však doporučoval. Jindřich Racek

Organizace, které lze v Praze doporučit, a se kterými máme zkušenosti, jsou Prevcentrum - Praha a Proxima Sociale.

Něco najdete v publikaci Kontaktní práce (právě vyšla a je ještě k dostání v kanceláři ČAS), pak něco ve starých Buletinech Éthum (najdete ve vyhledávači). No a pak diplomová práce Martina Zimmermannová Terénní sociální práce (viz. Odborná sekce). Jak se tomu říká v Anglii? Koukněte na článek:http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=893.  Podívejte se také na odkazy do Rakouska nebo Německa (viz. sekce Odkazy).

1/ Vystudovat VOŠ nebo VŠ pedagogického nebo sociálního směru.
2/ Absolvovat vzdělávání zaměřené na nízkoprahové služby.
3/ Mít minimálně 21 let
4/ Mít do práce chuť.
5/ Najít zařízení, organizaci, která tento typ sociální služby poskytuje.
To je asi tak základ.

Zajímavá otázka pro podrobnější právní analýzu. Jde o to, jak máte nastavena vnitřní pravidla, pokud vedete anonymní evidenci můžete tvrdit, že tam dotyčný není nebo že ho neznáte. Také jde o to, jak vycházíte s policií. Je dobré si ošetřit situaci předem tak, aby se tato situace neděla a policie do klubu nevstoupila. Jinak se domnívám, že se na klub vztahují stejné podmínky jako na jakýkoli veřejný prostor. V každém případě by tam měl vstoupit s vaším vědomím.

Ve výběrovém řízení pro MPSV v roce 2007 se k službě NZDM hlásilo 180 zařízení. Určitě jich bude ale víc. Jindřich Racek

Výjezd s dětmi lze považovat za nadstavbu poskytování služby  - návaznou aktivitu, zprostředkování návazné aktivity a spíš bych se klonil k tomu, nenazývat to sociální službou. To, že je tato aktivita spolufinancována klienty není problém.

Dobrý den, obecná technická pravidla pro nízkoprahový klub (hygienické požadavky, technické požadavky atp.) pro nízkoprahový klub neexistují. Vždy záleží na vyjednávaní se Zdravotním ústavem (dříve tzv. Hygienickou stanicí) v místě Vašeho bydliště, protože ta bude schvalovat rekolaudaci. Hodnocenými parametry bývá zajištění hygieny (např. omyvatelné nátěry či kachličky na záchodech), dostatek světla (dělá se měření světelnosti) a někdy i hluku (např. u hudební zkušebny). Dále se k rekolaudaci vyjadřuje sdružení zdravotně postižených, které bude kontrolovat, jak máte vyřešeny bariéry bránící vstupu osob na vozíku.

Z hlediska zákona o sociálních službách a inspekcí je pak posuzováno, zda prostory odpovídají kapacitě služby, zda jsou přiměřeně čisté a udržované, zda vybavení odpovídá charakteru služby a zda zajišťují dostatek soukromí a podmínek pro práci. Např. se bere v potaz, zda je k dispozici kontaktní místnost, kde může klient probrat s pracovníkem své záležitosti o samotě, zda mají pracovníci zázemí.

S pozdravem, Aleš Herzog

Dobrý den, můžeme vyjít z stanov asociace: Skupinovým členem ČAS každá právnická osoba (poskytovatel nízkoprahové sociální služby, dále jen poskytovatel), která splnila podmínky stanovené hodnocením kvality ČAS, a která se chce v souladu se stanovami ČAS, jejím posláním a zaměřením, aktivně podílet na její činnosti. O přijetí za člena ČAS rozhoduje Výkonný výbor ČAS souhlasem nadpoloviční většiny všech členů výboru na základě písemné žádosti poskytovatele, která musí splňovat formální podmínky stanovené ČAS:

• Řádně vyplněná žádost o přijetí do ČAS
• Projekt - plán realizace nízkoprahové sociální služby v aktuálním roce (např. žádost o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu na příslušné období)
• Závěrečná zpráva o realizaci programu za předcházející období (předcházející rok)
• Výroční zpráva organizace, v případě organizace s krátkou historií postačí průběžná či závěrečná zpráva projektu
• Platné potvrzení o realizaci hodnocení kvality nízkoprahové sociální služby a jeho výsledku, který musí splňovat stanovenou úroveň kvality. Konkrétní minimální podobu výsledku opravňujícího k přijetí stanovuje Valná hromada ČAS.
• Platit členský příspěvek, jehož výši navrhuje Valná hromada
• Výkonný výbor je povinen projednat žádost o členství ve stanovených termínech, vždy na zasedání na konci prvního a třetího čtvrtletí. Výkonný výbor je povinen o svém rozhodnutí spravit žadatele písemně. Dále výkonný výbor informuje o přijetí nových členů všechny stávající členy elektronickou poštou.

Začínající zařízení má tedy před sebou jedinou možnou cestu: absolvovat hodnocení kvality a v případě dobrého výsledku zažádat o členství. V případě, že zařízení hodnocením neprojde, ale získá aspoň 50 % bodů, tak je možné požádat o udělení certifikátu kvality s podmínkou a následně zažádat o členství.
U nízkoprahových drogových služeb uznáváme certifikaci udělovanou RVKPP.
Aleš Herzog, ČAS

Dobrý den, v rámci odpovědi vycházíme z textu odpovědí, které zpracoval Jan Syrový jako odpověď na otázky z bloku konference Nízkoprahové programy 2007.

V NZDM není písemná dohoda nutná a je možné s klientem uzavřít ústní dohodu. Pokud však klient odmítá nejen písemnou, ale i ústní dohodu, není možné mu služby dle zákona poskytnout. Dohoda prostě být musí.

