Oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních
 
.zprávičky
30 | 11 | 16
Vzdělávání 2017

Průběžně pro vás aktualizujeme seznam vzdělávacích seminářů na rok 2017. Vybírejte z nabídky aktuálních kurzů a seminářů.

Archiv >
 
 
.inzerce
29 | 11 | 16
Nízkoprahový klub Jahoda
Sociální pracovník
Sociální kontaktní pracovník v NZDM Jahoda

JAHODA o.p.s. – stabilní nezisková organizace přijme do svého týmu posilu na pozici so...
29 | 11 | 16
Sociální programy Prostor Plus
Kontaktní/terénní sociální pracovník
Prostor Plus o.p.s. vypisuje výběrové řízení na pracovní pozici: Kontaktní/terénní sociální pracovník

Náplň práce:
•...
29 | 11 | 16
NZDM Futur
Kontaktní pracovník v NZDM
Organizace Šance pro Tebe, z.s. vypisuje výběrové řízení na pozici: Kontaktní pracovník s dětmi a mládeží v NZDM Futur
Předpokládaný nástup: 1....
29 | 11 | 16
Terénní program pro rodiny
Terénní pracovník na Chrudimsku
Organizace Šance pro Tebe, z.s. vypisuje výběrové řízení na pozici: Terénní pracovník na Chrudimsku
Předpokládaný nástup: ihned
Pracovn...
23 | 11 | 16
Nízkoprahový klub Vrakbar
sociální pracovník/pracovník v sociálních službách
Specifické požadavky:
Odpovídající kvalifikace dle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb.
Věk minimálně 21 let
Orientace v p...
Archiv >
 
 
 
Advertisement
HomeOdborná sekceOtázky a odpovědi

Pro vložení dotazu klikněte zde.

30 | 11 | 16Úvazky
Dobrý den, pracujeme v NZDM a nejsme spokojení se svým vedením (konkrétně se svým šéfem). Máme za to, že vedoucí našeho nízkoprahu nedělá svou práci a nevíme jak to řešit. Od bývalých kolegů máme informaci, že tento člověk má na post vedoucího pouze 0.1 úvazku. Zbytek má na klub či na terén. Bohužel on nedělá ani jedno, stále je zavřený v kanceláři (pokud ovšem vůbec do práce přijde) a spoustu práce, kterou si myslíme, že má na starost on, obstaráváme my, jeho podřízení. S klienty udržuje kontakt minimální a cokoliv s ním řešit (od dovolených, přes nákupy projekty či besedy) je problém. Rádi bychom zjistili, jak je to s jeho úvazky doopravdy. Dá se tato informace někde dohledat, když mám podezření, že vedoucí svou pozici využívá? Problém je, že jeho vlastní vedoucí je jeho přítel, který ho na tento post dosadil a bohužel jakoukoliv stížností si (my zaměstnanci), spíše podpálíme kotel pod sebou. Existuje řešení?

Pěkný den, díky za dotaz i za snahu se s touto nelehkou situací vyrovnat. Jednou z celkem bezpečných cest, jak věc řešit je založit odborovou organizaci zaměstnanců a s vedením začít vyjednávat. V tom bych Vás odkázal na Odborovou organizaci zdravotnictví a sociální péče, kde by Vám mohli pomoci a poradit, jak realizovat konkrétní kroky jak založit odbory. Pokud již odbory u Vás v organizaci existují, ale „není s nimi řeč“, pak můžete založit i jiné odbory, potřebujete k tomu však být alespoň 3. Informace o personálním zajištění Vaší služby by měla obsahovat veřejná část registru na webu iregistr.mpsv.cz, tam se můžete jednoduše dozvědět, jak má služba podle rozhodnutí o registraci vypadat a kolik a jaké úvazky má mít. Další možností je se obrátit na nadřízeného o stupeň vyššího a s ním věc projednat. Ač vypadá situace beznadějně, věřím, že řešení má a že se vám podaří vyjednat lepší podmínky pro svou práci, do které bych Vám chtěl popřát hodně síly. Jakub Šlajs, ČAS

29 | 11 | 16Ukončení smlouvy
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,pokud dítě chodí do NZDM a na základě porušení pravidel mu je udělen zákaz vstupu např.na 14 dní,musí mu být rovněž ukončena smlouva o poskytování služby?

Odpověď z 11. 3. 2015

Nemusí.

Upraveno 24. 11. 2016

Pěkný den, odpověď upravujeme do souladu s legislativou. Regulace sociálních služeb nezná pojem „zákaz vstupu“ do zařízení sociálních služeb a proto je nutné považovat udělení takovéto sankce za vypovězení smlouvy o poskytování sociální služby. Rozumějte tomu tak, že to neznamená, že klientovi říkám „vypovídám ti smlouvu…“, ale prostě sankci uložím a až doba uplyne, sjednám novou smlouvu. Při novém sjednávání (které ale „vypadá“ velmi neformálně) můžu jako poskytovatel reflektovat a formovat osobní cíl klienta směrem k prevenci recidivy.

Pokud by to tak nebylo, dostali byste se do kolize s § 35, odst. 3), podle kterého máte po uzavření smlouvy povinnost zajistit všechny základní činnosti. Druhým důvodem, méně zřejmým je to, že § 91, odst. 2, pís. g ukládá jako jednu z náležitostí při uzavření smlouvy i výpovědní důvody a výpovědní lhůty. Vnitřním pravidlem by měli být obě „položky“ popsány a vlastně je to přesně ta situace, kterou vy řešíte.

Jen ještě dodám, že při novém sjednávání nemusí být projednány všechny ty obvyklé náležitosti, jako seznámení se s právy atd., jen bych proces klidně redukoval na zjištění osobních cílů a jedním z nich by mohl být cíl prevence udělení sankce.

Jakub Šlajs, ČAS


29 | 11 | 16Kontkt v sociální službě
Dobrý den, v některý statistikách po nás chtějí vykázat kontakty za rok 2015 a jejich čas. Můžete mi vysvětlit o jaký kontakt se jedná? Předchozí vedoucí služby žádný kontakt nevykazovala, pouze ve smyslu návštěvnosti nebo počtu klientů. Díky

Dobrý den,

relevantní odpověď vám poskytne subjekt, který po vás takovou statistiku chce vykazovat, předpokládám, že jde o kraj. Mám zkušenost pouze s nastavením výkaznictví v Hl. m. Praze, kde se k výkaznictví vztahuje např. tento dokument Vymezení a upřesnění základních pojmů HMP v sociálních službách pro rok 2013.

 

Cituji z uvedeného dokumentu:

Časové jednotky pro vykazovanou statistiku:

Intervence: jde o nepřetržitý čas strávený v aktivní interakci s konkrétním  uživatelem/zájemcem sociální služby. Časová dotace jedné intervence pro vykazovanou statistiku je 30 minut. Jako jedna intervence se vykazuje práce odvedená v rozsahu od 25-35minut. Pokud práce pokračuje od 36 minuty dalších minimálně 15 minut, lze vykázat dvě intervence. Jestliže práce nepokračuje po 36 minutě déle než 15 minut, vykazuje se jedna intervence a jeden kontakt.

Kontakt: jde o nepřetržitý čas strávený v aktivní interakci s konkrétním  uživatelem/zájemcem sociální služby. Časová dotace jednoho kontaktu pro vykazovanou statistiku je 10 minut. Ve vykazované statistice, kdy je čas aktivní interakci kratší než 25 minut, jedná se o kontaktní práci (lze použít definici kontaktu = 10 minut práce ve prospěch uživatele/zájemce, kontakty lze pro potřeby vykazování statistických dat převádět na intervence). Příklad práce trvající 20 minut jsou dva kontakty.
Jestliže služba ve svém evidenčním programu může sledovat konkrétní čas strávený s uživatelem/zájemcem, lze tento čas převést na intervence – viz Evidence a vykazování hodin přímé práce.

Skupinová intervence: pokud skupinová práce s například 6 osobami, trvá 1 hodinu, není možné vykázat 6 osobám 6 hodin přímé práce. Pro potřeby statistik, státní dotace a grantů MHMP se vykázané hodiny přímé práce vztahují k pracovníkovi poskytujícímu sociální službu a k jeho fondu pracovní doby. Z toho vyplývá, že: pokud skupinová práce s 6 osobami, trvá jednu hodinu, vykazuje jeden pracovník jednu hodinu přímé práci (ve statistické evidenci organizace ji může vykázat jako dvě intervence (30 min) dvěma různým uživatelům/zájemcům). Jestliže služba ve svém evidenčním programu dokáže sledovat konkrétní čas strávený s uživatelem/zájemcem, lze hodinu práce poměrově dělit na minuty mezi účastníky skupinové práce.

Pro své vnitřní statistiky a přehledy může organizace sledovat kolik hodin, kolika uživatelům /zájemcům poskytla.

S pozdravem,
Michaela Burdová, ČAS

29 | 11 | 16SQSS
Dobrý den, pracuji v nízkoprahovém klubu a zajímalo by mě, pokud máme terénní formu i ambulantní je nutné mít dvoje SQSS. Nebo stačí pouze jedny, kde bude zařazen terén + ambulance. Jde mi o to , že je tam hodně věcí podobných tím pádem se nám to opakuje, jak ve SQSS ambulance, tak i terén. Moc děkuji za odpověď.

Pěkný den, děkujeme za dotaz. V podstatě je to na Vás, jaké pojetí zvolíte. Pracovní postupy které jsou součástí např. standardu 3 až 6 jsou zcela odlišné. Formálně je ale jedno, zda bude existovat jeden balík předpisů nebo obě formy budou pojednány zvlášť, což může být vhodné zejména v případech, kdy jsou terén a ambulance personálně oddělené. Jakub Šlajs, ČAS

29 | 11 | 16NUCENÍ NADŘÍZENÝM, ABYCHOM PORUŠOVALI PŘEDPISY A ZÁKONY
Dobrý den, pracuji v sociálních službách pro osoby bez domova. Ředitel nás nutí ještě před otevřením zimní noclehárny brát na "normální" noclehárnu lidi nad nahlášenou kapacitu. Podotýkám, že zde je 40 klientů na 1 PSS. Dále se nám stalo, že si jiná organizace stěžovala, že jsme se s klientem odvolávali proti nezákonnému nepřijetí do pobytové služby a chtěli se obrátit na zřizovatele-kraj, a ředitel nám sdělil, že šlo o naší chybu, nemáme s úřady jednat úředně a že máme napsat službě omluvný dopis a dále se s kl. neodvolávat. = nemáme uplatňovat s kl. jeho práva, což přitom ze zákona máme s kl. dělat... Jak má člověk v těchto situacích postupovat, resp. jak si můžete stěžovat na svého zaměstnavatele, když Vás nutí porušovat předpisy, porušovat zákon, a Vy se zároveň bojíte o odměny nebo i o pracovní místo... Samozřejmě možnosti dát výpověď, protože se s tímto těžko smiřuje, si jsme vědomi. Děkuji

Pěkný den, děkujeme za dotaz. První co mě napadlo, že přesně před takovými případy by Vás mohl chránit zákon o sociálních pracovnících, ale k tomu se ještě vrátím.

Kapacita služby by neměla být překračována, natož běžně. Překročením kapacity se dopouštíte správního deliktu podle § 107, odst. 5, pís. a, a hrozí Vám pokuta do výše 10tis. Kč, neboť se dopouštíte de-facto porušení povinnosti podle § 88 pís. l ZSS, což spočívá v tom, že neoznámíte ve stanovené lhůtě změny údajů v „registraci“. Tak by se zřejmě na Váš problém díval správní orgán.

K Vašemu dalšímu dotazu uvádím, že je zřejmé, že pokud klientovi nebyla služba poskytnuta v souladu se zákonem, je zcela legitimní, abyste se tím zabývali. Poměrně systematicky se touto situací zabývá veřejná ochránkyně práv, na kterou bych se, kromě zřizovatele obrátil.

Zpět ale k problému neodborného vedení vaší služby. Je velmi obtížné se v takové situaci bránit a nenechat deformovat obor. Právě pro takové situace by měl v budoucnu existovat institut komory sociálních pracovníků (ideálně s povinným členstvím), který by dokázal formulovat odborná stanoviska, určoval postupy a zabýval se etikou oboru a v případě porušení by byl sociální pracovník vyloučen, a tedy by pozbyl předpoklad vykonávat své povolání. Tím by i zaměstnavatel byl motivován se chovat eticky. V tuto chvíli Vám můžeme doporučit obrátit se s uvedeným problémem na Radu pro etiku a supervizi ČAS, která se k uvedenému může vyjádřit, neboť jejími hlavními úkoly jsou 1) dávat doporučení k etickým dilematům a 2) vyjadřovat se ke sporným tendencím na poli sociálních služeb. Takové kompetence však jako zákonná komora však nemá. Jakub Šlajs, ČAS

10 | 11 | 16Potvrzení o návštěvě
Dobrý den, prosím o radu k situaci: Matka našeho klienta NZDM nás požádala o písemné vyjádření o návštěvách syna našeho zařízení. Podklad potřebuje pro cizineckou policii, protože otec je cizinec a pravděpodobně je s ním zahájeno řízení o vyhoštění. Matka i chlapec jsou Češi a předpokládáme, že matka chce podložit všemi možnými argumenty vztah 11 letého syna s otcem. Jako NZDM nechceme vystavovat dokumenty o docházce, na druhou stranu chápeme motivaci k požadavku. Děkujeme za radu.

Pěkný den, díky za dotaz. Z hlediska zákonnosti Vašeho postupu je třeba dodržet pravidla dle § 100, odst. 3 ZSS a informace poskytnout s písemným souhlasem osoby, jíž jsou poskytovány sociální služby. Nejde o souhlas zákonného zástupce. Je totiž možné předpokládat, že pokud dítě má právní způsobilost uzavřít smlouvu o poskytování sociální služby, pak má také právní způsobilost samostatně rozhodnout, komu budou informace předány. Z hlediska etiky a rozsahu sdělovaných informací je to spíše o diskusi s klientem a případně o další diskusi v týmu, či na supervizi. Pokud by klient umožnil sdělit jen neúplný rozsah údajů, není Vaší povinností omezené množství údajů sdělovat (například pokud by tak vznikl neúplný nebo nepravdivý obraz), v takovém případě můžete sdělení osobních údajů i přes souhlas klienta odmítnout. Jakub Šlajs, ČAS

 

08 | 10 | 16Role pracovníka v sociálních službách a pedagoga volného času
Dobrý den. Mám dvě otázky. 1. V rámci prvokontaktu (do 10. návštěvy klienta) máme úvodní setkání se zájemcem. Během tohoto setkání je se zájemcem uzavřena smlouva. Musí toto setkání vést sociální pracovník nebo ho může vést i pracovník v sociálních službách nebo pedagog volného času? 2. Může být pedagog volného času klíčovým pracovníkem klientů (u nás klíčovým pracovníkem není ten, který s klientem reálně jedná, ale ten, který hlídá, aby se s klientem pravidelně pracovalo)? Děkuji.

Dobrý den, je někde upraveno postavení pedagogů v nízkoprahovém klubu? Mohou být klíčovým pracovníkem klientů? Mohou s klienty vytvářet IP a uzavírat smlouvy? Děkuji.

Pěkný den,

poskytovatel sociálních služeb by měl mít vytvořena vnitřní pravidla pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby. Tato pravidla by měla obsahovat i okruh zaměstnanců, kteří smlouvu o poskytování uzavírají a to s ohledem na druh poskytované sociální služby a okruh osob, kterým je určena (v našem případě dětem a mládeži). Proto je možné vnitřním předpisem určit, že smlouvu o poskytování uzavírá i pedagogický pracovník. Musejí být ale splněny všechny další zákonné podmínky (projednán rozsah a průběh poskytování služby atp.).

Jen pro úplnost dodáváme, že smlouvu o poskytování sociální služby by měl mít uzavřený i zájemce a to proto, že do 10. setkání čerpá tzv. základní sociální poradenství v rozsahu úkonů stanovených vyhláškou, tedy zřejmě ve vašem případě nejspíše dle § 3, pís. b, vyhlášky 505/2006 Sb: „poskytnutí informace o možnostech výběru druhu sociálních služeb podle potřeb osob a o jiných formách pomoci, například o dávkách pomoci v hmotné nouzi a dávkách sociální péče“. Již o tomto poskytování by měly existovat záznamy. Jde o to, že základní sociální poradenství je jednou ze základních činností při poskytování sociální služby a žádná základní činnost by neměla být poskytována bez uzavřené smlouvy. V praxi to však bude vypadat asi takto:

P: Čau
K: Čau
P: Tys tu ještě nebyl, že jo?
K: Ne
P: Sem se nemusí chodit pravidelně, třeba se jen s něčím poradit. Pracuje tu ještě Petra, ta je támhle, já jsem Kuba. Chceš, abych ti to tu představil já?
K: Aha, tak jo, já jsem Adam.
P: Víš co, tak si tady sedni a já ti tady o tom něco povím.

Takto je smlouva o poskytování služby na základní sociální poradenství uzavřena. Dále, při jednání se zájemcem následně uzavíráte smlouvu o poskytování odborné služby NZDM v rozsahu základních činností upravených v § 62, dle vašich vnitřních předpisů.

