Nadace rozvoje občanské společnosti pořádala 26. 9. 2018 konferenci Mezioborová spolupráce v krizové pomoci dětem, místem jejího konání byl Goethe Institut Prag. Konference byla uspořádána v rámci programu Včasná pomoc dětem financovaného z prostředků The Velux Foundations. Konferenci pro všechny, kteří se zabývají krizovou pomocí pro děti, nabídla pohledy různých aktérů, kteří vstupují do péče o dítě v krizi, od soudce, přes dětského psychiatra, zástupce policie, zástupce neziskové organizace a zástupce OSPOD.
Na konferenci byly také prezentovány výsledky výzkumu agentury STEM, který byl zaměřen na zmapování služeb krizové pomoci v České republice a na povědomí o těchto službách mezi širokou veřejností. Výzkum probíhal v období od května do července 2018 a zapojilo se do něj na 110 organizací a 1 000 respondentů ve veřejném dotazování.
Výsledky výzkumu jsou čtenářům k dispozici zde.
Dále byli účastníci konference seznámeni s dosavadními kroky podniknutými k založení nové střešní organizace – Asociace poskytovatelů krizové pomoci (APKP), která má zastřešovat poskytovatele krizové pomoci pro děti. Do konce roku by měla být asociace registrována a právoplatně založena. Posláním této organizace je podporovat spolupráci a rozvoj v oblasti krizové pomoci. Jejími členy by měly být organizace, které mají registrovanou službu krizové pomoci.
Zástupci zakládajících organizací (Mgr. Lucie Zelenková, Linka bezpečí; Bc. Zuzana Lešková, Centrum krizové intervence Spirála; Mgr. Lukáš Eisenvort, Diakonie Západ) informovali o tom, proč Asociace vzniká, a také o vypsaném výběrovém řízení na manažera/manažerku APKP (více o této pozici zde).
Mgr. Miroslav Bubeník dále představil účastníkům konference praxi dětského krizového centra a psychologické poradny NOMIA, z.ú., v Hradci Králové. Důraz byl kladen na problematiku rozvodů, často spojenou s projevy násilí, kterému jsou děti přímo nebo nepřímo vystaveny, a které je hluboce poznamenává. Příspěvek se opíral o studii, dle níž až 50% násilníků, kteří páchají násilí na partnerce, se dopouští násilí i na dětech, přičemž 35-45% dětí se zkušeností s domácím násilím potřebuje odbornou intervenci. U těchto dětí jsou častější pokusy o sebevraždu, různé psychosomatické symptomy, objevují se problémy s užíváním návykových látek, více emočních a behaviorálních problémů.
Příspěvek také poskytl srovnání některých oblastí pomoci dětem poskytované v ČR a v Norsku, kam zástupci organizace Nomia za podpory NROS vycestovali za zkušenostmi ze zahraničí. Díky této spolupráci vzniká metodika, jež bude po dokončení veřejně dostupná odborníkům z dalších organizací.
Poté představila Mgr. Markéta Kalousková z Policejního prezidia ČR (Úřad služby kriminální police a vyšetřování, odbor obecné kriminality), jak na dítě v krizi pohlíží Policie ČR. Z pohledu policie je v krizi každé dítě, na kterém bylo spácháno protiprávní jednání, ale také každé, které se protiprávního jednání dopustilo. Příspěvek se věnoval krizi dítěte jako množině všech okolností, pro které se stalo zvlášť zranitelnou obětí, nebo které přispěly k jeho protiprávnímu jednání. Příspěvek zdůrazňoval nutnost mezioborové spolupráce se státními i nestátními subjekty.
Mgr. Dagmar Kubičíková (vedoucí OSPOD, Úřad městské části Praha 8) promluvila o nutnosti síťování a spolupráce OSPOD s dalšími organizacemi, v souladu s Metodickými pokyny MPSV. „Základní problém je neznalost kompetencí subjektů v síti, někdy i vlastních. Nevíme, co druhý má dělat, máme obrovská očekávání a ta nejsou naplněna – z toho pak vyplývá frustrace. Chybí stmelovací prvek,“ uvedla Kubičková, která dále zdůraznila důvěru, jako důležitý prvek pro spolupráci: „Soustřeďme se na to, s kým spolupracujeme, ověřme si, co od něj můžeme očekávat a důvěřujme tomu, že všichni děláme, co máme!“ Kubičková dále hovořila o praxi OSPOD ve věcech rozvodových řízení, kde je důležité co nejrychleji obnovit komunikaci rodičů ve prospěch dítěte a podporovat rodinu v tom, aby o sobě (dohodou mezi oběma rodiči) rozhodla sama, nikoli pasivně vyčkala nařízení soudu.
Na to dále navázala JUDr. Soňa Soukupová, opatrovnická soudkyně a předsedkyně okresního soudu v Chrudimi ve svém příspěvku Cochemská praxe u Okresního soudu v Chrudimi. Soukupová uvedla, že interdisplinární spolupráce je budoucnost rodinného soudnictví.
Co se týče Cochemské praxe, ta byla v Chrudimi spuštěna v říjnu 2017 a přináší nový náhled řešení rodinných sporů, jejichž účastníkem je nezletilé dítě. Apeluje na jednotné působení všech složek na rodiče, aby si uvědomili rozsah své rodičovské odpovědnosti. Cílem je zachovat integritu a klid dítěte, aby bylo dítě co nejméně zasaženo traumatem. V této praxi soud uloží OSPOD kontaktovat rodiče, ti se do týdne společně dostaví na pracoviště OSPOD, kde s nimi příslušná pracovnice/ík prochází rodičovský plán. Rodiče si tak mají plně uvědomit svoji odpovědnost za své dítě a za společnou budoucnost. Pokud dohoda nevznikne ani na třetí schůzce a je třeba další intervence, je kontaktována poradna pro rodinu, kam opět dochází oba rodiče zároveň.
Dále se všichni zúčastnění schází také v rámci tzv. „Jiných soudních roků“, což jsou neformální setkání se soudkyní. Soud má tak jistotu že to, co schválí, je životaschopné a je v zájmu dítěte.
Případy, kdy se rodiče nedohodnou, jsou v této praxi dle soudkyně Soukupové ojedinělé.
Na téma Cochemské praxe jsou také ve spolupráci s Univerzitou Pardubice pořádány semináře pro odborníky i veřejnost. (viz webové stránky univerzity)
Podrobnosti příspěvků jednotlivých přednášejících naleznete ve videozáznamech a v souhrnu anotací, prezentací a videozáznamů všech dostupných příspěvků na webu www.nros.cz.
Michaela Burdová,
ČAS