Další informace najdete právě v materiálu otázky a odpovědi...

Aleš Herzog, Kancelář ČAS

Dobrý den,
čili máte cílovou skupinu vymezenu věkově, v rozsahu 12 let, což je poměrně velké rozpětí a nyní se ptáte, jestli můžete pracovat i se starší klientelou. Můžeme se na to dívat několika úhly pohledu:
- zákon o sociálních službách a návazné předpisy nás nutí, abychom přesně definovali naši cílovou skupinu (s kým chceme pracovat) i naši negativní cílovou skupinu (pro koho již nejsme). Z toho vyplývá, že Váš klient pokud mu už 18 bylo, nezapadá do cílové skupiny, a tudíž byste (protože to máte ve Vašich dokumentech a "co je psáno, to je dáno") s ním pracovat neměli.
- volba cílové skupiny je na Vás. Čili vy byste měli zmapovat cílovou populaci ve Vaší lokalitě a (ideálně) na základě kritérií typu "existence či hrozba" nepříznivé sociální situace stanovit přesně svou cílovou skupinu. Jak přesně, jestli podle věku či jiných kritérií, s tím si poraďte... možná pak zjistíte, že věk není to hlavní, a že podle jiných kritérií k Vám 18-ti letý klient ještě spadá...
- nicméně Vaše cílová skupina by měla být natolik sourodá, aby se s ní jednak dalo efektivně pracovat, jednak aby byl zachován požadavek na ochranu práv klientů. Kdokoliv uvidí, že pracujete s klienty od 6 do 18 (a více) let, se bude ptát: Je zajištěna bezpečnost menších dětí v programu? Není klub umělým místem setkávání pro děti a mladé dospělé, kteří by se v normálním životě nepotkali. Při práci v ghetu na malé lokalitě se mohou klienti od 6 do 18 let potkávat a žít dohromady i jinde než v klubu, a fungování klubu je přirozené. Na sídlišti to bude naopak a mělo by Vás to vést k přesnému definování cílové skupiny.Na závěr doporučuji si přečíst texty k cílové skupině od Jiřího Staníčka či absolvovat jeho blok Cílová skupina v rámci kurzů ČAS.
Aleš Herzog

Dobrý den, je poměrně zvláštní z naší pozice profesní asociace odpovídat. Buď se jako nízkoprahové zařízení cítíte a chcete jít tím smětem, tedy chcete realizovat sociální službu, nebo ne!! Pokud NE, tak si myslím, že není solidní se o to pokoušet, a to zejména vzhledem k těm, kteří tuto službu dělají dobře a k jejich klientům!!!
Pokud je realizace NZDM vaším přáním, pak doporučuji sehnat si schopného metodika (počítejte s tím, že je to placená služba).
Každopádně by jste se měli registrovat jako služba, která jste, nikoliv jako typ služby, který se Vám nyní hodí. Jindřich Racek

ČAS neprovádí a neudílí akreditace. V rámci rozvoje oblasti poskytování sociálních služeb, se lze přihlásit k procesu hodnocení kvality, který realizuje ČAS. Výstupem z šetření je pak osvědčení o absolvování šetření. /něco jako známka kvality/ . Doporučil bych Vám podívat se na stránky Hodnocení kvality. Zde najdete vše potřebné a následně můžete zvážit, zda do celého procesu řízení kvality vstoupíte.

Na tuto otázku Vám asi standardy přesnou odpověď nedají. Schránka by měla být umístěna na:

Výhodou může být, když u schránky je i rovnou nástěnka, na níž se vyřizují písemně případné stížnosti. Berte tento názor jako orientační.

Tak to je rozsáhlý dotaz. V tuto chvíli bych doporučil navázat třeba kontakt s nějakým nízkoprahovým klubem v Ostravě a tam se dohodnout na spolupráci, třeba jak přesvědčit město, aby něco pro Vás udělalo, s halou bude asi potíž to jsou velké výdaje a dlouhé jednání. Pak jsou tu možnosti menších grantů u NROS  - program Make a Connection nebo u Nadace Vodafone ČR – Vpohybu. Odkazy naleznete na našem webu.

ČAS si knihovnu teprve tvoří a literatury moc nemá. Zašlete nám e-mail (na asociace@streetwork.cz) a my Vám pošleme seznam toho, co je v tuto chvíli k dispozici (zahraniční literaturu nemáme vůbec).

To je na dlouhou odpověď. Základ je mít kolem sebe dobré lidi a založit sdružení. Před tím bych si zjistil, jestli by vůbec měl někdo zájem:

2/ takovéto zařízení financovat - neobejdete se bez podpory obce nebo města

A jestli se dostanete až do bodu, že budete mít příslib spolupráce, prostory a první balík financí, určitě bych zajel na zkušenou do nějakého klubu, který funguje déle a následně bych si pořídil někoho zkušeného na metodické vedení, protože se můžete vyvarovat spousty chyb.

Doporučit Vám můžeme některá starší vydání časopisu Éthum. Na těchto stránkách (http://www.jabok.cuni.cz/ethum) najdete obsah jednotlivých čísel. Éthum bude také postupně vycházet v reedici právě na našich stránkách. Tištěný časopis je možné si zapůjčit v kanceláči České asociace streetwork. Problematice se věnují i na těchto stránkách: http://www.strat.cz/rexter/page.php?id=46

Nízkoprahový klub neboli nízkoprahové zařízení pro děti a mládež je chráněným místem, kde mohou mladí lidé najít nejen podporu a odbornou pomoc, ale také zábavu a prostor pro vlastní aktivity. Stačí jen přijít a strávit čas ve společnosti vrstevníků. Pro pobyt v klubu není potřeba registrace nebo zaplacená vstupenka.

Pokud Vás zajímá víc, přečtěte si náš článek.