K Vaší druhé otázce odpovídáme, že může, opět pokud si to tak poskytovatel upraví ve vnitřních předpisech a budou splněny další podmínky. Pojem „klíčový pracovník“ je v praxi ukotven a plyne obvykle právě z vnitřních předpisů poskytovatele. Jeho obvyklou úlohou je provádět klienta průběhem poskytování služby, plánovat a vyhodnocovat, nemusí nutně poskytovat všechny základní činnosti. Pro přímou odbornou práci je ale v § 115 vytýčený okruh zaměstnanců: sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, zdravotničtí pracovníci, pedagogičtí pracovníci a manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby. To znamená, že zaměstnanec poskytovatele na pracovní pozici IT specialista, ekonom nebo uklízečka, kteří se na poskytování odborné služby přímo nepodílejí, proto nemohou být klíčovými pracovníky.

Otázkou ale je, kde se tomu mají zdravotničtí, pedagogičtí a další pracovníci výše uvedení naučit? Dá se říci, že individuální plánování je souborem specifických metod sociální práce, které se sociální pracovníci a třeba i sociální pedagogové naučí v rámci osnov svých vzdělávacích programů na VOŠ nebo VŠ a osvojí v rámci praxí. Pracovníci v sociálních službách se je naučí v rámci kvalifikačního kurzu, do té doby by také neměli individuálně plánovat nebo se ještě dříve kvalifikovat v individuálním plánování v rámci průběžného vzdělávání. Odborná služba má v praxi uplatňovat odborné postupy kvalifikovanými zaměstnanci. Pro další shora uvedené odborné profese v sociálních službách, však akreditované kurzy nejsou. Proto doporučujeme úvazek těch profesí, které nejsou pro tuto činnost kvalifikované, rozdělit a částečně vést odborného zaměstnance jako pracovníka v sociálních službách, který ale absolvuje kvalifikační kurz.

Domníváme se zároveň, že existují nepříznivé sociální situace Vašich klientů, které přímo vyžadují, aby plán sestavoval sociální pracovník, nebo aby sestavování plánu byl přítomen. Jde zejména o takové situace, kdy se na dítě zaměřuje sociálně právní ochrana, tedy jde o děti, které splňují definice § 6 zákona 359/1999 Sb. o sociálně právní ochranně dětí. Doporučujeme takové indikace vymezit ve vnitřních předpisech a podle toho vymezit okruh zaměstnanců, kdo může být klíčovým pracovníkem a plán má sestavovat.

Sociální pracovník totiž, podle § 109 mj. poskytuje „odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence“. Těmito odbornými činnostmi jsou zejména míněny činnosti, které sociální pracovník využívá při řešení nepříznivé sociální situace osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. Takovou činnost by neměl dělat nikdo jiný. Výkladem můžeme dovodit, že úloha sociálního pedagoga nebo pedagoga volného času v zařízení sociálních služeb může spočívat spíše v tom, aby pomáhal osobám předcházet vzniku nepříznivé sociální situace a to zejména za použití odborných pedagogických metod.

Jakub Šlajs, ČAS

14. 10. 2016 doplňujeme tuto odpověď. Vzhledem k tomu, že k velké novele zákona 108/2006 Sb. probíhá vnější připomínkové řízení a připomínkováním se zabýváme průběžně – podle této novelizace bude uvedený problém vyřešen, neboť v návrhu je obsažena 4. příloha k prováděcí vyhlášce, kde se stanovuje, že „Absolvování kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách se nevyžaduje u osob, které získaly vzdělání absolvováním vzdělávacího program akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na […]: pedagogiku volného času.” Do doby než bude novela účinná, platí však odpověď shora uvedená. Jakub Šlajs, ČAS.

 

13 | 09 | 16Rozšíření služby
Dobrý den, v rámci registrace na KÚ je náš NZDM klub registrován jako služba AMBULANTNÍ. Vzhledem k tomu, že nechceme s uživateli trávit čas pouze pod střechou, ale nabídnout i alternativu "venku", tj. výlety po okolí, kulturní a sportovní akce, lze v tuhle chvíli nabízet tyto aktivity pouze jako FAKULTATIVNÍ službu, kterou by měli dle všeho uživatelé platit, což je nereálné... Nabízí se řešení rozšířit službu současně na AMBULANTNÍ i TERÉNNÍ, což by náš problém vyřešilo. Máte s tímto někdo konkrétní zkušenosti? A nese toto rozšíření nějaká skrytá rizika? Děkuji

Dobrý den, tím, že registrujete terénní formu NZDM, tak tím se Váš problém nevyřeší. Podle § 33 odst. 4) zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. se terénními službami rozumí „služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí“. Přirozeným sociálním prostředím není ani výlet, ani kulturní, či sportovní akce, nýbrž zejména „rodina a sociální vazby k osobám blízkým,  domácnost  osoby  a  sociální  vazby  k  dalším osobám, se   kterými  sdílí  domácnost,  a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity“.

Některá NZDM si na tyto fakultativní služby žádají v rámci jiných grantových podpor, zejména ta, která jsou zaměřena na volný čas. Další možností je tyto služby financovat ze sponzorských darů či z příjmů z vlastní činnosti.

Přeji hezký den. M. Zimmermannová, ČAS.

17 | 08 | 16NZDM a výlet
Dobrý den, chci se zeptat, když nízkoprahové zařízení pro děti a mládež vezme klienty na výlet, jakou zodpovědnost za ně personál nese v případě poškození majetku? Ptám se z důvodu, že když např. klient zničí exponát v muzeu. Děkuji.

Pěkný den, děkujeme za Váš dotaz. V praxi mohou individuálně nastat 4 situace: 1) za škodu bude odpovědná osoba, která měla vykonávat dozor nad nezletilým dítětem a to společně a nerozdílně s nezletilým dítětem, 2) za škodu bude odpovědná pouze osoba, která měla vykonávat dozor, 3) za škodu bude odpovědné pouze nezletilé dítě a nebo 4) nebude za škodu odpovědný nikdo (škodu uhradí sám poškozený).

V prvním případě jde o situaci, kdy nezletilý věděl, co svým činem způsobí a osoba, která měla vykonávat dozor tento dozor nevykonávala. V druhém případě jde o situaci, kdy dítě způsobilo škodu tak, že nemohlo vzhledem k rozumové a volní vyspělosti předvídat důsledky svého jednání a osoba, která měla vykonávat dozor tento dozor zanedbala. Ve třetím případě pak dítě mohlo předpokládat vzhledem k rozumové a volní vyspělosti, co svým činem způsobí a dozor nebyl zanedbán a v posledním případě došlo ke škodě tak, že dítě nemohlo předpokládat důsledky svého jednání a dozor zanedbán nebyl. Pro úplnost je třeba vyjasnit, že dozor neznamená neustálý dohled, neboť pokud by to tak bylo, nemohla by se osoba (škola, družina, lékařské zařízení nebo například zařízení sociálních služeb prostřednictvím svých zaměstnanců), která dozor vykonává zprostit odpovědnosti. V praxi to tak znamená, že dítě usměrňuje a dohlíží na něj, dává mu pokyny. Pokud tato stránka věci není zanedbaná, pak je možné se odpovědnosti za škodu zprostit. Je ale také možné, že tu odpovědnost je možné řešit skrze pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb, což je však třeba řešit individuálně s Vaší pojišťovnou. Jakub Šlajs, ČAS.

17 | 08 | 16FB
Dobrý den, chci se zeptat, zda mohou sociální pracovnice z oddělení hmotné nouze nahlížet na FB profily svých klientů a následně je navštěvovat do jejich domácností a probírat s nimi jejich chování na facebooku? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Beňaková

Pěkný den, děkujeme za dotaz. Pracovnice orgánu pomoci v hmotné nouzi jsou úředníky a celé řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi je vedeno v režimu správního řízení. Správní řízení má několik zásad a jednou z nich je i zásada „materiální pravdy“, kdy rozhodnutí správního orgánu musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věcí. Správní orgán, nutno podotknout, není vázán při tomto zjišťování ani návrhy účastníků řízení, natož pak jejich shodnými tvrzeními. K tomuto zjištění může správní orgán činit různé úkony, mezi něž může patřit i šetření skutečností ve virtuálním prostoru a to právě za účelem zjištění „materiální pravdy“, aby jeho rozhodnutí nebylo opřeno jen o tvrzení účastníků, ale i další nezávislé důkazy. S pozdravem, Jakub Šlajs, ČAS.

15 | 08 | 16Terén
Dobrý den, v našem NZDM máme registrovanou pouze ambulatní formu služby, terén nikoliv. Chtěla bych se zeptat, zda jednorázové akce s našimi uživateli mimo NZDM (návštěva koupaliště, kina, divadla apod.) je klasický terén, případně zda jej lze "schovat" pod naší ambulatní formu služby? Nutno podotknut, že chod naší služby by nikdy nebyl touto akcí nijak omezen, služba i v tyto dny je schopná fungovat normálně s dostatečným počtem pracovníků. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, Vámi popisované jednorázové akce nejsou v žádném smyslu terénní prací. Doporučuji, abyste si na klubu ujasnili, co vlastně s klienty děláte a proč. Pomocníkem vám bude zákon 108/2006 Sb., O sociálních službách. Zde je citace z prováděcí vyhlášky 505/2006 Sb.:

Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež se zajišťují v rozsahu těchto úkonů:

a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti:
1. zajištění podmínek pro společensky přijatelné volnočasové aktivity,
2. pracovně výchovná činnost s dětmi,
3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,
4. zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání,
b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím:
aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí,
c) sociálně terapeutické činnosti:
socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,
d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:
1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí,
2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob.

Zvažte tedy, jaké jednorázové akce pořádáte, za jakým účelem a jakým způsobem korespondují se základními činnostmi při poskytování sociálních služeb v NZDM definovanými legislativou. Pravděpodobně půjde o úkony v kategorii a) případně b). S terénní prací to tedy nemá nic společného. Jde pouze o činnosti.

S pozdravem,
Bc. Michaela Burdová, ČAS

15 | 08 | 16Půjčování knih v NZDM
Dobrý den, pracuji v NZDM, kde máme spoustu zajímavých knih a přemýšlíme s kolegyní, že by jsme našim uživatelům, kteří by měli zájem půjčovali knihy (ať už odborné nebo beletrii), máte s tím zkušenosti? Za jakých podmínek knihy dětem půjčovat? Děkuji mockrát za odpověď.
Dobrý den, obraťte se prosím na kolegy v sekci diskuzní fórum. Na dotazy v této kategorii odpovídají pracovníci kanceláře ČAS a další spolupracující odborníci.
S pozdravem,
Bc. Michaela Burdová, ČAS.
01 | 08 | 16Prvotní IP
Dobrý den, pracuji jako sociální pracovnice v NZDM a chtěla bych se zeptat na prvotní individuální plán. Jaká je aktuální praxe při sestavování individuálního plánu č. 1 v kontextu Smlouvy. Individuální plán se sestavuje až po uzavření Smlouvy a nebo před tím, ještě v režimu zájemce o službu? Děkuji.

Odpovídá: Aleš Herzog

Dobrý den, zjednodušená odpověď na Vaši otázku je, že je možné obojí. Z povinností dle zákona 108/2006 Sb. a vyhlášky č. 505 vyplývá, že je poskytovatel povinen plánovat s každým uživatelem, se kterým má uzavřenu smlouvu. Nicméně není přesně stanoveno, kdy a přesně jak má plánování vypadat. Dle standardů kvality by poskytovatel měl stanovit, jak plánuje a hodnotí poskytování služby v metodice. Tento písemný postup by měl obsahovat, kdy a čím plánování začíná a jakou má podobu. V praxi NZDM se objevuje mnoho různých podob plánování, které jsou z pohledu inspekce kvality obhajitelné. Není tedy univerzální podoba plánování. Pokud bychom chtěli aktuální podoby plánování v NZDM zjednodušit, můžeme je rozlišit do dvou typických podob:

1) NZDM při jednání se zájemcem spíše předává informace o službě a zjišťuje jen základní informace o klientovi. Po uzavření smlouvy spíše vyčkává (např. formou adaptačního období), zda se objeví nějaké zakázka, na které by s klientem spolupracovalo a zaznamenalo ji jako IP.

2) NZDM již při jednání se zájemcem asertivně zjišťuje nepříznivou sociální situaci klienta, v rámci které se již při uzavírání plánu snaží pojmenovat a nabízet klientům možné cíle spolupráce.

Jde o zjednodušení typických podob. První způsob se často potýká s komplikacemi při hledání cíle spolupráce (osobních cílů) klientů – „Klient nic nechce“. „Klient chce jen volnočasovky a ne sociální služby“. Druhý způsob naopak může zvyšovat práh služby: „Ani se neznáme a už se musím ptát klienta na mnoho věcí z jeho života“. Řada konkrétních klubů dokázala plánování zavést velmi dobře a stojí za to je požádat o stáž a vidět plánování v praxi.

Ještě chci zmínit, že častou chybou je, pokud vnímáme plánování a hodnocení jen jako okamžik, kdy sedíme s klientem nad plánem. Do plánování patří seznamování se s klientem, mapování jeho situace, pozorování jeho interakcí s námi i s jinými klienty, přemýšlení o klientovi a radění se o klientovi s kolegy a pak až sezení s ním a formulování plánu.

V rámci dvoudenních kurzů Individuální plánování České asociace streetwork probíhá cvičení „Cesta klienta službou“, kdy je možné si zpřehlednit různé modely individuálního plánování v praxi.


Ing. Mgr. Aleš Herzog – Pracuje jako terénní pracovník s uživateli drog v Praze. Vedoucí Terénních programů SANANIM. Inspektor sociálních služeb. Zabývá se od roku 1998 metodikou nízkoprahových služeb s různými cílovými skupinami. Má praxi 8 let v NZDM a 9 let v TP.
01 | 08 | 16Počet pracovníků
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat na otázku z oblasti terénní práce. Kolik pracovníků může nejméně chodit do terénu? Je to někde zmíněno v zákoně? Mám problém s tím, že do terénu chodím sama, v zimních měsících i za tmy a ptám se primárně z hlediska bezpečnosti. Děkuji.

Dobrý den, zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. a ani vyhláška 505/2006 Sb. neurčují počet terénních pracovníků. Zákon pouze stanovuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka a pro činnosti v sociálních službách.

Česká asociace streetwork, z.s. dlouhodobě preferuje, aby počet terénních sociálních pracovníků byl v jeden okamžik min. 2. a to z důvodu bezpečnosti jak pracovníků, tak uživatelů. Bohužel toto je pouze stanovisko České asociace streetwork. Domníváme se, že je nezbytné, aby pracovníci chodili do terénu nejméně ve dvou. Pro zaměstnavatele je tato možnost finančně náročná, ale z hlediska kvality poskytovaných služeb a bezpečnosti pracovníků, nezbytná. U svého zaměstnavatele můžete argumentovat nejen výše zmíněnou bezpečností, ale i tím, že pracovníci jsou v terénu lépe zastupitelní, lépe kontrolovatelní a to zejména v dodržování práv uživatelů. Kvalita služby se tím také zvyšuje. Někteří poskytovatelé a to zejména poskytující služby drogovým uživatelům vysílají do terénu pracovní tým, který tvoří tři pracovníci. V závěru bych Vás ráda odkázala na stránky Fora terénní práce: forumtp.webnode.cz

Martina Zimmermannová, Česká asociace streetwork, z.s.

26 | 07 | 16dotaz
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda lze poskytovat sociální službu před NZDM - venku na veřejném prostranství před budovou nízkoprahu, kde nemůže být zaručena anonymita klientů (službu zde zajišťuje 1 pracovník), přičemž je nízkoprah standardně otevřený (službu zde zajišťují 2 pracovníci).

Dobrý den,

Nejsem si jistá, kam přesně směřuju váš dotaz. Ptáte se, zda není poskytování služby před klubem zakázáno, resp. zda je povoleno? Obáváte se, jestli službu poskytujete „správně“, když působíte i mimo prostory NZDM? Přemýšlíte o samostatné registraci terénní služby? Nebo spíše o tom, zda si intervence před klubem můžete vykázat? Nebo vás trápí anonymita klientů?

Pokud je pro vás – s ohledem na vaši klientelu a místní komunitu, kde NZDM provozujete – výhodné a užitečné či dokonce nutné, aby se pracovník věnoval klientům i před klubem (např. tam vznikají konflikty, klienti se zde shromažďují, sousedi si stěžují na nepořádek a zároveň je to prostor, kde pracovník může intervenovat a dobře navazovat kontakt), pak se klientům před klubem věnujte a práci si standardně vykažte (např. s poznámkou označující místo poskytnutí služby, když jím nebylo NZDM). Je jen na vás, jak si službu nastavíte. Neexistuje nějaká univerzální šablona, jak přesně má služba vypadat. Legislativa a standardy kvality nám dávají rámec, který službu určitým způsobem tvaruje, charakterizuje druh služby. Zdánlivě odbočím – víme, jak vypadá kočka domácí, a že je mnoho plemen, velikostí a barev koček, ale stále jsou to kočky. Víme také, že tygr není kočka domácí, i když se kočce podobá. Je nám rovněž známo, že kočka by měla mít 4 nohy a 1 hlavu, je dobrým zvykem, že má ocas. Analogicky, ve sféře sociálních služeb víme, co je NZDM. Neexistují však dva kluby, které by byly stejné. Musí splňovat určitá kritéria, aby to byla NZDM, avšak prostor pro vlastní kreativitu je obrovský, je vytyčený hranicemi NZDM jakožto sociální služby a uvnitř těchto hranic je velká variabilita.

To, že někdy je dobré si ruku klubu prodloužit trochu i do terénu, je věc běžná. Protože však pracujeme se stejnými osobami, které navštěvují naše NZDM, nejedná se o samostatnou terénní službu, kterou by bylo nutné registrovat zvlášť.

Co se týče anonymity klientů – tento bod považuji za poněkud zmatený. Jak můžete v NZDM zaručit klientům anonymitu? Vždyť je to v podstatě veřejný, otevřený prostor. Co když tam někdo znenadání vejde, třeba rodič, nebo jiný klient, který klienta zná? Nebo klienta uvidí soused, když bude vycházet ven? A naopak, pokud službu poskytujete na veřejném prostranství, znamená to, že klientům nemůžete nabídnout anonymní poskytování služby? V tom případě mají všechny terénní služby problém! Je přece svobodná vůle vašich klientů, že s pracovníkem pobývají před klubem. Pobývali by tam, i kdyby tam pracovník nebyl, a nic jim nebrání jít dovnitř.

V době, kdy se NZDM profilovala jako druh sociální služby, jim byly inspirací nízkoprahové služby pro osoby užívající drogy. Tak se do zákona o sociálních službách dostala anonymita, což není špatné, pokud ji nechápeme dogmaticky. V zákoně o sociálních službách je řečeno, že služba může být poskytována anonymně. Pokud slovo „MŮŽE“ chápeme jako „MUSÍ“, pak se jedná o chybnou interpretaci zákona. Je to možnost, kterou jsme povinni nabídnout, ale neznamená to, že služba MUSÍ být poskytnuta anonymně a NESMÍ být poskytnuta neanonymně.

Ale zpátky k vašemu dotazu. Lze, pokud není známa skutečnost, která by tomu bránila. Bránit tomu může nejvíce asi kapacita pracovníků, kteří musí primárně zajistit chod klubu. Dále je třeba brát v potaz potřeby a práva klientů. Pokud jste jim před klubem k užitku, není co řešit. Pokud si klienti přítomnost pracovníka před klubem nepřejí, avšak vy ji hodnotíte jako potřebnou, není také co řešit – v takovém případě klientům nic nebrání se shromažďovat jinde, než před klubem.

S pozdravem,

Bc. Michaela Burdová, ČAS

25 | 07 | 16Vykazování - Facebook
Dobrý den, pracuji v NZDM. Kromě ambulantní formy poskytujeme i terénní služby. Již nějakou dobu však hodně komunikujeme s klienty i pomocí našeho facebookového profilu pracovníků - můžete mi prosím poradit nebo dát tip, jak si komunikaci s klientem pomocí FB můžeme vykázat v IS Pepa a lze to vůbec, když v podstatě v ten daný den s klientem nepřijdeme do kontaktu v klubu ani v terénu? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

používáme také evidenční program PePa. V rámci našeho terénního programu komunikujeme s klienty (CS 6-26 let) i přes FB profil služby. Nejčastěji se jedná o domlouvání schůzky s klienty, vyřizujeme přes FB také poskytování informací, někdy poradenství. K vykázání v PePovi používáme stejné výkony jako při osobním kontaktu s klientem - jen do předmětu výkonu uvedeme na začátek zkratku FB (např. FB - odkazy na brigády). Evidujeme komunikaci s klienty přes FB, kdy chat s klientem trvá 10 nebo více minut. Vždy nabízíme klientovi možnost, aby s námi téma chatu probral osobně. I když klienta daný den nepotkáme, evidujeme proběhlou komunikaci s ním na FB.

Máme sepsaný metodický postup na používání FB profilu ke komunikaci s klienty. Jedná se o náš materiál, nevím o žádném oficiálně schváleném nebo zakázeném postupu používání FB k práci s klienty. Považujeme FB komunikaci za podpůrný nástroj terénní sociální práce. Základem zůstává realizace terénní služby venku v lokalitě a osobní setkání a práce s klienty.

Další inspiraci o využití FB můžete čerpat např. v publikaci Dobrá praxe (modrý obal), kterou vydal ČAS v roce 2011. Konkrétně příklad dobré praxe sepsaný Lenkou Čihákovou "Facebook a jeho využití v NZDM". Sociální práce online (např. využití FB ke komunikaci s klienty různých CS) byla také tématem 34. setkání Fóra terénní práce a zápis ze setkání bude volně ke stažení na webu http://forumtp.webnode.cz/

Zdravím,

Mgr. Martin Pazlar, DiS., vedoucí Terén Jahoda (JAHODA, o.p.s.), koordinátor FTP

02 | 07 | 16Indiviudální plán
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možné v nízkoprahovém klubu založit indiviudální plán na volný čas. Např. Klient X , využívá v nízkoprahovém klubu převážně volnočasové aktivity, protože u nás má jediné místo, kde je může vykonávat.... Jde mi o isnpekci, jestli toto není napadnutelné. Děkuji

Odpovídá: Aleš Herzog

Dobrý den,
pokud by byl celý plán čistě v podobě, kterou uvádíte, tak je velmi pravděpodobné, že inspekce vysloví nedostatek v oblasti naplňování povinnosti „plánovat a hodnotit poskytování sociální služby“. Váš plán připomíná spíše karikaturu individuálního plánování, pouhé vytváření důkazu. Některé nízkoprahové kluby, které měly velmi stručné individuální plány jen v oblasti volného času „Chci hrát pingpong, chci se naučit stolní fotbal“ nebo v oblasti doučování „Chci se zlepšit z dvojky na jedničku“ nebyly příliš úspěšné při inspekcích a auditech.

Což ale neznamená, že by se oblastí volného času nemohli pracovníci nízkoprahového klubu zabývat. Klíčem k dobrému plánování v nízkoprahovém klubu je charakteristika klienta a popis jeho nepříznivé sociální situace. Pokud dostatečně představíte klienta X a jeho životní podmínky, prostředí, ve kterém se pohybuje, jeho možnosti, schopnosti a potřeby, pak samozřejmě můžete obhájit i tezi, že nemá nikde vhodné prostředí a klid, aby se pobavil s kamarády či si s nimi něco zahrál. Takže pak byste se teoreticky i touto oblastí v plánu mohli zabývat. Nicméně, pokud už jste věnovali tolik pozornosti zmapování klientovy situace, asi se objeví jiné závažnější oblasti pro Vaše možné cíle spolupráce než volnočasové aktivity.

Závěrem je nutné říci, že pro dobré uchopení individuálního plánování doporučujeme absolvovat některý z kurzů České asociace streetwork. Tyto kurzy dají dobrý teoretický základ, umožňují si plánování vyzkoušet a umožní Vám svobodně a účelně plánovat ve Vaší praxi.


Ing. Mgr. Aleš Herzog – Pracuje jako terénní pracovník s uživateli drog v Praze. Vedoucí Terénních programů SANANIM. Lektor je inspektorem sociálních služeb. Zabývá se od roku 1998 metodikou nízkoprahových služeb s různými cílovými skupinami. Má praxi 8 let v NZDM a 8 let v TP.

 

24 | 06 | 16Registrace SAS
Dobrý den, pracuji v NZDM pro děti a mládež (jsme registrovaným poskytovatelem této služby a náš pracovní tým tvoří 4 zaměstnanci). Do budoucna zvažujeme rozšířit naši činnost o sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Mohli byste mi, prosím, poradit, jaké kroky musíme učinit v případě, že bychom chtěli mít registrovanou i tuto službu? Zejména co se týká personálního zajištění. Děkuji za odpověď.

Pěkný den, děkuji za dotaz. Z vašeho dotazu neplyne, v jakém horizontu poskytování SAS plánujete a z jakých potřeb vycházíte. S analýzou potřeb bych se obrátil na registrační orgán ve Vašem kraji, či v hl. m. Praze a začal s nimi věc projednávat. Kraj/Praha kromě registrace bude projednávat i zařazení služby do tzv. sítě služeb, což by při prokázaných potřebách a neexistenci jiné dostupné služby v území, mělo jít. Z hlediska personálního obsazení je třeba brát v potaz jednak specifické potřeby osob, na které služba reaguje. Obecně lze konstatovat, že personální obsazení má reflektovat potřeby a kapacitu služby. Váš kraj bude mít pravděpodobně nějakou kalkulaci možné dotace na personál vs. kapacitu ke službě. Z odborného hlediska by ve službě neměl chybět sociální pracovník, sociální pedagog a pracovník v sociálních službách. Psycholog, pedagog volného času, právník, terapeut aj. profese vyplynou až z potřeb, které cílová skupina má a vy je svou službou chcete pomoci uspokojit.

Pokud ale plánujete v delším časovém horizontu (cca 2 roky), chci jen pro úplnost dodat, že MPSV plánuje vytvořit zcela novou „službu pro rodinu“, která by měla sloučit služby SAS, NZDM, dům na půl cesty a manželskou a rodinnou poradnu a tak bude snad možné všechny tyto služby poskytovat s jednou jedinou registrací. Legislativní proces je ale na začátku.

Jakub Šlajs, Česká asociace streetwork.

14 | 06 | 16Tři ukazatele u anonymního klienta
Dobrý den, pro potřeby vykazování MPSV je nutné uvádět TŘI údaje ke klientovi, máte s tímto v IS PEPA zkušenosti? Podělte se prosím. Děkuji • Jedná se o tyto údaje: • jméno/přezdívka – to, jak si uživatel přeje být ve službě oslovován, • rok narození – není potřeba celé datum, postačuje ročník, • křestní jméno matky – není potřeba celé jméno, postačují první tři písmena, • v případě že uživatel křestní jméno matky nezná, nebo ho nechce sdělit, použijí se 3 písmena x. • Tyto údaje jsou nezbytné pro statistické vykazování dat o službě (pro MPSV apod.), přesto zaručují uživateli potřebnou anonymitu.
Dobrý den, doporučuji se obrátit na diskuzní fórum, kde mohou na váš dotaz reagovat kolegové ze služeb. S pozdravem, Michaela Burdová, ČAS.
14 | 06 | 16právní statut streetworkera
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda-li by jste zlepšili právní statut streetworkerů? V případě že ano, tak jak? Děkuji za odpověď, moc by mi pomnohla v mé bakalářské práci na téma streetwork.
Dobrý den, bohužel nerozumím otázce, prosím o upřesnění - co míníte právním statutem streetworkerů? S pozdravem Michaela Burdová, ČAS.
28 | 05 | 16terénní práce NZDM na malém městě
Dobrý den, jsme stážistkou v jednom NZDM a ráda bych se zeptala, zdali existuje nějaká příručky či odborná literatura zaměřená na specifika streetworku a práce v NZDM na malém městě? Jde mi tedy hlavně o streetwork. To, jak to má toto konkrétní NZDM nastavené, mi nepříjde vhodné. Terén probíhá jednou týdně asi hodinku. Pracovníci si stoupnou na jedno stanoviště, kudy prochází děcka ze základní školy a chvilku si povídají s těmi, kteří do NZDM již dochází. Prakticky zde neprobíhá žádné navazování nových kontaktů a o sociální práci se také moc nedá mluvit. Máte nějaká doporučení, jak terénní práci využít? Nebo si myslíte, že terén v takovém případě není nutné provozovat a lepší by bylo otevřít klub i v tento den? Po pravdě mi to příjde jako naprosté mrhání času.

Odpovídá Karolína Brabcová, vedoucí NZDM Autobus v organizaci Neposeda, terénní sociální pracovnice, držitelka nominace na výroční cenu za přínos v oboru - Časovaná bota 2015 – a čestného uznání. V uplynulém funkčním období byla Karolína také koordinátorkou celorepublikového Fóra terénní práce.

Dobrý den,

zajímáte-li se o problematiku a specifika terénní sociální práce obecně doporučuji projít server České asociace streetwork (www.streetwork.cz), kde naleznete řadu článků a online dostupných materiálů věnujících se tematice nízkoprahových služeb a zařízení napříč cílovými skupinami. Z hlavy mě napadá např. článek Pavlíny Kubečkové zabývající se přímo problematikou streetworku na maloměstě (http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=4811). I když článek pojednává o drogových službách, jistě najdete společné momenty a body, které se promítají i do vaší praxe. Další informace a zkušenosti je možné získat prostřednictvím platformy setkávání pracovníků terénních programů – Fóra terénní práce (http://forumtp.webnode.cz/, facebook: Fórum terénní práce).

U TSP je důležité vědět, co je jejich cílem. Ze situace, kterou popisujete, usuzuji, že cílem může být např. zvýšení návštěvnosti NZDM (pracovník cíleně oslovuje stávající klienty NZDM s cílem zaujmout i jejich spolužáky). V tomto případě se z mého pohledu jedná spíš o terén jako prodlouženou ruku klubu, než o samostatný terénní program, který, jak reflektujete, vyžaduje větší časovou dotaci. Tento způsob práce má svoji specifickou podobu a jeho výhradním cílem bývá nalákat potenciální zájemce do NZDM. Oproti tomu TSP může fungovat i samostatně, jeho cílem je poskytovat službu v přirozeném prostředí klientů.

Terénní sociální práce oproti ambulantní je charakteristická tím, že probíhá v přirozeném prostředí klienta. V případě terénního programu při NZDM se může jednat například o parky, prostranství před školami, obchodní centra, náměstí apod. Terénní sociální práce je definována posláním služby/organizace, zpravidla však umožňuje oproti práci na klubu díky práci mimo zařízení flexibilněji reagovat na aktuální potřeby klientů a přizpůsobit se jim. Terénní pracovník se dostane i k lidem, kteří by z různých důvodů na klub nikdy nepřišli.

Terénní program i na malém městě má svoje opodstatnění. Z důvodu nízké dostupnosti návazných služeb může být terénní pracovník prvním a často jediným kontaktem se sociálními službami vůbec. Máte-li pochybnosti ohledně nastavení konkrétního programu, navrhuji reflektovat Váš postoj pracovníkům NZDM s cílem zjistit, co je účelem práce v daném zařízení. K zhodnocení situace, kterou popisujete, bych potřebovala více informací. Pokud budete mít zájem, neváhejte se na mě obrátit na email karolina@neposeda.org, můžeme se situaci věnovat podrobněji. Aktuálně pracuji jako vedoucí NZDM a terénního programu v lokalitě do 3 500 obyvatel, mám tedy s tímto tématem praktické zkušenosti.

05 | 05 | 16Kapacita NZDMD
Dobrý den, mám dotaz týkající se kapacity služby NZDM. 1) Na základě čeho se stanovuje celková kapacita klubu za rok? 2) Jak se stanovuje okamžitá a skupinová kapacita? 3) Je někde stanoveno pro kolik klientů může být 1 zaměstnaec klíčovým pracovníkem? Najdu někde ucelené informace o kapacitě služby? Nedokazujte mě prosím na kraj, ten nám informace nepodá.

Pěkný den,

zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách (dál jen ZSS) v § 79, odst. 5), pís. d) stanovuje, že „žádost o registraci obsahuje tyto údaje a připojené doklady“, kterými mj. je „kapacita poskytovaných sociálních služeb“. Z uvedeného vyplývá, že tuto kapacitu stanovuje poskytovatel při řízení o registraci sociální služby. Tuto kapacitu následně obsahuje i rozhodnutí o registraci sociálních služeb a je obsažena i v elektronickém registru sociálních služeb. Je tedy na poskytovateli jaké má materiální a personální kapacity pro to, aby si kapacitu stanovil, ovšem s přihlédnutím k dalším podmínkám, které jsou uvedené v textu níže.

Stanovení kapacity je pro každého poskytovatele velmi důležité, protože jedním z důvodů pro odmítnutí poskytování sociální služby zájemci je nedostatečná kapacita (viz. § 91, odst. 3), pís. b) ZSS).

Stejně tak je důležitá pro Kraj, který v žádosti o dotaci na poskytování sociálních služeb na svém území musí stanovit mj. na základě „počtu poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru, a jejich kapacit“ (viz. §101, odst. 5) pís. d) ZSS) a stejně tak postupuje MPSV při rozdělování finančních prostředků mezi kraje.

§ 101 dále stanovuje, že poskytování sociálních služeb podle §§ 37 až 43, 44, 65 až 67, 69 a 70, mezi něž NZDM patří, jsou kapacity dány údaji o personálním zabezpečení v souladu s § 85 odst. 5, který zavazuje poskytovatele k tomu, aby do 30. 6. každého roku odevzdávali statistický výkaz MPSV za uplynulý rok. Z uvedeného plyne, že financované kapacity vycházejí zejména také ze statistických dat o předchozím roce.

Pojmy jako okamžitá kapacita, skupinová kapacita nebo celková kapacita zákon nezná. Výkladem jde však dovodit, že kapacitou zákon míní „okamžitou kapacitu“, tedy např. počet lůžek v domovech pro seniory, nebo počet dětí, které v jednu chvíli mohou v NZDM být. Zmatek může nastat, pokud NZDM poskytuje terénní a ambulantní formu zároveň a stanovuje kapacitu souhrnně, nicméně toto je řešeno prostým součtem okamžitých kapacit obou forem poskytování služby.

Stanovené kapacity na pracovníka prováděcí právní předpisy nestanovují, musejí být však v souladu s bezpečností a ochranou zdraví při práci a v případě poskytování sociální služby se musí brát také zřetel na to, aby služby byly poskytovány kvalitně v souladu se zákonem.

S pozdravem, Jakub Šlajs.

25 | 04 | 16legislativa NZDM
Dobrý den, prosím o informace k legislativě NZDM. Můžete mi prosím vypsat zdroje zákonů a vyhlášek, které se týkají této služby? Děkuji

Pěkný den,

služba se řídí legislativou zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění. Dále některá ustanovení zákona provádí vyhláška 505/2006 Sb.. Další právní předpisy se ke službě NZDM vztahují jen obecně, jako například občanský zákoník č. 82/2012 (zej. část o rodině). Částečně se tématu může týkat i zákon o sociálně právní ochraně dětí (359/1999 Sb.), který například upravuje v § 6 (tzv. opening gate) na které děti se SPOD vztahuje a to má pak třeba přímou vazbu na §100a ze zákona 108/2006. Sb. o sociálních službách, kde jsou uloženy povinnosti služby ve vztahu k orgánům SPOD.

Tak jako každá legislativa je i tato v jednotlivých tématech roztříštěná, a pokud by Vás nějaké téma zajímalo specificky, můžeme se v rámci doplnění na něj zaměřit.

Existuje i značné množství interpretací a výkladů MPSV, na které jednotlivě nemůžeme odkázat, ale většinu z nich najdete na webu www.mpsv.cz. Zajímavé jsou také zápisy z porad inspektorů kvality sociálních služeb, když se některým problémovým tématům věnují. Interpretačních hledisek je mnoho, například i na téma anonymity uživatelů sociální služby a velmi záleží na pojetí, které poskytovatel použije, odvine se od něj například i konstrukce služby samotné a zásady práce s klientem.

S podzravem, Jakub Šlajs

01 | 04 | 16SUPERVIZE
Dobrý den, je supervize nějakým způsobem specifikována a zakotvena v zákoně 108/2006, ev. zákoně jiném. Je tedy supervize pro zaměstnance povinná? Je možné ji přes nevůli nařídit?

Dobrý den, dle Standardů sociálních služeb, které musí všichni poskytovatelé sociálních služeb dodržovat, stanovuje Standard č. 10 toto kritérium: e) Poskytovatel zajišťuje pro zaměstnance, kteří vykonávají přímou práci s osobami, kterým je poskytována sociální služba, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. Toto kritérium není zásadní. Pod významem “nezávislý kvalifikovaný odborník” je míněn akreditovaný supervizor.

Supervize by dle mého názoru měla patřit k povinnostem každého zaměstnance, který poskytuje sociální službu a tato povinnost by měla být uplatněna v pracovní náplni. To, jak vnímají zaměstnanci supervizi, často záleží na tom, jak je supervize vnímána v celé historii organizace a jak její význam a smysl nadřízení pracovníci chápou a šíří mezi ostatní zaměstnance. Často také záleží na zkušenostech s minulou přijímanou supervizí.

Ptáte se, zda je možné ji i přes nevůli nařídit? Dle mého názoru ano, ale je třeba zaměstnanci dobře vysvětlit, co supervize znamená, jaký je její význam a že supervize je zejména jeden z nástrojů pro to, abychom dobře odváděli svoji práci směrem k uživatelům. Zdatný supervizor by měl umět pracovat s odporem zaměstnanců při zavádění supervize. Myslím, že je to poměrně běžná praxe.

Martina Zimmermannová, Česká asociace streetwork, z.s.

21 | 03 | 16Konference
Dobrý den, plánuje se letos konference nízkoprahových služeb? Děkuji!

Dobrý den, bohužel v letošním roce neplánujeme žádnou větší konferenci. Doufáme, že seženeme finanční prostředky, abychom mohli konferenci uspořádat v dalším roce. V tuto chvíli víme o konferenci, kterou pořádá organizace Neposeda v Praze – vice o konferenci zde: http://neposeda.org/konference. Sledujte naše webové stránky. Pokud budou zajímavé konference, budou určitě zveřejněny na našich webových stránkách. Martina Zimmermannová, ČAS

23 | 02 | 16týden nízkoprahových klubů
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je již naplánovaný termín letošního týdne nízkoprahových klubů. Děkuji

Týden nízkoprahových klubů bude jako vždy poslední celý zářijový týden – tedy od 19. září do 25. září. Hezký den. Mgr. Jiří Kocourek, Česká asociace streetwork.

05 | 02 | 16Umožnění vstupu do NZDM
Dobrý den, pracuji v NZDM na malém městě. NZDM funguje něco málo přes rok a poslední dobou je o naše zařízení velký zájem ze strany veřejnosti a města. Stává se nám, že se v NZDM objeví někdo ze zástupců města, zástupců OSPOD apod. Chtěla jsem se zeptat, na základě jakého dokumentu/doporučení můžeme přístup do NZDM povolit. Chceme v první řadě chránit bezpečný a anonymní prostor klientům. Zároveň bychom nechtěli porušit standardy kvality. děkuji

Dobrý den, obecně řečeno, nemusíte do Vašeho prostoru vpouštět nikoho, kdo k tomu nemá povolení pro případ kontroly či hledání osoby, apod. Je však dobrou praxí spolupracovat s představiteli města, OSPOD, apod. Myslím, že je velmi dobré, když je NZDM otevřené pro tyto návštěvy a to z důvodu toho, že pak nevznikají fámy o tom, co tam s uživateli děláte. Většinou obec NZDM financuje a měla by mít tedy přehled o tom, jak jsou její veřejné finance vynaložené. Pokud je zařízení otevřené spolupráci s městem, má pak lepší pozici, když je atakováno nespokojenými občany, apod. Samozřejmě i tyto návštěvy by měly mít svá pravidla, která je potřeba si v týmu stanovit. Je zvykem, že se předem s návštěvou pracovníci domlouvají na čase tak, aby tato návštěva nezasahovala do činnosti NZDM a nebyla ohrožující pro klienty. Pokud pracovníci OSPOD či zástupci obce chtějí vidět NZDM při běžném provozu, tak je třeba se s nimi domluvit tak, aby to nebylo pro uživatele služby ohrožující. Většina služeb NZDM má toto ošetřeno v manuálech. Na druhou stranu se stává již běžným zvykem, že pracovníci NZDM spolupracují s OSPOD a uživatelem dohromady při řešení jeho obtížné sociální situace.
Martina Zimmermannová, ČAS

03 | 02 | 16Klientské porady a citlivé údaje
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda-li mohou uživatelé služby NZDM (anonymní služba) nahlížet do zápisů z klientských porad, případně zda-li se mohou účastnit Klientské porady? Může klient NZDM mít v dokumentaci zaznamenány např. tyto informace matka uživatele se živí jako prostitutka a otec je nyní ve výkonu trestu, když cíl spolupráce se zaměřuje na jinou oblast. Patří tyto informace mezi citlivé údaje?

Dobrý den, děkujeme za dotaz.

Co se týče nahlížení do zápisů z porad a účasti na poradě, tak to sice není běžné a hojně využívané, ale není nemožné. V našem zařízení (NZDM PVC Blansko) se toto využívalo zejména, když se jednalo o střet s pravidly a klient si přál se obhájit nebo chtěl vidět zápis, jak jsme se rozhodli. Mělo by to být ale omezeno jen na konkrétního uživatele, tedy by měl číst nebo se účastnit jen tu část porady, která pojednává přímo o něm.

Stejně tak uživatelé mají právo nahlížet do metodik služby, kromě osobních údajů o pracovnících.

Co se týče vedení dokumentace… sama si trochu odpovídáte. Citlivý údaj je vše, co by se mohlo dotknout klienta, případně by mu mohlo uškodit, pokud by se dokumentace dostala do nesprávných rukou. Klient má právo do dokumentace nahlížet, a pokud by mu tyto údaje vadily, má právo je požadovat vymazat. Zaznamenávat bychom měli jen to, co je potřebné pro naplnění spolupráce s klientem, případně to, co potřebujeme, a máme proto zdůvodnění, proč si to zaznamenáváme. Pokud je údaj, že matka je prostitutka, důležitý pro naplnění cíle, může to být uvedené. Pokud to tam píšeme jen jako senzaci nebo jako rutinu, být to tam nemá.

Můžeme tento údaj také formulovat citlivěji, např. matka si vydělává jako společnice, a nebo si holt tyto údaje pamatovat.

Pokud máte další dotazy, neváhejte nás opět kontaktovat.

Helena Kotová, Česká asociace streetwork.

01 | 02 | 16Kurz
Dobrý den,jaké vzdělání potřebuji abych si mohl udělat kurz Pracovník v sociálních službách?A musí vědět jaké mam vzdělání,nebo jim to nemusím říkat?Děkuji

Dobrý den, předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách jsou definovány v části deváté zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Druhé části dotazu bohužel nerozumím - komu nechcete říkat, jaké máte vzdělání? Pokud se jedná o budoucího zaměstnavatele, ten má samozřejmě plné právo tyto informace požadovat, neboť zodpovídá za kvalitu služby poskytované klientům. Součástí kvality je mimo jiné i odbornost pracovníků. Pokud však máte na mysli pořadatele kurzu, nemyslím si, že by pro něj tato informace byla relevantní, vzdělání si můžete rozšiřovat z vlastní iniciativy libovolně a kurz Pracovníka v sociálních službách není podmíněn absolvováním jiného vzdělávání. Je tedy na vás, co o sobě pořadateli kurzu budete chtít sdělit.
S pozdravem,
Michaela Burdová, Česká asociace streetwork.

17 | 01 | 16Mám dotaz...
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, moje kolegině absolvovala vzdělávání a přijela s informací, že rodič nezletilého dítěte navštěvující NZDM má právo nahlížet do jeho dokumentace. Chtěla bych se zeptat, jestli je to pravda a pokud ano, jaký zákon toto říká. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

téma práv zákonných zástupců je poměrně komplikované, a spíše nemá jednoznačných odpovědí. Objevují se často mnoho někdy i lehce protichůdných ustanovení. Jaké normy se protínají v této oblasti?

Úmluva o právech dítěte jako nadřazená mezinárodní norma. Na tu se často odkazujeme v souvislosti s tím, že dítě může samo, i bez vědomí rodičů požádat o pomoc, tedy se např. obrátit bez vědomí rodičů na sociálního pracovníka. Navíc Úmluva přímo uvádí: Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, správními nebo zákonodárnými orgány.

Pak zde jde nový občanský zákoník, který obsahuje rodinné právo. Ten vysloveně neuvádí žádné pravomoci rodičů domáhat se informací o svých dětech, ale určité pravomoce rodičům dává. Např. mluví o tom, že §857 „Dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, jak to odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem, včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku. Dítě je povinno se těmto opatřením podřídit.“ a také §858 „Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování...

Rodinné právo v občanském zákoníku ale také zavazuje rodiče zapojovat dítě do procesu rozhodování: viz §875 „Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte. Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, sdělí rodiče dítěti vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a rodičům jej sdělit; to neplatí, není-li dítě schopno sdělení náležitě přijmout nebo není schopno vytvořit si vlastní názor nebo není schopno tento názor rodičům sdělit. Názoru dítěte rodiče věnují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu.

Z občanského zákoníku pak vyvozujeme legalitu toho, aby dítě uzavřelo takové právní akty, ke kterým je rozumově způsobilé, i když není zletilé (např. může si koupit rohlík či počítačovou hru, zapojit se do internetové sociální sítě či uzavřít smlouvu o čerpání sociální služby terénní či ambulantní, jakou je docházení do nízkoprahového klubu). Zákon o sociálních službách, zákon o ochraně osobních údajů a další zase umožňují uživatelům služeb získávat informace o sobě (nahlížet do dokumentace či) zplnomocnit své zástupce k tomu, aby jednali jeho jménem či dostávali informace o něm. Např. návrh nových standardů kvality sociálních služeb obsahuje kritérium ve znění „Poskytovatel umožňuje osobě nahlížet do dokumentace vzniklé při procesu poskytování sociální služby osobě, pořizovat z ní výpisy a kopie“.

Co z toho lze pro praxi v NZDM vyvodit? Záleží vždy na kontextu situace, ve které dojde k požadavku na nahlížení informace.

Například:

a) Dítě čerpající službu NZDM chce nahlédnout do své dokumentace, a k jednání se službou si přizve i své rodiče, či je k tomu zplnomocní. To je situace, kdy je nutné informace poskytnout. Zde je ale na místě, aby si každá služba přesně vymezila, co je přesně dokumentace uživatele, a co je např. dokumentace poskytovatele, kde mohou být i např. záznamy z klientské porady apod.

b) Pokud rodiče požaduje nahlédnutí do dokumentace či nějaké informace, a je z kontextu zjevné, že jedná v zájmu dítěte. Např. dítě je na útěku či v jiném ohrožení. Pak je samozřejmě účelné informace poskytnout.

c) Rodič požaduje nahlédnutí do dokumentace a není zřejmé, že jedná v zájmu dítěte. Navíc dítě nesouhlasí s nahlédnutím do své dokumentace.

To je situace sporná, která pravděpodobně vyústí v trojstranné jednání mezi sociální službou, dítětem a rodičem, s cílem nalézt nějakou trojstrannou dohodu ohledně poskytnutí informací. Zde si dokážu představit, že služba odmítne poskytnout informace, protože nejde o zájem dítěte (např. rodiče nepřiměřeně kontrolující apod.).

Zároveň je zde nutné uvést, že dle zákona TP, NZDM a KC právo a zákonnou možnost vést dokumentaci anonymně a poskytovat službu anonymně. Tato možnost byla službám udělena za účelem získání důvěry cílové skupiny v těch situacích, kdy je to indikované. Ale to je téma na celý článek.

Aleš Herzog

08 | 01 | 16PC Kartotéka
Dobrý den, jsme služba poskytující terénní programy pro osoby bez přístřeší. Sháníme PC program, ve kterém se nám bude lépe pracovat. Nemáte zkušenosti s kvalitní kartotékou? Děkujeme.
Dobrý den, doporučuji obrátit se s dotazem na diskuzní fórum, kde vám poradí kolegové ze služeb. V NZDM je hojně používaný program PePa, jeho využití v jiných typech nízkoprahových služeb je možné a lze si nechat zaslat demo verzi k vyzkoušení. S pozdravem, Michaela Burdová, Česká asociace streetwork.
23 | 12 | 15vykazování v NZDM
Samozřejmě poskytujeme činnosti dle zákona. Podle vašeho pojmosloví jsme k těmto činnostem přiřadili jednotlivé výkony. Mám ale trošku problém s pojmem kontakt. Kontakt je, když klient přijde na klub a využívá náš prostor, nebo když s ním jen tak běžně promluvíme (jak se má, co dělal apod.) Chápu to správně? A ještě bych se zeptala. PSS má v počítači u klientky tento záznam. Dnes jsme s Anyou zařizovaly účast na stanování ve Sloupu, na které se má zítra odjíždět, jelikož se Anya na poslední chvíli rozhodla, že pojede. Poskytla jsem její mamě info o stanování, kde, co a jak Domluvila jsem se s její maminkou, že s námi Anya pojede a kvůli nedělní brigádě se vrátí v sobotu, pojede autobusem sama s Renatkou, která také nakonec jede. Maminka souhlasila a Anyu s námi na stanování pustila. Zároveň jsem Anye poskytla info o stanování, kolik bude platit v kempu a kolik jí bude stát cesta, aby měla dost peněz. Jak by měla správně tento zápis vykázat.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Vykazování se odvíjí od toho, jak máte nastavené výkony ve vaší službě. Pojmosloví ČAS je v tomto dokumentem návodným, nikoli přísně závazným. Obecně se dá říci, že vykazujeme vždy práci pracovníka. Vámi popisovaný výkon lze vykázat různě, je na vašem posouzení a na vaší metodice, kam jej zařadíte (práce s blízkou osobou, informační servis). Někdy je výhodnější výkon rozdělit na dva, pokud je dlouhý, u menších výkonů se zas naopak rozhodujeme arbitrárně, jak je zařadit. Rozhodně by ale vykazování nemělo být delší, než práce samotná, proto doporučuji hledat co nejjednodušší cesty.

Své požadavky může mít také kraj, nebo poskytovatel. Např. Hl.m. Praha má k vykazování v NZDM zpracovaný manuál, popis vykazovaných služeb naleznete také v tomto Přehledu činností. Doporučuji tedy výkaznictví konzultovat rovněž na vašem kraji.

V případě nejasností Vám doporučujeme dotaz směřovat na diskuzní fórum.
S pozdravem, Michaela Burdová
, ČAS

15 | 12 | 15Zájmové aktivity pro děti
Dobrý den,\r\nChystám se u nás ve škole zřídit zájmové aktivity pro děti, jejihž rodiče si za normálních okolností nemohou dovolit platit svým dětem kroužky. Kokekutujeme nyní s názvem- aby vše i po formální stránce bylo v pořádku- můžeme použít název nízkoprahový klub?\r\nKroužky budou vedeny dobrovolníky a nebudou placené.\r\nPlánovaná věková hranice 6-10 let.\r\n\r\nDěkuji za odpověd

Dobrý den, Nízkoprahovým klubem, neboli NZDM (odborně nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež) rozumíme státem registrovanou sociální službu pro děti a mladé lidi od 6 do 26 let. Sociální službu mohou dle zákona 108/2006 Sb., O sociálních službách, poskytovat pouze sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách pod dohledem sociálního pracovníka. Pokud nemáte v úmyslu registrovat a poskytovat sociální službu NZDM, pak bych volila pro Váš klub jiný název. Hodně úspěchů ve Vašich aktivitách přeje Michaela Burdová, ČAS.

10 | 12 | 15Prodej občerstvení klienty NZDM
Dobrý den, zvažujeme, že bychom na různých trzích, akcích apod. provozovali stánek s občerstvením, ve kterém by krom pracovníka prodávali mladiství klienti NZDM. Rádi bychom, aby šlo nejen o brigádu pro klienty a propagaci naší služby, ale aby se jednalo o jakýsi tréninkový program orientace v prostředí práce - klienty bychom chtěli najmout (zřejmě na DPP) a zapojit je nejen do prodeje, ale i do plánování marketingových tahů apod. Máte s něčím podobným zkušenosti? Zatím jsme ve fázi promýšlení, takže se necháme rádi inspirovat. Děkuji!

Pěkný den, doporučovali bychom nejprve věc konzultovat s daňovým poradcem a zařídit živnost. Nezletilý kolega-klient nemůže nést hmotnou odpovědnost a tím pádem z Vašeho pohledu ani prodávat, spíše by šlo o asistenci prodavači. Přinese Vám to do zařízení také nové střety zájmů, které by bylo dobré ošetřit. My provozujeme tréninkové pracoviště Restart Shop (www.restartshop.cz), takže s případnou konkrétní konzultací jsme Vám k dispozici. Nebo Vás můžeme pozvat na stáž. Zkušenosti se stánkovým prodejem (i vícedenním) máme, některé zachycuje metodika Restartu, na kterou Vás odkazujeme, najdete ji na našich stránkách. Myslíme, že je praktická. Zkušenosti se zapojováním našich zaměstnanců na tréninkových pracovních místech do našich marketingových aktivit však žádné nemáme. Jakub Šlajs, ČAS, slajs@streetwork.cz.

10 | 12 | 15cílová skupina nzdm
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na dotaz ohledně NZDM. Když poskytujeme SS od 15-26 let, může naši službu využívat tím pádem i uživatel, kterému je v tom daném roce 26 let? Příkl.: muž, ročník narození 1990 může do NZDM docházet i v roce 2016? Děkuji. Nováková.

Právně ano, pokud uživatel splňuje i další charakteristiky pro cílovou skupinu. Z hlediska dobré praxe však typicky NZDM u uživatelů tohoto věku pracují s nastavením prahů, tedy zvyšují nároky pro skupinu mladých dospělých, aby přispěla k jejich sociálnímu začlenění či zajistila bezpečí dospívajících. 26ti letý uživatel tak např. musí přijmout vyšší nároky na své chování (aby nebyl dospívajícím negativním vzorem) a má limitované volnočasové vyžití (aby věnoval více pozornosti oblasti zaměstnání či povinnostem v běžném životě). Pěkný den, Aleš Herzog.

12 | 11 | 15pracovník v sociálních službách
Dobrý den, jaké kompetence má v NZDM pracovník v sociálních službách? V zákoně o sociálních službách je definováno, že může vykonávat d) pod DOHLEDEM sociálního pracovníka činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti aj. Chtěla bych se zeptat - zda musí být DOHLED pracovníka v sociálních službách fyzický nebo postačí když je po něm následně kontrolována práce. Ptám se z toho důvodu, že máme v NZDM pracovníka v sociálních službách vysokoškolsky vzdělaného, ale v pedagogickém oboru, 2 roky praxe v NZDM, absolvoval mnoho vzdělávacích kurzů, seminářů aj. A pokud dojde k situaci, že v NZDM náhle není sociální pracovník, tak nevíme jaké kompetence pracovník v sociálních službách má, jestli může poskytovat sociální služby bez fyzického dohledu.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Doporučuji pro přesnější vysvětlení zákona požadovat vysvětlení přímo od MPSV nebo od registrátora (příslušný krajský úřad). Domnívám se, že stačí dohled, tzn. kontrola jeho následné práce nikoliv dohled jako fyzický dohled při činnostech. Martina Zimmermannová

10 | 08 | 15zvířecí kamarádi v NZDM
Dobrý den, rádi bychom v našem NZDM měli zvířátka, aby se děti naučily povinnostem, péči, láskyplnému přístupu a taky aby alespoň někde mohly mít zvířátko, které jim sociální situace u nich doma neumožňuje. Jednalo by se o morčátka, křečky atp., kteří by v NZDM měli domov, a občas docházka např. pejska, kočičky (řádně očkovaní, odčervení, zdraví). V zařízení se pohybují děti od 4 let (předškoláčci) a pak děti školního věku (6 až 15 let). Existují nějaké hygienické normy či předpisy, které by pobyt zvířat upravovaly? Máte někdo zkušenost? Děkuji.

Dobrý den, žádné hygienický předpisy k tomu, zda můžete chovat v NZDM zvířata dle mého názoru neexistují. Např. v mateřských školkách mají také zvířata. Pozn. Pokud píšete, že do Vašeho NZDM docházejí děti okolo 4 let, tak bych Vás jen chtěla upozornit, že sociální službu NZDM dle zákona č. 108/2006 Sb. můžete poskytovat dětem až od 6 let. Martina Zimmermannová

31 | 07 | 15hygienik
Dobry den, po 10ti letech stravenych v UK jako sefkuchar se vracim zpet do rodne CR. Mam za sebou otevreni uplne novych restauraci, ktere splnovaly vse podminky, hlavne co se tyce hygieny. V Cr bych rad zazadal o praci jako hygienik v restauracich . Z CR mam jen stredoskosle vzdelani, ale z UK mam platne certifikaty co se jidla a hygieny tyce. Myslite si, ze to postaci? Popripade bude stacit nejaky kurz v CR? Predem dekuji za odpoved. Marcel
Dobrý den, Váš dotaz je mimo náš obor nízkoprahových sociálních služeb a nedokážeme na něj odpovědět.
21 | 07 | 15Dotaz
Dobrý den, chci se zeptat, zda NZDM musí mít před zahájením své činnosti ( stěhování služby do nových prostor) potvrzení od hygieny a zda existují nějaké normy, které musí prostory splňovat( teplota vzduchu, okna a jiné) Děkuji
Co se týká hygienických předpisů - nezbývá mi, než vás odkázat na příslušnou hygienickou stanici, která má váš region na starosti. Z naší zkušenosti je nutné, abyste měli oddělené toalety pro zaměstnance, dívky a chlapce. Z Vašeho dotazu nevyplývá, s jakou věkovou kategorií pracujete. I zde se to nejspíše může lišit. Proto odkazujeme na hygienickou stanici.
16 | 07 | 15Koordinátor NZDM
Dobrý den, je možné, aby se koordinátorem NZDM stal středoškolák, pracovník v sociálních službách s kurzem na tuto pozici v trvání 200 hodin a s roční praxí v NZDM? Tento pracovník pracuje v klubu na plný úvazek vždy společně s jednou ze tří kolegyň, jenž však v klubu pracují na částečný úvazek a nemají již časový prostor pro to, aby klub vedly jako koordinátor. Všechny tři kolegyně splňují požadavky pro práci sociálního pracovníka dle zákona o sociálních službách &110. Jedná se mi hlavně o vedení klubu jako takového, o jednání s institucemi, analytickou i depistační činnost apod. Děkuji za odpověď.

Vše řeší zákon č. 108/2006 Sb. Zákon jasně definuje, co může soc. pracovník vykonávat a co může vykonávat prac. v sociálních službách. Tuto otázku raději směřujte na registrující pracovníky příslušného kraje, který Vaši službu registruje. Registrátor by vám měl jasně tuto otázku zodpovědět. Registrátor kontroluje poskytování služby, takže bych to raději konzultovala s ním.

08 | 07 | 15Přihláška na přespávačku?
Dobrý den, chtěla bych se zeptat - plánuje v NZDM (13-26 let) udělat přespávačku - s týmem se radíme, zda k tomu potřebujeme vytvořit přihlášku, kterou nám nezletilí přinesou podepsanou od rodičů, či ne. Nechceme porušit jejich anonymitu, ale zároveň se obáváme, aby nenastal nějaký problém a rodiče se po dětech nezačali shánět. Co myslíte? Předem děkuji moc za odpověď.
Dobrý den, souhlasem rodíčů nic nezkazíte.
26 | 05 | 15Údaje na dohodě/záznamu o poskytování SS
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké osobní údaje musí být uvedeny na písemně uzavřené dohodě o poskytování SS? Případně, jaké jsou povinné na záznamu o uzavření dohody o poskytování SS? Děkuji za odpověď. Kateřina

Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. říká, že musí být označeny smluvní strany. Dále zákon říká, ve kterých případech musí být smlouva uzavřena písemně. V praxi jde o to, aby při uzavření smlouvy a to jak písemné, tak ústní (evidence smluv) bylo zřejmé jaké osobě je služba poskytována. A to proto, aby tato osoba mohla být identifikována. Záleží, jakou službu poskytujete a jaké údaje o osobách potřebujete vědět, abyste jim poskytli službu. Toto doporučuji definovat v pracovních postupech.

23 | 04 | 15prostory NZDM
Dobrý den, jakým předpisům musí odpovídat prostory, ve ketrých je poskytována ambulantní služba NZDM? Děkuji.

Je potřeba, abyste otázku více specifikovali. Jaké předpisy myslíte? Pokud myslíte hygienické - tak to je třeba řešit vždy s hyg. stanicí, pod kterou spadáte.

21 | 04 | 15Pes
Dobrý den :) Chci se zeptat, zda je nějaký zákon o "hygieně", který zakazuje aby v NZDM byl pes, který je až nečekaně velkým přínosem pro děti (již nechtějí být tak často na pc, chodí s ním ven, učí jej, jsou mnohem veselejší...). Je zakázáno a někde stanoveno, že nemůže být pes v NZDM a pomáhat dětem??
Nevíme o tom.
19 | 04 | 15dotaz
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda máme zodpovědnost za děti i mimo prostory NZDM např. když děti přecházejí ulici u NZDM. Děkuji

Nikoliv. Za trávení volného času svých dětí mají zodpovědnost jejich rodiče. V podstatě lze říci, že nejste zodpovědní ani za uživatele uvnitř NZDM.

05 | 02 | 15ODBORNÁ LITERATURA - NZDM
Dobrý den, v současnosti píši diplomovou práci na téma NZDM a jejich role v prevenci sociálně-patologických jevů. Vedoucí práce ode mne požaduje výzkum odborné literatury z oblasti NZDM min. 5 knížek cizojazyčné literatury (tj. nepřeložené do ČJ) a 5 knížek zahraniční literatury (tj. přeložené do ČJ). Mohla bych poprosit o nějaký typ, popř. radu? Moc děkuji za ochotu, neskutečně mi to pomůže. Děkuji Kamila Bartošíková
Dobrý den, podívejte se sem. Snad něco najdete.
23 | 01 | 15Možnosti zřízení NZDM
Dobrý den, zajímám se o možnosti zřízení NZDM ve městě Vyškov, kde tato sociální služba chybí. Chci se zeptat zda je podmínkou registrace soc.služby (v mém případě NZDM) provedení výzkumu potřebnosti této služby v dané lokalitě v případě, kdybych bych registraci NZDM chtěla realizovat . Zmínila bych však, že v rámci kom. plánování soc. služeb ve Vyškově byla provedena analýza potřeb obyv. a z výsledků vyplynula právě potřeba tohoto zařízení. Případně zda by jste mi prosím poradili na koho se mám obrátit s těmito otázkami. Děkuji

Podmínkou registrace není provedení výzkumu potřebnosti služby. Nicméně pokud chcete zakládat službu NZDM, tak je potřeba o tom začít jednat s obcí, potažmo s krajem. To jsou hlavní donátoři služby a ti přidělují finanční prostředky na potřebné a kvalitní služby. Praxe je taková, že když toto nebudete s nikým konzultovat, nebudete mít ani jejich podporu. S tím také souvisí registrace NZDM – vše je třeba mít předem probrané s hlavními lidmi na obci či kraji. Informace k registraci Vám sdělí Váš příslušný krajský úřad, který provádí registrace soc. služeb. Každý kraj to má trochu jiné, proto doporučuji kontaktovat přímo Váš krajský úřad. Dále bych určitě kontaktovala příslušný odbor sociálních věcí, protidrogového koordinátora, apod., se kterými bych záměr probrala. Domnívám se však, že průzkum potřebnosti nové služby je dobré udělat pro dobré zacílení služby na danou cílovou skupinu. Martina Zimmermannová

07 | 01 | 15dotaz
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se pracovníkem nízkoprahového klubu může stát pouze sociální pracovník nebo i někdo jiný (např. pedagog)? Děkuji

Na Váš dotaz nemohu zcela konkrétně odpovědět, protože neznám další okolnosti, tzn., jaký obor má pracovník vystudovaný, zda se jedná o VŠ či SŠ, jak dlouho pracuje v oboru, jaké má kurzy, apod. Vše najdete v zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb.,§110, odst. 4. Úplně přesně Vám pak otázku zodpoví Váš krajský úřad, který Vám sociální službu registruje. Ve Vašem případě bych zavolala přímo na registr, kde máte službu registrovanou a kde posuzují dle předložených dokumentů, zda je pracovník oprávněný vykonávat sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách. Pokud byste chtěli zaměstnat pedagoga, tak samozřejmě můžete, ale domnívám se, že jeho mzdu nemůžete nárokovat v dotacích, které jsou určeny na financování sociálních služeb. Museli byste ho platit z jiných zdrojů. M. Zimmermannová

04 | 12 | 14IP NZDM
Chtěla jsem se zeptat ohledně NZDM, každý uživatel, který má uzavřenou ústní smlouvu musí mít uzavřený IP? případně do kdy ho má mít uzavřený (skrze inspekci)Máme např. cca 150 aktivní smluv. Případně mohu dostat kontakt na někoho, kdo by mi ohledně tohoto tématu poradil z praxe? Děkuju

K Vaší otázce mluví zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., § 88, písmeno f) zcela jasně. Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců. §88 musí každá sociální služba dodržovat. Jinými slovy - se všemi uživateli musíte mít uzavřenou smlouvu (ústní nebo písemnou) a s těmi uživateli jste povinni plánovat průběh poskytování soc. služby - ve Vaší terminologii mít IP nebo alespoň záznam o individuálním plánování, který musí mít ale své náležitosti a musí být průběžně vyhodnocován. Pokud tedy máte 150 aktivních smluv, měli byste mít se 150 uživateli záznamy o plánování průběhu poskytování služby. Individuálně plánovat byste s uživatelem dle mého názoru měli začít plánovat velmi brzo po uzavření smlouvy, protože dle zákona pracujete s osobami v obtížné soc. situaci a tzn., že tyto osoby potřebují od vás nějaký typ pomoci, který s nimi musíte naplánovat. Pokud máte ve službě uživatele, kteří mají uzavřenou smlouvu a např. ½ roku chodí do klubu a nemají uzavřený IP, tak se Vás inspekce bude ptát - a je to opravdu Váš klient, je to klient, který vykazuje známky obtížné soc. situace, co s ním v NZDM děláte, když mu neposkytujete sociální služby, jaké jsou jeho potřeby? apod. Více bych Vás odkázala na naše pravidelné kurzy o problematice individuálního plánování. Jejich nabídku najdete na našich stránkách v sekci Vzdělávání.M. Zimmermannová

03 | 12 | 14Odliv uživatelů
Dobrý den. Už téměř dva měsíce máme velký odliv uživatelů a to jak na klubu tak v terénu. V terénu kontaktujeme nové lidi, abychom službu více rozšířili do povědomí mladých lidí. Rozdáváme propagační letáčky, kontaktujeme, povídáme o službě, co jim může nabídnout atd. Mladým lidem se nabídka libí, když se jich zeptáme, jestli je můžeme dál kontaktovat nebo jestli se nechtějí stavit na klub a využít možností, které klub nabízí, odpoví, že ano a souhlasí s kontaktem, ale do klubu už nepřijdou. Tak jsme se chtěli zeptat, co se dá pro to udělat ještě více, co bychom mohli vylepšit a změnit, aby k nám do klubu zase chodilo tolik lidí jako předtím.
Toto téma doporučujeme zveřejnit na Diskusním foru. Je to dotaz vhodný pro širší debatu pracovníků z klubů.
14 | 11 | 14Psychofarmaka
Příjemný den, mám na Vás prosbu. Jsem koordinátorkou Týmu pro mládež. V rámci setkání jsme narazili na téma, které nyní aktivně řeší lidi z terénu - nadužívání psychofarmak u klientů NZDM. Rádi bychom na toto téma zorganizovaly v ČB Kulatý stůl. Mohu vás prosím požádat o kontakt na někoho ze streetworku, koho bych mohla oslovit, kdo má s tímto tématem zkušenosti? Ráda bych, pozvala 2 osoby - jedna, která dokáže říci něco o účincích psychofarmak, kdo tyto léky může předepsat atd….. A někoho, kdo by řekl něco ze své praxe – jak pracovat s tímto typem klientů apod…. Díky za odpověď, fajn víkend Veronika
Dobrý den, napište e-mail na adresu zimmermannova@streetwork.cz a domluvte se prosím přímo.
13 | 11 | 14Pověření k SPOD
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda NZDM musí mít pověření k SPOD? Zároveň bych se chtěla zeptat, jak se liší nebo jaké povinnosti má navíc NZDM, které pověření k SPOD má. Děkuji

NZDM nemusí mít pověření k SPOD. Hodně NZDM se teď naopak zbavuje pověření. Pokud má NZDM pověření k SPOD má povinnosti dle zákona o Sociálně právní ochraně. Doporučuji tyto povinnosti nastudovat. Je toho hodně. Zároveň doporučuji navštívit náš seminář - Sociálně právní problematika - který pravidelně vyhlašujeme. Vždy je na stránkách streetwork.cz. K této problematice děláme příští týden mezinárodní seminář, kde se těchto témat dotkneme - doporučuji tento seminář navštívit, je zdarma a možná vás to k něčemu bude inspirovat.

06 | 11 | 14Zranění v klubu
Dobrý den, jak správně postupovat, když u nás v klubu dojde ke zranění, úrazu? Víme, že NZDM je považováno za veřejný prostor, neřešíme teď tolik, jak je to s naší zodpovědností, ale spíše jak správně postupovat. Kdy a jestli je nutné vždy informovat rodiče (často je dítě ve službě anonymně, nebo rodiče nemají telefon apod.)? Můžeme klienta doprovázet k doktorovi? Kdy volat sanitku? Ošetříme si postup v popisu tzv. krizové situace ve standardech služby, ale potřebujeme inspiraci a vědět, zda a jaké máme v této věci povinnosti. Díky za odpověď!"

Dobrý den, ptáte se jak správně postupovat. V těchto situacích bych doporučila řídit se citem a orientovat se dle typu zranění. Určitě je vhodné dát vždy vědět rodičům, pokud se stane takové zranění, které vyžaduje lélařský zákrok - ať již zavolání sanitky, nebo doprovod klienta k lékaři nebo na pohotovost. Rodiče, nebo jiní zákonní zástupci musí vědět, co se s jejich dítětem děje a měli by být přítomni lékařskému ošetření. 

Pokud je dítě ve službě anonymně nebo spíše na zpařenou, v tomto případě musíme porušit jeho anonymitu a neřešit, že dítě dostane od rodičů vyhubováno, že bylo v klubu. Zdraví je přednější. Pokud rodiče telefon nemají, můžeme je zkusit kontaktovat přes kamarády nebo osobně v místě bydliště, případně se domluvit s lékaři, kdo dá rodičům vědět.

Pokud se stane úraz, který nevyžaduje lék. zákrok, je vždy potřeba o tom sepsat záznam - i o zalepení prstu. Je potřeba klienta poučit, kdyby se jeho zdravotní stav zhoršoval, aby vyhledal lék. pomoc a řekl rodičům, co se mu stalo. Kde se mu to stalo, to už je pak na klientovi, co řekne.

Klienta k lékaři doprovodit můžeme. Ve výjimečných sitiuacích život ohrožující je možno použít i služební nebo osobní vůz, případně zavolat sanitku. Jednejte dle svého citu, nebojte se, že porušíte anonymitu. Záchrana života je přednější. 

Odpověď je stručná a zcela nepokryje celou problematiku, kdyby vás zajímalo více, ptejte se.

30 | 10 | 14sociologie
Prosím o informaci, kde bych získala přesný aktuální seznam nízkoprahových zařízení v Brně? Děkuji
Dobrý den, nejlepší je Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV iregistr.mpsv.cz.
01 | 10 | 14NZDM
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je někde dáno, kolik musí být minimálně pracovníků na klubu při kapacitě klubu 20 klientů v daný okamžik. Může tam být pouze jeden???

Dobrý den, neznám žádný předpis, kde je napsáno kolik pracovníků musí být na službě. Ve Vašich vnitřních předpisech byste měli mít napsáno jak je služba poskytována, resp. v jakém počtu pracovníků. Stejné je to i s kapacitou služby - to je dáno Vaší registrací. Z dobré praxe a to je i doporučení České asociace streetwork je vhodné, aby na službě byli přítomni min. 2 pracovníci a to z mnoha důvodů (ochrana práv klienta, bezpečí pracovníka, bezpečí klientů, apod.). Pokud budete mít na službě pouze jednoho pracovníka a bude to pracovník v soc. službách tak např. nemůže uzavírat s klienty smlouvu. Je na Vás, jak si do vnitřních předpisů napíšete, zda klub zavřete, pokud bude na službě pouze jeden pracovník. Doufám, že jsem Vám odpověděla. Martina Zimmermannová

20 | 08 | 14Názor
Dobrý den, pracuji v nzdm pro děti od 6-15 let. Máme rozdělené místnosti pro děti od 6-10 let a pro děti od 11-15 let. Chtěla bych slyšet názor na to, jak zjišťujete věk u nových uživatelů? V poslední době se totiž setkáváme s tím, že si děti vymýšlí věk podle toho, do jaké herny se jim chce víc chodit a u některých nelze pouze odhadem říct, kolik mu je let. A jak řešíte situace, kdy má dítě přejít z důvodu dosažení věku z jedné místnosti (pro menší děti) do druhé (pro větší děti), ale dítě je mentálně na úrovni menších dětí a do větší herny nechce zatím chodit. Děkuji za názor.
Dobrý den, váš dotaz prosím umístěte do sekce Diskusní forum (http://www.streetwork.cz/forum/), přečtou si jej tak lidé přímo z NZDM (nikoliv pouze z ČAS) a získáte tak pravděpodobně více názorů.
30 | 07 | 14nocování v NZDM
Dobrý den, jmenuji se Tatiana pracuji v NZDM. Chtěla jsem se zeptat zda akce nocování v NZDM bývá obvyklou aktivitou. Předem děkuji

Dobrý den, ano, nocování v klubu je docela oblíbenou a obvyklou aktivitou. Můžete hrát hry, promítat, pracovníci se obvykle vůbec nevyspí, ale to patří k věci :)

29 | 04 | 14Prosba o pomoc
Mám problémy s dcerou - je jí 15 let, ve škole se dost zhoršila, možná si sem tam vezme nějaké peníze bez ptaní, zjistil jsem, že se mtam kouří trávu a pije alkohol ... Doma odmítá s čímkoli pomoct, ve svém pokojíku neskutečný nepořádek ... Dá se s tím ještě vůbec něco dělat? Prosím, nevíte o někom, kdo by mi mohl poradit, co dělám špatně?

Dobrý den, problémy, o kterých píšete, patří k věku, ve kterém vaše dcera je. Nebylo by však dobré je podcenit a nevěnovat jim pozornost. Je dobře, že jste si změny chování a známek ve škole všiml a hlavně to, že se zamýšlíte nad tím, jak svým chováním ovlivnit chování dcery. Doporučila bych vám obrátit se osobně na odborníka buď z pedagogicko psychologické poradny ve vašem městě nebo okolí, nebo na psychologa s kterým můžete podrobněji chování Vaši dcery analyzovat a najít pro sebe možné varianty intervence. Pokud je ve Vašem okolí/městě nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, můžete se informovat tam, kam konkrétně by Vás doporučili, nebo zda sami poskytují poradenství pro rodiče. Hodně sil a věříme, že vše dobře dopadne! Martina Zikmundová

26 | 04 | 14členi ČASu
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda je NZDM COOlna nebo Céčko vaším členem. Děkuji
Členem ČAS je NZDM Klub Coolna Znojmo.
22 | 04 | 14Facebook
Dobrý den, pracuji v NZDM, který byl otevřen před půl rokem a v současné době jsme se s kolegy shodli na tom, že by bylo potřeba vytvořit metodiku pro facebook. Je možné někde sehnat vzor metodiky na stejné nebo podobné téma? Děkuji a přeji krásný den, Markéta Hegrová.
Dobrý den, na to by vám nejlépe odpověděl právě někdo z NZDM. Takže ideální bude zeptat se na Diskusním foru.
12 | 04 | 14Druhy terénních programů pro ohroženou mládež
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké existují aktuální druhy terénních programů pro ohroženou mládež v ČR? Kde bych mohla získat více informací? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, přehled získáte třeba v Registru poskytovatelů sociálních služeb.
05 | 04 | 14JÁDRO
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, pod koho spadá pracovní skupina Jihočeských nízkoprahů Jádro, a kde bych popřípadě mohla o této skupině najít více informací, Děkuji
Dobrý den, pokuste se zeptat zde: https://www.facebook.com/jadro.nizkoprahy.
03 | 04 | 14prosba
mám na vás takovou prosbu. Když se přidám do nejake skupiny na fb tak treba focení tfp jak odtamtud odejdu a nebo třeba kamarádku která chce taky ven a obě nevíe jak z toho odejít . Prosím poradte mi děkuju .\r\n
Na Facebooku můžete zadat To se mi líbí, stejně tak pak můžete zadat Už se mi to nelibí. Takže stačí po přihlášení na FB najet na příslušnou stránku, kterou chcete opustit a u tlačítka To se mi líbí ho rozklikněte a vyberte z nabídky Už se mi to nelíbí. A jste venku...
30 | 03 | 14NZDM a zahraničí
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak jsou na tom NZDM v zahraničí? Předem děkuji.

Dobrý den, děkujeme za váš dotaz. Odpověď není jednoduchá, protože z našich zkušeností můžeme říci, že v každé zemi jsou NZDM vnímány a provozovány trochu jinak. Je to dáno díky odlišným sociálním systémům, vnímání společnosti a tradic. Nejblíže českému pojetí jsou na Slovensku. Ale i v Německu a Rakousku bychom nalezli podobnost. Nakonec, první začínající streetworkeři z České republiky se učili právě v Německu. Anglický model je naopak odlišnější - je tam velký důraz na individuální práci a nedělají ji pracovníci NZDM, ale specialisté na case management. Obecně se dá říci, že v zahraničí je více odstupňovaná péče o klienty, protože je tam více personálních kapacit. Pracovníci NZDM nedělají vše (jako u nás), ale dělají hlavně kontaktní práci, vyhledávají a motivují klienty. Pokud klient situaci řešit chce, fungují jako doprovod, ale už to pak řeší další specializovaný pracovník.

V rámci České asociace streetwork probíhá mezinárodní spolupráce, jsme členy mezinárodní sítě národních asociací streetwork Dynamo international (http://travailderue.org). Pokud zavítáte na jejich stránky, určitě najdete více informací. Jsou tam kontakty přímo na národní koordinátory, takže pokud by vás zajímalo více, stačí napsat.

Dále doporučuji tuto publikaci: http://www.travailderue.org/wp-content/uploads/2012/08/mezinarodni-manual-2008.pdf, kde můžete též nalézt zajímavé in formace o tom, jak může streetwork fungovat po světě. Dále doporučuji publikaci Dobrá praxe, kterou vydal ČAS, a kde se právě popisují zahraniční zkušenosti českých pracovníků: http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=3432

V současné době ČAS realizuje projekt Zvyšování kvality nízkoprahových sociálních služeb prostřednictvím sdílení dobré praxe ve vybraných zemích EU“ financovaného OPLZZ ESF, v jehož rámci se uskutečňují výjezdy do zahraničí a také dvě konference. Informace o chystaných aktivitách naleznete na našem webu. Z výjezdů vždy jsou vydávány zprávy, případně bude otištěn příspěvek v chystané publikaci.

Pokud by vás zajímalo něco konkrétně, ke konkrétní zemi, můžete oslovit přímo člověka, který na stáži byl.

Hezký den

Helena Kotová

12 | 03 | 14Kontrola nákladů
Dobrý den, pracuji v nízkoprahovém zařízení a sháníme program na pc, který nám usnadní práci, hlavně v oblasti kontroly výnosů a nákladů. Terénní programy a kontaktní centra jsou v různých krajích a tím pádem i peníze putují z různých zdrojů. Nenabízíte něco takového? Mám na mysli program nedaňový, pokud je to možné. Pokud ne tak i daňový. Organizace má cca 60 zaměstnanců, vícero středisek a používáme program Ježek zdarma, což se mi již nezdá vhodně. Děkuji za odpověď. Petrůj
Dobrý den, bohužel takový program nenabízíme. Ale třeba vám pomůže toto: http://www.neziskovky.com/evidence/fundrising/
12 | 02 | 14Pozice sociálního pedagoga
Dobrý den. Proč bývá v NZDM sociální pedagog většinou řazen na pozici sociálního pracovníka? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, protože na sociálního pedagoga není prakticky možné sehnat peníze. Naopak sociální pracovník poskytuje sociální služnu a tu je možné profinancovat z veřejných zdrojů. Za vše "může" znění Zákona 108/2006 Sb., který sociálního pedagoga úplně ignoruje. Takže do NZDM je možné přijmout vystudovaného soc. pedagoga, ale bude především pracovat jako sociální pracovník.
12 | 02 | 14kurz na téma sebepoškozování
Dobrý den, pracuju v NZDM a už nějakou dobu se potýkáme s tématem sebepoškozování, marně ale sháníme kuzr s touto tématikou, nevíte o něčem? Díky za odpověď. I. Š.
Bohužel nevíme.
05 | 02 | 14Programy
Dobrý den, pracuji v nízkoprahovém zařízení a sháníme program na pc, který nám usnadní práci, hlavně v oblasti zaznamenávání kontaktů... Nenabízíte něco takového?
Dobrý den, asociace přímo takový program nenabízí. Ale nabídku najdete třeba tady.
20 | 01 | 14první klienti streetworkerů v ČR a ve světě
Dobrý den, prosím o informaci, kdo byl prvním příjemcem/klientem streetworků u nás a ve světě?
Dobrý den, odpověď najdete v tomto starším článku.
19 | 01 | 14NZDM s koňmi
Dobrý večer, píšu práci na NZDM s využitím koní. Chtěla jsem se zeptat kolik je klubů v ČR, kde využívají koně? Popř. kde to můžu najít? A také zda byste mi doporučili nějakou literaturu o NZDM všeoběcně. Předem děkuji za odpověď. Lipavská Pavla
Dobrý den, za správce portálu musíme přiznat, že o nikom nevíme. Ale to neznamená, že nikdo není. Napište svou otázku do diskusního fóra, uvidí to všichni čtenáři portálu a jsitě se někdo přihlásí. Literaturu k NZDM najdete zde.
27 | 02 | 13Streetwork
Dobrý den, mám velkou prosbu. Pracuji na seminární práci s tématem streetwork. Moc o této práci nevím a chtěla jsem Vás poprosit o zodpovězení sedmi otázek... Nebo o radu, jak bych se konkrétně mohla s nějakým streetworkerem spojit a po e-mailu s ním udělat krátký ,,rozhovor"? Předem Vám moc děkuji! 1. Zdá se vám, že pomoc streetworkera vyhledává stále více mladých lidí? 2. S jakými nejčastějšími problémy se setkáváte u klientů, kterým je 12-18 let? 3. S jakými nejčastějšími problémy se setkáváte u klientů, kterým je 18 a více let? 4. Obrací se na Vás klienti opakovaně? Vrací se k Vám? 5. Když poprvé oslovuje klienty na ulici, setkáváte se častěji s kladnou reakcí? 6. Myslíte, že streetwork, je rizikové povolání? Tím mám na mysli to, že přicházíte do kontaktu např. s narkomany? 7. Je streetwork v České republice na stejné úrovni s ostatními zeměmi nebo by potřeboval větší podporu?
Dobrý den, tady si najděte nějaký terénní program v místě vašeho bydliště nebo studia a napište/zavolejte přímo tam.
26 | 02 | 13Německo
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit, zda by jste mi mohli doporučit nějakou literaturu, která popisuje NZDM na území Německa? (klidně i německou)
Dobrý den, podívejte se sem, snad si vyberete.
07 | 02 | 13jak se stát streetworkerem?
Dobrý den, chci se zeptat ..zda - li nehledáte někoho do svého "streetwork týmu.O tuto práci bych měla velký zájem.jen jsem nenasla emailovou adresu na kompetentní osobu která by mi řekla ano bereme Vás. Díky za odpověď.
Dobrý den, pokud chcete pracovat v nějakém konkrétním terénním programu (TP), napište přímo tam, případně sledujte inzeráty na hlavní straně portálu. Asociace streetworkery nezaměstnává, protože sama není poskytovatelem žádné sociální služby. Kontakty na TP najdete zde.
10 | 01 | 13revize smlouvy
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat zda, když dochází ke změně klíčového pracovníka z důvodu ukončení pracovního poměru jednoho z pracovníků je potřeba udělat vždy revizi smlouvy? děkuji za odpověď

Dobrý den, revize smlouvy se v případě změny klíčového pracovníka nemusí dělat. Smlouva je uzavřená na poskytování služby NZDM, a klíčový pracovník při uzavření nehraje roli. Klíčového pracovníka si klient volí až poté, co smlouvu uzavře a vstoupí do procesu individuálního plánování.

V tomto případě, pokud dochází k odchodu klíčového pracovníka, je spíše vhodné udělat nějaký přechodový proces, aby odchod byl pro klienty co nejméně zasahující. Napadá mě, že by bylo dobré, aby odcházející pracovník o tom své klienty informoval, pokusil se shrnout jejich dosavadní setkávání a naplňování cílů a sdělil jim, že si nyní mohou zvolit jiného klíčového pracovníka, případně jim dal nějakou lhůtu, aby si mohli zvolit. Nový pracovník by pak měl pokračovat s klienty, dál, tak jak je to v zařízení běžné.

Takže kdybych to shrnula: revize smlouvy se dělat nemusí, ale určitě je dobré udělat revizi individuálního plánování a případného individuálního plánu s klientem.

Helena Kotová

16 | 12 | 12aktuální stav
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se dá někde sehnat aktuální stav o streetworku v USA, Německu a ČR. ?? Děkuji za odpověď

Dobrý den, nadnárodně tento obor sleduje organizace Dynamo International. Něco najdete třeba i zde v Mezinárodním manuálu zaměřeném na metodologii terénní sociální práce na celém světě.

08 | 12 | 12rozdíly
Dobrý den, prosím Vás, jaký je rozdíl mezi streetworkem, terénní prací a kontaktní prací? Předem děkuji
Dalo by se říct, že streetwork je cizím slovem pro terénní práci a obojí jsou součástí kontaktní práce - tedy přímé práce s klientem.
27 | 11 | 12pracovník streetworku
Dobrý den, píšu práci na téma streetwork a mám trochu problém s pracovníky, kteří jej vykonávají. Patří tam jen sociální asistent nebo i terénní sociální pracovník a terénní pracovník? Děkuji za upřesnění
Dobrý den, bohužel nerozumím Vaší otázce. Pokud píšete práci na téma streetwork, jistě jste v kontaktu s někým, kdo streetwork vykonává. Pojem streetwork správně zahrnuje terénní sociální práci, který využívá metody kontaktní práce a také kontaktní práci v nízkoprahových zařízeních. Možná by vám též pomohlo zorientovat se dle zákona o sociálních službách, najdete jej na stránkách mpsv.cz
23 | 11 | 12NZDM v ČR
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli někde existují statistiky o počtu NZDM pro děti a mládež v ČR? Dále bych se chtěla zeptat, jestli jsou vaše příručky někým akreditované? ¨ Hezký den

Dobrý den, velmi přesná čísla o registrovaných NZDM nabízí databáze MPSV, která je volně přístupná. ČAS je akreditovanou vzdělávací institucí, která nabízí pře 20 akreditovaných vzdělávacích programů. Nejsme si jisti, na jaké akreditace našich publikací se ptáte. Naše publikace jsou v originále vytvořeny pro ČAS a práva na ně vlastníme my.

22 | 11 | 12Dotaz ke streetworku
Dobrý den, píšu absolventskou práci na téma sociální pracovník jako streetworker. Při psaní své práce, kde mám historii streetworku jsem narazila na na jeden problém. V německu se rozšířil program "MOBI", chtěla bych se vás zeptat, co tento program neboli organizace zastupuje a jaká je jeho náplň práce. Nikde jsem to nemohla najít. Předem Vám děkuji za odpověď..
Dobrý den, MOBI je zkratka „Mobile Kinder und Jugend Arbeit (dále „MOBI“) - „Mobilní sociální práce s dětmi a mladistvými“. Více najdete třeba zde.
18 | 11 | 12klub pro děti
Dobrý den, potřeboval bych poradit s dětským klubem. V současné době vedeme dětský klub v objektu bývalé kotelny. Chceme ho ale přestavět, aby vyhovoval hygienickým požadavkům a abychom tak mohli čerpat případné dotace. Je nějaká vyhláška k dětským klubům? Jedná se mi zejména o to, jestli musí mít tento klub bezbariérové řešení vstupu, počet wc, mírů osvětlení atd. Děkuji za odpověď

Dobrý den, z Vašeho dotazu mi není zcela jasné, co myslíte Dětským klubem - zda je to volnočasová aktivita jen pro děti nebo pro rodiče s dětmi, zda se jedná o sociální službu - nízkoprahového klubu pro děti a mládež? Podle toho, co v klubu děláte a jak se prezentujete, je třeba nastavit i hygienické podmínky. Více by Vám ale řekli na příslušné Hygienické stanici. Mně osobně není známá žádná vyhláška k Dětským klubům. Ale nemůžu Vám to fundovaně říci, protože jak jsme psala výše, nemám dostatek info. Raději Vás odkazuji na příslušnou hygienickou stanici. Dle mého názoru není žádost o granty podmíněna hygienou. Musíte mít však rekolaudovaný prostor pro Vaši činnost, ale to je věc zejména nájemní smlouvy. Zde by mohl být problém, pokud byste dotace žádali na místo, které nemáme k tomuto účelu kolaudované. S pozdravem, Martina Zimmermannová, ČAS

08 | 11 | 12pojem "nízkoprahový"
Dobrý den, omlouvám se za svoji neznalost, ale jaká je definice výrazu "nízkoprahový"? Co to přesně znamená, koho se to týká? Moc děkuji za odpověď. Lucie

Dobrý den, pojem nízkoprahový se týká především nízkoprahových zařízení (klubů) pro děti a mládež (ale také kontaktních center nebo terénních programů) a především jejich klientů – dětí a mládeže, kteří využívají jejich sociálních služeb.  Nízkoprahové kluby poskytují tyto služby tak, aby byla umožněna maximální dostupnost, tedy ve snaze odstranit časové, prostorové, psychologické a finanční bariéry, které by bránily cílové skupině vyhledat prostory zařízení či využít nabídky poskytovaných služeb. Zjednodušené řečeno: můžete zde zůstat v anonymitě, nic neplatíte, nemusíte chodit nijak pravidelně a přitom můžete libovolně využívat nabídku klubu.

29 | 10 | 12Terén
Dobrý den, mám jednu obecnější otázku ohledně terénní sociální práce s uživateli drog. Chtěla bych se zeptat, jaké nejaktuálnější problémy (či úskalí, překážky) řešíte v rámci TSP (nebo o kterých víte, že se řeší celorepublikově), co vaše teréňáky nejvíc štve nebo omezuje při práci apod.? Stačí pár příkladů, sháním info k mé práci. A ještě mě napadá otázka, a to jak jsme na tom u nás, u vás :) se "šlehárnama" a výměnným programem v lékárnách v rámci HR? Jestli víte o nějakých výzkumech, publikacích, budu moc vděčná za doporučení. Děkuji za info! Bára

Dobrý den, ten první dotaz je hodně široký a nedá se na něj odpovědět na tomto místě. Nejlepší bude, když si domluvíte nějaké setkání přímo s pracovníkem konkrétního programu, který pracuje s uživateli drog. Ohledně aplikačních místností je relevantní tento text nebo prezentace Mgr. Janíkové Hodnocení činnosti aplikačních místností a jejich dopadů. Ohledně výměny v lékárnách: vyšel o tom článek  v časopise Adiktologie: Gabrhelík, R., Miovský, M. (2009). Možnosti a meze současného využití sítě lékáren z hlediska jejich participace na nízkoprahových veřejnozdravotních intervencích v rámci adiktologických služeb. Adiktologie, 9(2), 75–84. a pár příspěvků na AT Konferenci. Zajímavá prezentace ke stažení je např. zde.

17 | 10 | 12Rizikoví fotbaloví fanoušci
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se pracuje s rizikovými fotbalovými fanoušky a pokud ano, tak jak se to realizuje? Chci o tom psát bakalářskou práci. Předem děkuji za odpověď, Líkařová

Dobrý den, přímo s touto cílovou skupinou, pokud víme, nikdo z členů ČAS nepracuje. Literatura k tomuto tématu existuje, lze ji najít pomocí vyhledavačů na internetu. Martina Zikmundová

16 | 10 | 12Dohoda o poskytování SS
Dobrý den, pracuji jako sociální pracovník v nově otevřeném NZDM a obracím se na vás s jedním dotazem. V interních pravidlech, která zatím nejsou vedením schválena, je stanoveno, že bychom měli se zájemcem o službu uzavřít po 4. návštěvě v zařízení dohodu. Je možné si stanovit tuto lhůtu na pozdější dobu (např. 10 návštěv – 1 měsíc návštěv), aby to bylo v souladu s registrací? Dále bych se chtěla zeptat, zda je vhodné mít NZDM otevřeno 31.12., když je naše otevírací doba od 16:00 – 20:00 hodin? Kolektiv tvoří samé ženy (8), domníváme se, že v tento den není příliš vhodné mít otevřeno, neboť lokalita, kde se NZDM nachází, je v romském ghettu, ve vyloučené lokalitě, nejezdí zde od odpoledních hodin tramvaj apod. Máme obavy o naše zdraví, neboť je velmi pravděpodobné, že naši uživatelé budou pod vlivem OPL. Děkuji, Novotná.

Dobrý den, domnívám se, že není vhodné stanovovat počet návštěv, po kterých uzavíráte s klientem dohodu. Připadá nám správnější, aby byl ke klientům uplatňován princip individuality. Každý má své tempo a v souladu s ním postupovat. Je možné v interních pravidlech nastavit tedy lhůtu variabilně, např. mezi druhou a šestou návštěvou.

Otvírací doba má být v souladu potřeb klientů a možnostmi pracovníků. Záleží na pracovnících, zda chtějí poslední den v roce trávit s klienty nebo zda chtějí čerpat řádnou dovolenou. Nedomníváme se, že jsou dny v roce, kdy je nutné mít klub otevřen. Martina Zikmundová

16 | 10 | 12Víra v Klubu
Zdravím vás, rozjíždíme u nás klub pro mládež a chtěli bychom ho vést jako nízkoprahový. Osobně mám s těmito zařízeními zkušenost, byla jsem i členkou FTP, ale teď si nejsem jistá, abychom postupovali správně. Většina spolupracovníků jsou věřící a členové SHM (Salesiánské hnutí mládeže, které provozuje kluby po celé ČR). Osobně bych nechtěla, aby to moc přesahovalo do problematiky víry, protože jsme malé město.....můžu se zeptat na váš názor, jak to s tímto je? Je klub ještě nízkoprahový, když spadá pod záštitu křesťanského o.s. a je tedy reálné, že pracovníci budou ve svém přístupu k dětem uplatňovat "cestu víry"? Nechci se mýlit, nevím... Děkuji S pozdravem A. Cíchová

Dobrý den, máme zkušenost, že principy nízkoprahovosti s vírou nebo ateismem pracovníků nesouvisí. Dovedou je uplatňovat nevěřící i věřící. Salesiánská střediska v ČR provozují nízkoprahová zařízení a zaměstnávají také pracovníky, kteří nejsou členy církve ani aktivními věřícími. Dvě salesiánská NZDM jsou členy ČAS a máme s nimi dobré zkušenosti. Pokud byste měla pocit, že jsou pravidla nízkoprahového přístupu v zařízení narušována, pak se můžete obrátit na svého supervizora, nebo metodika vaší služby, v závažných případech na Komisi pro etiku a supervizi ČAS. Martina Zikmundová

15 | 10 | 12dataz na vzdělání v DDM
Dobrýden, chtěl bych se zeptat, jaké potřebuju vzdělání k práci jako vedoucí oddělení v DDM. zda mi stačí kurz lektor který je akreditovám, ale součástí tohoto kurzu je i Pedagogiské minimum to ale bohužel akreditované není. děkuji za odpověď.
Dobrý den, je nám líto, ale to nevíme. Věnujeme se nízkoprahovým sociálním službám, kam DDM nepatří.
01 | 10 | 12streetwork
Dobrý den, chtěla bych psát bakalářskou práci na téma streetwork, chtěla bych se zaměřit na výměnu injekčních stříkaček a poskytováníslužeb tohoto druhu narkomanům, konkrétně pak na postoj veřejnosti. Proto se na Vás obracím s prosbou, jestli k tomuto tématu existuje nějaká literatura nebo je vše zaměřeno na terénní práci jako celek. Děkuji

Dobrý den, nevím o tom, že by se nějaká kniha věnovala přímo postoji veřejnosti k výměně jehel. Nicméně na podobné téma vzniká/vznikly některé školní práce na FSV, tak se zkuste zeptat pátrat tam. Asi by šlo využít také výzkumy typu "Koho byste nechtěli za souseda" a "Postoj společnosti k drogám", které lze najít na internetu. Hodit se bude tento text o účinnosti výměny. S pozdravem, Aleš Herzog

18 | 09 | 12Registrace
Dobrý den, mám dotaz: jsme OS, které vede od roku 2004 nízkoprahové centrum pro děti a mládež v Děčíně XXXII. Od loňského roku jsme registrováni jako poskytovatelé soc. služby. Chtěli bychom se stát členy asociace nízkoprahových klubů, avšak nevím, kde získat nějakou přihlášku, nebo jak postupovat. Prosím o radu. Moc děkuji a přeji mnoho úspěchů v práci a pěkné dny.\r\nKontakt. miroslav.grajcar@seznam.cz, \r\n www.centrumkamarad.eu
Dobrý den, předně děkujeme za váš zájem. Vše o členství v ČAS najdete zde. Aktuálně také probíhá sběr přihlášek na Hodnocení kvality služeb, jehož absolvování je podmínkou členství.
18 | 09 | 12marihuana v NZDM
Dobrý den, jaký je podle Vás nejlepší postup při objevení marihuany u uživatele NZDM (13 let). Doporučujete volat policii? Děkuji.

Dobrý den, asi nelze říct, jaký postup je nejlepší, ale nabízíme tento pohled na situaci: vzhledem k tomu, že naše klientela je dennodenním uživatelem konopí, jde o lehce předvídatelnou situaci. Zpravidla na to zařízení reagují tak, že počítají s tím že klient u sebe drogu má a proto jej pragmaticky varují, aby ji nevytahoval v zařízení, nenabízel druhým a drogu si nepřipravoval. V případě, že ji opravdu vytáhne, vypadne mu apod., je třeba postupovat dle pravidel porušení tohoto zákazu, platného v zařízení. Takže je analogicky jedno, zda rozbil PC obrazovku, počmáral WC anebo vytáhl "trávu". V tomhle už se pak liší postupy zařízení ohledně výše sankce - zda to řeší domluvou, rozhovorem v kontaktní místnosti, několikadenním zákazem volnočasovek anebo v nejhorším vykázáním z klubu. No a zda to hlásit na Policii ČR anebo na OSPOD? Jde také o legitimní postupy, ale dobrá praxe v NZDM jde spíše směrem věc řešit na poli provozu NZDM. Zařízení, jež mají pověření k OSPOD mají povinnost s tématem pracovat (což udělají - nenechají situaci přejít - více viz. antologie Kontaktní práce II. - str. 113-130). Tím pádem není nutnost věc hlásit na OSPOD. No a hlásit věc Policii ČR anebo městské je netřeba - zaprvé to není v zájmu klienta a ani v zájmu zařízení. Pokud máme klientu pomoci, jde to určitě udělat daleko ladněji. M. Holiš, NK Likusák.

09 | 08 | 12kompetence dospívajících
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je někde komplexně upravena problematika kompetencí dospívajících. Děkuji

Patrně máte na mysli sociální kompetence. Nevíme o publikaci, kde by byly uceleně vyjmenovány, mnoho lze čerpat z učebnic vývojové a sociální psychologie. Na téma sociálních kompetencí byla napsána řada článků a také diplomových a disertačních prací. Mnohé z nich jsou k volnému stažení na internetu. V knihovně ČAS je nevlastníme.

09 | 08 | 12Je nutno při podpisu dohody o poskytování sociální služby sepisovat ihned IP?
Dobrý den, pracuji jako sociální pracovnice v NZDM. Obracím se na Vás s jedním dotazem: Je nutné při podpisu dohody o poskytování sociální služby sepsat ihned i IP s klientem? Příp. je možno stanovit si např. ve standartech nějakou lhůtu na sepsání? Děkuji za odpověď, Novotná.

Dobrý den, není nutné sepsat po uzavření smlouvy s klientem individuální plán. Ale je nutné, abyste vy spolu s klientem vstoupili po uzavření smlouvy do procesu individuálního plánování, tedy směřovali k vypracování individuálního plánu. A nejen Vy, i klient, by o tom, že k tomu chcete dojít, měl být ideálně informován. Jak to budete dělat by bylo dobré mít popsáno v metodice (sem mimo jiné patří i ta lhůta na sepsání, o které píšete)... Aleš Herzog

28 | 07 | 12oa
Dobrý den,jsem bývalá narkomanka z Prahy...i kdyz pocházím ze severu..Má máma pervitin vařila a bratr ho také bral...přestali jsme oba dva až když nám máma před necelými čtyřmi roky zemřela..Já jsem čistá uplně teprve rok...Žiju v Havlíčkově Brodě pracuji pod sociální firmou SEMITAM s.r.o...Dala jsem si život dohromady...skoro...jsem nezávislá...žiju legální život bez drog...a chtěla bych v tom životě mít něco co by mě naplňovalo...léčím se se žloutenkou C beru interferon každý týden,chtěla bych těm lidem tam venku na ulici pomoc...ukázat jim ,že to doopravdy jde...nebo jim alspoň vyměnit iněkce aby nemuseli podstupovat to co já a nebo někoho nakazit chtěla bych se zeptat na streetwork praci...jak se k tomu můžu dostat?? muj mail milasekc@seznam.cz. Markéta

Dobrý den, děkujeme za Váš příspěvek. Určitě je dobrá zpráva, že jste se dostala z drog. Co se týká možnosti pracovat jako streetworker, je to drobet komplikované. Terénní programy zaměstnávají lidi, kteří mají ukončené vzdělání v sociální nebo adiktologické oblasti, a k tomu mají např. čistý trestní rejstřík atp. Některé programy zaměstnávají i bývalé uživatele drog, kteří již nějakou dobu abstinují - dle standardů těchto služeb je to aktuálně minimálně 2 roky, a bude se to zvyšovat na 4 roky. Je to z toho důvodu, aby člověk, který abstinuje, nespadl do drog zpátky tím, že se potkává s lidmi, kteří berou a můžou mu dělat chutě. Nicméně doporučujeme Vám kontaktovat jihlavský preventivní terénní program (programkacko.jihlava@charita.cz), který do Havlíčkova Brodu zajíždí, potkat se s nimi, a třeba něco vymyslíte společně. Pěkný den. Aleš Herzog

26 | 07 | 12seminář
Dobrý den, jsem pracovník v soc.službách v NDC Havířov a chtěl bych se přihlásit na jeden z Vašich vzdělávacích kurzů. Konkrétně se jedná o kurz "SEMINÁŘ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNOVÁNÍ V NÍZKOPRAHOVÝCH SLUŽBÁCH PRO LIDI BEZ PŘÍSTŘEŠÍ" konaný v Kolíně 14.-15.11.2012. Bohužel ovšem když kliknu na odkaz tohoto semináře na Vaších stránkách, otevře se mi seminář "SEMINÁŘ POTŘEBY KLIENTŮ" konaný 10.-11.12.2012. Chtěl bych se proto zeptat, jestli se prvně jmenovaný seminář koná a když ano, poprosit jestli by jste mi mohli poslat nějaké informace o tomto semináři. Děkuji Ondřej Tomeček
Dobrý den, seminář se koná. Na stránkách jsme měli chybný odkaz. Už je vše napraveno a informace o semináři, včetně přihlášky, najdete zde. Omlouváme se. Jiří Kocourek
01 | 07 | 12dotaz
dobrý den, jsem bývalá zdravotní sestra, nyní "čistá 2,5 roku" vlastní vůlí, ,znám kde vše začíná a kdy začíná krize, kdy začíná být pozdě..... ráda bych vlastní zkušeností (i vzděláním ve zdravotnictví, popř. dalšími možnými vzdělávacími kurzy, které mi poradíte, pomohhla lidem, co s tímto problémem bojují......díky Hana
Dobrý den, ideálně se prosíme obraťe přímo na některou organizaci v místě Vašeho bydliště, která se věnuje poskytování služeb pro uživatele drog. Adresář najdete zde.
29 | 05 | 12Dloudobý uživatel v NZDM
Dobrý den, existuje nějaká litarutura či výzkum, který se týká dlouhodobého uživatele NZDM (jeho charakteristika, popřípadě kolik let musí být uživatelem)? Děkuji. Míša
Dobrý den, poslední výzkumy či literaturu na dané téma naleznete v podsekci  Oficální texty (knihy Kontaktní práce) resp. Odborné práce (Jací jsou klienti NZDM?; Nízkoprahy pod lupou) .
14 | 05 | 12výsledky výzkumu ČAS
Dobrý den, praktikantka, která vykonávala praxi v našem zařízení a píše diplomovou práci o vlivu a působení NZDM v životě klientů, by měla zájem se seznámit s výsledky dosavadního výzkumu ČASu. Je to možné? Jsou výsledky výzkumu veřejnosti dostupné?
Dobrý den, jestli myslíte výzkum "Nízkoprahy pod lupou", tak výsledky jsou publikovány zde. Další ročník zatím není vyhodnocen.
06 | 05 | 12založení nízkoprahového klubu
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je může člověk s označením Dis. založit nízkoprahový klub. V oblasti, kde bydlím, by se takový klub určitě hodil. Nyní studuji VOŠ sociální práce, končím příští rok. Říkala jsem si, že bych projekt ale rozjela už teď (alespoň zjišťování informací,...) Předem děkuji za odpověď. Kateřina Veselá
Dobrý den, pro založení NZDM potřebujete především nejdříve založit organizaci s právní subjektivitou (např. občanské sdružení). Organizace pak může požádat o registraci nízkoprahové sociální služby. Pracovníci této služby pak musí splňovat požadavky na vzdělání atd. Vše se řídí Zákonem o sociálních službách 108/2006 Sb. Důležitý však je také zájem města o tuto službu. Tam bych asi začal. Bez zázemí a třeba finanční podpory města se neobejdete. Obecně finance budou alfou a omegou fungování klubu. Samozřejmostí je i zjištění zájmu potenciálních klientů. Tedy zjištění toho, jestli by do takového klubu vůbec někdo chodil. Je toho celá řada. Určitě by také bylo dobré spojit se s nějakým klubem, který už funguje a poradit se přímo tam jak na to. Budete také potřebovat někoho zkušené pro metodické vedení. Vyvarujete se tak zbytečných chyb začátečníků... To je v kostce asi všechno. Hodně štěstí. Jiří Kocourek
25 | 04 | 12kurz soc. pracovník
Dobrý den, poraďte mi prosím vzdělávací zařízení, které poskytuje 200 hodinový akreditovaný kurz na Soc. pracovníka. Mám Mgr. a 4 roky praxe v soc. oblasti, absolvováním tohoto kurzu bych pak splnila vzdělání na soc. pracovníka podle Z. 108. Děkuji
Dobrý den, Česká asociace streetwork nabízí kurz Základy nízkoprahových služeb. Uvedený kurz je akreditován u MPSV a splňuje podmínky kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách. Kurz obsahuje sedm 2-4 denních setkání v průběhu cca 1,5 měsíce. Bližší info zde. Klára Šmejkalová
30 | 03 | 12kdo je klientem sas
Dobrý den, vím, že se specializujete na NZDM, ale nevím o jiných odborných stránkách. Chtěla jsem se zeptat, kdo je klientem v sociálně aktivizační službě. Je to rodina jako celek nebo každý člen. Tzn. jedna rodina -jeden klient. Děkuji za odpověď
Dobrý den, určitě bude lepší, když se s touto otázkou obrátíte přímo na organizaci, která tyto služby poskytuje. Děkuji za pochopení. Jiří Kocourek
08 | 03 | 12Počet nízkoprahových zařízeních v ČR
Dobrý den, píši bakalářskou práci na téma nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a nedaří se mi zjistit celkový počet NZDM v České republice. Můžete mi prosím poradit, kde najdu přesné informace o tomto počtu? Děkuji
Dobrý den, NZDM podléhají registraci MPSV, takže vše najdete v Registru poskytovatelů sociálních služeb. Letmým pohledem je vidět, že aktuální stav je 234 zařízení. Jiří Kocourek
08 | 03 | 12nízkoprahový
Dobrý den, potřebovala bych poradit jak by se dal přeložit pojem "nízkoprahový" do angličtiny, případně jestli je nějaké ustálené názvosloví v angličtině. Mockrát děkuji za odpověď
Dobrý den, my to překládáme jako "low-thershold", ale třeba v Británii najdete podobné kluby (jako NZDM) pod názvem drop-in centres.
05 | 03 | 12Kurz
Dobrý den, už před nějakou dobou jsem se přihlásil na kurz Odborové minimum nízkoprahových služeb a dosud nemám na e-mailu žádnou odpověď. Chtěl bych se zeptat, jestli už se potvrzení posílala nebo ne? Mám strach jestli jsem nevyplnil něco špatně nebo tak...
Dobrý den. A kdo se ptá? :-) Napište na e-mail smejkalova@streetwork.cz. Jiří Kocourek
03 | 03 | 12finanční zdroje NZDM
Dobrý den, píšu bakalářskou práci na téma nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a mám trochu problém se zjištěním jejich finančních zdrojů. Každé takovéto zařízení má na svých stránkách tuto informaci, ale nikde nemůžu najít nic, co by platilo pro všechny zařízení obecně. Tak sem se chtěla zeptat, jak to je s financováním zařízení a jestli je tato obecná informace vůbec někde uvedena. Marně sem ji hledala i ve vašich knižních publikacích. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, o žádné takové obecné informaci nevím. Většina NZDM nemá vlastní právní subjektivitu a jsou zřízena svými zřizovateli, kteří mají právní subjektivitu. Těmi mohou být kupř. občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, obce, oblastní charity atp. A ty jsou samozřejmě financovány různě - ze státního rozpočtu (dotace, granty EU), z rozpočtu kraje, města, členských příspěvků, darů, sbírek, grantů... Nejvíce informací najdete ve výročních zprávách. Jiří Kocourek
21 | 02 | 12Dotaz
Dobrý den, chci se zeptat jaké vzdělání potřebuji k tomu abych mohl pracovat v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Mám Dva certifikáty na práci v sociálních službách podle zákona č. 108/2006Sb. a Velkou praxi. Studoval jsem sociální činnost pro etnické skupiny ale nedodělal jsem maturitu.

Dobrý den, co se týká odborné způsobilosti k výkonu soc. pracovníka v NZDM Vás odkazuji na příslušný zákon č. 108/2006 Sb. § 110. Zde je přesně vymezeno, jaké podmínky musíte splňovat, abyste mohl vykonávat sociálního pracovníka v NZDM. Ve vašem případě je třeba pročíst zejména § 116, který se týká pracovníka v soc. službách a to z důvodu toho, že nemáte maturitu. Doporučuji vše probrat buď s Vaším budoucím zaměstnavatelem, který poskytuje registrovanou soc. službu nebo s registrujícím orgánem, tzn. Krajský úřad. Záleží na Krajském úřadě zda uzná vaše vzdělání vhodné k výkonu prac. v soc. službách v NZDM či ne.

Martina Zimmermannová

25 | 01 | 12Náctileté matky
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Vaše zkušenosti, jak přistupujete ke klientkám v NZDM, ze kterých se staly náctileté matky. Pracujete s nimi i poté, co se staly matkami a mají specifičtější potřeby? Naše cílovka je věkem od 15-26 let, od 21let pak bez přístupu k volnočasovkám na klubu a pouze individuální formou v kontaktní místnosti, např. poradenství, doprovody. Není mateřství "kontraproduktivní" a neznamená důvod k ukončení služby a přeposlání klientky např. do občaské poradny? Díky Moc Jitka

Dobrý den,

obecný postup nebo postoj neexistuje. Záleží na každém NZDM jak si to nastaví, vzhledem k cílové skupině a ke kapacitě pracovníků, jejich znalostem atd.

Pak také určitě záleží na tom, s čím náctiletá matka přichází. Já osobně bych jí pořád vnímala jako mou klientku, dokud bude potřebovat nějakou službu od NZDM. Dovedu si představit, že dochází i s miminem, pokud se o něj v klubu řádně stará a hlídá si ho. Klientka mateřstvím nepřestává být naše klientka, pořád může potřebovat si popovídat, strávit část dne se svými kamarády a případně se poradit (což nese zvýšené nároky na pracovníky, v případě, že s mateřstvím nemají zkušenosti - musí se dovzdělat v dané problematice).

Do občanské poradny nebo jiné služby bych jí přeposílala v případě, že bude potřebovat poradit s něčím, na co já nebudu mít znalosti (právní problematika, finanční problematika, azylové ubytování atd). Ale i v tom případě může i nadále zůstat i naší klientkou a využívat naše služby.

A naopak, mateřství může být produktivní a ostatní klientky můžou vidět, co obnáší mateřství a péče o malé dítě, mohou se konfrontovat s jinými pohledy na svět a život, a může to obohacovat všechny - náctiletou matku, ostatní klientky, klienty, i pracovníky.

Takže bych vám doporučila dívat se onu náctiletou matku jako na dívku, která má nějaké potřeby a bavit se s ní o tom, zda její potřeby dokážete naplnit. Domlouvat se s ní, co jí můžete nabídnout a co by od vás potřebovala. Proč do klubu pořád chce chodit?

V případě, že se shodnete, je potřeba vydefinovat i pravidla pobytu. Určitě by se měla celou dobu starat o dítě, měla by o něm mít přehled, pokud ho někomu na chvíli půjčí pochovat atd. Je dobré mít prostor, kde si může dát kočárek a případně odložit věci pro dítě. Ale to jsou pak už jen detaily. Všechno se dá zvládnout.

Helena Kotová

03 | 01 | 12Orientační testování na OPL z moči
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jaké hygiénické požadavky musí splňovat NZDM pokud chce provádět testování na přítomnost drog v těle z moči (např. oddělené toalety pro zaměstnance a uživatele, .... , jak nakládat s odebranými vzorky, zda je lze vyhodit do běžného odpadu? atp.).
Dobrý den, k Vašemu dotazu - co se týká hygienických podmínek při testování uživatelů na přítomnosti drog v těle by bylo nejlepší obrátit se na příslušnou hygienickou stanici. I kdybyste netestovali, tak v NZDM by měly být oddělené toalety pro zaměstnance i uživatele. I když chápu, že je to v praxi obtížné. Spíše než hygienické podmínky bych osobně při testování zjišťovala především právní podmínky. Souhlasy rodičů, apod. Dále bych si kladla otázky, k čemu vám bude testování sloužit a k čemu bude sloužit samotným uživatelům? Jak budete pokračovat, když se testy ukáží pozitivní?, apod. Já osobně nedoporučuji v NZDM testovat na přítomnost drog. Toto je zcela v rozporu s posláním a cíli této služby. Martina Zimmermannová
16 | 12 | 11focení uživatelů
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na dotaz, který se týká focení uživatelů a následných souhlasů. Uvedu jednu situaci: 5 uživatelů (mladších 18-ti let) vyfotím na pracovní fotoaparát a jeden z nich se rozhodne, že si fotky (i s těmi dalšími uživateli) umístí na sociální síť Facebook. Ten uživatel, který si je rozhodne umístit na FB potřebuje souhlas rodičů a také souhlas i těch dalších uživatelů, kteří jsou s ním také na fotkách?? A pokud mu rodiče souhlas dají a uživatelé taky, je potřeba, aby dali souhlas také rodiče těch uživatelů, kteří s ním jsou společně na fotce?? Děkuji za Vaši odpověď. Veronika

Budu odpovídat na Vámi uvedenou, konkrétní situaci: Chce-li klient umístit fotku na svůj profil na FB, jedná sám za sebe a je jedno, z jakého zdroje fotografie pochází, tzn. nepotřebuje souhlas ani ostatních klientů na fotce (je otázkou jeho osobní morálky, zda ostatní z fotografie o souhlas požádá), ani jejich rodičů. To, o co se musíte zajímat vy, jako pracovníci klubu, je umožnění přístupu k těmto fotografiím resp. souhlas s jejich zveřejněním (což, jak vyplývá z vašeho dotazu, děláte). Pokud byste chtěla obecněji informace o nakládání s fotografiemi klientů, neváhejte se zeptat. Regina Babická

09 | 12 | 11konferencia, Kmeny
Dobry den, chcela som sa spytat ci bude nejaky zbornik alebo nejake metodicke vystupy k nizkoprahovej konferencii, ktoru ste realizovali v novembri a taktiez sa chcem spytat kde si mozem zakupit knihu Kmeny. Dakujem pekne,
Dobrý den, sborník připravujeme. Stále nemáme pohromadě většinu příspěvků. Publikace Kmeny byla podle všeho velmi rychle rozebrána. Snad bude nějaký dotisk. Ale jinak s touto publikací nemá ČAS nic společného. Jen jsme na ní upozornili na svých stránkách.
28 | 11 | 11Štupel
Ahoj, chcem sa opýtať, ako sa odborne volá(jmenuje) varná miska, štupel, v ktorom si užívatelia varia drogu. Za odpoved ďakujem.

Dobrý deň, odborný názov štupľa je Stericup. Mezi českými užívateľmi drog je známy pod názvom "rozdělávačka." Informácie o ňom získate na portály www.edekontaminace.cz. Článok o